Georges Danton
Obsah boxu
Georges Jacques Danton (* 26. října 1759, Arcis-sur-Aube – 5. dubna 1794, Paříž) byl francouzský právník, politik a jedna z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších postav Velké francouzské revoluce. Proslul jako vynikající řečník a charismatický vůdce. Byl prvním předsedou Výboru pro veřejné blaho a hrál klíčovou roli při svržení monarchie a vzniku První francouzské republiky. Jeho snaha o umírnění revolučního teroru ho nakonec přivedla do konfliktu s Maximilienem Robespierrem a stála ho život na gilotině.
📜 Život a politická kariéra
👶 Raný život a vzdělání
Georges Danton se narodil v Arcis-sur-Aube v severovýchodní Francii v rodině respektovaného prokurátora. V dětství utrpěl několik nehod, včetně útoku býka a nákazy neštovicemi, které mu zanechaly jizvy na tváři. Vystudoval práva v Remeši a v roce 1787 se přestěhoval do Paříže, kde si koupil pozici advokáta u Královské rady. Oženil se s Antoinette Gabrielle Charpentier, dcerou majitele kavárny, a vedl poměrně úspěšný a pohodlný život.
🇫🇷 Počátky v revoluci
S vypuknutím revoluce v roce 1789 se Danton rychle zapojil do politického dění. Díky svému řečnickému talentu a energickému vystupování si získal popularitu v pařížské čtvrti Cordeliers. V roce 1790 spoluzaložil politický klub Kordeliéři (Club des Cordeliers), který se stal centrem radikálních revolucionářů. Jeho vliv rostl a brzy se stal jednou z vůdčích osobností pařížského lidu, známého jako sans-culottes.
🏛️ Vzestup k moci
Dantonova kariéra dosáhla vrcholu v létě 1792. Hrál klíčovou roli v organizaci povstání z 10. srpna 1792, které vedlo ke svržení krále Ludvíka XVI. a zániku monarchie. Po tomto úspěchu byl jmenován ministrem spravedlnosti v prozatímní vládě.
V září 1792, kdy se k Paříži blížila pruská a rakouská vojska, pronesl Danton v Národním konventu svou nejslavnější řeč, v níž burcoval národ k obraně: "Pour les vaincre, il nous faut de l'audace, encore de l'audace, toujours de l'audace, et la France sera sauvée!" ("Abychom je porazili, potřebujeme odvahu, znovu odvahu, stále odvahu, a Francie bude zachráněna!"). Tato řeč měla obrovský mobilizační účinek. Během jeho působení ve funkci ministra však došlo k tzv. zářijovým masakrům, při nichž bylo v pařížských věznicích zmasakrováno přes tisíc vězňů. Dantonova role v těchto událostech je dodnes předmětem debat; ačkoli je přímo neorganizoval, je mu vyčítáno, že jim jako ministr spravedlnosti nedokázal nebo nechtěl zabránit.
🔥 Vláda teroru a konflikt s Robespierrem
Po vyhlášení republiky byl Danton zvolen poslancem Národního konventu, kde se stal vůdcem frakce Montagnardů. Hlasoval pro popravu krále Ludvíka XVI. v lednu 1793. V dubnu 1793 se stal prvním předsedou nově zřízeného Výboru pro veřejné blaho, který se stal de facto vládou revoluční Francie.
Postupem času se však Danton začal stavět proti eskalaci revolučního teroru, který prosazovali radikálové v čele s Maximilienem Robespierrem. Spolu se svými stoupenci, jako byl Camille Desmoulins, začal volat po umírnění, smíření a ukončení masových poprav. Tato skupina byla označována jako " shovívaví" (Indulgents). Tím se Danton dostal do přímého konfliktu s Robespierrem a jeho spojenci ve Výboru pro veřejné blaho, kteří ho začali podezřívat z kontrarevolučních tendencí a korupce.
⚖️ Proces a poprava
Na jaře 1794 Robespierre a jeho frakce udeřili nejprve proti ultraradikálním hébertistům a následně proti dantonistům. Danton byl v noci z 29. na 30. března 1794 zatčen spolu se svými nejbližšími spojenci. Byl obviněn z korupce, spiknutí proti republice a snahy o obnovení monarchie.
