Přeskočit na obsah

Bible

Z Infopedia
Verze z 14. 9. 2025, 08:46, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Bible''' (z řeckého τὰ βιβλία ''ta biblia'' – knihy) je soubor posvátných textů, které judaismus a křesťanství považují za svaté a inspirované Bohem. Pro křesťanství je základním zdrojem víry, etiky a teologického učení. Skládá se ze dvou hlavních částí: Starého zákona a Nového zákona. Je nejprodávanější a nejpřekládanější knihou v hi…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Bible (z řeckého τὰ βιβλία ta biblia – knihy) je soubor posvátných textů, které judaismus a křesťanství považují za svaté a inspirované Bohem. Pro křesťanství je základním zdrojem víry, etiky a teologického učení. Skládá se ze dvou hlavních částí: Starého zákona a Nového zákona. Je nejprodávanější a nejpřekládanější knihou v historii lidstva, která zásadně ovlivnila západní civilizaci, její umění, literaturu, právo i filozofii[1].

Šablona:Infobox Kniha

📖 Struktura a obsah

Bible není jedinou knihou, ale spíše knihovnou – sbírkou desítek různých knih, které vznikaly v průběhu více než tisíce let a byly sepsány různými autory v odlišných historických kontextech. Tyto knihy se dělí na dvě hlavní sbírky.

Starý zákon (Hebrejská bible)

Starý zákon tvoří první a rozsáhlejší část křesťanské Bible. Jeho obsah je z velké části totožný s posvátnými texty judaismu, které jsou známy jako Tanach. Pro křesťany představuje přípravu na příchod Ježíše Krista. Knihy Starého zákona se tradičně dělí do několika skupin:

  • Pentateuch (Pět knih Mojžíšových): Jádro Starého zákona, v judaismu nazývané Tóra. Obsahuje knihy Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium. Popisuje stvoření světa, příběhy patriarchů (Abraham, Izák, Jákob), vysvobození Izraelitů z Egypta pod vedením Mojžíše a darování Zákona (Desatera) na hoře Sinaj[2].
  • Historické knihy: Popisují dějiny izraelského národa od vstupu do zaslíbené země až po babylonské zajetí. Patří sem například knihy Jozue, Soudců, Samuelovy, Královské a Kronik.
  • Moudroslovné knihy: Obsahují poezii, modlitby, písně a filozofické úvahy o smyslu života, utrpení a Boží moudrosti. Nejznámější jsou knihy Jób, Žalmy, Přísloví, Kazatel a Píseň písní.
  • Prorocké knihy: Zaznamenávají výroky a životy proroků, kteří tlumočili Boží vůli, kritizovali sociální nespravedlnost a ohlašovali budoucí události, včetně příchodu Mesiáše. Dělí se na velké proroky (Izajáš, Jeremjáš, Ezechiel, Daniel) a dvanáct malých proroků.

Nový zákon

Nový zákon je druhá, kratší část křesťanské Bible. Jeho ústřední postavou je Ježíš z Nazareta, kterého křesťané vyznávají jako Krista (Mesiáše) a Božího Syna. Texty Nového zákona byly sepsány v řečtině koiné v druhé polovině 1. století n. l. Popisují Ježíšův život, učení, smrt a vzkříšení a vznik rané církve. Tvoří ho 27 knih, které se dělí do následujících skupin[3]:

  • Evangelia: Knihy Matouš, Marek, Lukáš a Jan popisují život, působení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista. První tři evangelia jsou si velmi podobná a nazývají se synoptická evangelia. Janovo evangelium má odlišný, více teologický charakter.
  • Skutky apoštolů: Kniha navazuje na Lukášovo evangelium (je sepsána stejným autorem) a líčí počátky křesťanské církve po Ježíšově nanebevstoupení, zejména působení apoštolů Petra a Pavla.
  • Epištoly (Listy): Jedná se o dopisy, které apoštolové psali raným křesťanským komunitám. Řeší v nich teologické otázky, praktické problémy i etické zásady.
   *   Pavlovy epištoly: Třináct listů připisovaných apoštolu Pavlovi (např. List Římanům, Korintským, Galatským).
   *   Katolické (obecné) epištoly: Dopisy jiných autorů (Jakub, Petr, Jan, Juda), určené širšímu okruhu čtenářů.
  • Zjevení Janovo (Apokalypsa): Poslední kniha Bible. Jedná se o prorocký, apokalyptický spis plný symbolických obrazů, který popisuje konečný Boží soud a vítězství dobra nad zlem.

📜 Biblický kánon

Pojem biblický kánon označuje oficiální a uzavřený soubor knih, které daná náboženská komunita považuje za svaté a inspirované Bohem. Zatímco kánon Nového zákona je mezi hlavními křesťanskými církvemi téměř shodný (27 knih), kánon Starého zákona se liší.

Deuterokanonické knihy (Apokryfy)

Hlavní rozdíl mezi biblickým kánonem různých křesťanských církví spočívá v pojetí Starého zákona.

