Přeskočit na obsah

Rudolf II. Habsburský

Z Infopedia
Verze z 24. 5. 2025, 21:15, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{Infobox Panovník | titul = Císař Svaté říše římské, král český, král uherský a chorvatský, arcivévoda rakouský, markrabě moravský | jméno = Rudolf II. Habsburský | celý_titul = Rudolf II. Habsburský | obrázek = Soubor:Rudolf II by Hans von Aachen.jpg | popisek = Rudolf II. Habsburský (portrét od Hanse von Aachena) | narození = 18. července 1552 | místo narození = Vídeň, Arcivévodství rakouské (dnes…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rudolf II. Habsburský
Soubor:Soubor:Rudolf II by Hans von Aachen.jpg
Rudolf II. Habsburský (portrét od Hanse von Aachena)
Celý titulRudolf II. Habsburský
TitulCísař Svaté říše římské, král český, král uherský a chorvatský, arcivévoda rakouský, markrabě moravský
PředchůdceMaxmilián II. Habsburský
NástupceMatyáš Habsburský
RodHabsburkové
OtecMaxmilián II. Habsburský
MatkaMarie Španělská
Manželkanikdy se neoženil
Dětižádné legitimní (měl nemanželské potomky)
Narození18. července 1552
Místo narozeníVídeň, Arcivévodství rakouské (dnes Rakousko)
Úmrtí20. ledna 1612 (ve věku 59 let)
Místo úmrtíPražský hrad, Praha, České království
PohřebištěKatedrála sv. Víta, Pražský hrad, Praha, České království

Životopis

Rudolf II. Habsburský (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl císařem Svaté říše římské (od 1576) a králem českým (od 1575), uherským a chorvatským. Byl synem císaře Maxmiliána II. a Marie Španělské. Jeho vláda je neodmyslitelně spjata s Prahou, kterou učinil centrem Svaté říše římské, umění a vědy, ale byla také poznamenána jeho duševní nestabilitou a náboženským napětím, které nakonec vedlo k třicetileté válce.

Mládí a nástup na trůn

Rudolf strávil osm let (1563–1571) na dvoře svého strýce, krále Filipa II. Španělského, kde byl vychován v duchu přísného katolictví a španělské dvorské etikety. Tato výchova se výrazně lišila od liberálnějšího prostředí jeho otce Maxmiliána II.

Na trůny nastoupil postupně:

  • Český král: Korunován již za otcova života, v roce 1575.
  • Římský král: Zvolen již v roce 1575.
  • Císař Svaté říše římské: Po smrti otce v roce 1576.
  • Uherský král: Korunován v roce 1572.

Rudolfínská Praha a zájem o vědy a umění

Rudolf II. přesídlil v roce 1583 definitivně z Vídně do Prahy, čímž udělal z Pražského hradu a města centra říše. Byl vášnivým milovníkem a sběratelem umění a vědy.

  • Umění a sbírky: Shromáždil obrovské umělecké sbírky (tzv. Rudolfínské sbírky), které zahrnovaly obrazy (např. od Arcimbolda), sochy, kuriozity, antické předměty a přírodniny. Podporoval umělce jako Hanse von Aachena a Bartholomäa Sprangera.
  • Věda a okultismus: Rudolf se zajímal o astronomii, alchymii a astrologii. Na jeho dvoře působili významní vědci té doby, například astronomové Tycho Brahe a Johannes Kepler, ale také alchymisté a mágové, jako Edward Kelley a John Dee. Praha se stala centrem esoterických nauk.
  • Charakter panovníka: Rudolf byl samotářský, plachý a náchylný k depresím. Často se stranil veřejného života a státní záležitosti delegoval na své rádce, což vedlo k narůstajícímu chaosu ve správě.

Náboženská politika a úpadek moci

Ačkoliv byl vychován jako katolík, Maxmiliánovi zdědil po svém otci tolerantní sklony. Pod tlakem protireformace se však jeho politika v druhé polovině vlády stávala méně vstřícnou k protestantům.

  • Rudolfův Majestát (1609): V roce 1609 podepsal pod tlakem českých stavů tzv. Majestát na náboženskou svobodu, který zaručoval svobodu vyznání v Čechách a dovoloval protestantům stavět si vlastní kostely. To bylo jedno z posledních velkých vítězství českých protestantů před třicetiletou válkou.
  • Bratský spor a úpadek: Rudolfova narůstající duševní choroba a neschopnost vládnout vedly k bratrovražednému sporu s jeho mladším bratrem Matyášem. Matyáš postupně získal podporu ostatních habsburských sourozenců a ovládl Uhry, Rakousy a Moravu. V roce 1611 vpadl s vojskem do Čech a donutil Rudolfa II. vzdát se českého trůnu v jeho prospěch.

Rudolf II. zemřel 20. ledna 1612 na Pražském hradě, krátce po ztrátě moci. Byl posledním římským císařem, který byl pohřben v chrámu sv. Víta v Praze.

Pro laiky

Rudolf II. byl král a císař, který je u nás v Čechách moc známý, hlavně proto, že si oblíbil Prahu a udělal z ní hlavní město celé říše. Byl to syn Maxmiliána II.. Rudolf byl zvláštní panovník – byl velký samotář, měl sklony k depresím a raději se věnoval věcem, které ho bavily, než vládnutí.

Nejraději sbíral různé umělecké předměty a kuriozity, a tak na Pražském hradě vznikla obrovská sbírka, které se říká Rudolfínské sbírky. Také se zajímal o vědu, ale i o tajemné věci jako alchymie (hledání kamene mudrců) a astrologie (věštění z hvězd). Na jeho dvoře tak působili slavní vědci jako Tycho Brahe a Johannes Kepler, ale i různí podvodníci.

Ačkoliv byl katolík, byl zpočátku celkem tolerantní k protestantům. Dokonce jim podepsal důležitý dokument, Majestát, který jim zaručoval náboženskou svobodu. Ale jeho duševní problémy a neochota vládnout vedly k tomu, že se jeho bratr Matyáš chopil moci. Matyáš ho nakonec donutil vzdát se trůnu. Rudolf zemřel krátce poté na Pražském hradě a je pohřben v chrámu sv. Víta.

Klíčové události

  • 1552: Narození ve Vídni.
  • 1563–1571: Výchova na španělském dvoře Filipa II.
  • 1572: Korunovace na uherského krále.
  • 1575: Korunovace na českého krále a zvolení římským králem.
  • 1576: Nástup na císařský trůn po smrti Maxmiliána II.
  • 1583: Přesídlí se s celým dvorem do Prahy, která se stává centrem říše.
  • 1608: Začátek otevřeného konfliktu s bratrem Matyášem (tzv. válka bratří), Rudolf ztrácí Uhry, Rakousy a Moravu.
  • 1609: Podepsání Rudolfova Majestátu (9. července), který zaručuje náboženskou svobodu českým stavům.
  • 1611: Matyáš s vojskem vstupuje do Čech a Rudolfa donutí k abdikaci na český trůn (23. května).
  • 1612: Úmrtí na Pražském hradě.

Rodina

Rudolf II. se nikdy neoženil a neměl legitimní potomky, ačkoliv měl několik nemanželských dětí. Jeho nástupnictví tak zajistili jeho bratři.

Předchůdci a nástupci

Wikilinky a kategorie