Luděk Bukač

Luděk Bukač
	Luděk Bukač na střídačce národního týmu (ilustrační)
Přezdívka	"Profesor", "Vědec"
Datum narození	4. srpna 1935
Místo narození	Ústí nad Labem, Československo
Výška	184 cm
Pozice	Útočník (centr)
Bývalé týmy	LTC Praha, I. ČLTK Praha (Motorlet), HC Sparta Praha, HC Dukla Jihlava
Reprezentace	Československo
Trenérská kariéra	Československo, Česko, Rakousko, Německo, HC Sparta Praha

Rozbalit box

Obsah boxu

PhDr. Luděk Bukač (* 4. srpna 1935, Ústí nad Labem – † 20. dubna 2019, Praha) byl československý a český lední hokejista, vysokoškolský pedagog a především jeden z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších trenérů v historii světového hokeje.

Jeho jméno je synonymem pro odborný, metodický a systematický přístup k lednímu hokeji. Je autorem dvou zlatých ér českého hokeje, které od sebe dělilo jedenáct let. V roce 1985 dovedl v Praze československou reprezentaci k titulu mistrů světa po dlouhých 13 letech čekání. V roce 1996 pak ve Vídni získal s českým národním týmem první historické zlato pro samostatnou Českou republiku, čímž položil základy pro tzv. "zlatou generaci" (Nagano 98, hattrick 1999–2001). Bukač byl známý svým důrazem na bruslení, fyzickou kondici a agresivní pojetí hry, kterým se snažil vyrovnat sovětské škole a kanadským profesionálům. Byl také plodným autorem odborných publikací a reformátorem tréninkových metod mládeže.

🏒 Hráčská kariéra: Inteligentní centr

Ačkoliv je Luděk Bukač znám především jako trenér, měl za sebou i úctyhodnou hráčskou kariéru.

Kluby: Hokejově vyrůstal v Praze. Začínal v legendárním LTC Praha, později hrál za Motorlet. Nejvýraznější stopu zanechal v týmu HC Sparta Praha (tehdy Spartak Praha Sokolovo), kde strávil většinu kariéry. Dvě sezóny během vojenské služby odehrál v Dukle Jihlava.
Styl: Byl urostlým středním útočníkem (centrem), který vynikal přehledem ve hře a defenzivní činností. V lize odehrál 13 sezón, nastoupil k 330 zápasům a vstřelil 153 gólů.
Reprezentace: V národním dresu odehrál 30 utkání a vstřelil 11 branek. Zúčastnil se dvou mistrovství světa:
- MS 1961 (Ženeva): Získal stříbrnou medaili a titul mistra Evropy.
- MS 1963 (Stockholm): Získal bronzovou medaili.

🧠 Trenérská a vědecká dráha

Již během hráčské kariéry se Bukač intenzivně vzdělával. Vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK), kde získal doktorát (PhDr.). Jeho přístup k trénování byl vždy podložen vědeckými poznatky z fyziologie, psychologie a pedagogiky.

Začátky a Sparta

Trenérskou kariéru začal ve Spartě Praha (1967), později vedl VSŽ Košice a Motor České Budějovice. Do Sparty se vrátil v 70. letech, ale na ligový titul v roli klubového trenéra nedosáhl.

Reprezentace Československa: Cesta na vrchol (1979–1985)

V roce 1979 se stal trenérem československé reprezentace, kde vytvořil dvojici se Stanislavem Neveselým. Tato spolupráce se stala legendární. Bukač byl stratég a vizionář, Neveselý praktik a motivátor.

Filozofie: Bukač začal prosazovat moderní pojetí hokeje založené na intenzivním bruslení, hře do těla a celoplošném presinku. Jeho cílem bylo narušit dominanci sovětské "Sborné" a vyrovnat se Kanaďanům v tvrdosti.
Stříbrná série: Pod jeho vedením tým získal stříbro na MS 1982 a 1983 a také stříbro na ZOH 1984 v Sarajevu.
Zlato 1985 (Praha): Vrcholem bylo domácí MS v Praze. Tým pod Bukačovým vedením ve finálové skupině porazil SSSR i Kanadu (památný zápas 5:3 s hattrickem Jiřího Šejby) a získal titul mistrů světa. Bukač se stal národním hrdinou.

Zahraniční mise: Rakousko a Německo

Po úspěchu v Praze odešel trénovat do zahraničí, kde pomáhal budovat hokejové programy.

Rakousko (1986–1991): Vedl rakouskou reprezentaci, se kterou se účastnil ZOH 1988.
Německo (1992–1994): Trénoval německý národní tým, který dovedl na ZOH 1992 k překvapivému 6. místu (vyřazení ve čtvrtfinále až na nájezdy s Kanadou).

Reprezentace Česka: Zlato z Vídně (1996)

V roce 1994 se vrátil na lavičku národního týmu, tentokrát již samostatné České republiky.

MS 1996 (Vídeň): Bukač složil tým, který neměl velké hvězdy z NHL (kromě několika výjimek), ale měl obrovskou vnitřní sílu a disciplínu. Češi prošli turnajem až do finále, kde v památném zápase porazili Kanadu 4:2 gólem Martina Procházky v posledních sekundách. Bukač tak získal svůj druhý titul mistra světa a potvrdil svou genialitu.
Světový pohár 1996: Následný Světový pohár skončil fiaskem (výbuch 1:7 s Německem), což vedlo k jeho rezignaci. Bukač později přiznal, že tým plný hvězd z NHL (Jágr, Nedvěd) se mu nepodařilo sladit s jeho náročným systémem.

📚 Odkaz a metodika

Luděk Bukač nebyl jen trenérem, ale i myslitelem.

Kritika systému: V pozdějších letech byl tvrdým kritikem poměrů v českém hokeji. Upozorňoval na zaostávání v práci s mládeží, kritizoval tabulkový přístup a "ranou specializaci" dětí.
Letní škola: V Jindřichově Hradci založil se svým synem Luďkem Bukačem ml. proslulou hokejovou školu, kde se zaměřovali na rozvoj individuálních dovedností a "herní inteligence".
Publikace: Napsal několik klíčových učebnic, např. "Obrana v ledním hokeji" nebo "Trénink herní přirozenosti". Jeho teze o tom, že hokejista musí být především kreativní a samostatně myslící jedinec, předběhly dobu.

🏆 Ocenění a úmrtí

V roce 2007 byl uveden do Síně slávy IIHF.
V roce 2008 byl uveden do Síně slávy českého hokeje.
Zemřel 20. dubna 2019 ve věku 83 let na následky zápalu plic.

📈 Statistiky (Trenér - Reprezentace - Medaile)

Rok	Tým	Turnaj	Umístění
1981	Československo	MS	Bronz
1982	Československo	MS	Stříbro
1983	Československo	MS	Stříbro
1984	Československo	ZOH	Stříbro
1985	Československo	MS	Zlato
1996	Česko	MS	Zlato

👶 Pro laiky

Luděk Bukač byl pro hokej tím, kým je profesor na univerzitě pro vědu. Byl to trenér, který hokej nejen učil, ale doslova studoval. Představte si pána, který vymyslel, jak porazit neporazitelné Rusy v 80. letech, a o deset let později naučil Čechy, jak se stát mistry světa znovu. Byl velmi přísný, dbal na kondici a nutil hráče přemýšlet. Napsal o hokeji knihy a učil ostatní trenéry po celém světě. I když už není mezi námi, jeho myšlenky o tom, jak trénovat děti (aby si hlavně hrály a nebyly drezírované), jsou dnes aktuálnější než kdy dřív.

Zdroje