Dalibor Janda

Dalibor Janda
Datum narození	21. března 1953
Místo narození	Drahotuše (Hranice)
Státní příslušnost
Děti	Dalibor Janda ml. (1981–2003); Jiřina Anna Jandová (* 1988)
Povolání	zpěvák, hudební skladatel, kytarista
Aktivní od	1980

Dalibor Janda, původním rodným a občanským jménem Václav Janda, je legendární český popový a pop-rockový zpěvák, kytarista a mimořádně úspěšný hudební skladatel. Představuje jednu z komerčně vůbec nejúspěšnějších a nejvýraznějších hudebních osobností v historii české a československé populární hudby. Své absolutně největší, masové a celonárodní popularity dosáhl v průběhu osmdesátých let dvacátého století, kdy na domácí hudební scéně způsobil doslova poprask a dokázal v letech 1986, 1987 a 1988 třikrát po sobě zvítězit v nejprestižnější divácké anketě Zlatý slavík, čímž na čas sesadil z dlouholetého trůnu i fenomenálního Karla Gotta.

Během své více než pětačtyřicetileté kariéry na profesionální scéně prodal vysoce přes dva miliony hudebních nosičů a vydal celkem třiadvacet studiových a kompilačních alb. Pro jeho umělecký projev je naprosto typický a charakteristický jeho silný, nezaměnitelně chraplavý hlas (v Česku populárně označovaný jako „chraplák“) a schopnost tvořit nesmírně chytlavé, melodické a zapamatovatelné autorské písně. Téměř veškerý svůj hudební repertoár si totiž Janda po celou dobu své kariéry skládá zcela sám. Mezi jeho vůbec největší, zlidovělé a nesmrtelné hity patří generační hymny jako „Hurikán“, „Kde jsi“, „Oheň, voda, vítr“, „Žít jako kaskadér“, „Padá hvězda“ či „Vchází bez vyzvání“.

Kromě hudebních triumfů si Dalibor Janda prošel i neuvěřitelně těžkými životními a rodinnými zkouškami, z nichž nejtragičtější byla předčasná smrt jeho jediného syna v roce 2003, a rovněž vážné zdravotní komplikace v podobě těžkého infarktu v roce 2021. Přesto všechno zůstává hudebně nesmírně aktivní. Svou obrovskou vitalitu potvrzuje i v současnosti (v letech 2025 a 2026), kdy se svou stabilní doprovodnou kapelou Prototyp a se svou talentovanou dcerou, zpěvačkou Jiřinou Annou Jandovou, neúnavně brázdí republiku v rámci obřích koncertních šňůr, jakými jsou například turné „Dalibor Janda 45 let na profi scéně“ a obrovské letní putovní „Open Air 2026“.

Dětství, vyučení a hudební sny na Moravě

Dalibor Janda se narodil 21. března 1953 do moravské rodiny v obci Drahotuše, která je dnes administrativní součástí města Hranice v Olomouckém kraji. Při narození dostal tradiční české jméno Václav, jméno Dalibor obdržel až posléze jako své křestní biřmovací jméno v kostele, přičemž právě toto jméno nakonec o mnoho let později přijal nejen jako svůj umělecký pseudonym, ale na počátku osmdesátých let si jej nechal i oficiálně úředně změnit ve svých osobních dokladech.

K hudbě ho to táhlo již od útlého dětství. Sám zpěvák s úsměvem a oblibou v mnoha rozhovorech vzpomíná na úsměvnou historku ze svých ranných školních let. Když se ho učitelka v první třídě základní školy zeptala, čím by chtěl v dospělosti být, bez váhání odpověděl, že bude slavným zpěvákem. Tehdejší učitelka to považovala za drsnou provokaci, vlepila mu pohlavek a doporučila mu, aby se raději věnoval nějakému poctivému a pořádnému řemeslu. Mladý Janda si tuto radu paradoxně vzal zpočátku k srdci a po ukončení základní školní docházky nastoupil do učení. Úspěšně se vyučil v oboru strojní zámečník a po škole nastoupil jako řadový dělník do místního velkého průmyslového podniku Sigma Pumpy Hranice, kde se živil tvrdou manuální prací při výrobě a montáži čerpadel.

