Černouček

Černouček
Pověřená obec	Roudnice nad Labem
Psč	413 01
Starosta	Lucie Kavánová (odstupující v roce 2026)
Název	Černouček
Kraj	Ústecký kraj
Psč	413 01
Mapa	ano
Země
Počet obyvatel	343 (k 1. lednu 2026)
Nadmořská výška	245
Okres	Litoměřice
Rozloha	3,72

Černouček je obec ležící v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji v České republice. Nachází se v rovinaté krajině Polabské nížiny (konkrétně v geomorfologickém celku Dolnooharská tabule), přibližně osm kilometrů jižně od města Roudnice nad Labem, třináct kilometrů severně od města Kralupy nad Vltavou a dvanáct kilometrů západně od Mělníka. Jižní hranice katastrálního území obce současně tvoří administrativní hranici mezi Ústeckým krajem a Středočeským krajem.

K 1. lednu 2026 evidoval Český statistický úřad v obci 343 trvale žijících obyvatel. Území obce tvoří jediné katastrální území (KÚ Černouček) a nečlení se na další místní části. Historie osídlení tohoto místa sahá až do pozdní doby kamenné, přičemž první doložená písemná zmínka pochází z roku 1100. Dominantou zástavby je pozdně barokní kostel svatého Bartoloměje. V celostátním kontextu získala obec po roce 2023 mediální pozornost jako trvalé bydliště 4. prezidenta České republiky, Petra Pavla, a jeho manželky Evy Pavlové.

🗓 Současnost a volby v říjnu 2026

Obecní samosprávu tvoří sedmičlenné zastupitelstvo. Během volebního období 2022–2026 vedla obec starostka Lucie Kavánová (bez politické příslušnosti) s místostarostou Zdeňkem Karhanem. Součástí tohoto zastupitelstva byla původně i současná první dáma Eva Pavlová.

Dne 9. října 2026 proběhly v obci řádné komunální volby. Ke dni voleb úřad evidoval přesně 275 oprávněných voličů, přičemž dalších devět osob mělo trvalé bydliště hlášeno na adrese ohlašovny obecního úřadu. O sedm mandátů v zastupitelstvu usilovala dvě politická uskupení:

Sdružení nezávislých kandidátů ČERNOUČEK 2026 (lídryně Denisa Kulichová, na kandidátce figuroval i zástupce strany Motoristé sobě Martin Král).
Černouček sobě (konkurenční nezávislá kandidátka).

Dosavadní starostka Lucie Kavánová se rozhodla mandát v roce 2026 již neobhajovat. Volby doprovázel celostátní mediální zájem z důvodu neúčasti prezidenta Petra Pavla. Odbor komunikace Kanceláře prezidenta republiky dne 2. října 2026 oznámil, že se prezident hlasování nezúčastní z důvodu soukromé cesty do zahraničí. Z veřejných zdrojů a vyjádření automobilového závodníka Martina Prokopa vyplynulo, že prezident v době konání voleb pobýval na severu afrického kontinentu, kde se účastnil závodů Rallye du Maroc, jež navštívil v rámci své dovolené na motocyklech.

Této absence politicky využil úřadující ministr zahraničních věcí Petr Macinka (nominant strany Motoristé sobě), který v den voleb osobně navštívil obecní hospodu v Černoučku, setkal se se zástupcem své strany kandidujícím v lokálních volbách a následně publikoval ironická prohlášení vůči hlavě státu na sociálních sítích.

⏳ Historie obce

Nejstarší stopy lidského osídlení na území dnešního katastru pocházejí z pozdní doby kamenné, což odpovídá období zhruba 3000 let před naším letopočtem. V roce 1997 tyto skutečnosti potvrdil plošný archeologický výzkum provedený v rámci stavebních prací na okraji intravilánu.

První historicky dochovaná písemná listina zmiňující obec se datuje do roku 1100. V tomto roce daroval vladyka Nemoj, příslušník rodu Vršovců, osadu Vyšehradské kapitule. V průběhu 14. století přešlo vlastnictví do majetku roudnického panství. Obec se tak stala součástí biskupského a později arcibiskupského statku Roudnice nad Labem.

Během 16. století získal vesnici do svého vlastnictví rod Ctínských ze Ctiněvsi. Jejich panství bylo posléze inkorporováno do velkostatku Horní Beřkovice. V závěru 16. století se však majetkové poměry vrátily k Roudnici nad Labem, kterou v té době ovládali Rožmberkové a posléze rod Lobkowiczů. Pod správou tohoto knížectví zůstal Černouček až do zrušení patrimoniální správy v 19. století.

