Ústav pro studium totalitních režimů

Šablona:Infobox Instituce

Ústav pro studium totalitních režimů (zkracováno jako ÚSTR) je organizační složka státu a vědecko-výzkumná instituce České republiky, jejímž primárním zákonným úkolem je zkoumání, hodnocení a objasňování éry obou totalitních režimů na území bývalého Československa – tedy období nacistické okupace v letech 1939 až 1945 a období komunistické diktatury mezi lety 1948 až 1989. Instituce spravuje a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vztahující se k činnosti tehdejších represivních aparátů s cílem zabránit zkreslování výkladu moderní české historie.

Ústav byl formálně ustaven k 1. srpnu 2007 na základě zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek. ÚSTR spravuje samostatnou kapitolu státního rozpočtu (kapitola číslo 355) a je řízen sedmičlennou Radou, kterou volí Senát Parlamentu České republiky. Vzhledem ke své společenské gesci a politickým přesahům se Ústav pravidelně stává předmětem intenzivních institucionálních sporů. Aktuálním ředitelem je od května 2022 historik Ladislav Kudrna, jenž v březnu 2026 obhájil svůj mandát na dalších pět let.

⏳ Legislativní ukotvení a vznik

Založení specializované instituce pro výzkum totalitní minulosti bylo politickým tématem v Česku již od devadesátých let dvacátého století, avšak legislativní konsenzus se podařilo nalézt až v období druhé vlády Mirka Topolánka. Zákon č. 181/2007 Sb. byl schválen dne 8. června 2007 hlasy poslanců ODS, KDU-ČSL a Strana zelených, zatímco zástupci ČSSD a KSČM hlasovali proti a následně se neúspěšně pokusili napadnout existenci Ústavu u Ústavního soudu.

Zákon taxativně vymezuje úkoly instituce, mezi něž patří zejména:

Zkoumat a nestranně hodnotit dobu nesvobody (1938–1945) a období komunistické totalitní moci (1948–1989).
Zkoumat antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů státu, zejména státních bezpečnostních složek (jako byla StB, Gestapo a další).
Analyzovat příčiny likvidace demokratického režimu.
Získávat, digitalizovat a zpřístupňovat veřejnosti archiválie vypovídající o činnosti bezpečnostních složek a formách politického pronásledování či odporu proti němu.
Vydávat publikace, pořádat odborné konference, výstavy a poskytovat edukační podporu školským zařízením.

V pátek 1. února 2008 zahájil Ústav formálně plnou činnost pod vedením svého prvního (do té doby prozatímního) ředitele, historika Pavla Žáčka. Společně s ÚSTR vznikl jako samostatná správní entita (ovšem podřazená pod gesci ÚSTR) také Archiv bezpečnostních složek.

🏛 Sídelní budovy a infrastrukturní havárie

Otázka fyzického sídla Ústavu pro studium totalitních režimů představuje jeden z nejkritičtějších a nejnákladnějších manažerských problémů v historii této státní instituce.

Od svého vzniku sídlil ÚSTR v Praze na Žižkově v ulici Siwiecově 2. Budova původně nesla adresu Havelkova, avšak z iniciativy Ústavu došlo k jejímu přejmenování na počest polského občana Ryszarda Siwiece, který se v roce 1968 upálil na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tato panelová administrativní budova vyžadovala zásadní modernizaci.

Vedení Ústavu (za éry ředitele Zdeňka Hazdry) přistoupilo k celkové rekonstrukci, která však skončila technologickým a finančním fiaskem. Zhotovitel opustil staveniště, kvůli chybám v projektu byla odstraněna obvodová plášťová izolace i výplně, v důsledku čehož zbylo z budovy pouhé neobyvatelné železobetonové torzo bez oken a rozvodů. Zaměstnanci se museli přesunout do provizorií na Hadovce, v Braníku a následně do budovy Dům Radost (bývalý Dům odborových svazů na náměstí Winstona Churchilla), kde instituce platila komerční nájem ve výši cca 7 milionů korun ročně. Bývalé sídlo na Žižkově bylo prohlášeno za nepoužitelné.

