Přeskočit na obsah

Městská hromadná doprava v Praze

Z Infopedia
Verze z 27. 8. 2025, 04:14, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Městská hromadná doprava v Praze''' ('''MHD Praha''') je rozsáhlý a integrovaný systém veřejné dopravy, který zajišťuje obsluhu hlavního města Prahy a jeho okolí. Tvoří páteřní dopravní systém metropole a patří mezi nejefektivnější, nejspolehlivější a nejvyužívanější systémy na světě<ref name="ročenka-2022">[https://www.dpp.cz/cs/data/vyrocni-zpravy/2022/Dopravni-podnik-hlavniho-…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Městská hromadná doprava v Praze (MHD Praha) je rozsáhlý a integrovaný systém veřejné dopravy, který zajišťuje obsluhu hlavního města Prahy a jeho okolí. Tvoří páteřní dopravní systém metropole a patří mezi nejefektivnější, nejspolehlivější a nejvyužívanější systémy na světě[1]. V roce 2022 přepravila více než miliardu cestujících[1].

Systém je založen na třech základních druzích dopravy – metru, tramvajích a autobusech – které jsou vzájemně propojeny v rámci Pražské integrované dopravy (PID). Tento systém zahrnuje i příměstské vlaky, přívozy a lanovou dráhu. Organizaci dopravy zajišťuje městská organizace ROPID, největším dopravcem je Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP).

Šablona:Infobox Veřejná doprava

📜 Historie

🐴 Počátky: Koňky a parní tramvaje

Historie pražské MHD sahá do roku 1829, kdy začaly jezdit první omnibusy (koňské povozy pro více pasažérů). Zásadní zlom nastal 23. září 1875, kdy byla zprovozněna první linka koněspřežné tramvaje z Karlína na Národní třídu[2]. Síť koňky se postupně rozrůstala.

V roce 1891 byla u příležitosti Zemské jubilejní výstavy zprovozněna první elektrická tramvaj v Praze, kterou zkonstruoval František Křižík. Vedla z Letné do Stromovky[3]. Tento úspěch odstartoval postupnou elektrifikaci celé sítě, která byla dokončena v roce 1905. Na krátkou dobu v Praze jezdily i parní tramvaje.

🚌 Nástup autobusů a trolejbusů

První autobusová linka byla zavedena v roce 1908, ale stabilní součástí systému se autobusy staly až v roce 1925. Po druhé světové válce zažily velký rozmach a začaly obsluhovat především nově budovaná sídliště na okrajích města.

V letech 1936 až 1972 v Praze jezdily také trolejbusy. První linka vedla ze Střešovic do Dejvic. Ačkoliv byl provoz v roce 1972 ukončen, v roce 2017 začala nová éra s testováním moderních trolejbusů a od roku 2022 probíhá postupná elektrifikace vybraných autobusových linek a jejich přeměna na trolejbusové[4].

🚇 Éra metra

Největší revoluci v pražské dopravě přinesla výstavba metra. Po desetiletích plánování byla první linka, trasa C v úseku Sokolovská (dnes Florenc) – Kačerov, slavnostně otevřena 9. května 1974[5]. Metro se okamžitě stalo páteří celého dopravního systému.

  • Trasa A ("zelená") byla zprovozněna v roce 1978.
  • Trasa B ("žlutá") byla zprovozněna v roce 1985.

Síť metra se od té doby neustále rozšiřuje a v současnosti se staví nová, plně automatizovaná trasa D ("modrá").

✨ Vznik Pražské integrované dopravy (PID)

V 90. letech 20. století vznikl systém Pražské integrované dopravy (PID). Jeho cílem bylo propojit různé druhy dopravy (MHD, příměstské autobusy, vlaky) do jednoho logického a tarifního celku. Díky PID mohou cestující používat jednu jízdenku pro cestu metrem, tramvají, autobusem i vlakem nejen v Praze, ale i v celém Středočeském kraji. Tento systém je považován za jeden z nejúspěšnějších v Evropě.

