Český tenisový svaz

Český tenisový svaz
Zkratka	ČTS
Typ	národní sportovní svaz, zapsaný spolek
Založení	17. května 1990
Sídlo	Praha (Štvanice), Česko
Zaměření	organizace, řízení, financování a propagace tenisu na území Česka
Předseda	Jakub Kotrba

Český tenisový svaz (oficiální zkratkou ČTS) je dobrovolný samostatný zapsaný spolek a národní sportovní svaz, který představuje nejvyšší a výhradní řídící orgán pro tenis na území České republiky. Spolek byl v současné právní formě ustaven 17. května 1990, přičemž historicky a ideově navazuje na činnost dřívější Československé lawn-tenisové asociace. Hlavní sídlo organizace a jejího exekutivního aparátu se nachází v Praze v tenisovém areálu na ostrově Štvanice.

Český tenisový svaz plní řadu klíčových sportovních, administrativních a reprezentačních funkcí. Jako plnoprávný člen Mezinárodní tenisové federace (ITF) a kontinentální organizace Tennis Europe zastupuje zájmy českého tenisu v zahraničí. V rámci národní působnosti spravuje reprezentační celky pro Davis Cup a Billie Jean King Cup, organizuje a financuje celostátní turnajovou síť, provozuje elektronický informační systém, vydává oficiální hráčské žebříčky a zaštiťuje metodickou přípravu a certifikaci tenisových trenérů a rozhodčích.

V průběhu roku 2024 prošel svaz nejhlubší strukturální a personální krizí ve své novodobé historii v důsledku odhalení rozsáhlé dotační kauzy, v níž figuroval tehdejší dlouholetý prezident svazu Ivo Kaderka. Od června 2024 organizaci vede nový předseda Jakub Kotrba, jehož administrativa v letech 2025 a 2026 provedla radikální transformaci finančního řízení, vyměnila vizuální identitu a zahájila složitá jednání se státními orgány o splácení masivních sankčních pohledávek vyměřených za nesprávné hospodaření předchozího vedení.

🗓 Současnost a finanční transformace (Období 2025–2026)

Po pádu dvacet šest let trvajícího vedení Iva Kaderky se Český tenisový svaz ocitl na hranici existenční krize, způsobené povinností navrátit státu zneužité finanční prostředky. V srpnu 2025 obdržel svaz od finančního úřadu formální platební výměr za porušení rozpočtové kázně z roku 2021 ve výši téměř 25 milionů korun českých. Současně mu Národní sportovní agentura (NSA) po rozsáhlé hloubkové kontrole uložila povinnost vrátit dalších více než 52,5 milionu korun za dotační období let 2022 a 2023. Celková dlužná částka přesahující 77 milionů korun donutila nové vedení svazu pod taktovkou předsedy Jakuba Kotrby zvažovat radikální řešení, včetně reálné varianty fyzického zastavení nemovitého majetku národních tenisových dvorců na ostrově Štvanice.

V reakci na tento krizový stav přistoupil svaz v listopadu 2025 k absolutní digitalizaci svého hospodářství s cílem obnovit důvěru státních poskytovatelů financí. Do celého řízení organizace byla nasazena digitální platforma wflow a vedení účetnictví bylo kompletně svěřeno externí nadnárodní auditorské společnosti Grant Thornton. Nový elektronický systém znemožnil jakékoliv neevidované transakce; každý daňový doklad a výdaj reprezentačních trenérů je od tohoto okamžiku vázán na konkrétního odpovědného schvalovatele a je okamžitě transparentně k dispozici pro vnější audity.

S cílem vyvodit osobní odpovědnost podal Český tenisový svaz v květnu 2025 na svého bývalého předsedu Iva Kaderku formální žalobu. Prostřednictvím své dceřiné instituce, České tenisové obchodní společnosti, požadoval svaz vrácení částky ve výši 1 088 979 korun českých. Žaloba byla zdůvodněna faktem, že Kaderka po dobu dvou let (od února 2022 do února 2024) pobíral na základě neplatného dodatku ke smlouvě neoprávněně navýšenou odměnu 120 000 korun měsíčně místo schválených 80 000 korun.

V srpnu 2026 nabrala původní dotační kauza dalších rozměrů. Policie oficiálně rozšířila stíhání a obvinila další dvě fyzické osoby a dvě společnosti pro podezření ze zpronevěry, zkreslování hospodářských údajů a masivního krácení daní. Obviněným v této nové větvi případu, kterou dozoruje Městské státní zastupitelství v Praze, hrozí až desetileté tresty odnětí svobody.