Láska k hudbě ho však nikdy neopustila, ba právě naopak. Po večerech a o víkendech vzal do ruky kytaru a založil si svou první amatérskou vesnickou bigbítovou kapelu. S touto lokální formací začal pravidelně a s obrovským nasazením objíždět místní taneční zábavy, vesnické tancovačky, svatby a hrál po nejrůznějších barech v celém širokém okolí Hranic na Moravě. Již tehdy se u něj naplno projevila jeho ohromná cílevědomost – svým vrstevníkům v hospodě s naprostým sebevědomím tvrdil, že jednou bude slavný a bude natáčet skutečné gramofonové desky, za což si mnohdy vysloužil jen posměch. Zlomový moment pro jeho odvahu přišel kolem roku 1978, kdy si na jedné z mnoha narozeninových oslav jeho velmi zajímavého, neškoleného a chraplavého hlasu náhodou všiml přítomný hudební skladatel z legendárního Orchestru Karla Vlacha, který v něm rozpoznal ukrytý diamant a pomohl mu k vůbec prvnímu, byť drobnému angažmá v tehdejší státní televizi.

Odchod do Prahy a těžké začátky na letišti

Na samotném prahu své třicítky, v době, kdy se většina mužů již definitivně usazuje a zakládá rodiny, učinil Dalibor Janda to vůbec nejodvážnější, nejriskantnější a nejzásadnější rozhodnutí svého dosavadního života. Podal oficiální výpověď v bezpečné a jisté práci v hranické Sigmě, sbalil si svých pár osobních věcí a kytaru a odstěhoval se do tehdejšího centra všeho kulturního dění, do hlavního města Prahy. Začátky v drsném a nekompromisním prostředí pražského hudebního průmyslu však pro neznámého moravského zámečníka vůbec nebyly jednoduché ani pohádkové.

Aby se v drahém velkoměstě vůbec dokázal finančně uživit a mohl si platit skromný pronájem na ubytovně, musel vzít jakoukoliv dostupnou práci. Celých pět dlouhých let tak poctivě pracoval jako údržbář letištních ploch na mezinárodním letišti v pražské Ruzyni. Jeho každodenním chlebem bylo v mrazech odklízet sníh z přistávacích ranvejí, čistit letištní plochy a vyvážet z areálu odpadky. Avšak právě toto velmi tvrdé pracovní prostředí mu nakonec přineslo to vůbec největší osobní štěstí. Právě zde, na letišti v Ruzyni, potkal sympatickou a okouzlující mladou pozemní letušku jménem Jiřina. Jiskra přeskočila okamžitě a z letištní romance se vyklubala celoživotní osudová láska. Dvojice se vzala v roce 1981 a Jiřina Jandová se stala jeho celoživotní partnerkou a mnohem později i hlavní manažerkou, která s ním přestála jak ty největší kariérní triumfy, tak i ty nejtemnější osobní rodinné tragédie.

Přes den tedy Janda dřel na letišti a v noci se s obrovskou houževnatostí snažil prorazit na pražské klubové a barové scéně. Postupně začal navazovat cenné kontakty s pražskými textaři a hudebníky. Právě v tomto období mu jeho noví hudební kolegové poradili, že jeho rodné jméno Václav Janda zní pro budoucí popovou hvězdu příliš tuctově a obyčejně, a tak pro svá vystoupení začal trvale a exkluzivně používat své biřmovací jméno Dalibor.

