Postřižiny

Rozbalit box

Obsah boxu

Postřižiny jsou československá poetická filmová komedie z roku 1980, kterou natočil režisér Jiří Menzel podle stejnojmenné novely spisovatele Bohumila Hrabala. Snímek je považován za jeden z vrcholů spolupráce dua Hrabal–Menzel a patří do "zlatého fondu" české kinematografie. Děj se odehrává v období první republiky (20. léta 20. století) a s nostalgií, humorem i lehkou erotikou popisuje atmosféru maloměstského pivovaru, do jehož poklidného chodu vtrhne moderní doba a nespoutaný živel v podobě strýce Pepina.

Film se proslavil nejen svými hereckými výkony a vizuální stránkou, ale také tím, že zásadně zpopularizoval Dalešický pivovar, kde se natáčel. V roce 2026 je film stále pevnou součástí televizních programových schémat a turistickým magnetem pro region Třebíčska.

📜 Děj a zápletka

Příběh je mozaikou vzpomínek na dobu, kdy se "zkracovaly vzdálenosti, vlasy i sukně". Hlavní postavou a vypravěčkou (v knize, ve filmu je perspektiva objektivizována) je Maryška (Magda Vášáryová), krásná, živelná a poněkud excentrická manželka správce pivovaru Francina (Jiří Schmitzer).

Francin je svědomitý, úzkostlivý úředník, který se snaží udržet pivovar v profitu a svou divokou ženu v mezích společenských konvencí. Maryška však miluje život, pivo, maso a pozornost mužů, kterou nevědomky provokuje svými dlouhými blond vlasy a bezprostředností. Do jejich relativně klidného života (narušovaného jen Maryščinými kousky, jako je zabijačka pro správní radu) nečekaně vpadne Francinův bratr, strýc Pepin (Jaromír Hanzlík).

Pepin je "hlučný samotář", nezastavitelný vypravěč historek a generátor chaosu. Jeho příjezd převrátí chod pivovaru i domácnosti naruby. Film vrcholí symbolem modernizace – Maryška se pod vlivem dobových trendů (a rádia, které daroval Francin) rozhodne pro radikální krok: nechá si ustřihnout své nádherné dlouhé vlasy ("postřižiny"), čímž symbolicky ukončuje staré časy a vstupuje do éry emancipace a zrychlování.

🎬 Obsazení a postavy

Režisér Menzel měl mimořádný cit pro casting, ačkoliv obsazení hlavní role Maryšky provázely pochybnosti.

Magda Vášáryová (Maryška): Původně slovenská herečka byla pro roli vybrána navzdory tomu, že Hrabal si představoval spíše typ "renoirovské ženy" (kypřejší tvary). Vášáryová však dodala postavě éteričnost a neodolatelný šarm. Během natáčení musela sníst obrovské množství jídla a vypít litry (nealkoholického) piva.
Jiří Schmitzer (Francin): Ztvárnil dokonalý kontrapunkt k Maryšce – suchého, milujícího, ale trpícího manžela. Jeho jízda na motocyklu Orion je ikonická.
Jaromír Hanzlík (Pepin): Role ukřičeného strýce byla pro Hanzlíka protiúkolem (často hrál romantické hrdiny). Jeho výkon, založený na extrémním hlasovém nasazení a nespoutané energii, je považován za jeden z nejlepších v jeho kariéře.
Rudolf Hrušínský (doktor Gruntorád): Postava bonvivánského lékaře, který obdivuje Maryšku.
Petr Čepek (pan de Giorgi): Zástupce správní rady, s nímž Maryška leze na komín.
Oldřich Vízner (kadeřník Boďa): Ten, který provede osudný akt postřižin.

🎥 Výroba a natáčení

Lokace: Pivovar Dalešice

Ačkoliv se literární předloha odehrává v Nymburce (kde Hrabal vyrůstal), filmaři si pro natáčení vybrali Pivovar Dalešice na Moravě. Důvodem byl fakt, že nymburský pivovar byl v té době již příliš modernizovaný, zatímco ten dalešický byl v dezolátním stavu, který paradoxně lépe odpovídal historické patině a umožňoval filmařům úpravy.

Štáb musel areál částečně opravit, aby se tam dalo vůbec točit.
Zchátralost objektu dodala filmu autentickou atmosféru "starých časů".

Slavná scéna na komíně

Jednou z nejslavnějších scén české kinematografie je výstup Maryšky a pana de Giorgiho na pivovarský komín.