Kromě finanční a trestněprávní roviny provedl Český tenisový svaz v závěru roku 2025 také kompletní rebranding (změnu vizuální identity). Staré logo tvořené symbolem tenisového míčku a národní trikolórou, jež svaz využíval přes třicet let od devadesátých let 20. století, bylo zrušeno. Autorem nového vizuálního stylu se stal designér Jan Moucha. Novému logu dominuje energická oranžová barva odkazující na antukový povrch a samotný symbol je stylizován do tvaru malého písmene „č“, v němž jsou integrovány dvorcové čáry a tenisový míč. Součástí nové identity je i doprovodná petrolejově modrá barva a komunikační jazykový koncept využívající slovo „TEN“. Plné zavedení tohoto vizuálu na všechny platformy a turnaje bylo dokončeno v první polovině roku 2026.

⏳ Historický vývoj českého tenisu a svazu

Od počátků do komunistického puče (1906–1948)

Institucionalizace tenisu na českém území sahá hluboko do doby Rakouska-Uherska. První zastřešující organizací, která začala bojovat za národní tenisovou suverenitu, byla Česká lawn-tenisová asociace založená v roce 1906. Po zániku monarchie a vzniku samostatného státu byla v roce 1919 přetransformována na Československou lawn-tenisovou asociaci. Ta zažila v meziválečném období masivní rozkvět; do roku 1933 evidovala pod svou správou 13 územních žup a celkem 424 organizovaných tenisových klubů.

Během druhé světové války byla činnost organizace silně omezena. K prudkému narušení funkčnosti asociace však došlo po roce 1948 v důsledku komunistického státního převratu v Československu. V roce 1949 nastal absolutní útlum kontaktů se Západem; českým a slovenským tenistům byl novým komunistickým režimem striktně zakázán start na mezinárodních soutěžích v kapitalistických zemích, včetně zákazu účasti v reprezentační soutěži Davis Cup. Tento politický nátlak a destrukce nezávislého svazu vedly k tomu, že nejlepší hráči tehdejší doby, jako byl wimbledonský šampion Jaroslav Drobný, byli nuceni zvolit emigraci.

V 70. a 80. letech 20. století fungoval tenis pod hlavičkou Československého tenisového svazu, jenž byl podřízen ústředním státním tělovýchovným orgánům. I přes tato politická omezení produkoval systém špičkové hráče. Opakující se politické a sportovní restrikce však komunistickou totalitu donutily k další masivní emigraci největších domácích superhvězd; do Spojených států amerických postupně emigrovali mimo jiné Martina Navrátilová a později i Ivan Lendl.

Založení ČTS a Kaderkova éra (1990–2024)

Po sametové revoluci v roce 1989 byl tenisový svaz vyvázán z područí státní tělovýchovy. Dne 17. května 1990 byl na zakládající schůzi formálně ustaven Český tenisový svaz jako samostatný, demokraticky řízený subjekt. Do roku 1992 fungoval souběžně se Slovenským tenisovým svazem pod federální střechou, avšak od rozpadu Československa 1. ledna 1993 převzal plnou suverenitu.

Zlomový moment v novodobé historii svazu nastal v roce 1998, kdy byl do funkce prezidenta zvolen tehdejší svazový funkcionář Ivo Kaderka. Ten zavedl silně centralizovaný systém řízení a soustředil veškerou ekonomickou i personální moc do svých rukou. Pod jeho dvaceti šest let trvajícím vedením (označovaným tenisovými experty a médii často jako "hrůzovláda" kvůli strachu podřízených klubů z odebrání financí) zažil český tenis mimořádné reprezentační úspěchy – národní týmy opakovaně vyhrávaly Davis Cup i ženský Fed Cup (později Billie Jean King Cup). Tato éra se však zhroutila na počátku roku 2024.

⚖️ Dotační kauza a pád Iva Kaderky (2024)

Konec jedné z nejdelších funkcionářských epoch v českém sportu nastal 27. února 2024. Toho dne provedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) masivní ozbrojenou razii přímo v sídle Českého tenisového svazu na Štvanici. Výsledkem operace bylo obvinění pěti fyzických osob a pěti právnických firem ze spáchání rozsáhlého dotačního podvodu a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky.