Proces před Revolučním tribunálem, který Danton sám pomáhal založit, byl politickou fraškou. Danton se hájil s obrovskou energií a výmluvností, čímž si získal sympatie publika a téměř rozvrátil soud. Jeho obhajoba byla tak silná, že Konvent musel schválit zvláštní dekret, který umožnil soudcům umlčet obžalované, pokud by "uráželi spravedlnost". Danton a jeho přátelé byli odsouzeni k trestu smrti.
Dne 5. dubna 1794 byl Georges Danton popraven gilotinou na Náměstí Revoluce (dnešní Place de la Concorde). Jeho údajná poslední slova adresovaná katovi byla: "Ukaž mou hlavu lidem, stojí za to ji vidět."
💬 Osobnost a rétorika
Danton byl v mnoha ohledech protikladem Robespierra. Zatímco Robespierre byl asketický, dogmatický a chladný, Danton byl popisován jako muž plný života, energický, pragmatický a požitkářský. Byl známý svou láskou k dobrému jídlu, vínu a ženám. Jeho fyzický vzhled byl impozantní, i přes zjizvenou tvář.
Jeho největší zbraní byla rétorika. Byl mistrem improvizace a dokázal svým hromovým hlasem a charismatickým projevem strhnout davy. Na rozdíl od Robespierrových projevů, které byly často akademické a moralizující, Dantonovy řeči byly přímé, vášnivé a plné energie.
Po celý život čelil obviněním z korupce a finanční nečestnosti. Existují důkazy, že přijímal peníze od různých stran, včetně královského dvora, a že během revoluce nashromáždil značný majetek. Pro jeho obhájce to byl projev pragmatismu, pro kritiky důkaz jeho oportunismu.
🏛️ Politické názory a odkaz
Dantonův politický postoj se v průběhu revoluce vyvíjel. Na začátku patřil k nejradikálnějším hlasům volajícím po republice. Postupně se však jeho názory umírňovaly a stal se zastáncem ukončení teroru a stabilizace republiky. Věřil, že revoluce dosáhla svých hlavních cílů a je čas budovat novou společnost, nikoli ji neustále ničit vnitřními čistkami.
Odkaz Georgese Dantona je nejednoznačný. Pro některé historiky je hrdinou a patriotem, který zachránil Francii v kritickém okamžiku a snažil se zastavit zbytečné krveprolití. Pro jiné je to cynický a zkorumpovaný oportunista, který se neštítil žádných prostředků k dosažení moci a bohatství. Jeho životní příběh symbolizuje tragédii mnoha revolucionářů, které nakonec pohltil mechanismus, jenž sami pomáhali vytvořit.
🤔 Pro laiky
- Francouzská revoluce: Velká změna ve Francii na konci 18. století. Lidé svrhli krále a snažili se vytvořit spravedlivější společnost založenou na svobodě a rovnosti. Byla to ale velmi bouřlivá a krvavá doba.
- Kordeliéři: Politický klub v Paříži, který založil Danton. Byli to radikálové, kteří chtěli velké a rychlé změny.
- Jakobíni: Další slavný a velmi vlivný politický klub. Zpočátku byli umírnění, ale později se pod vedením Robespierra stali hlavními strůjci revolučního teroru.
- Výbor pro veřejné blaho: Skupina dvanácti mužů, která během nejdivočejší fáze revoluce vládla Francii. Měli obrovskou moc a rozhodovali o životě a smrti.
- Vláda teroru: Období (cca 1793–1794), kdy revolucionáři popravovali tisíce lidí, které považovali za "nepřátele revoluce". Symbolem tohoto období se stala gilotina.
- Gilotina: Mechanický popravčí stroj s padající čepelí, který byl během revoluce hojně využíván k popravám. Měl být "humánnější" než staré metody.
🎬 Danton v kultuře
Postava Georgese Dantona inspirovala řadu uměleckých děl.
- Divadlo: Nejznámější je divadelní hra Dantonova smrt (Dantons Tod) od německého dramatika Georga Büchnera z roku 1835.
- Film: Život Dantona a jeho konflikt s Robespierrem zpracoval polský režisér Andrzej Wajda ve svém filmu Danton z roku 1983, kde hlavní roli ztvárnil Gérard Depardieu.