🚇 Metro

Pražské metro je nejrychlejším a nejdůležitějším dopravním prostředkem ve městě a tvoří páteř celého systému MHD. Denně přepraví více než milion cestujících.

Síť má v současnosti tři linky, které se kříží v centru města a vytvářejí přestupní trojúhelník.

  • Trasa A (zelená): Nemocnice Motol ↔ Depo Hostivař. Spojuje severozápad a východ města.
  • Trasa B (žlutá): Zličín ↔ Černý Most. Nejdelší trasa, spojující jihozápad a severovýchod.
  • Trasa C (červená): Letňany ↔ Háje. Nejstarší a nejvytíženější trasa, vedoucí severojižním směrem.

Celková délka sítě je přibližně 65 km a má 61 stanic. V současné době probíhá výstavba nové, plně automatizované trasy D (modrá), která v první fázi spojí Pankrác s Písnicí na jihu města a v budoucnu by měla vést až na náměstí Míru.

Provoz zajišťují dva typy souprav: modernizované sovětské soupravy 81-71M (na trasách A a B) a moderní soupravy Siemens M1 (na trase C).

🚋 Tramvaje

Pražské tramvaje tvoří druhou nejdůležitější složku MHD a jsou neodmyslitelným symbolem města. Síť měří přibližně 143 km a je jednou z nejrozsáhlejších na světě. Tramvaje obsluhují především širší centrum a navazují na stanice metra.

  • Denní linky: V provozu je 26 denních linek (čísla 1–26). Páteřní linky (např. 9, 17, 22) jezdí ve velmi krátkých intervalech a spojují klíčové části města. Linka 22 je oblíbená mezi turisty, protože její trasa vede přes historické centrum a kolem Pražského hradu.
  • Noční linky: Po půlnoci přebírá dopravu 9 nočních linek (čísla 91–99), které se všechny sjíždějí v centrální přestupní zastávce Lazarská.
  • Historické a nostalgické linky: Pro turisty je v provozu historická linka 41 a nostalgická linka 23, na které jezdí staré vozy T3.

Vozový park je velmi rozmanitý. Stále jsou v provozu legendární, i když modernizované, vozy Tatra T3. Většinu vozového parku však tvoří moderní nízkopodlažní článkové tramvaje Škoda 15T (ForCity Alfa) a Škoda 14T.

🚌 Autobusy

Pražské autobusy tvoří doplňkovou síť, která obsluhuje především oblasti, kam nevede metro ani tramvaje – tedy okrajové části města a sídliště. Zajišťují také rychlé napojení těchto oblastí na nejbližší stanice metra.

Síť je tvořena přibližně 150 denními a 17 nočními linkami. Důležitou roli hrají také příměstské autobusové linky v rámci PID, které spojují Prahu s okolními městy a obcemi ve Středočeském kraji. Linka 119 na Letiště Václava Havla je nejvytíženější a v budoucnu má být nahrazena trolejbusem.

Vozový park je průběžně modernizován a tvoří ho převážně nízkopodlažní vozidla značek SOR a Iveco Bus. Stále více se prosazují alternativní pohony, jako jsou elektrobusy a parciální trolejbusy.

⛴️ Doplňková doprava

  • Lanová dráha na Petřín: Historická pozemní lanová dráha, která spojuje Újezd s vrcholem Petřína. Je plně integrována do systému PID.
  • Přívozy: V místech, kde chybí mosty, funguje několik přívozů přes Vltavu, které jsou také součástí PID.
  • Vlaky: Železniční linky (označené písmenem S) hrají klíčovou roli v příměstské dopravě a stále více i v dopravě po městě (např. spojení mezi Hlavním a Masarykovým nádražím nebo linka do Hostivaře).

🎟️ Tarif a jízdenky

Pražská MHD je součástí tarifního systému Pražské integrované dopravy (PID). Celý systém je rozdělen do tarifních pásem. Samotná Praha tvoří čtyři pásma (P, 0, B), pro cesty po městě však stačí jízdenka pro tato pásma.

