Maďarská republika rad

Rozbalit box

Obsah boxu

Maďarsko (úředním dobovým názvem Maďarská republika rad, maďarsky Magyarországi Tanácsköztársaság) byl krátce existující komunistický státní útvar ve střední Evropě, který vznikl 21. března 1919 a zanikl 1. srpna téhož roku.

Jednalo se o historicky druhý socialistický stát na světě (po bolševickém Rusku, od kterého čerpal inspiraci i přímou podporu). Vznik republiky byl zoufalou reakcí maďarské společnosti na poválečný rozvrat a ztrátu historických území Uherska. Vláda, fakticky vedená komunistou Bélou Kunem, se pokusila zavést radikální sociální experimenty a zároveň vojenskou silou obnovit hranice Uherska, což vedlo ke konfliktům s Československem a Rumunskem. Po 133 dnech existence se režim pod tlakem rumunské ofenzivy a vnitřního nespokojenosti zhroutil, což otevřelo cestu k nástupu autoritářského režimu admirála Miklóse Horthyho.

🗓 Současný pohled a historiografie (2026)

V roce 2026 je období Maďarské republiky rad (MRR) vnímáno v Maďarsku i v sousedních státech jako jedno z nejtraumatičtějších období 20. století. Maďarská historiografie pod vlivem dlouhodobé vlády konzervativních sil (Fidesz) interpretuje rok 1919 převážně negativně – jako období „rudého teroru“, chaosu a cizorodého bolševického importu, který navíc zapříčinil přísné podmínky Trianonské mírové smlouvy.

Zatímco levicoví historici v minulosti zdůrazňovali sociální výdobytky (kultura, osmihodinová pracovní doba), současný diskurz se soustředí na brutalitu polovojenských jednotek („Leninovi chlapci“) a antisemitismus, který paradoxně vzrostl v reakci na to, že mnoho vůdců MRR (včetně Kuna a Szamuelyho) bylo židovského původu.

V Česku a na Slovensku je MRR připomínána především v kontextu války o Slovensko a pokusu o export revoluce prostřednictvím loutkové Slovenské republiky rad. Vojenské vítězství nad MRR je považováno za klíčový moment pro uhájení suverenity mladého Československa.

⏳ Vznik republiky: Od astry k rudé hvězdě

Cesta k bolševické revoluci v Maďarsku byla dlážděna zoufalstvím z prohrané první světové války a rozpadu monarchie.

Poválečný chaos a Karolyiho vláda

Po rozpadu Rakouska-Uherska v říjnu 1918 vznikla tzv. První maďarská republika v čele s hrabětem Mihálym Károlyim. Jeho vláda čelila neřešitelným problémům:

Hlad a bída: Blokáda Dohody způsobila nedostatek potravin a uhlí.
Územní ztráty: Rumunsko, Československo a Království SHS obsazovaly historická uherská území.
Demobilizace: Tisíce navrátilců z fronty neměly práci.

Vixova nóta – Spouštěč revoluce

Rozhodující moment přišel 20. března 1919, kdy francouzský podplukovník Fernand Vix předal maďarské vládě ultimátum Dohody (tzv. Vixova nóta). Požadovalo stažení maďarských vojsk z dalšího území na východě, což by de facto znamenalo uznání nových hranic s Rumunskem. Károlyi odmítl ultimátum přijmout, ale zároveň viděl, že liberální demokracie nemůže zemi zachránit. Rozhodl se předat moc sociálním demokratům, aby vytvořili vládu schopnou získat podporu Ruska.

Komunistický převrat

Sociální demokraté se však ze strachu spojili s komunisty vedenými Bélou Kunem (který byl v té době ve vězení). Dne **21. března 1919** byla vyhlášena Maďarská republika rad.

Došlo k tomu bez jediného výstřelu.
Sociální demokraté a komunisté se sloučili do jedné strany (Maďarská socialistická strana).
Ačkoliv oficiálním prezidentem byl sociální demokrat Sándor Garbai, skutečnou moc držel lidový komisař zahraničí a vojenství Béla Kun.

🏛 Vnitřní politika a reformy

Nový režim okamžitě začal přetvářet společnost podle sovětského vzoru, často bez ohledu na maďarská specifika.

Znárodňování a ekonomika

Průmysl: Byly znárodněny všechny podniky nad 20 zaměstnanců, banky, pojišťovny i nájemní domy. Řízení převzali nezkušení komisaři, což vedlo k poklesu výroby.
Zemědělství (Fatální chyba): Vláda znárodnila velkostatky, ale nerozdělila půdu rolníkům (jak to udělal Lenin v Rusku). Místo toho vytvořila státní družstva. Rolníci, kteří toužili po vlastní půdě, se tak stali nepřáteli režimu a odmítali dodávat potraviny do měst.
Měna: Inflace raketově rostla. Vláda tiskla nekryté bankovky (tzv. bílé peníze), které venkov odmítal přijímat.