Zrození legendy a zlatá éra 80. let (1983–1989)

Rok 1983 lze jednoznačně označit za absolutní start jedné z nejvíce fascinujících hudebních kariér u nás. Dalibor Janda, společně se svým dvorním a geniálním textařem Janem Krůtou, vypustil do rádiového a televizního éteru svůj vůbec první obrovský průlomový hit s názvem „Jahodový koktejl“. Tato nesmírně chytlavá píseň s mírným rockovým nádechem zaznamenala naprosto okamžitý a fenomenální úspěch u posluchačů a katapultovala Jandu z letištní ranveje přímo na stránky hudebních časopisů a na obrazovky statisíců domácností. Pro živé koncertování si Janda kolem sebe okamžitě sestavil vynikající a profesionální doprovodnou kapelu, která dostala trefný název Prototyp a se kterou, i přes různé personální obměny, Janda vystupuje dodnes.

Následovala lavina, kterou nešlo zastavit. V roce 1985 vydal u tehdejšího státního hudebního gigantu Supraphon své debutové dlouhohrající album nazvané Hurikán. Tato deska zapůsobila na trhu doslova jako uragán. Album se stalo naprostým prodejním zázrakem, z obchodů mizelo neuvěřitelným tempem a jen v tehdejším Československu se jej prodalo astronomických a dnes již těžko představitelných 380 000 kusů. Zpěvákova popularita rostla strmě vzhůru a jeho mírně melancholická, avšak velmi mužná romantika oslovovala davy fanynek všech generací. Následovala další gigantická alba jako Kde jsi? (1987) a Deset prstů pro život (1988), která komerční dominanci jen potvrdila. Během této mimořádně plodné pětiletky vychrlil do éteru skladby, které zlidověly a staly se hymnami tehdejších diskoték i táboráků: od energického „Žít jako kaskadér“, přes dojemnou a hledající baladu „Kde jsi“, až po rockovější „Oheň, voda, vítr“ či zasněnou kompozici „Padá hvězda“.

Absolutní a nezpochybnitelný vrchol jeho dobové popularity přišel v polovině dekády v rámci vyhlašování výsledků čtenářské ankety hudebního časopisu Mladý svět, kterou byl slavný Zlatý slavík. Dalibor Janda dokázal zcela nemožné – s obrovským náskokem diváckých hlasů sesadil z trůnu suverénního, věčného a do té doby téměř neporazitelného krále české hudby Karla Gotta. Janda získal zlatou sošku pro nejlepšího zpěváka nejen v roce 1986, ale svůj fantastický triumf suverénně a s obrovskou grácií obhájil i v letech 1987 a 1988, čímž zkompletoval svůj slavný zlatý hattrick. Jeho plakáty visely v pokojích tisíců dospívajících, vyprodával největší sportovní haly po celé republice a jeho specifický účes "vpředu byznys, vzadu party" (tzv. mullet) se stal módním hitem, který napodobovaly tisíce mužů v celé zemi.

Změna poměrů, podnikání a rodinná agentura (90. léta)

S příchodem sametové revoluce v listopadu roku 1989 a s následnou masivní transformací celé společnosti v raných devadesátých letech se radikálně a naprosto od základů změnil i celý tuzemský hudební průmysl a vkus tehdejších posluchačů. Obrovský hlad po dlouho zakazované západní produkci, zahraničních rockových a popových hvězdách a nových, tvrdších hudebních žánrech způsobil, že sláva mnoha velkých hvězd z osmdesátých let začala poměrně rychle a strmě klesat. Tento nevyhnutelný trend se pochopitelně nevyhnul ani Daliboru Jandovi.

Na rozdíl od mnoha svých tehdejších kolegů, kteří tuto změnu neustáli a z hudební scény zcela zmizeli, se však Janda projevil jako velmi obratný, pracovitý a prozíravý hudebník a byznysmen. Nenechal se odradit poklesem rotací v nově vznikajících komerčních rádiích a velmi brzy si založil své vlastní, naprosto nezávislé hudební vydavatelství a uměleckou produkční agenturu, kterou příhodně a symbolicky pojmenoval Hurikán Records. O kompletní byznysový a manažerský chod této rodinné firmy se začala s obrovskou pečlivostí a úspěchem starat jeho manželka Jiřina.