Vývoj názvu obce

Toponymum obce prošlo během staletí řadou fonetických a grafických transformací v závislosti na dobovém pravopisu. Následující tabulka dokumentuje historické varianty názvu zachycené v pramenech:

Rok zápisu	Dochovaný tvar názvu	Typ pramene / Záznamu
1100	Černouček (v dobové transkripci)	Darovací listina vladyky Nemoje
1454	Černoček	Katastrální / majetkový zápis
1577	Černúček	Úřední korespondence
1617	Černoušek	Zápisy roudnického panství
1845	Čemaussek	Germanizovaná forma v rakouských registrech

Období první a druhé republiky

Rok 1918 zastihl obec v období ekonomického rozmachu z hlediska drobných živností. V obci stálo 85 obytných domů a navzdory malé populaci zde fungovalo 23 samostatných podnikatelských subjektů. Po vzniku Československa byl založen ochotnický divadelní spolek a tělocvičná jednota Sokol, jejíž členové se v roce 1938 zúčastnili Všesokolského sletu v Praze. V jarních měsících roku 1937 byla dokončena plošná elektrifikace obce.

Období okupace a komunismu

Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 německé okupační úřady rozpustily spolek Sokol a zapečetily místní tělocvičnu. V roce 1943 došlo k zatčení a následné popravě třiatřicetiletého místního občana Jiřího Krásy.

Během komunistické správy v poválečných dekádách proběhlo několik zásahů do urbanismu obce. V roce 1959 úřady rozhodly o zavezení a zasypání historického rybníka na návsi. V roce 1969 proběhla přestavba budovy bývalého hostince na provozovnu prodejny potravin spravovanou státním podnikem Jednota. Mezi lety 1970 a 1989 se v akci Z budovaly chodníky a byla postavena nová budova požární zbrojnice, jež dodnes slouží i jako zázemí pro místní pohostinství provozované hasičským sborem.

🏛 Architektura a památky

V obci se nachází několik historických objektů, z nichž nejvýznamnější požívají statusu kulturní památky chráněné Národním památkovým ústavem.

Kostel svatého Bartoloměje

Nejvýraznější dominantou je pozdně barokní kostel svatého Bartoloměje, chráněný od roku 1964 jako kulturní památka (katalogové číslo 1000143234_0001). Chrám stojí ve východní části obce na místě bývalého hřbitova.

Na parcele stál původně románský kostel. Historické listiny uvádějí jeho vysvěcení již v roce 1304 kartaginským biskupem Othonielem z řádu sv. Františka, další pramen nalezený v oltáři zmiňuje posvěcení v roce 1336 zastupujícím biskupem Přibyslavem. Spis Bohuslava Balbína potvrzuje, že v roce 1384 šlo již o kostel farní.

Současný barokní objekt vznikl kompletní novostavbou v letech 1769–1774 (s roční technologickou pauzou v roce 1773 kvůli epidemii). Výstavbu financoval patron kostela, hrabě Adam Hartig z Horních Beřkovic. Architektonický návrh zpracoval stavitel Antonín Schmied (uváděný též jako Schmidt) z Menšího Města pražského, přičemž samotné práce vedli políři Matěj Čičovský z obce Kostomlaty pod Řípem a Jiří Rechziegl z Horních Beřkovic.

Stavba o rozměrech interiérové lodi 17 metrů (délka) a 10,8 metrů (šířka) je vyzděna z lámaného kamene a orientována kněžištěm k východu. Spolu se špitální kaplí v Roudnici nad Labem se jedná o jednu z mála kopulových staveb v celém regionu Podřipska. Západní průčelí s hranolovou dvoupatrovou věží člení vysoké pilastry a slepé výklenky. V roce 1870 proběhla oprava střechy, během níž byla původní cibulovitá barokní báň odstraněna a nahrazena jednoduchou jehlancovou střechou. Původní okno v kněžišti bylo v historii zazděno a jeho plochu vyplnila malba slunečních hodin (zrušena při opravě omítek v roce 1970).

Ve věži se dochoval historický zvon odlitý v roce 1467, o rozměrech 65 cm na výšku i šířku. Nese nápis: „SWETE PANE ANNO DOM MCCCCLXVII“ a latinskou dedikaci: „Gieorgius fusit campanam istam aleluja“.

Další památky

Socha svatého Jana Nepomuckého: Pískovcová socha z 18. století zobrazující světce vedoucího malého chlapce. Objekt stojí před branou areálu kostela. V roce 1999 socha prošla kompletním odborným restaurováním v externím ateliéru a následně byla vrácena na původní podstavec.
Stará škola a fara: Školní budova stála u kostela již v roce 1676. Stávající zděný objekt pochází z roku 1839. V roce 1957 prošla budova modernizací, v roce 1989 získala novou fasádu. Dnes prostory budovy využívá obecní úřad.
Pamětní deska Jiřího Krásy: Umístěna na jeho rodném domě, připomíná jeho popravu nacistickým režimem z roku 1943.

🌍 Geografie a poloha

Obec disponuje rozlohou 372 hektarů (3,72 km²). Střed obce se nachází v nadmořské výšce 245 metrů nad mořem. Z hlediska geologie a hydrologie se území řadí k nížinným zemědělským oblastem bez rozsáhlých zalesněných ploch či přírodních vodních toků velké kubatury.

Černouček sousedí v okruhu několika kilometrů s obcemi Ctiněves, Mnetěš, Ledčice, Horní Beřkovice, Jeviněves, Kostomlaty pod Řípem a Vražkov. Přímé vlakové spojení ani silnice první třídy katastrem neprocházejí.

