Hana Mašková

Hana Mašková
	Soubor:Hana Maskova 1968.jpg
	Hana Mašková v roce 1968, v období své největší slávy
Datum narození	26. září 1949
Místo narození	Praha, Československo
Datum úmrtí	31. březen 1972 (ve věku 22 let)
Místo úmrtí	Vouvray, Francie
Povolání	krasobruslařka
Trenér	Míla Nováková

Rozbalit box

Obsah boxu

Hana Mašková (26. září 1949 Praha – 31. března 1972 Vouvray, Francie) byla československá krasobruslařka, mistryně Evropy z roku 1968 a bronzová medailistka ze Zimních olympijských her 1968 v Grenoblu.

Byla jednou z nejvýraznějších a nejoblíbenějších postav československého sportu 60. let 20. století. Pro svou eleganci, křehký vzhled a často melancholický výraz si vysloužila přezdívku "Smutná princezna" nebo "Princezna ledu". Ačkoliv její kariéra trvala krátce a její život vyhasl tragicky při autonehodě ve věku pouhých 22 let, stala se nesmrtelnou ikonou. Byla první ženou v historii československého krasobruslení, která vybojovala zlatou medaili na mistrovství Evropy v kategorii žen (před ní to dokázala pouze Ája Vrzáňová na mistrovství světa).

Její příběh je fascinující směsí obrovského talentu, tvrdého drilu ambiciózní matky, psychické lability pramenící z nízkého sebevědomí a osudové tragédie, která přišla ve chvíli, kdy konečně začínala žít svobodný život.

🗓 Životopis

Dětství pod tvrdou rukou

Hana Mašková se narodila v Praze do rodiny číšníka a kuchařky. Její otec Karel Mašek doma příliš nepobýval a o výchovu se starala především matka Marie. Ta si do dcery promítla své vlastní nenaplněné ambice a rozhodla se z ní vychovat hvězdu za každou cenu.

Dětství Hany Maškové bylo poznamenáno tvrdým drilem. Matka ji nutila trénovat hodiny denně, často ji kritizovala a fyzicky trestala za sebemenší neúspěch. Malá Hana neměla téměř žádné kamarády, její život se skládal jen ze školy a zimního stadionu na Štvanici. Tato výchova v ní vypěstovala sice dokonalou disciplínu, ale zároveň hluboké psychické trauma a chronický nedostatek sebevědomí, který ji provázel celou kariéru. Často před závody zvracela nervozitou a trpěla úzkostmi, že zklame matku a národ.

Prvním trenérem byl Karel Glogar, který ji naučil základy. Zlom nastal v roce 1963, kdy se jí ujala trenérka Míla Nováková. Ta se pro Hanu stala druhou matkou – laskavou, chápající, která dokázala krotit její úzkosti a nahrazovala jí chybějící citové zázemí. Pod jejím vedením začala Mašková stoupat mezi světovou elitu.

Cesta na vrchol (1964–1967)

Svou mezinárodní premiéru si odbyla již ve 14 letech na ZOH 1964 v Innsbrucku, kde skončila na 15. místě. Byla to cenná zkušenost. V následujících letech její výkonnost rostla. Byla vysoká (měřila 168 cm, což bylo na krasobruslařku té doby hodně), což jí umožňovalo skákat vysoké a prostorové skoky. Jejím parádním skokem byl dvojitý lutz.

1967: První velký úspěch. Na mistrovství světa ve Vídni vybojovala bronzovou medaili. Svět si všiml dívky, která sice nebyla tak technicky strojová jako Američanky, ale měla v sobě nepopsatelné kouzlo a eleganci.

Zlatý rok 1968

Rok 1968 byl vrcholem její kariéry, ale také rokem enormního tlaku.

Mistrovství Evropy (Västerås, Švédsko): Zde dosáhla svého životního triumfu. V přímém souboji porazila svou velkou rivalku, východoněmeckou krasobruslařku Gaby Seyfertovou (dceru slavné trenérky Jutty Müllerové). Mašková zajela životní volnou jízdu a stala se mistryní Evropy. Byla to senzace.
ZOH 1968 (Grenoble): Do Francie přijížděla jako jedna z favoritek. Tlak byl drtivý. V povinných cvicích (které nebyly její nejsilnější stránkou) ztratila na Američanku Peggy Flemingovou, která byla v té době v jiné lize. V boji o stříbro s Gaby Seyfertovou nakonec Mašková skončila těsně třetí. Získala bronzovou olympijskou medaili, což byl pro Československo obrovský úspěch (jediná ženská medaile z těchto her).
Mistrovství světa (Ženeva): O pár týdnů později útočila na stříbro. Po povinných cvicích byla nadějná, ale ve volné jízdě upadla. I tak uhájila bronz.

Útěk k profesionálům

Po sezóně 1968, ve věku 19 let, byla Hana Mašková psychicky vyčerpaná. Nenáviděla závodění, stres a neustálý dohled matky. Chtěla skončit. Svaz krasobruslení ji však nutil pokračovat až do MS 1969 v Colorado Springs. Tam už jela bez motivace, v povinných cvicích pokazila, co se dalo, a ze závodu nakonec odstoupila (oficiálně pro zranění, reálně pro psychické zhroucení).