Janda tak sice opustil absolutní špici hitparád, avšak nikdy nepřestal pravidelně vydávat nová a fanoušky očekávaná alba. Pokračoval ve své autorské tvorbě a pro své obrovské a vysoce loajální jádro celoživotních příznivců nadále pravidelně a vytrvale koncertoval. Během devadesátých let tak na svém vlastním labelu vydal další komerčně úspěšné a zlatými deskami oceněné tituly, jako byla například alba Zlatý flám, Láska má pravdu či vysoce prodejně úspěšné kompilace jeho největších a remasterovaných hitů.

Obrovská rodinná tragédie a ztráta syna (2003)

Kariéra se stabilizovala, avšak v lednu roku 2003 zasáhla rodinu Jandových naprosto zničující, krutá a nespravedlivá životní rána, z níž se podle vlastních slov rodičů nelze nikdy plně a definitivně vzpamatovat. Jejich prvorozený syn Dalibor Janda mladší, který se narodil v září 1981, v té době teprve jednadvacetiletý mladý muž, se rozhodl z vlastních, hlubokých psychických a osobních důvodů dobrovolně ukončit svůj život. Dne 17. ledna 2003 spáchal Dalibor mladší sebevraždu, když skočil z obávaného a vysokého pražského Nuselského mostu.

Tato zpráva celou rodinu naprosto paralyzovala. Dalibor Janda prožíval vůbec nejčernější a nejtemnější období svého života. Zpočátku zprávě od své manželky ani nedokázal uvěřit a doufal, že jde jen o krutý omyl. Otec, který ve svém jediném synovi a jmenovci viděl přirozeného pokračovatele svého rodu a svých snů, se po této tragédii na několik měsíců zcela stáhl z veřejného života, nekomunikoval s médii a zrušil veškerá svá naplánovaná hudební vystoupení. Manželka Jiřina podle svých slov nemohla prožítý šok ani oplakat a „zasekla se“ na velmi dlouhou dobu.

Návrat zpět do normálního života byl extrémně těžký. Janda se postupně a velmi pomalu začal vracet ke kapele, protože hudba pro něj vždy představovala určitou formu osobní a mentální terapie. Janda v pozdějších a velmi vzácných intimních rozhovorech s odstupem více než dvaceti let moudře a s bolestí konstatoval: „Rána se zacelí, ale jizva už v srdci zůstává navždycky.“

Obrovskou útěchu, radost a nový smysl života v těchto nejtěžších časech našli manželé ve své druhé, mnohem mladší dceři. Jiřina Anna Jandová (narozena v roce 1988) projevila obrovský hudební talent po svém otci a postupně se sama vydala na úspěšnou dráhu popové a muzikálové zpěvačky. Otec ji v její kariéře s obrovskou pýchou maximálně podporuje a v posledních dekádách tvoří na pódiích při velkých koncertech pravidelné a divácky nesmírně oblíbené pěvecké duo, kde vystupují jak samostatně, tak i ve společných rodinných duetech.

Návraty, velké haly a zdravotní kolaps (2013–2021)

Ve druhé dekádě nového milénia zažil Dalibor Janda obrovskou, nečekanou a velmi vítanou vlnu renesance svého hudebního materiálu. S překvapením a velkým zadostiučiněním zjistil, že na jeho koncerty už nechodí pouze jeho věrní vrstevníci, pamětníci a fanynky z osmdesátých let, ale že si cestu k jeho hudbě nachází obrovské množství mladých lidí a teenagerů, pro které se jeho hity staly kultovním a nefalšovaným retrem. Mladí fanoušci na koncertech zpívali sborově z paměti texty jako „Žít jako kaskadér“ a Janda tento mezigenerační fenomén na pódiu nesmírně a s energií kvitoval.