Druhy jízdenek

  • Jednorázové jízdenky: Jízdenky jsou časové a přestupní. Základní varianty jsou na 30 minut, 90 minut, 24 hodin a 72 hodin.
  • Dlouhodobé časové kupóny: Cestující mohou využívat elektronické kupóny nahrané na čipovou kartu (Lítačka) nebo na platební kartu. K dispozici jsou měsíční, čtvrtletní a roční kupóny, které umožňují neomezené cestování po Praze. Roční kupón za 3650 Kč (10 Kč na den) je jedním z nejlevnějších v Evropě.
  • Platba v tramvajích a autobusech: Ve všech tramvajích a autobusech je možné zakoupit jednorázovou jízdenku bezkontaktní platbou přímo ve voze.

Pro turisty a seniory nad 65 let platí specifické slevy. Děti do 15 let a senioři nad 65 let cestují po Praze zdarma (s potřebným dokladem).

🏛️ Organizace a dopravci

Celý systém PID organizuje a plánuje městská společnost ROPID (Regionální organizátor pražské integrované dopravy). ROPID určuje trasy linek, jízdní řády a standardy kvality.

Největším a hlavním dopravcem, který zajišťuje provoz metra, většiny tramvajových a autobusových linek, je Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP), akciová společnost plně vlastněná městem. V rámci PID však působí i desítky dalších soukromých a veřejných dopravců, kteří provozují zejména příměstské autobusové linky a železniční dopravu (např. České dráhy, Arriva).

✨ Zajímavosti

  • Noční provoz: Praha má jeden z nejlepších systémů noční dopravy na světě. Po ukončení denního provozu (kolem půl jedné v noci) vyjíždějí noční linky tramvají a autobusů, které jezdí v pravidelných intervalech až do ranního rozjezdu denních linek.
  • Intervaly ve špičce: Ve špičce pracovního dne jezdí metro v intervalech kolem 2 minut, páteřní tramvajové linky kolem 4 minut.
  • Bezbariérovost: Většina stanic metra je již bezbariérově přístupná a vozový park autobusů a tramvají je z velké části nízkopodlažní.

👶 Pro laiky

Představte si pražskou MHD jako obrovský a skvěle fungující dopravní systém, který vás dostane téměř kamkoliv po Praze i jejím okolí. Je to jako krevní oběh města.

Co jsou jeho hlavní části? 1. Metro (trasy A, B, C): To je nejrychlejší a nejdůležitější způsob dopravy. Je to taková podzemní "dálnice". Tři linky se kříží v centru, takže se snadno dostanete z jedné na druhou. 2. Tramvaje: Jsou symbolem Prahy. Pokrývají hlavně širší centrum a oblasti, kam nevede metro. Jsou ideální na kratší vzdálenosti a na kochání se výhledem na město (hlavně linka 22). 3. Autobusy: Ty jezdí hlavně na okrajích města, na sídlištích a v místech, kam se nedostanou tramvaje. Většinou vás svezou od domu k nejbližší stanici metra.

Jak to celé funguje dohromady? Všechny tyto dopravní prostředky (včetně příměstských vlaků) jsou propojeny v systému zvaném PID (Pražská integrovaná doprava). To znamená, že vám stačí jedna jízdenka na všechno. Koupíte si například jízdenku na 90 minut a můžete s ní jet metrem, pak přestoupit na tramvaj a nakonec třeba na autobus.

V noci, když metro a denní linky přestanou jezdit, vyjedou speciální noční tramvaje a autobusy, které vás spolehlivě dopraví domů i v pozdních hodinách.

Pražská MHD je považována za jednu z nejlepších na světě – je rychlá, spolehlivá, čistá a na evropské poměry i velmi levná, zejména pokud máte dlouhodobý kupón ("Lítačku").

Reference