Přeskočit na obsah

Česká pirátská strana (Piráti)

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Česká pirátská strana, často označovaná jen jako Piráti, je česká středová až středolevicová liberální a progresivní politická strana. Vznikla v roce 2009 jako součást mezinárodního pirátského hnutí. Po volbách v roce 2025 je jednou z opozičních stran v Poslanecké sněmovně.

Stranickým předsedou je od jejího vstupu do vysoké politiky Ivan Bartoš.

Česká pirátská strana
Soubor:Česká pirátská strana logo.svg
Vznik17. června 2009
PředsedaIvan Bartoš
SídloŘehořova 943/19, Praha 3
IdeologieLiberalismus
Sociální liberalismus
Progresivismus
Proevropanismus
Digitální práva
Politické spektrumStředStředolevice
BarvyČerná
Sněmovna mandáty15 / 200 (po volbách 2025)
Webwww.pirati.cz

Vznik a raná léta

Česká pirátská strana byla zaregistrována v červnu 2009, inspirována úspěchem švédské Pirátské strany. Původně se jednalo o jednorázové hnutí zaměřené na témata spojená s internetem, jako byla reforma autorského práva, svoboda informací a ochrana soukromí v digitálním věku[1].

V prvních letech své existence se strana potýkala s nízkými volebními výsledky a byla vnímána spíše jako recesistické nebo protestní hnutí. Postupně však svůj program rozšířila o širší spektrum politických témat a začala získávat podporu, zejména u mladších a městských voličů.

Ideologie a program

Piráti se profilují jako liberální strana 21. století. Jejich program stojí na několika klíčových pilířích:

  • Transparentnost a otevřený stát: Jádro pirátské identity. Prosazují maximální otevřenost státní správy, zveřejňování smluv (registr smluv), transparentní financování a boj proti korupci. Pro svou vnitřní komunikaci využívají veřejně přístupné Pirátské fórum.
  • Digitalizace a e-government: Usilují o modernizaci státní správy prostřednictvím digitalizace, zjednodušení byrokracie a zavedení uživatelsky přívětivých online služeb pro občany.
  • Občanské svobody a lidská práva: Hlásí se k ochraně lidských práv, podporují práva LGBT+ komunity (včetně manželství pro všechny) a prosazují legalizaci konopí.
  • Proevropská orientace: Piráti jsou silně proevropskou stranou. Podporují hlubší integraci v rámci Evropské unie a aktivní roli České republiky v ní.
  • Sociální politika a životní prostředí: V sociální oblasti zastávají středolevicové postoje, kladou důraz na dostupné bydlení a sociální spravedlnost. V oblasti životního prostředí podporují moderní a udržitelná řešení a přechod na obnovitelné zdroje energie.

První úspěchy a vstup do Poslanecké sněmovny

První velký úspěch zaznamenali Piráti ve volbách do pražského zastupitelstva v roce 2014, kde se stali součástí vedení města.

Celostátní průlom přišel ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Piráti získali 10,79 % hlasů a 22 mandátů, čímž se stali třetí nejsilnější stranou a hlavní opoziční silou vůči vládě Andreje Babiše[2]. Jejich lídr Ivan Bartoš se stal jednou z nejvýraznějších tváří české politiky.

Koalice s STAN a působení ve vládě

Volební koalice Piráti a Starostové

Před volbami v roce 2021 se Piráti, povzbuzeni vysokými volebními preferencemi, které je řadily na pozici hlavního vyzyvatele hnutí ANO, rozhodli uzavřít volební koalici s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). Tato koalice, nazvaná Piráti a Starostové, měla ambici vyhrát volby a její lídr Ivan Bartoš byl kandidátem na premiéra.

Ve volbách však koalice získala 15,62 % hlasů, což byl výsledek výrazně za očekáváním. Navíc, kvůli fenoménu preferenčních hlasů (kroužkování), voliči masivně podpořili kandidáty STAN na úkor Pirátů. Z celkových 37 mandátů pro koalici tak Piráti získali pouhé 4 poslanecké mandáty, zatímco STAN jich obsadil 33[3]. Pro Piráty, kteří měli před volbami 22 poslanců, to byl šok a obrovské oslabení.

Účast ve vládě Petra Fialy

Navzdory katastrofálnímu volebnímu výsledku se Piráti rozhodli dodržet předvolební sliby a vstoupili do pětikoaliční vlády Petra Fialy spolu s koalicí SPOLU a hnutím STAN.

Vláda byla jmenována v prosinci 2021 a Piráti v ní obsadili tři ministerské posty:

  • Ivan Bartoš: Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj.
  • Jan Lipavský: Ministr zahraničních věcí.
  • Michal Šalomoun: Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády.

Během svého vládního angažmá se Piráti soustředili především na prosazování své agendy v oblasti digitalizace (např. zavedení eDokladů) a na aktivní prozápadní zahraniční politiku, kterou reprezentoval zejména Jan Lipavský. Jejich pozice ve vládě však byla kvůli malému počtu poslanců slabá a často museli ustupovat silnějším koaličním partnerům, což vedlo k frustraci u části jejich členské základny i voličů.

Návrat k samostatné kandidatuře a volby 2025

Zkušenost z koalice Piráti a Starostové a následné vládní angažmá vedly k vnitrostranické reflexi. Strana se rozhodla, že do voleb v roce 2025 půjde samostatně, aby obnovila svou identitu a přímý vztah s voliči.

Volební kampaň 2025

Piráti postavili svou kampaň na kombinaci svých tradičních témat a kritiky některých kroků vlády, jíž byli součástí. Hlavními body jejich programu byly:

  • Digitalizace a zjednodušení státu: Pokračování v digitalizaci a snižování byrokracie.
  • Dostupné bydlení: Návrhy na řešení bytové krize, včetně podpory družstevního a nájemního bydlení.
  • Moderní ekonomika: Podpora inovací, vzdělávání a přechodu na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou.
  • Ochrana svobod a liberální témata: Důraz na manželství pro všechny a regulaci konopí.

Kampaň byla vedena v pozitivnějším a konstruktivnějším duchu ve srovnání s ostrými střety mezi hlavními bloky ANO a SPOLU.

Úspěch ve volbách a návrat do opozice

Samostatná kandidatura se Pirátům vyplatila. Ve volbách, které se konaly 3. a 4. října 2025, získali 8,5 % hlasů a 15 mandátů[4]. Tento výsledek byl pro stranu velkým úspěchem, protože se jí podařilo téměř zčtyřnásobit svůj poslanecký klub a vrátit se do Poslanecké sněmovny jako silná a samostatná frakce.

Po volbách, které vyhrálo hnutí ANO, a po zahájení jednání o nové vládní koalici (ANO, SPD, Motoristé), Piráti spolu s dalšími stranami bývalé vládní pětikoalice oznámili odchod do opozice.

V současné době se Piráti profilují jako konstruktivní, proevropská a liberální opoziční síla. Jejich poslanecký klub je jedním z nejmladších a nejvzdělanějších ve sněmovně.

Volební výsledky (Poslanecká sněmovna)

Volby Hlasy (%) Mandáty +/- Postavení
2010 0,80 % 0 Mimoparlamentní
2013 2,66 % 0 0 Mimoparlamentní
2017 10,79 % 22 +22 Opozice
2021 15,62 % (v koalici Piráti a Starostové) 4 -18 Vláda
2025 8,5 % 15 +11 Opozice

Reference