Vrchní státní zastupitelství v Praze uvalilo na dlouholetého prezidenta Iva Kaderku a předsedu dozorčí rady svazu Vojtěcha Flégla tříměsíční vyšetřovací vazbu z důvodu obavy z ovlivňování svědků. Mezi dalšími stíhanými na svobodě figuroval tehdejší tajemník svazu Jakub Fastr, vedoucí ekonomického oddělení Hana Baierová a bývalý daviscupový reprezentant Daniel Vacek.

Mechanismus podvodu spočíval podle zjištění policie (na základě investigativní práce Radiožurnálu nazvané Systém Kaderka) v rafinovaném řetězení faktur. Národní sportovní agentura vyplácela Českému tenisovému svazu dotace v řádech desítek milionů korun na podporu talentované mládeže a pořádání mezinárodních turnajů. Vedení svazu následně z těchto státních prostředků přeposílalo podstatné částky zapsanému spolku Orel jednota Praha – Balkán, který personálně a majetkově ovládal obviněný Vojtěch Flégl. Tento spolek a na něj navázané dodavatelské firmy si následně nechávaly proplácet výrazně nadhodnocené, nebo v některých případech zcela fiktivní služby za dopravu, zdravotní asistenci a stravování na turnajích. Z těchto státních prostředků byly následně financovány osobní potřeby rodinných příslušníků zúčastněných funkcionářů.

Tento skandál způsobil okamžité zastavení toku státních peněz do tenisu. Ivo Kaderka následně pod nátlakem klubů odeslal z vazební věznice rezignaci a v červnu 2024 byl na mimořádné valné hromadě drtivou většinou zvolen novým předsedou Jakub Kotrba, který započal s transformací zdevastované instituce.

🏢 Organizační struktura a řízení

Český tenisový svaz je právně zapsaným spolkem. Jeho vnitřní uspořádání se řídí oficiálními stanovami, které přesně definují pravomoci jednotlivých volených těles.

Valná hromada: Absolutně nejvyšší orgán svazu. Svolává se jako řádná (zpravidla na jaře) či mimořádná. Účastní se jí delegáti s hlasovacím právem z jednotlivých oblastních svazů a klubů. Valná hromada schvaluje stanovy, přijímá rozpočet a volí výkonný aparát.
Předseda ČTS: Statutární orgán, který zastupuje svaz navenek. Až do června 2024 nesla tato funkce oficiální název „prezident“, avšak nová administrativa pod vedením Jakuba Kotrby název z historických a symbolických důvodů změnila na skromnější titul „předseda“, aby se mentálně odstřihla od Kaderkovy éry.
Výkonný výbor: Operativní exekutivní orgán řídící svaz mezi zasedáními Valné hromady. Tvoří jej předseda, dva místopředsedové (k roku 2026 tuto funkci vykonávají reprezentační kapitán Petr Pála a Martin Hynek) a další volení členové z řad odborníků a regionálních funkcionářů. Výkonný výbor ustavuje odborné komise (např. sportovně-technickou, metodickou, trenérskou, rozhodcovskou).
Dozorčí rada: Nezávislý kontrolní orgán zodpovědný za revizi hospodaření a dodržování stanov. Je volena Valnou hromadou a nesmí se personálně překrývat s Výkonným výborem.

Ke svazu jsou legislativně přidruženy další entity, zejména Česká tenisová obchodní společnost s.r.o., která ze stoprocentního vlastnictví svazu zajišťuje komerční prodej vysílacích práv, merchandising a sponzorské smlouvy.

🗺 Oblastní tenisové svazy

Aby bylo možné efektivně spravovat tenisovou infrastrukturu, zařizovat lokální soutěže a distribuovat dotace v rámci jednotlivých krajů, je struktura Českého tenisového svazu geograficky a administrativně rozdělena do osmi podřízených Oblastních tenisových svazů (OTS). Tyto oblastní svazy fungují jako samostatné subjekty s vlastními výbory a plně respektují staré historické krajské rozdělení státu, na rozdíl od současného politického krajského uspořádání Česka. Každý tenisový klub v České republice musí být povinně registrován pod jedním z těchto osmi oblastních svazů.