📊 Demografický vývoj

Populace obce vykazovala vrchol na přelomu 19. a 20. století, kdy atakovala hranici 460 obyvatel. S nástupem kolektivizace zemědělství a urbanizace v padesátých a šedesátých letech 20. století nastal dlouhodobý úbytek obyvatelstva, jenž se zastavil až v první dekádě 21. století. V průběhu roku 2025 se do obce přistěhovalo 17 nových občanů, zatímco 4 se odstěhovali. Narodilo se 5 dětí a 2 osoby zemřely.

Níže uvedená tabulka zpracovává kompletní historická demografická data publikovaná Českým statistickým úřadem bez přerušení.

Rok	Počet obyvatel	Počet domů	Zdroj dat
1869	388	data nejsou dostupná	Sčítání lidu
1880	427	data nejsou dostupná	Sčítání lidu
1890	414	data nejsou dostupná	Sčítání lidu
1900	438	data nejsou dostupná	Sčítání lidu
1910	453	data nejsou dostupná	Sčítání lidu
1921	457	data nejsou dostupná	Sčítání lidu
1930	451	data nejsou dostupná	Sčítání lidu
1950	312	data nejsou dostupná	Sčítání lidu
1961	346	data nejsou dostupná	Sčítání lidu
1970	306	data nejsou dostupná	Sčítání lidu
1980	257	data nejsou dostupná	Sčítání lidu
1991	211	data nejsou dostupná	Sčítání lidu
2001	260	data nejsou dostupná	Sčítání lidu
2011	278	data nejsou dostupná	Sčítání lidu
2021	315	143	Sčítání lidu
2025	327	data nejsou dostupná	Odhad ČSÚ
2026	343	data nejsou dostupná	Databáze ČSÚ k 1. 1. 2026

💼 Ekonomika a infrastruktura

Ačkoliv v roce 1918 fungovalo v Černoučku 23 rozličných živností – včetně obuvníka, holiče, lékaře, zubaře, koláře či obchodníka s dobytkem –, k roku 2026 zde sídlilo 12 aktivních firem (právnických osob) a úřad evidoval 59 ohlášených živností. Tyto subjekty představují dominantně drobné řemeslné či konzultační služby bez velkých výrobních hal.

V obci je v provozu sběrný dvůr, prodejna potravin, a hospoda zřízená v prostorách hasičské zbrojnice. Černouček nedisponuje plnohodnotným zdravotním střediskem ani poštovním úřadem (doručování zajišťuje pošta v Roudnici nad Labem). Obec řídí odpadové hospodářství formou svozu komunálního odpadu a provozuje vlastní úřední desku a webový portál. Přes okrajové území katastru probíhají projekční diskuze ohledně trasování budoucí sítě VRT (Vysokorychlostní trati). Zastupitelstvo na konci roku 2025 a počátkem roku 2026 řešilo také urbanistickou studii pro obnovu a odbahnění zanedbaného rybníka v severozápadní části lokality s názvem „Na Louce“ u výjezdu na obec Mnetěš.

👤 Významné osobnosti

Petr Pavel (* 1961): Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR, předseda vojenského výboru NATO a od března 2023 v pořadí 4. prezident České republiky. V obci s manželkou vlastní nemovitost a dlouhodobě zde trvale žili před přesunem do Lumbeho vily na Pražském hradě.
Eva Pavlová (* 1964): Manželka prezidenta Petra Pavla, první dáma České republiky. Do roku 2026 působila jako volená členka zastupitelstva obce Černouček.
Josef Věromír Pleva (1899–1985): Český spisovatel a učitel. V obci Černouček působil pedagogicky v letech 1929–1930. Během tohoto pobytu zde napsal první díl své nejznámější knihy pro děti, pojmenované Malý Bobeš. Tuto skutečnost připomíná pamětní deska odhalená na budově bývalé školy v roce 1989.
Jiří Krása (1910–1943): Místní rodák, popravený nacistickým okupačním aparátem během druhé světové války.

💡 Pro laiky

Pojem „Vyšehradská kapitula“, které vladyka Nemoj daroval Černouček v roce 1100, označuje sbor vlivných kněží sídlících u baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze. Darování vesnice v období středověku neznamenalo pouhé předání půdy, ale absolutní odevzdání politické a ekonomické moci. Rolníci v Černoučku tak od roku 1100 neodváděli daně a úrodu místnímu šlechtici, ale církevní instituci v Praze, která za ně na oplátku ručila před králem.

Dnešní poloha na pomezí Ústeckého a Středočeského kraje s sebou nese praktické úřední souvislosti. Obecní starosta vyřizuje administrativu v osm kilometrů vzdálené Roudnici nad Labem (Ústecký kraj), avšak při cestě do práce nebo do nemocnice obyvatelé často směřují do dvanáct kilometrů vzdáleného Mělníka, který již spadá pod středočeskou krajskou samosprávu. Kvůli tomu zde dochází ke styku dvou různých integrovaných dopravních systémů.

🎬 Video

Zdroje