Prokop Holý

Prokop Holý
	Soubor:Prokop Holy na koncilu basilejskem - Vaclav Brozik.jpg
	Prokop Holý na basilejském koncilu, obraz od Václava Brožíka
Datum narození	kolem 1380
Místo narození	Praha, České království
Národnost	česká

Rozbalit box

Obsah boxu

Prokop Holý, známý také jako Prokop Veliký (latinsky Procopius Magnus; * kolem 1380, Praha – † 30. května 1434, Lipany) byl český husitský kněz, politik a vojevůdce, který se po smrti Jana Žižky stal vůdčí osobností radikálního křídla husitů (Tábořité a Sirotci). Jako vrchní hejtman polních vojsk vedl husity k řadě vítězství a stál v čele zahraničních výprav, tzv. spanilých jízd. Byl také hlavním mluvčím husitské delegace na basilejském koncilu. Padl v bitvě u Lipan, která znamenala konec moci polních vojsk.

📜 Život před husitstvím

Prokop Holý pocházel z rodiny pražského patricije z domu U Velryby na Starém Městě. Jeho otec se jmenoval Jan a strýc vlastnil statek v Hostivaři. Přesné datum jeho narození není známo, odhaduje se kolem roku 1380. Získal na svou dobu vynikající vzdělání, pravděpodobně na pražské univerzitě, a stal se knězem. Před vypuknutím husitských válek působil jako kněz v Praze. Podle některých pramenů cestoval po Evropě, navštívil Španělsko, Francii, Itálii a dokonce i Jeruzalém.

Přídomek Holý získal pravděpodobně proto, že si na rozdíl od většiny husitských kněží holil vousy, což byla v té době praxe katolického kléru.

⚔️ Vzestup v husitském hnutí

K husitskému hnutí se Prokop přidal až po smrti krále Václava IV. v roce 1419. Zpočátku patřil k umírněnému křídlu, ale brzy se radikalizoval a odešel na Tábor, kde se stal jedním z předních kněží a ideologů táboritů. Ačkoliv byl knězem, brzy prokázal i mimořádné vojenské a organizační schopnosti.

Po smrti Jana Žižky z Trocnova v roce 1424 se politická i vojenská situace v husitském táboře zkomplikovala. Polní vojska se rozdělila na Tábořity a sirotky (Žižkovi věrní). Právě v této době začala stoupat Prokopova hvězda. V roce 1426 byl zvolen duchovním správcem táborských polních vojsk a brzy se stal i jejich faktickým vrchním velitelem, přestože formálně byl titul vrchního hejtmana sdílen více osobami. Dokázal sjednotit táborský a sirotčí svaz a stal se nezpochybnitelnou autoritou radikálních husitů.

🛡️ Vrchní hejtman a stratég

Jako vojevůdce se Prokop Holý od Jana Žižky v mnohém lišil. Zatímco Žižka byl mistrem obranné taktiky a využití vozové hradby, Prokop přešel do strategické ofenzívy. Jeho cílem bylo přenést válku na území nepřítele, unavit ho, způsobit mu ekonomické škody a donutit ho k jednání.

🌍 Spanilé jízdy (Rejsy)

Hlavním nástrojem Prokopovy strategie se staly tzv. spanilé jízdy (též rejsy), což byly velké vojenské výpravy na území okolních států, především do Svaté říše římské (Rakousko, Bavorsko, Sasko, Franky), Slezska, Lužice a Uher.

Cíle spanilých jízd byly několikánásobné:

Ekonomický: Získat kořist, potraviny a zásoby pro polní vojska, která již nemohla být plně zásobována z válkou zdevastovaných Čech.
Strategický: Přenést válku mimo české území a zabránit tak formování dalších křížových výprav.
Politický a ideologický: Šířit husitské myšlenky a manifesty, a demonstrovat sílu husitských vojsk.

Nejvýznamnější spanilé jízdy pod Prokopovým velením:

1427: Výprava do Rakous.
1428–1429: Velká výprava do Slezska, Lužice a Braniborska.
1429–1430: Slavná výprava do Saska, Durynska a Franky, při které husité dobyli řadu měst a hradů.
1431: Výprava na Slovensko (tehdy Horní Uhry).
1433: Výprava k Baltskému moři ve spojenectví s Polskem.