Následky zpackané rekonstrukce dolehly na státní rozpočet. Jak uvedl ředitel Ladislav Kudrna a předsedkyně rady ve výroční zprávě za rok 2024, ÚSTR musel uhradit státní pokuty a penále ve výši 47,2 milionu korun za pochybení bývalého vedení. V prosinci 2024 byl zdevastovaný objekt v Siwiecově ulici převeden na ÚZSVM, který jej v červnu 2025 nabídl v aukci s vyvolávací cenou 79 milionů korun. Dne 3. července 2025 stát prodal toto bývalé sídlo za 387 milionů korun, přičemž zájem indikovalo hlavní město Praha za účelem demolice a výstavby nájemních bytů a zázemí stadionu Viktorie Žižkov.

Záměr přesunout ÚSTR natrvalo do Petschkova paláce se nezdařil, neboť budovu nadále využívalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Od září 2024 úřad proto definitivně přesídlil do pronajatých prostor v Paláci Archa na adrese Na Poříčí 1047/26 v Praze 1. Smlouva na pronájem čtyř pater Paláce Archa byla uzavřena na sedm let za celkovou částku 113,1 milionu korun.

⚖️ Organizační struktura a vedení

Ústav pro studium totalitních režimů nepředstavuje klasickou akademickou instituci podléhající vysokoškolským orgánům, nýbrž je organizační složkou státu striktně definovanou zákonem.

Rada Ústavu

Nejvyšším kontrolním a strategickým orgánem je Rada Ústavu pro studium totalitních režimů. Je složena ze sedmi členů, které volí a odvolává Senát Parlamentu České republiky na pětileté funkční období, a to na základě návrhů Poslanecké sněmovny, prezidenta republiky a spolků (např. sdružujících bývalé politické vězně). Rada jmenuje a odvolává ředitele ÚSTR, schvaluje roční plán činnosti a rozpočet.

Předsedkyní Rady byla do května 2025 Monika MacDonagh-Pajerová, kterou po jejím odvolání radou (dne 5. května 2025) nahradil ve funkci bývalý poslanec a historik Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.

Ředitel a Odbory

Statutárním zástupcem a exekutivním manažerem je ředitel Ústavu. Od 1. května 2022 tuto funkci zastává doc. PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. Dne 4. března 2026 proběhla v sedmičlenné Radě ÚSTR tajná volba ředitele pro další pětiletý mandát (2026–2031). Ladislav Kudrna v ní získal šest hlasů (jeden radní se zdržel) a funkci bez přerušení obhájil. Funkci 1. náměstka ředitele vykonává JUDr. Kamil Nedvědický, Ph.D., náměstkyní pro ekonomiku a provoz je v roce 2026 Ing. Dita Výborová.

Samotná vědecká struktura se skládá ze specializovaných útvarů. Zásadní roli hraje Odbor výzkumu a vzdělávání, který analyzuje způsoby likvidace demokratického režimu a dopady diktatur na společnost.

Vědecká rada

Dle statutu má ředitel Ústavu k dispozici poradní orgán zvaný Vědecká rada. Tento panel tvoří domácí i zahraniční experti z řad historiků, sociologů a politologů. Historicky docházelo k hromadným rezignacím tohoto tělesa (například v roce 2013 a 2022) v reakci na personální kroky Rady Ústavu při jmenování ředitelů.

🗄 Archiv bezpečnostních složek (ABS)

Integrální, avšak formálně autonomní součástí působící po boku ÚSTR je Archiv bezpečnostních složek (ABS). Zřízen byl stejným zákonem (181/2007 Sb.) a funguje jako samostatný správní úřad pro výkon archivnictví. ÚSTR vůči Archivu plní roli ústředního řídícího orgánu (například v otázkách schvalování rozpočtu v rámci stejné rozpočtové kapitoly).

ABS spravuje tisíce běžných metrů archiválií pocházejících z provenience Ministerstva vnitra, Státní bezpečnosti, pohraniční stráže a zpravodajských struktur z let 1948–1989. Ředitelem ABS je v roce 2026 Miroslav Urbánek. Významným mezinárodním krokem pro ABS v roce 2026 se stalo propojení jeho databází s polským Institutem národní paměti (Instytut Pamięci Narodowej - IPN).

📊 Rozpočet a financování (Kapitola 355)

Ústav hospodaří s prostředky ze státního rozpočtu prostřednictvím vlastní rozpočtové kapitoly č. 355, pod níž je konsolidován rozpočet jak samotného ÚSTR, tak Archivu bezpečnostních složek.

Financování v letech 2024 až 2026 bylo silně ovlivněno výše zmíněnými sankcemi za nepodařenou rekonstrukci sídla (úhrada 47,2 milionu Kč z rozpočtu) a novým komerčním pronájmem v Paláci Archa (113,1 milionu Kč rozložených do sedmi let). V instituci a archivu pracuje kumulovaně přes 250 zaměstnanců (část na základě zákona o státní službě, část v pracovním poměru podle zákoníku práce).