Rozhodla se pro radikální krok: ukončila amatérskou kariéru a přestoupila k profesionálům do slavné lední revue Holiday on Ice. Toto rozhodnutí jí zachránilo duševní zdraví. V revue pookřála. Zbavila se stresu z bodování, cestovala po světě, vydělávala peníze (které si poprvé mohla užít, ačkoliv část musela odevzdávat státu Pragokoncertu) a našla nové přátele. Stala se hvězdou souboru. V tomto období se také sblížila s textařem Jiřím Štaidlem (autorem hitů pro Karla Gotta), což byla její velká láska.

🕯 Tragická smrt

V roce 1972 jí končila smlouva s Holiday on Ice a Mašková plánovala návrat domů. Chtěla se usadit, možná trénovat malé děti, žít normální život. Osud však rozhodl jinak.

Dne 31. března 1972, na Velký pátek, se vracela z Paříže do města Tours, kde večer vystupovala revue. Řídila svůj vůz, sportovní Fiat 124 Sport Spider. Spolujezdkyní jí byla kolegyně z revue, krasobruslařka Květa Celflová. U obce Vouvray vzala Hana do auta francouzského stopaře. Podmínky nebyly ideální, silnice byla mokrá. V jednom okamžiku se Mašková rozhodla předjet kamion, ale nevšimla si v protisměru jedoucího vojenského náklaďáku přepravujícího tanky (jiné zdroje uvádějí pouze těžký vojenský vůz). Došlo k čelní srážce.

Následky: Vůz byl totálně zdemolován. Květa Celflová i stopař nehodu s těžkými zraněními přežili. Hana Mašková utrpěla devastující zranění a zemřela v sanitce při převozu do nemocnice. Bylo jí pouhých 22 let.

Její smrt šokovala celé Československo. Pohřeb se konal v Praze a zúčastnily se ho tisíce lidí. Její ostatky byly uloženy na Vyšehradském hřbitově v Praze, což je místo odpočinku nejvýznamnějších českých osobností (hrob č. 10-58). Její náhrobní kámen zdobí socha smutné dívky s jednou bruslí, dílo sochaře Jana Štursy (původně "Mesalina", upravená pro tento účel), která dokonale vystihuje její životní úděl.

⛸️ Styl a osobnost

Hana Mašková se vymykala tehdejším standardům.

Fyzické dispozice: Byla vysoká a štíhlá, což jí dávalo na ledě majestátnost, ale zároveň ztěžovalo koordinaci.
Skoky: Jejím poznávacím znamením byl vysoký dvojitý Axel a dvojitý Lutz. Trojité skoky v té době ženy ještě běžně neskákaly.
Umělecký dojem: Zatímco její soupeřka Peggy Flemingová byla ztělesněním amerického úsměvu a lehkosti, Mašková přinášela na led drama, melancholii a slovanskou lyriku. Její jízdy byly emotivní, často na vážnou hudbu.
Povaha: Byla extrémně sebekritická. Trenérka Míla Nováková vzpomínala, že Hanu musela před závodem doslova "vypyplat", aby vůbec vstoupila na led. Často říkala: „Já to nedokážu, spadnu.“ Paradoxně, diváci ji milovali právě pro tuto zranitelnost.

👶 Pro laiky

Kdo byla Hana Mašková?

Představte si ji jako princeznu Dianu československého sportu. Byla krásná, slavná, milovaná národem, ale uvnitř nešťastná a bojující s démony.
Měla velmi přísnou matku, která ji nutila do krasobruslení, i když Hana často chtěla dělat něco jiného.
V roce 1968 (rok okupace a politického uvolnění) byla symbolem naděje, podobně jako Věra Čáslavská nebo Jiří Raška.
Její smrt v 22 letech v autě je jedním z nejesmutnějších "co by kdyby" našeho sportu. Zemřela přesně ve chvíli, kdy se konečně osvobodila od tlaku a začala být šťastná.

📊 Přehled výsledků

Soutěž / Sezóna	1964	1965	1966	1967	1968	1969
Zimní olympijské hry	15.	-	-	-	🥉	-
Mistrovství světa	16.	13.	6.	🥉	🥉	odst.
Mistrovství Evropy	15.	7.	4.	🥈	🥇	🥈
Mistrovství ČSSR	1.	1.	1.	1.	1.	1.

✨ Odkaz

**Hrob na Vyšehradě:** Její hrob je dodnes poutním místem fanoušků krasobruslení.
**Kniha:** O jejím životě napsala trenérka Míla Nováková knihu Hana Mašková (vyšla v 90. letech).
**Film:** Její osud je častým námětem dokumentů (např. v cyklu Předčasná úmrtí). V roce 2026, více než 50 let po její smrti, zůstává její jméno synonymem pro eleganci na ledě.

Zdroje