Sociální a kulturní opatření

Byla zavedena osmihodinová pracovní doba.
Zvýšily se mzdy (které však znehodnotila inflace).
Byla zavedena bezplatná zdravotní péče a školství.
Umění bylo podporováno, pokud sloužilo propagandě. Mnoho umělců a intelektuálů zpočátku režim podporovalo (avantgarda), ale brzy vystřízlivěli.

Náboženství

Režim byl militantně ateistický. Došlo k odluce církve od státu, zákazu náboženské výuky a zabavování církevního majetku. Mnoho kněží a jeptišek bylo perzekvováno.

⚔️ Rudý teror

K udržení moci v rozpadající se zemi sáhla vláda k teroru. Hlavním nástrojem byly:

Leninovi chlapci (Lenin-fiúk): Polovojenská úderná jednotka (cca 200 mužů) vedená Józsefem Csernym. Jezdili po zemi v obrněných vlacích a autech, popravovali „kontrarevolucionáře“, brali rukojmí a rabovali.
Revoluční tribunály: Velel jim fanatický komisař Tibor Szamuely. Soudy byly fraškou, rozsudky smrti se vykonávaly okamžitě (často oběšením na stromech podél cest).

Počet obětí rudého teroru se odhaduje na 300 až 600 osob (což bylo méně než pozdější bílý teror, ale mělo to devastující psychologický dopad na obyvatelstvo).

🔫 Války o hranice

Paradoxem MRR bylo, že ji podporovali i mnozí nacionalisté a důstojníci císařské armády, kteří nenáviděli komunismus. Viděli v ní totiž jedinou sílu ochotnou a schopnou bojovat za integritu Uherska.

Severní tažení (proti Československu)

V květnu 1919 zahájila maďarská Rudá armáda (vedená schopným stratégem Aurélem Stromfeldem) ofenzivu proti československým vojskům na Slovensku.

Útok byl úspěšný, Maďaři obsadili Košice, Prešov i Banskou Štiavnici.
Byla vyhlášena Slovenská republika rad jako loutkový stát.
Po zásahu Dohody (Clemenceauova nóta) musel Kun v červnu vojska stáhnout, což vedlo k demoralizaci armády a rezignaci Stromfelda.

Východní tažení (proti Rumunsku)

Ve snaze získat zpět popularitu po stažení ze Slovenska nařídil Kun 20. července útok na rumunská vojska na řece Tise.

Rumunská armáda byla lépe vyzbrojená a početnější. Maďarský útok se po pár dnech zhroutil.
Rumuni přešli do protiútoku a nezadržitelně postupovali na Budapešť.

🏁 Pád republiky a následky

Konec přišel rychle.

1. srpna 1919: Vláda rad podala demisi. Béla Kun a další vůdci uprchli vlakem do Vídně (kde byli internováni).
3. srpna 1919: Rumunská vojska vstoupila do Budapešti. Okupace trvala do listopadu.
Bílý teror: Po stažení Rumunů převzala moc Národní armáda Miklóse Horthyho. Následovala vlna odvetného násilí („bílý teror“) proti komunistům, sociálním demokratům a Židům. Počet obětí se odhaduje na několik tisíc.

👤 Klíčové osobnosti

Béla Kun (1886–1938): Novinář, válečný zajatec v Rusku, kde se stal bolševikem. Charismatický demagog, ale špatný stratég. Po pádu MRR žil v SSSR, kde byl popraven během Stalinových čistek.
Tibor Szamuely (1890–1919): Komisař války a školství, symbol teroru. Při útěku do Rakouska byl dopaden a spáchal sebevraždu (nebo byl zastřelen).
Aurél Stromfeld (1878–1927): Náčelník generálního štábu. Nebyl komunista, ale profesionální voják a vlastenec. Tvůrce vojenských úspěchů na Slovensku. Později vězněn Horthym.
György Lukács (1885–1971): Lidový komisař pro kulturu a školství. Významný marxistický filozof, který nařizoval konfiskace uměleckých děl pro stát.

💡 Pro laiky

Maďarská republika rad byla jako zoufalý pokus tonoucího, který se chytá stébla – v tomto případě rudého stébla. Maďarsko po válce přišlo o všechno: území, jídlo, hrdost. Lidé si řekli: „Demokracie nefunguje, zkusíme to jako v Rusku, třeba nám Lenin pomůže získat zpátky naše hory a moře.“ Vláda v čele s Bélou Kunem začala dělat dvě věci najednou: doma všechno brala bohatým (ale naštvala i chudé rolníky) a na hranicích válčila se všemi sousedy. Chvíli to vypadalo nadějně (když hnali Čechy od Košic), ale nakonec jim došly síly. Lenin nepomohl, rolníci nedali jídlo a Rumuni došli až do Budapešti. Byl to krvavý experiment, který Maďary vyléčil z komunismu na dalších 25 let.

Zdroje