Následující tabulka dokumentuje vývoj výdajů státního rozpočtu přidělených kapitole 355 na základě schválených dokumentů Ministerstva financí:

Rok	Celkový schválený rozpočet kapitoly 355 (v Kč)	Meziroční trend
2024	187 422 525	data nejsou srovnatelná
2025	221 963 868	Nárůst o cca 18,4 %
2026	235 228 793	Nárůst o cca 6,0 %

(Poznámka k tabulce: Data o rozpočtech pocházejí z oficiálních revizí návrhů Ministerstva financí publikovaných v září 2024 a lednu 2026.)

🔬 Výzkumná a edukační činnost

Hlavním hmatatelným výstupem instituce je systematická ediční činnost a vědecké bádání. Ústav provozuje několik stěžejních projektů k dokumentaci represí.

Mezi nejrozsáhlejší výzkumné úkoly patří syntéza Dějiny Státní bezpečnosti, jejíž svazky vycházejí ve spolupráci s nakladatelstvím Academia. Další strategické projekty pro rok 2025 a 2026 nesou názvy Čechoslováci v Gulagu (databáze obětí stalinských represí), Dějiny Protektorátu Čechy a Morava, a podrobný on-line projekt Popravení z politických důvodů. Ústav rovněž vydává odborný čtvrtletník Paměť a dějiny zaměřený na popularizaci moderních dějin a recenzované odborné periodikum Securitas Imperii.

V oblasti popularizace ÚSTR zavedl formát veřejných debat zvaný Cirkus ÚSTR, probíhající převážně v prostorách Knihovny Václava Havla. V letech 2024 a 2025 zde proběhly debaty zaměřené na témata jako "Transgenerační trauma", "Historie jako zbraň" či "Kultura paměti". Název formátu odkazuje na antický circus (arénu k diskuzi) a symbolizuje rovnost polemizujících odborníků. V edukaci Ústav úzce spolupracuje s Židovským muzeem v Praze na projektech boje proti antisemitismu.

Na mezinárodní diplomatické úrovni vstoupila Česká republika reprezentovaná Ústavem pro studium totalitních režimů v roce 2025 oficiálně do Evropské sítě Paměť a solidarita (European Network Remembrance and Solidarity - ENRS).

⚔️ Společenské a institucionální spory

Historie Ústavu je permanentně provázena hlubokými vnitřními i vnějšími konflikty, které často oscilují kolem obvinění z "politizace dějin" ze strany aktuálně vládnoucích garnitur.

Krize v letech 2013 a 2014

K dramatickému zvratu došlo v roce 2013, kdy nově obměněná Rada ÚSTR, do které Senát (ovládaný tehdy levicovou většinou ČSSD) nominoval nové členy, odvolala tehdejšího ředitele Daniela Hermana. Namísto něj byla jmenována Pavla Foglová. Krok vyvolal protesty zaměstnanců, kteří obvinili radu z pokusu utlumit zkoumání zločinů komunistické éry. Na protest odstoupila část Vědecké rady instituce. Během tohoto období byla podle kritiků (zejména z řad pravicových stran) instituce "paralyzována" a "vyčištěna" od pravicově orientovaných historiků.

Krize Vědecké rady v roce 2022

K opačné situaci došlo na jaře 2022. Rada ÚSTR zvolila novým ředitelem historika Ladislava Kudrnu, který vůči předchozímu vedení (v čele se Zdeňkem Hazdrou a Ondřejem Matějkou) vystupoval mimořádně kriticky. Kudrnův nástup vedl k okamžité hromadné rezignaci celé Vědecké rady na přelomu dubna a května 2022. Odstupující členové vyjadřovali nespokojenost nad průběhem voleb a směřováním instituce, zatímco nově nastoupivší vedení prohlásilo, že ÚSTR byl v předchozích osmi letech nekompetentně řízen a proměnil se v platformu tolerující marxistický přístup k historii.