  • Katolická a pravoslavná církev do svého kánonu zahrnují i tzv. deuterokanonické knihy. Jedná se o spisy, které byly součástí Septuaginty, řeckého překladu Starého zákona, ale nebyly zařazeny do kratšího hebrejského kánonu judaismu. Patří sem například knihy Tobiáš, Júdit, Kniha Moudrosti, Sírachovec a Knihy Makabejské.
  • Protestantské církve se v 16. století v rámci reformace přiklonily k hebrejskému kánonu a tyto knihy do svého Starého zákona nezařadily. Označují je jako apokryfy a považují je za historicky a duchovně cenné, ale ne za Bohem inspirované v rovnocenném smyslu[4].

✍️ Vznik a autorství

Bible nevznikla najednou, ale je výsledkem dlouhého a složitého procesu.

  • Starý zákon vznikal po dobu téměř tisíce let, přibližně od 10. do 2. století př. n. l. Texty byly původně předávány ústní tradicí a teprve později zapisovány a redigovány. Většina Starého zákona je napsána v hebrejštině, menší části v aramejštině.
  • Nový zákon vznikl mnohem rychleji, v průběhu několika desítek let v druhé polovině 1. století n. l. Jeho spisy jsou dílem apoštolů a jejich žáků.

Autorství jednotlivých knih je často kolektivní nebo neznámé. Tradiční připisování autorství (např. Mojžíšovi u Pentateuchu nebo Davidovi u Žalmů) moderní biblická kritika chápe spíše jako odkaz na autoritu dané postavy než jako historický fakt.

🌍 Překlady a šíření

Díky svému významu se Bible stala nejpřekládanější knihou v dějinách. Tento proces byl klíčový pro šíření křesťanství a formování mnoha světových jazyků a kultur.

  • Septuaginta: První velký překlad. Jedná se o překlad hebrejských textů (Starého zákona) do řečtiny koiné, který vznikl pro židovskou diasporu v Alexandrii mezi 3. a 1. stoletím př. n. l. Tento překlad hojně používali i první křesťané.
  • Vulgata: Latinský překlad celé Bible, který na přelomu 4. a 5. století n. l. vytvořil svatý Jeroným. Na tisíc let se stal oficiálním a standardním textem Bible v západní církvi[5].
  • Reformace a národní jazyky: V 16. století se jedním z hlavních pilířů protestantské reformace stal požadavek na překlad Bible do národních jazyků, aby byla přístupná i prostým lidem. Překlady Martina Luthera do němčiny a Williama Tyndala do angličtiny měly obrovský vliv na formování moderní němčiny a angličtiny.
  • Bible kralická: První kompletní překlad Bible do češtiny z původních jazyků, který vznikl v letech 1579–1594. Je považován za vrcholné dílo českého humanismu a klenot národního písemnictví, který zásadně ovlivnil spisovnou češtinu[6].

V současnosti je celá Bible přeložena do více než 700 jazyků a alespoň části Bible jsou dostupné ve více než 3 000 jazycích[7].

🙏 Význam a vliv

Vliv Bible na světovou kulturu, umění, politiku a myšlení je nezměrný.

  • Náboženský význam: Pro judaismus a křesťanství je Bible zjeveným Božím slovem, které poskytuje základní rámec pro víru, morálku a bohoslužbu. Je zdrojem modliteb, teologických doktrín a duchovní inspirace pro miliardy lidí.
  • Kulturní a umělecký vliv: Biblické příběhy, postavy a motivy se staly nevyčerpatelným zdrojem inspirace pro literaturu (např. Danteho Božská komedie, Miltonův Ztracený ráj), výtvarné umění (díla Michelangela, Leonarda da Vinciho, Rembrandta), hudbu (Händelův Mesiáš, Bachovy pašije) i film.
  • Etický a právní vliv: Morální kodex Bible, zejména Desatero a Ježíšovo Kázání na hoře, hluboce ovlivnil etické normy a právní systémy západní civilizace, například koncepty lidské důstojnosti, spravedlnosti a milosrdenství.
  • Jazykový vliv: Překlady Bible sehrály klíčovou roli ve standardizaci a rozvoji mnoha moderních jazyků, včetně češtiny. Biblické fráze a idiomy se staly běžnou součástí každodenní mluvy (např. "jablko sváru", "sodoma gomora", "nevěřící Tomáš").

🤔 Pro laiky

Představte si Bibli jako velkou rodinnou kroniku, která vypráví příběh vztahu mezi Bohem a lidmi.

  • Starý zákon je jako první, stará a tlustá část této kroniky. Začíná úplně od začátku – jak vznikl svět a jak vznikla naše rodina. Pak popisuje osudy našich dávných předků, jejich dobrodružství, chyby i hrdinské činy. Je plná pravidel, jak se má rodina chovat, a také moudrých rad a básní, které si předkové psali. Celá tato část je jako jedno velké očekávání a příslib, že jednou přijde někdo výjimečný, kdo všechno změní k lepšímu.
  • Nový zákon je druhá, novější část kroniky, která se celá točí kolem této výjimečné postavy – Ježíše. Popisuje jeho narození, život, co učil a jakým způsobem ukázal největší lásku. Pak vypráví o tom, jak jeho první následovníci založili obrovské společenství (církev), které se snažilo žít podle jeho příkladu, a jak si psali dopisy, aby se navzájem povzbudili.

Tato "kronika" není jen obyčejným čtením o minulosti. Pro věřící je to živý a inspirativní průvodce životem, který jim dává naději, smysl a morální kompas.

Reference