Osmička oblastních tenisových svazů zahrnuje:

Pražský tenisový svaz (PTS)
Středočeský tenisový svaz (StTS)
Jihočeský tenisový svaz (JčTS)
Západočeský tenisový svaz (ZčTS)
Severočeský tenisový svaz (SeTS)
Východočeský tenisový svaz (VčTS)
Jihomoravský tenisový svaz (JmTS)
Severomoravský tenisový svaz (SmTS)

🎾 Sportovní činnost a rozvoj mládeže

Gró činnosti svazu nespočívá pouze v reprezentaci, ale především v masové organizaci tuzemského tenisu na všech úrovních. Český tenisový svaz k roku 2026 sdružuje bezmála sto tisíc evidovaných členů. Centrálním nervovým systémem pro všechny tyto členy je digitální Informační systém ČTS (IS ČTS). Přes tento webový portál musí všechny kluby zadávat celoroční soupisky, dochází zde k přihlašování hráčů na individuální turnaje, evidenci přestupů, hostování a ke generování pavouků pro turnaje jednotlivců.

Svaz je tvůrcem a vyhlašovatelem Termínové listiny, která se dělí na letní (antukovou) a zimní (halovou) sezónu. Na základě výsledků z turnajů Termínové listiny vydává svaz průběžně aktualizované Celoštátní žebříčky (bodové hodnocení hráčů). Tento žebříček následně slouží jako jediné kritérium pro přijímání a nasazování hráčů na další akce, včetně prestižních letních a zimních Mistrovství České republiky (MČR).

Mládežnický tenis je pod kuratelou svazu přísně kategorizován podle věku s cílem zajistit spravedlivou soutěž a adekvátní metodický rozvoj:

Minitenis: Děti do 7 let, využívají se zmenšené dvorce a speciální měkké míče.
Babytenis: Děti do 9 let, hraje se na standardním dvorci, ale s odlehčenými míči.
Mladší žactvo: Hráči a hráčky do 12 let.
Starší žactvo: Hráči a hráčky do 14 let.
Dorost: Hráči a hráčky do 18 let.

Pro zachycení a výchovu největších talentů svaz zřizuje a dotačně podporuje síť Tréninkových středisek mládeže (TSM). Nejlepší jedinci jsou následně zařazováni do Národních tenisových center, jež primárně fungují při velkých klubech jako TK Sparta Praha, I. ČLTK Praha či TK Agrofert Prostějov. Nezapomíná se však ani na další odvětví; ČTS integruje pod svá křídla i Český tenisový svaz vozíčkářů (ČTSV), jenž se stará o organizaci paralympijského sportu.

🇨🇿 Státní reprezentace

Jako jediný mezinárodně uznávaný subjekt v zemi má Český tenisový svaz monopol na sestavování, vysílání a financování národních reprezentačních týmů dospělých i juniorských složek.

Nejvýznamnější z nich jsou dospělé reprezentační týmy bojující ve světových soutěžích družstev. Mužskou reprezentaci pro Davis Cup a ženskou reprezentaci pro Billie Jean King Cup svěřuje výkonný výbor do rukou volených kapitánů. Pro sezónu 2026 vede ženský tým z pozice kapitánky bývalá elitní hráčka Barbora Strýcová, jež ve funkci nahradila dlouholetého kapitána Petra Pálu. Strýcová v dubnu 2026 úspěšně vedla tým složený z hráček jako Markéta Vondroušová či Lucie Havlíčková do kvalifikačního utkání proti výběru Švýcarska na půdě Swiss Tennis Areny ve švýcarském městě Biel/Bienne. V gesci svazu je rovněž nominace hráčů na olympijské hry po schválení Českým olympijským výborem.

🏆 Anketa Zlatý kanár

V závěru každé kalendářní sezóny organizuje Český tenisový svaz vrcholnou společenskou událost – vyhlašování prestižní ankety Zlatý kanár. Anketa byla založena v roce 1993 a svaz ji pořádá ve spolupráci se sportovním magazínem Tenis.

Odborná porota, složená ze zástupců svazu, sportovních novinářů a klubových činovníků, uděluje ocenění ve dvanácti kategoriích, mezi něž patří Nejlepší hráč, Nejlepší hráčka, Talent roku či Tým roku. Absolutní vítěz napříč všemi kategoriemi si odnáší hlavní putovní cenu Zlatého kanára. Slavnostní galavečer se tradičně pořádá na území Moravy v prosinci daného roku (často ve městě Přerov) a slouží jako formální zhodnocení sezóny za přítomnosti nejvyšších funkcionářů, sponzorů a televizních kamer.

💡 Pro laiky

Ve světě tenisu panuje pro laika často zmatek mezi tím, co dělá soukromý tenisový klub, co dělají světové asociace (jako ATP pro muže a WTA pro ženy) a jaká je vlastně role národního tenisového svazu. Český tenisový svaz (ČTS) nevlastní všechny kurty v zemi ani neplatí profesionální tenisty. Je to obrovský administrativní úřad a spolek, do kterého se všechny stovky malých i velkých klubů sdružily, aby měla hra jednotná pravidla.