Odstoupení od podpory učebnice (2023–2024)

V roce 2023 a 2024 došlo ke kontroverzi ohledně učebnice dějepisu pro 9. ročníky základních škol s názvem Soudobé dějiny, vydávané nakladatelstvím Fraus, na které se podílelo oddělení vzdělávání spadající pod ÚSTR. Nové vedení (ředitel Kudrna) se od koncepce učebnice veřejně distancovalo s odůvodněním, že text relativizuje komunistickou totalitu, nedostatečně pojmenovává zločiny stalinismu a využívá revizionistickou metodiku. Po měsících mediálních tlaků oznámilo nakladatelství Fraus v září 2024 stažení této učebnice z distribuce, aby se vyhnulo dalším politickým sporům.

Pojmenování stanice metra Olbrachtova (2025)

V říjnu 2025 vstoupilo vedení ÚSTR (společně s Ústavem pro studium totalitních režimů a ředitelem ÚSTR Kudrnou i ředitelem ÚSTR Kudrnou) do komunální politiky v Praze ostrým odmítnutím názvu budoucí stanice metra linky D – Olbrachtova.

Ředitel Ladislav Kudrna a Ladislav Kudrna argumentovali, že novinář a komunistický literát Ivan Olbracht byl prominentním propagandistou totalitního režimu, což činí z pojmenování moderní stanice podle jeho jména nepatřičný akt glorifikace. ÚSTR a ÚSTR a ÚSTR proto formálně navrhly pražskému magistrátu stanici pojmenovat po obětech komunistického teroru (např. knězi Josefu Toufarovi nebo letci Josefu Bryksovi). Místopisná komise následně v dubnu 2026 doporučila kompromisní, geograficky neutrální název Ryšánka.

📈 Chronologický přehled ředitelů

Následující tabulka poskytuje nepřerušený a kompletní chronologický výpis osobností, které od založení instituce vykonávaly funkci statutárního zástupce (ředitele). Všichni byli do funkce jmenováni Radou ÚSTR, přičemž z důvodu sporů s tímto orgánem většina ředitelů nedokončila svůj standardní pětiletý mandát.

Pořadí	Jméno a tituly	Období ve funkci	Způsob ukončení funkce / Poznámka
1.	PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.	1. 1. 2008 – 31. 3. 2010	Odvolán Radou ÚSTR
2.	doc. PhDr. Jiří Pernes, Ph.D.	1. 4. 2010 – 12. 5. 2010	Odvolán Radou ÚSTR z důvodu podezření na plagiátorství
–	PhDr. Zdeněk Hazdra, Ph.D.	13. 5. 2010 – 15. 8. 2010	Pověřen řízením jako dočasný ředitel
3.	Mgr. Daniel Herman	16. 8. 2010 – 10. 4. 2013	Odvolán Radou ÚSTR (obměněnou Senátem ovládaným ČSSD)
4.	Mgr. Pavla Foglová	11. 4. 2013 – 30. 4. 2014	Dokončení dočasného ročního mandátu
5.	PhDr. Zdeněk Hazdra, Ph.D.	1. 5. 2014 – 30. 4. 2022	Konec mandátu, ve volbě v roce 2022 neuspěl
6.	doc. PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D.	1. 5. 2022 – dosud	V březnu 2026 znovuzvolen na mandát pro roky 2026–2031

💡 Pro laiky

Každý stát, který si prošel temnou minulostí, má instituci pro její zkoumání. V Německu existují úřady spravující svazky obávané tajné policie Stasi, v Polsku mají silný Institut národní paměti. V České republice k tomuto účelu slouží Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Hlavním úkolem této instituce není jen psát tlusté knihy pro akademiky, ale starat se o kilometry starých policejních a soudních spisů, které za sebou zanechaly nacistické Gestapo a komunistická Státní bezpečnost (StB). Tyto staré, zaprášené archivy byly kdysi nástrojem k vydírání a likvidaci lidí. ÚSTR má za úkol tyto spisy sebrat, přepsat do počítačů (digitalizovat) a ukázat je lidem, aby každý občan mohl zjistit, jestli na něj náhodou někdo v minulosti nedonášel, a aby se jména skutečných udavačů i nespravedlivě odsouzených dostala na světlo.

Protože ale vysvětlování moderních dějin bezprostředně zasahuje do toho, jak hodnotíme současné politiky (například kdo s kým v minulosti spolupracoval), je tento ústav často bojištěm politických stran. Jakmile se v Senátu vymění politici pravicoví za levicové a naopak, změní se i dozorčí rada ústavu a ta následně často odvolá a vymění samotného ředitele. Tento boj se promítá i do toho, jaké učebnice dějepisu by se měly v českých školách používat a jak striktně bychom měli minulý režim odsuzovat.

Zdroje