Tento obrozený zájem veřejnosti se Janda rozhodl oslavit ve velkém a monumentálním stylu. U příležitosti svých kulatých šedesátých narozenin v roce 2013 uspořádal a kompletně do posledního místa vyprodal největší a nejmodernější halu v České republice, pražskou O2 arenu. Tento narozeninový megakoncert představoval do té doby vůbec nejnákladnější, nejvelkolepější a vizuálně nejpropracovanější hudební show v celé jeho kariéře. Komerční a vizuální úspěch tohoto koncertu byl následně zvěčněn i vydáním profesionálního dvojalbového záznamu na hudebních DVD discích.

V lednu roku 2021 však zpěvákův život visel doslova a do písmene na vlásku. Dalibor Janda utrpěl velmi náhlý, těžký a masivní srdeční infarkt. Záchranná služba ho v kritickém stavu transportovala do nemocnice, kde se musel podrobit okamžité, náročné a neodkladné život zachraňující kardiochirurgické operaci. Situace byla natolik vážná, že rodina prosila veřejnost a fanoušky o modlitby. Jeho silný, sportem zocelený organismus a včasný lékařský zásah však nakonec tento drtivý úder ustály. Janda se zotavil neuvěřitelně rychle, prošel úspěšnou rekonvalescencí, přizpůsobil svůj životní styl a k obrovské radosti všech svých příznivců se brzy vrátil zpět před mikrofon s ještě větší životní pokorou.

Současnost a obří turné (2023–2026)

Své jubilejní, životní sedmdesáté narozeniny oslavil Dalibor Janda opět tam, kde je mu nejlépe – na obrovském osvětleném pódiu se svou kapelou. V listopadu roku 2023 uspořádal pompézní „Gala koncert 70“ v legendárních a slavnostních prostorách pražského velkého sálu Paláce Lucerna. Během tohoto mimořádného hudebního večera, který natáčela i televize, Janda mimo jiné slavnostně převzal od vydavatelství nevídanou Multiplatinovou desku za své celoživotní prodeje a historický přínos české hudbě. Exkluzivním hostem tohoto večera byla pochopitelně jeho dcera Jiřina Anna.

V současné době, pokrývající roky 2024, 2025 a blížící se rok 2026, je Dalibor Janda stále v naprosto neuvěřitelné profesní i hlasové formě. Jeho koncertní kalendář je nabitý k prasknutí a zpěvák neustále cestuje napříč Českou a Slovenskou republikou. Na rok 2025 připravil a úspěšně realizuje velké halové turné s vypovídajícím názvem „Dalibor Janda 45 let na profi scéně“. V rámci této gigantické šňůry vystupuje v obřích sálech od brněnské Zoner Bobyhall přes kulturní domy v Havířově, Znojmě až po další pražské zastávky. Koncerty trvají pravidelně přes dvě a půl hodiny a nabízejí dokonalý průřez celým jeho obrovským hudebním katalogem.

Agentura Hurikán zároveň s obrovským časovým předstihem exkluzivně oznámila a zahájila prodej na monumentální letní projekt připravený na rok 2026. Jedná se o exkluzivní a náročné hudební turné s názvem „Dalibor Janda: Open Air 2026“. Toto obrovské turné, probíhající výhradně pod širým nebem od června do srpna 2026, zahrnuje prestižní letní amfiteátry, historické zámecké jízdárny a rozlehlé parky. Fanoušci se na něj mohou těšit například v Lidových sadech v Liberci, na Slezskoostravském hradě v Ostravě nebo v magických prostorech v Českém Krumlově. Janda tak i po pětasedmdesátce dokazuje, že jeho hudební „Hurikán“ stále neztratil nic ze své původní, strhující přírodní síly.

Hudební styl a textařský přesah (Pro laiky)

Úspěch a hudební fenomén Dalibora Jandy lze velmi jednoduše popsat jako naprostý triumf autenticity a srozumitelnosti. Na rozdíl od mnoha dokonale ostříhaných a uhlazených "sladkých" popových zpěváků tehdejší éry působil Janda od začátku jako drsný, normální a uvěřitelný muž z lidu, se kterým se dokázal ztotožnit obyčejný pracující člověk z továrny i romantická fanynka. Jeho specifický, velmi hutný, hluboce zabarvený a vrozený chraplavý hlas dodával i těm nejjednodušším popovým melodiím lehký punc zakouřené rockové drsnosti a rebélie.

