Člověk na Měsíci
Obsah boxu
| Člověk na Měsíci | |
|---|---|
 | |
| Start rakety Saturn V s posádkou Apollo 11 | |
| Datum | 20. července 1969 (první přistání) |
| Místo | Mare Tranquillitatis (Moře klidu), Měsíc |
| Typ | Milník kosmonautiky |
| Důsledky | Vědecký pokrok, technologický rozvoj, splnění cíle Vesmírných závodů, inspirace |
| Předchozí milník | Oblet Měsíce (Apollo 8, 1968) |
| Klíčoví aktéři | Posádka Apollo 11 (Neil Armstrong, Buzz Aldrin, Michael Collins), NASA |
Člověk na Měsíci odkazuje především na historickou událost, kdy lidé poprvé přistáli na povrchu Měsíce. Tento mezník byl dosažen v rámci amerického programu Apollo, konkrétně misí Apollo 11 dne 20. července 1969. Událost měla obrovský vědecký, technologický, politický a symbolický význam.
Historie a cesta k přistání
Přistání člověka na Měsíci bylo vyvrcholením intenzivních Vesmírných závodů mezi USA a SSSR, které začaly v roce 1957 vypuštěním sovětského Sputniku 1. Poté, co Sovětský svaz dosáhl několika prvních prvenství ve vesmíru (první satelit, první člověk ve vesmíru – Jurij Gagarin), americký prezident John F. Kennedy si v roce 1961 stanovil ambiciózní cíl: "před koncem desetiletí přistát člověkem na Měsíci a bezpečně ho vrátit na Zemi."
Cesta k tomuto cíli zahrnovala řadu komplexních a nebezpečných misí v rámci programů Mercury a Gemini, které testovaly základní schopnosti člověka ve vesmíru a nezbytné techniky pro lunární misi, jako je setkávání a spojování kosmických lodí na oběžné dráze a výstupy do volného vesmíru. Program Apollo, který následoval, se přímo zaměřil na lety k Měsíci. Tragédie mise Apollo 1 v roce 1967, při které zahynuli tři astronauti, vedla k zásadním zlepšením bezpečnosti. Důležitými milníky byly mise Apollo 8 v prosinci 1968, kdy lidská posádka poprvé obletěla Měsíc a získala ikonické záběry "Východu Země", a mise Apollo 10 v květnu 1969, která představovala generální zkoušku před přistáním, kdy lunární modul simuloval sestup k povrchu Měsíce.
Mise Apollo 11 a první kroky na Měsíci
Mise Apollo 11 odstartovala 16. července 1969 z Kennedyho vesmírného střediska na raketě Saturn V. Posádku tvořili velitel Neil Armstrong, pilot lunárního modulu Buzz Aldrin a pilot velitelského modulu Michael Collins.
Dne 20. července 1969 se lunární modul "Eagle" (Orel) s Armstrongem a Aldrinem na palubě oddělil od velitelského modulu "Columbia" (Kolumbie), který zůstal na oběžné dráze Měsíce s Collinsem. Po dramatickém sestupu, během kterého musel Armstrong ručně převzít řízení kvůli chybovým hlášením počítače a najít vhodnější místo pro přistání, modul úspěšně dosedl v oblasti zvané Moře klidu.
Několik hodin po přistání, 20. července 1969 ve 22:56 východního času (21. července 1969, 04:56 UTC) se Neil Armstrong stal prvním člověkem, který vkročil na povrch Měsíce. Vyslovil tehdy slavná slova: "That's one small step for [a] man, one giant leap for mankind." (Jeden malý krůček pro člověka, jeden obrovský skok pro lidstvo.) K němu se brzy připojil Buzz Aldrin. Astronauté strávili na měsíčním povrchu přibližně dvě a půl hodiny, během nichž shromáždili vzorky měsíčních hornin, umístili vědecké přístroje (včetně seismometru a laserového odražeče) a vztyčili americkou vlajku. Poté se úspěšně vrátili do velitelského modulu a celá posádka bezpečně přistála v Tichém oceánu 24. července 1969.
Další lunární mise a odkaz
Po misi Apollo 11 následovalo dalších pět úspěšných přistání na Měsíci v rámci programu Apollo (Apollo 12, 14, 15, 16 a 17), přičemž poslední přistání se uskutečnilo v prosinci 1972. Celkem se po Měsíci prošlo dvanáct lidí.
Odkaz přistání člověka na Měsíci je obrovský. Splnění Kennedyho cíle znamenalo psychologické vítězství pro USA v Vesmírných závodech a symbolizovalo neuvěřitelné možnosti lidské vynalézavosti a odhodlání. Mělo to také zásadní dopad na rozvoj vědy a techniky, zejména v oblastech raketové techniky, telekomunikací, počítačů a materiálů. Přineslo to nové poznatky o geologii Měsíce a o historii Sluneční soustavy.
Pro laiky
Představte si, že lidé si dali obrovský cíl: dostat se až na náš Měsíc a vrátit se bezpečně zpátky. To se stalo velkou soutěží mezi dvěma největšími zeměmi na světě, Amerikou a Ruskem, v takzvaných Vesmírných závodech.
Rusové byli sice první, kdo poslal člověka do vesmíru, ale Američané chtěli být první na Měsíci. A tak v roce 1969 odstartovala obrovská raketa s názvem Saturn V a na ní byli tři odvážní astronauti: Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins.
Když se dostali k Měsíci, dva z nich (Armstrong a Aldrin) nastoupili do malého přistávacího modulu, který se jmenoval "Orel", a opatrně s ním přistáli na měsíčním povrchu. A pak se stalo něco, na co svět nikdy nezapomene: Neil Armstrong jako první člověk vkročil na Měsíc a řekl ta slavná slova o "malém krůčku pro člověka a obrovském skoku pro lidstvo". Poté se k němu připojil i Buzz Aldrin.
Na Měsíci chvíli chodili, sbírali kameny a postavili tam americkou vlajku. Pak se bezpečně vrátili zpátky na Zemi. Bylo to něco neuvěřitelného! Ukázalo to, co všechno dokážeme, když se spojí věda, technika a odvaha. A i když tam lidé už dlouho nebyli, dodnes se plánují nové mise na Měsíc a třeba i dál.