Severozápadní teritoria
Obsah boxu
Severozápadní teritoria (anglicky Northwest Territories, francouzsky les Territoires du Nord-Ouest, zkratka NWT) jsou federální teritorium Kanady. Rozkládají se na obrovské ploše severní Kanady mezi teritorii Yukon na západě a Nunavut na východě, na jihu sousedí s provinciemi Britská Kolumbie, Alberta a Saskatchewan.[1] Hlavním městem je Yellowknife. Teritoria jsou známá svou nedotčenou divočinou, obrovskými jezery, bohatými zásobami nerostných surovin (zejména diamantů) a unikátní kulturou, která je silně ovlivněna domorodými národy, jež tvoří přibližně polovinu populace.[2]
🌍 Geografie a podnebí
Severozápadní teritoria pokrývají obrovskou a geograficky rozmanitou oblast.
- Krajina: Jižní část teritorií pokrývá boreální les (tajga), který směrem na sever přechází v tundru bez stromů. Na severovýchodě k teritoriím patří i část Kanadského arktického souostroví (např. Bankův ostrov, Ostrov prince Patrika a západní část Viktoriina ostrova a Melvillova ostrova).
- Vodstvo: Nacházejí se zde dvě z největších jezer na světě: Velké Medvědí jezero (největší jezero ležící celé v Kanadě) a Velké Otročí jezero (nejhlubší jezero v Severní Americe, hloubka 614 m).[1] Územím protéká nejdelší kanadská řeka Mackenzie, která se vlévá do Beaufortova moře.
- Podnebí: Většina území má subarktické a polární podnebí s velmi dlouhými a krutými zimami a krátkými, chladnými až mírnými léty. Zimní teploty běžně klesají pod -30 °C. V létě zažívá oblast severně od polárního kruhu půlnoční slunce, zatímco v zimě naopak polární noc.
⏳ Historie
Historie NWT je příběhem postupného zmenšování kdysi obrovského území a rostoucí autonomie jeho obyvatel.
- Původní obyvatelé: Území je po tisíce let domovem domorodých národů, především etnik Dene v lesnaté oblasti na jihu a Inuitů (v západní Arktidě nazývaných Inuvialuit) v arktické pobřežní oblasti.
- Příchod Evropanů: Od 18. století do oblasti pronikali evropští obchodníci s kožešinami, především z Hudson's Bay Company. V roce 1870 Kanada získala od společnosti obrovské území známé jako Rupertova země a Severozápadní teritorium, které dohromady pokrývaly téměř celou dnešní Kanadu s výjimkou východních provincií a Britské Kolumbie.[3]
- Postupné zmenšování: Z tohoto obrovského území byly postupně "vykrajovány" nové provincie a teritoria: Manitoba (1870), Yukon (1898), Alberta a Saskatchewan (1905).
- Vznik Nunavutu: Nejdůležitější moderní změnou bylo v roce 1999 oddělení východní části teritorií a vytvoření nového teritoria Nunavut. Tento krok byl výsledkem dlouholetého úsilí Inuitů o získání vlastní samosprávy a navždy změnil politickou a demografickou mapu severní Kanady.[1]
- Od zlata k diamantům: Ekonomika teritorií byla dlouho závislá na kožešinách a později na zlatě (po objevech v Yellowknife ve 30. letech 20. stol.). Od 90. let se hlavním motorem stala těžba diamantů.
🏛️ Vláda a politika
Severozápadní teritoria mají unikátní politický systém, který se odlišuje od zbytku Kanady.
- Teritorium vs. provincie: Na rozdíl od provincií, které své pravomoci odvozují přímo z kanadské ústavy, teritoria mají pravomoci delegované federální vládou. Postupně však dochází k procesu tzv. devoluce, kdy Ottawa předává stále více pravomocí (např. správu půdy a zdrojů) teritoriální vládě.[3]
- Konsensuální vláda: Nejvýraznějším rysem je systém konsensuální vlády. V Legislativním shromáždění neexistují politické strany. Všech 19 poslanců je voleno jako nezávislí kandidáti. Po volbách si poslanci mezi sebou tajnou volbou zvolí premiéra a šest ministrů kabinetu. Ostatní poslanci tvoří neformální opozici.[4] Tento systém je založen na spolupráci a hledání shody a je bližší tradičním domorodým způsobům rozhodování.