💥 Klíčové bitvy

Pod Prokopovým vrchním velením dosáhla husitská polní vojska několika drtivých vítězství nad křižáckými armádami:

Bitva u Ústí nad Labem (1426): Ačkoliv zde Prokop ještě nebyl jediným velitelem, jeho vliv byl již značný. Husité zde drtivě porazili saská vojska.
Bitva u Tachova (1427): Husitská vojska pod vedením Prokopa Holého a Prokopa Malého (Prokůpka) zahnala na útěk třetí křížovou výpravu.
Bitva u Domažlic (1431): Nejslavnější vítězství, kdy se obrovská pátá křížová výprava vedená kardinálem Giulianem Cesarinim rozprchla v panice jen při zaslechnutí husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci a spatření blížících se vozových hradeb. K samotné bitvě ani nedošlo.

🏛️ Politik a diplomat

Prokop Holý nebyl jen voják, ale také schopný politik a diplomat. Po fiasku křížových výprav pochopil, že husitství nelze porazit vojensky. To vedlo katolickou stranu k ochotě jednat.

🗣️ Basilejský koncil

Vrcholem Prokopovy diplomatické kariéry byla jeho účast na basilejském koncilu v roce 1433. Stál v čele početné husitské delegace, která byla do Basileje pozvána, aby obhájila svůj program – Čtyři artikuly pražské. Prokop zde pronesl plamennou řeč, ve které obhajoval právo na přijímání pod obojí a další husitské požadavky. Ačkoliv koncil husitské artikuly nepřijal v plném rozsahu, samotná skutečnost, že kacíři byli pozváni k jednání jako rovný s rovným, byla obrovským diplomatickým úspěchem.

🤝 Vnitřní politika a spory

Doma však rostlo napětí mezi radikálním křídlem (Táborité, Sirotci) vedeným Prokopem a umírněnou stranou, kterou tvořila kališnická šlechta a pražští měšťané. Umírnění byli unaveni neustálými válkami, které ničily zemi, a byli ochotni ke kompromisu s koncilem i císařem Zikmundem. Prokop Holý a jeho polní vojska však jakýkoliv kompromis, který by nezaručoval všechny čtyři artikuly, odmítali. Tento rozkol nakonec vedl k nevyhnutelné občanské válce.

✝️ Smrt v bitvě u Lipan

V roce 1434 se proti polním vojskům zformovala koalice umírněných kališníků a katolické šlechty, tzv. Panská jednota. K rozhodujícímu střetnutí došlo 30. května 1434 v bitvě u Lipan.

Vojska Panské jednoty, vedená Divišem Bořkem z Miletínka, použila proti radikálům jejich vlastní taktiku. Předstíraným ústupem vylákala posádky vozové hradby pod velením Prokopa Holého a Prokopa Malého k pronásledování. Poté se jízda a pěchota Panské jednoty otočila a zaútočila na dezorganizované a nechráněné oddíly radikálů. Bitva skončila katastrofální porážkou polních vojsk. Prokop Holý spolu s Prokopem Malým a tisíci dalšími bojovníky padl v boji. Jeho smrtí definitivně skončila éra husitských polních vojsk a otevřela se cesta k přijetí Basilejských kompaktát a uznání Zikmunda Lucemburského za českého krále.

💬 Odkaz a hodnocení

Prokop Holý je jednou z nejvýznamnějších, ale i nejkomplexnějších postav českých dějin. Byl to vzdělaný kněz, vynikající stratég, charismatický vůdce a schopný diplomat. Dokázal sjednotit roztříštěné radikální svazy a vést je k vítězstvím, která ohromila celou Evropu. Jeho ofenzivní strategie spanilých jízd byla na svou dobu revoluční.

Na druhou stranu je vnímán také jako nekompromisní radikál, jehož neochota ke kompromisu přispěla k tragickému bratrovražednému boji u Lipan. Jeho odkaz je tak symbolem nejen husitské síly a odhodlání, ale i vnitřní nejednoty, která nakonec vedla k pádu jejich moci. V české národní paměti stojí po boku Jana Žižky jako druhý největší husitský vojevůdce.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025