Jaromír Zůna
| Jaromír Zůna | |
|---|---|
| Datum narození | 26. listopadu 1960 |
| Místo narození | Olomouc, Československo |
| Státní příslušnost |  |
| Alma mater | Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově National Defense University (USA) |
| Povolání | voják, diplomat, politik |
| Strana | nestraník (nominován SPD) |
| Funkce</ | |
Jaromír Zůna (* 26. listopadu 1960, Olomouc) je český politik, generálporučík ve výslužbě a bývalý diplomat. Od prosince 2025 zastává funkci ministra obrany a místopředsedy ve třetí vládě Andreje Babiše, kam byl jako nestraník nominován hnutím SPD.
Před vstupem do politiky měl za sebou více než čtyřicetiletou kariéru v Armádě České republiky, kde dosáhl postu prvního zástupce náčelníka Generálního štábu. Je absolventem prestižní americké National Defense University a v letech 2022–2024 působil jako vojenský přidělenec v Číně. Jeho nástup do vlády za SPD byl označován za jeden z největších politických paradoxů roku 2025, vzhledem k jeho silné prozápadní vojenské edukaci.
🧬 Život a vzdělání
Jaromír Zůna se narodil v Olomouci.
Vzdělání
Jeho vzdělávací dráha kombinuje domácí vojenské školství s elitními západními institucemi:
- 1976–1980: Vojenské gymnázium Opava.
- 1980–1984: Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově (obor velitelsko-inženýrský, specializace týlové zabezpečení).
- 1995: U.S. Army Infantry School, Fort Benning, USA.
- 2005–2006: National Defense University (National War College), Washington, D.C., kde získal titul Master of Science (MSc.) v oboru strategie národních zdrojů.
- 2010: Doktorské studium (Ph.D.) na Univerzitě obrany v Brně (teorie obrany a bezpečnosti).
Mimo to absolvoval v mládí tříletý dálkový kurz arabštiny (1985–1988), což předurčilo jeho pozdější diplomatické využití.
🎖️ Vojenská kariéra
V armádě působil od roku 1980 a prošel všemi stupni velení od velitele čety až po strategický management.
Raná kariéra a zahraniční mise
Po roce 1989 se rychle etabloval jako perspektivní důstojník schopný působit v mezinárodním prostředí. V 90. letech se účastnil misí IFOR a SFOR na území bývalé Jugoslávie, kde působil jako náčelník operačního oddělení 6. mechanizovaného praporu.
Byl prvním českým důstojníkem, který sloužil přímo ve strukturách americké armády jako styčný důstojník na Velitelství pro výcvik a tvorbu doktrín (TRADOC) ve Virginii.
Vrcholné funkce v AČR
- Logistika a podpora: Dlouhodobě se specializoval na logistiku. Působil jako ředitel Sekce podpory Ministerstva obrany, kde odpovídal za logistické zabezpečení celé armády, vojenské zdravotnictví a komunikační systémy.
- Generální štáb:** Vrcholu kariéry dosáhl jmenováním do funkce **prvního zástupce náčelníka Generálního štábu AČR. V této pozici (do roku 2019) řídil běžný chod armády a odpovídal za implementaci koncepčních změn.
Diplomatická mise v Číně (2022–2024)
Po odchodu z nejužšího vedení armády přijal nabídku na diplomatickou pozici. V letech 2022 až 2024 působil jako přidělenec obrany v Pekingu s akreditací i pro Mongolsko a Severní Koreu. Tato mise byla v bezpečnostní komunitě vnímána jako "odkladiště" pro generály, se kterými se počítá do budoucna v jiné roli, ale zároveň vyvolala kontroverze. Opozice (tehdejší pětikoalice) jej kritizovala za údajnou přílišnou vstřícnost k čínským hostitelům, zatímco Zůna argumentoval nutností udržovat komunikační kanály s jadernou velmocí.
Do zálohy odešel v lednu 2025.
🏛️ Politická dráha (od 2025)
Jeho vstup do politiky v barvách SPD v prosinci 2025 způsobil na české politické scéně šok. Hnutí SPD, často kritické k NATO a USA, nominovalo do čela resortu obrany generála s nejvyšším možným americkým vzděláním.
Ministr obrany
Dne 15. prosince 2025 byl jmenován ministrem obrany a místopředsedou vlády. V úřadu nahradil Janu Černochovou. Politologové tento krok hodnotili jako snahu Tomia Okamury legitimizovat SPD jako vládní stranu schopnou spravovat silové resorty kompetentně a "bez ideologie".
Agenda a kroky v úřadu (leden 2026)
Ihned po nástupu začal Zůna realizovat politiku "národního pragmatismu", která vedla k několika střetům:
- Škrty v rozpočtu:** Prosadil snížení obranného rozpočtu na rok 2026 na **185 miliard Kč (cca 2,07 % HDP). Argumentoval tím, že armáda není schopna efektivně utratit původně plánovaných 2,35 % HDP, aniž by docházelo k plýtvání.
- Konflikt s generálem Řehkou: Otevřeně se postavil proti náčelníkovi GŠ Karlu Řehkovi v otázce pomoci Ukrajině. V lednu 2026 Zůna zastavil připravovaný transfer bitevníků L-159 na Ukrajinu s odůvodněním, že "Česká republika již vyčerpala své skladové možnosti a nesmí ohrozit vlastní výcvikové kapacity".
- Personální čistky: Oznámil, že výběr nového náčelníka Generálního štábu (po skončení Řehkova mandátu v polovině roku 2026) bude plně v jeho gesci a vybere si loajálního člověka, pravděpodobně z okruhu svých bývalých podřízených ze sekce podpory.
Strategická vize
Zůna prosazuje koncepci "Odolná obrana", která má být méně závislá na expedičních misích a více zaměřená na teritoriální obranu a soběstačnost v krizových situacích. Připravuje dokument Bílá kniha o obraně 2026, který má revidovat akviziční plány s důrazem na zapojení českého průmyslu (např. holding CSG).
📊 Zajímavosti
- Je jedním z mála českých generálů, kteří plynně hovoří arabsky.
- Byl jediným příslušníkem AČR, který se osobně účastnil slavnostního aktu podpisu přístupových protokolů do NATO ve Washingtonu (jako člen delegace).
- Jeho otec i matka byli dlouholetými členy KSČ, do strany vstoupil v mládí i on sám (1981), což bylo předmětem lustrací při jeho prověrkách. Vždy však disponoval prověrkou na stupeň Přísně tajné.