Slovanský národ

Rozbalit box

Obsah boxu

Slovanský národ je historicko-kulturní pojem označující etnické skupiny mluvící slovanskými jazyky, které tvoří největší jazykovou a kulturní větev v rámci indoevropské jazykové rodiny. Slované jsou původem z oblasti východní Evropy a jejich historické jádro se klade do oblasti mezi Vislou, Dněprem a Karpaty. Během stěhování národů a dalších migrací se rozšířili do velké části Evropy a některých oblastí Asie.

Slovanské národy jsou rozděleny do tří hlavních větví: západoslovanské národy (např. Češi, Slováci, Poláci), východoslovanské národy (např. Rusové, Ukrajinci, Bělorusové) a jihoslovanské národy (např. Slovinci, Chorvati, Srbové, Bulhaři, Makedonci, Bosňáci). Tato rozdělení odpovídají nejen jazykovým rozdílům, ale i odlišnostem kulturním, náboženským a historickým.

Slované se kulturně i nábožensky diferencovali – zatímco západní Slované většinou přijali katolictví, východní Slované pravoslaví a někteří jihoslované i islám (například Bosňáci). Slovanské jazyky zahrnují mj. češtinu, slovenštinu, polštinu, ruštinu, ukrajinštinu, srbštinu, chorvatštinu a další.

Slované mají bohatou lidovou kulturu, mytologii, folklór i významné osobnosti v oblasti literatury, vědy, hudby a historie. Významným kulturním dědictvím Slovanů je i hlaholice a později cyrilice, písmo vytvořené Konstantinem (Cyrilem) a Metodějem pro Velkou Moravu a další slovanské země.

V současnosti tvoří Slované značnou část obyvatelstva Evropy, přičemž Rusko je nejlidnatější slovanský stát na světě. Slovanské národy sdílejí některé kulturní a historické znaky, ale zároveň jsou různorodé a často mají rozdílné geopolitické orientace.