Realita vs. fikce: Herci na skutečný komín v Dalešicích nikdy nevylezli. Komín byl ve špatném technickém stavu a výstup by byl životu nebezpečný.
Trik: Na dvoře pivovaru byla postavena maketa vršku komína (cca 1,5 metru nad zemí), na které se točily detaily. Celkové záběry s postavami na komíně byly řešeny pomocí kaskadérů nebo trikových záběrů.
Magda Vášáryová v rozhovorech často s úsměvem vzpomíná, jak se jí lidé dodnes ptají, zda se nahoře nebála.

Vlasy a "koupel"

Magda Vášáryová měla ve skutečnosti vlasy pouze po ramena. Pro roli Maryšky byla vyrobena drahá a těžká paruka z pravých vlasů, která sahala až pod kolena.
Scéna koupání v pivovarské kádi a "mytí vlasů" byla technicky náročná, protože paruka po namočení extrémně ztěžkla.

🔬 Témata a symbolika

Film není jen prostou komedií, ale nese hlubší poselství typické pro Hrabalovu tvorbu.

Zkracování (Postřižiny): Titulní slovo odkazuje na rituální stříhání vlasů, ale v přeneseném významu na zkracování času a vzdáleností. Je to metafora pro nástup moderní doby – přichází rádio (zkracuje vzdálenost informací), automobily a motocykly (zkracují cestování) a zkracují se sukně a účesy (emancipace).
Dionýský princip: Postava Pepina a zčásti Maryšky reprezentuje dionýský princip – chaos, radost, opojení, hlučnost. Francin představuje princip apollinský – řád, klid, rozum. Film je tancem mezi těmito dvěma póly.
Nostalgie: Menzelův vizuální styl (kamera Jaromíra Šofra používající měkčí svícení a "zlaté" filtry) evokuje vzpomínku na idealizované dětství a dobu, která se už nevrátí.

📕 Kniha vs. Film

Novela Postřižiny (vydána 1976) je součástí tzv. Nymburské trilogie (spolu s Krasosmutněním a Harlekýnovými miliony).

Vypravěč: V knize je vypravěčkou Maryška (pohled "zvenčí" na ni samotnou chybí), ve filmu je vypravěčem spíše objektivní kamera, ačkoliv duch Hrabalova textu je zachován v monolozích.
Lyrický vs. dějový: Kniha je proudem asociací a obrazů bez pevné dějové kostry. Menzel musel pro film vytvořit soudržnější příběh a některé epizody přeskupit.
Závěr: Kniha končí narozením dítěte (budoucího spisovatele Hrabala), film končí poetickým obrazem těhotné Maryšky a smířeného Francina.

🌍 Kulturní dopad a dědictví

Film měl obrovský úspěch u diváků i kritiky.

Benátky: Na MFF v Benátkách (1981) získal Jiří Menzel Zvláštní uznání.
Záchrana pivovaru: Popularita filmu přímo vedla k záchraně Dalešického pivovaru. Když jej v roce 1999 kupovali noví majitelé, "duch Postřižin" byl hlavním marketingovým tahákem. Dnes se v pivovaru vaří "Postřižinské pivo".
Hlášky: Řada vět zlidověla, např. "Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!" (Pepin) nebo Francinovo zoufalé: "Maryško, a to muselo být?"

💡 Pro laiky: Proč jsou Postřižiny kultovní?

Postřižiny jsou esencí "české pohody". Je to film, který se dá vidět stokrát a pokaždé pohladí po duši. Představuje svět, kde jsou problémy řešitelné, jídlo je chutné, pivo studené a lidé k sobě mají blízko, i když si lezou na nervy. Magda Vášáryová v roli Maryšky vytvořila jeden z nejkrásnějších ženských archetypů v českém filmu – ženu, která je zároveň matkou, milenkou i nespoutaným živlem. Scéna, kde pije pivo "na ex" a přitom jí teče po bradě, je považována za jednu z nejerotičtějších scén české kinematografie, ačkoliv v ní není nic vulgárního.

📊 Technická data

Formát: 35 mm, barevný.
Poměr stran: 1,37:1.
Digitální restaurování: Film byl digitálně restaurován (cca 2021) za podpory Nadace české bijáky a Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, díky čemuž si diváci i v roce 2026 mohou vychutnat původní barevnost, kterou zamýšlel kameraman Šofr.

Zdroje