Představte si, že máte v rodině desetileté dítě, které se naučí hrát tenis ve vašem městě. Pokud by chtělo jet na turnaj do jiného města, organizátoři by nevěděli, jak je dobré. Právě zde nastupuje role Českého tenisového svazu. Ten sbírá výsledky úplně všech dětí a dospělých v Česku, zadává je do svého počítačového systému a tvoří celostátní žebříček. Zároveň školí a vydává licence rozhodčím, aby na těch turnajích někdo dohlížel na spravedlnost, a uděluje průkazy trenérům.

Další zcela klíčovou rolí svazu jsou státní peníze. Běžný malý klub nemůže jen tak žádat vládu o dotace na reprezentaci. Stát (konkrétně Národní sportovní agentura) pošle ročně stovky milionů korun právě Českému tenisovému svazu, a ten má za úkol je spravedlivě rozdělit – koupit za ně letenky pro mládežnické týmy na mistrovství Evropy, podpořit tréninková centra mládeže a zajistit účast našich hvězd na slavném Davis Cupu. Právě v tomto přerozdělování peněz došlo v roce 2024 k obrovskému podvodu ze strany dlouholetého vedení, kvůli čemuž svaz málem finančně zkrachoval a stát požadoval desítky milionů ukradených korun vrátit zpět do státní kasy.

📈 Tabulky a statistiky

Přehled předsedů a prezidentů Českého tenisového svazu

Následující tabulka podává naprosto kompletní chronologický výpis všech čelních představitelů (statutárních orgánů), kteří vedli organizaci od jejího vzniku v novodobé porevoluční formě v květnu 1990 až do současnosti. Žádné funkční období není vynecháno.

Jméno představitele	Vykonávaná funkce	Délka funkčního období
Jan Kodeš	Prezident svazu	1990 – 1994
Jan Kukal	Prezident svazu	1994 – 1998
Ivo Kaderka	Prezident svazu	1998 – 2024
Jan Stočes	Dočasný prezident (po vzetí Kaderky do vazby)	únor 2024 – červen 2024
Jakub Kotrba	Předseda svazu	od června 2024 do současnosti

Přehled věkových kategorií evidovaných IS ČTS pro soutěže

Kompletní struktura rozdělení hráčů pro účely losování turnajů a soutěží družstev, jak ji definuje systém Českého tenisového svazu, platný i pro ročníky 2025 a 2026.

Název kategorie	Oficiální věkové ohraničení hráče/hráčky
Minitenis	do dosažení 7 let věku
Babytenis	do dosažení 9 let věku
Mladší žactvo	od 10 do 12 let věku
Starší žactvo	od 13 do 14 let věku
Dorost	od 15 do 18 let věku
Dospělí	nad 18 let věku (kategorie open pro všechny s licencí dospělého)
Senioři	nad 35 let věku (dále vnitřně děleno po 5 letech v rámci veteránských soutěží)

Seznam osmi Oblastních tenisových svazů (OTS)

Nezkrácený přehled všech osmi regionálních sdružení, jež tvoří páteř svazu a pod které legislativně spadá veškerá klubová infrastruktura napříč republikou.

Název oblastního svazu	Zkratka	Územní působnost a charakteristika
Pražský tenisový svaz	PTS	Území hlavního města Prahy. Sídlí zde nejbohatší a největší tenisové kluby (TK Sparta, I. ČLTK).
Středočeský tenisový svaz	StTS	Obyvatelé a kluby na území v prstenci kolem Prahy (např. Říčany, Kladno, Rakovník).
Severočeský tenisový svaz	SeTS	Území odpovídající zhruba Ústeckému a Libereckému kraji.
Západočeský tenisový svaz	ZčTS	Území odpovídající zhruba Plzeňskému a Karlovarskému kraji.
Jihočeský tenisový svaz	JčTS	Území odpovídající primárně Jihočeskému kraji.
Východočeský tenisový svaz	VčTS	Území zahrnující Královéhradecký a Pardubický kraj.
Jihomoravský tenisový svaz	JmTS	Území zahrnující Jihomoravský kraj, Vysočinu a část Zlínského kraje.
Severomoravský tenisový svaz	SmTS	Území zahrnující Moravskoslezský a Olomoucký kraj (působí zde např. TK Agrofert Prostějov).

Zdroje