Jeho autorská hudba v sobě naprosto mistrovsky snoubí dva zdánlivě protichůdné hudební prvky. Na jedné straně stojí velmi energický, dravý, kytarový a hospodský pop-rock (nejlépe reprezentovaný hity jako „Žít jako kaskadér“ či „Hurikán“), který nutí k rychlému tanci a vyzařuje z něj svobodomyslná a chlapská energie. Na straně druhé Janda proslul jako mistr hlubokých, nesmírně dojímavých a táhlých romantických balad o ztracených láskách, smutku a samotě (typickým příkladem je nesmrtelná píseň „Kde jsi“). Za těmito emocemi plnými texty stál v drtivé většině jeho dvorní a nedoceněný básník a textař Jan Krůta, který dokázal pro Jandův chraplák psát geniálně srozumitelné, avšak hluboce lidské a poetické příběhy. Tato unikátní kombinace drsného zevnějšku a velmi romantického, melodického jádra z něj učinila naprostou nadčasovou klasiku.

Výběrová diskografie

Následující tabulka přináší reprezentativní výběr těch vůbec nejdůležitějších a nejprodávanějších řadových studiových alb a výběrových projektů v kariéře Dalibora Jandy, který celkově za svůj život zkompletoval 23 hudebních nosičů.

Rok vydání	Název hudebního alba	Vydavatelská společnost	Zásadní hity a historické poznámky
1985	Hurikán	Supraphon	Naprosto zlomový debut, prodej 380 tisíc kusů (Hity: Hurikán, Jahodový koktejl).
1987	Kde jsi?	Supraphon	Obrovský komerční úspěch upevňující jeho status Slavíka (Hity: Kde jsi, Všechno na Mars).
1988	Deset prstů pro život	Supraphon	(Hity: Padá hvězda, Oheň, voda, vítr).
1990	Jen ty samotná a já	Supraphon	Poslední album u státního monopolního vydavatelství.
1992	Zlatý flám	Hurikán Records	První velká a nezávislá deska vydaná zcela ve vlastní rodinné hudební režii.
1993	V lásce nejsou mapy	Hurikán Records
1996	Krásně šílená	Hurikán Records
1998	18 hitů o lásce	Hurikán Records	Vysoce ceněná a prodejně vynikající kompilace starších přepracovaných hitů.
2003	Roky jako motýli	Hurikán Records	Album vydané v temném roce ztráty syna, spojené s vydáním stejnojmenné knižní biografie.
2006	Jeden den	EMI	Návrat k velkým vydavatelům, zisk prestižní Zlaté desky.
2007	Páté poschodí	EMI	Další mimořádně úspěšné řadové album, zisk Zlaté desky.
2011	Já se přiznám	Hurikán Records	Dvanáctá řadová studiová nahrávka.
2014	Dalibor Janda: Megakoncert O2 Arena	Hurikán Records	Profesionální záznam (2 DVD) z historického koncertu k šedesátinám.

Významná udílená hudební ocenění

Během své dlouhé kariéry dosáhl Dalibor Janda na ta vůbec nejvyšší myslitelná ocenění, jaká mohl populární interpret v tehdejším Československu reálně získat.

Rok udílení	Název a typ hudební ankety	Dosažená finální oborová kategorie a ocenění
1986	🏅 Zlatý slavík	1. místo (Absolutní vítěz a Zlatý slavík v divácké kategorii Zpěvák)
1987	🏅 Zlatý slavík	1. místo (Obhajoba a zisk druhého Zlatého slavíka v kategorii Zpěvák)
1988	🏅 Zlatý slavík	1. místo (Dokončení legendárního hattricku, 3. Zlatý slavík pro Zpěváka)
2023	Ocenění hudebního vydavatele	🏅 Multiplatinová deska (Za celoživotní prodeje více než 2 milionů nosičů)

Zdroje