- Jazyková politika: Severozápadní teritoria mají 11 oficiálních jazyků: 9 domorodých jazyků (patřících do rodin Dene a Inuitů), angličtinu a francouzštinu. Je to nejvíce oficiálních jazyků ze všech kanadských provincií a teritorií, což odráží jazykovou rozmanitost regionu.[5]
📈 Ekonomika
Ekonomika NWT je založena především na těžbě nerostných surovin. Je vysoce produktivní (v přepočtu na obyvatele má jedno z nejvyšších HDP v Kanadě), ale také zranitelná vůči světovým cenám komodit.
- Diamanty: Jsou páteří moderní ekonomiky. Po objevech v 90. letech se Kanada stala třetím největším producentem diamantů na světě a většina těžby pochází právě z NWT (doly Ekati, Diavik, Gahcho Kué).[1]
- Ropa a zemní plyn: V deltě řeky Mackenzie a v Beaufortově moři se nacházejí významná ložiska ropy a zemního plynu. Jejich těžba je však logisticky náročná a ekologicky citlivá.
- Tradiční ekonomika: Pro mnoho domorodých komunit je stále důležitý tradiční způsob života, včetně lovu, rybolovu a odchytu kožešinové zvěře.
- Cestovní ruch: Rychle se rozvíjející odvětví, zaměřené především na pozorování polární záře, rybaření, lov a ekoturistiku v nedotčené divočině.
🧑🤝🧑 Obyvatelstvo
Severozápadní teritoria jsou velmi řídce osídlená. Na území, které je více než trojnásobně větší než Německo, žije méně lidí než v typickém českém okresním městě.
- Počet obyvatel: Přibližně 45 000 obyvatel.[6]
- Domorodé obyvatelstvo: Tvoří přibližně 50 % populace. Největší skupinou jsou Dene (někdy nazývaní Athabaskové), dále Inuvialuit (Inuité ze západní Arktidy) a Métisové.[2]
- Osídlení: Populace je soustředěna v malých komunitách. Téměř polovina všech obyvatel žije v hlavním městě Yellowknife. Dalšími významnějšími sídly jsou Hay River, Inuvik a Fort Smith.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si, že celá západní a střední Evropa je jeden obrovský, divoký národní park. Jsou tu obrovská jezera, nekonečné lesy a na severu jen holá tundra. V tomto obrovském parku žije dohromady jen tolik lidí jako v Plzni.
Tito lidé žijí v malých, od sebe velmi vzdálených osadách. Zhruba polovina z nich jsou potomci původních obyvatel, kteří tu žili tisíce let. Neřídí se klasickými politickými stranami, ale spíše se snaží dohodnout jako jedna velká komunita. Jejich hlavním bohatstvím jsou poklady ukryté v zemi – zlato, ropa a hlavně diamanty. Je to drsná, ale nádherná země, kde příroda stále vládne nad člověkem.
✨ Zajímavosti
- Poznávací značky ve tvaru medvěda: Automobilové poznávací značky vydávané v NWT mají unikátní tvar ledního medvěda, což je jeden z nejznámějších symbolů kanadského severu.
- Ledové silnice: Každou zimu, když vodní toky a jezera zamrznou, je na jejich povrchu vytvořena síť dočasných ledových silnic, které spojují odlehlé komunity a doly se zbytkem světa.
- Národní park Nahanni: Na jihozápadě teritorií se nachází Národní park Nahanni, zapsaný na seznamu UNESCO. Je proslulý svými hlubokými kaňony a obrovskými vodopády Virginia, které jsou dvakrát vyšší než Niagarské vodopády.
- Nejvíce jazyků: S 11 oficiálními jazyky drží NWT rekord v rámci Kanady.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Northwest Territories | History, Map, & Facts | Britannica
- ↑ 2,0 2,1 About the Northwest Territories | Government of Northwest Territories
- ↑ 3,0 3,1 Northwest Territories - The Canadian Encyclopedia
- ↑ Consensus Government | Government of Northwest Territories
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenégov-nwt-languagesnení určen žádný text - ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenéstatcan-popnení určen žádný text