Samsára
Obsah boxu
| Samsára | |
|---|---|
 | |
| Bhavacakra (Kolo života), tibetské zobrazení cyklu samsáry | |
| Klíčové pojmy | Reinkarnace, Karma, Nirvána, Mókša, Dharma, Dukkha |
Samsára (v sanskrtu संसार, saṃsāra) je ústřední filozofický a náboženský koncept v dharmických náboženstvích, jako jsou hinduismus, buddhismus, džinismus a sikhismus. Označuje neustálý, cyklický koloběh zrození, smrti a znovuzrození, kterým procházejí všechny vnímající bytosti. Tento cyklus je poháněn karmou (činy a jejich následky) a je charakterizován utrpením (v páli dukkha), nestálostí a nevědomostí. Cílem duchovní praxe v těchto tradicích je vymanit se z tohoto koloběhu a dosáhnout stavu osvobození, který se nazývá mókša (v hinduismu a džinismu) nebo nirvána (v buddhismu).
Koncept samsáry je fundamentální pro pochopení světonázoru a etiky miliard lidí po celém světě. Není vnímán jako nekonečná příležitost k životu, ale spíše jako vězení nebo bludiště, z něhož je třeba uniknout.
📜 Původ a etymologie
Slovo samsára pochází ze sanskrtu a doslovně znamená "putování" nebo "proudění". Je složeno z předpony sam- (společně, dohromady) a kořene sṛ (plynout, téci). Tento termín evokuje představu neustálého, bezcílného bloudění z jednoho života do druhého, podobně jako řeka bez konce.
První zmínky o tomto konceptu se objevují v pozdních védských textech, konkrétně v Upanišadách, které vznikaly přibližně mezi 8. a 4. stoletím př. n. l. Zde se myšlenka reinkarnace a karmy začala systematizovat a stala se základem pro pozdější indické filozofické a náboženské systémy. Před upanišadským obdobím se védská víra soustředila spíše na rituály a posmrtný život v nebeských říších, nikoli na cyklickou existenci.
☸️ Samsára v buddhismu
V buddhismu je samsára vnímána jako stav podmíněné existence, který je definován utrpením (dukkha). Není to místo, ale proces poháněný třemi kořeny zla (akušala-múla), známými také jako Tři jedy:
- Nevědomost (avidjá nebo móha): Základní neznalost pravé podstaty reality, zejména Čtyř vznešených pravd a konceptu ne-já (anattá).
- Chtivost (rága nebo lóbha): Touha, připoutanost a lpění na smyslových potěšeních a existenci.
- Nenávist (dvéša nebo dósa): Odpor, zášť, zloba a averze vůči nepříjemným věcem a situacím.
Tyto tři jedy pohánějí kolo karmy, které vede k neustálému znovuzrozování v jedné ze šesti říší existence.
☸️ Šest říší existence
Podle buddhistické kosmologie se bytosti mohou zrodit v šesti různých světech či stavech mysli, které jsou často zobrazovány na Bhavacakře (Kole života):
- Říše bohů (déva): Svět plný potěšení a dlouhého života, avšak pýcha a nevšímavost k utrpení ostatních brání v dosažení osvícení.
- Říše polobohů (asura): Bytosti plné závisti a žárlivosti, které neustále bojují s bohy.
- Říše lidí (manušja): Považována za nejvhodnější pro duchovní praxi. Lidský život je směsicí utrpení a štěstí, což poskytuje motivaci i příležitost k hledání cesty k nirváně.
- Říše zvířat (tirjak): Charakterizována nevědomostí, instinktivním chováním a neustálým strachem.
- Říše hladových duchů (préta): Bytosti trpící neukojitelným hladem a žízní, což je důsledek jejich lakomství v minulých životech.
- Říše pekelných bytostí (naraka): Svět extrémního utrpení a muk, důsledek nenávisti a krutých činů. Pobyt zde však není věčný.
Cílem buddhisty je vymanit se z tohoto cyklu dosažením nirvány, což znamená "vyvanutí" či "uhašení" tří jedů a tím i ukončení utrpení a znovuzrozování. Toho lze dosáhnout následováním Ušlechtilé osmidílné stezky, kterou učil Buddha.
🕉️ Samsára v hinduismu
V hinduismu je koncept samsáry úzce spjat s myšlenkou átmanu – individuální, věčné duše či jáství. Podle hinduistických textů, jako jsou Upanišady a Bhagavadgíta, átman putuje z jednoho těla do druhého, podobně jako člověk svléká staré šaty a obléká nové. Tento proces je řízen zákonem karmy.
Cílem hinduisty je dosáhnout mókši, což je osvobození átmanu z cyklu samsáry a jeho splynutí s Brahmanem, absolutní, neměnnou realitou, která je podstatou celého vesmíru.
🕉️ Cesty k mókše
Hinduismus nabízí několik cest (jóg nebo márga), jak dosáhnout mókši:
- Karma jóga: Cesta činu, konání povinností bez lpění na výsledcích.
- Bhakti jóga: Cesta oddanosti a lásky k osobnímu Bohu (např. Višnu nebo Šiva).
- Džňána jóga: Cesta poznání, pochopení pravé podstaty reality a átmanu skrze studium a meditaci.
- Rádža jóga: Cesta kontroly mysli a meditace, jak ji systematizoval Pataňdžali ve svých Jóga sútrách.
Pojetí samsáry v hinduismu také historicky souviselo s kastovním systémem, kde se věřilo, že zrození v určité kastě je výsledkem karmy z minulých životů.
जैन Samsára v džinismu
Džinismus má jedno z nejpropracovanějších a nejstriktnějších pojetí karmy a samsáry. Karma zde není jen abstraktním zákonem příčiny a následku, ale je chápána jako subtilní, fyzická substance (karma-pudgala), která se lepí na duši (džíva) a zatěžuje ji. Každý čin, slovo nebo myšlenka, ať už dobrá či špatná, přitahuje karmickou hmotu.
Tato karmická hmota zatemňuje přirozenou čistotu a vševědoucnost duše a nutí ji setrvávat v cyklu znovuzrozování. Džinistická kosmologie popisuje detailní hierarchii světů, včetně nebeských a pekelných říší, kterými duše putuje.
Osvobození (mókša) v džinismu znamená úplné očištění duše od veškeré karmické hmoty. Toho lze dosáhnout pouze přísnou askezí, dodržováním pěti hlavních slibů (mahávrat), včetně absolutního nenásilí (ahinsá), a následováním cesty Tří klenotů: správné víry, správného poznání a správného chování.
比較 Srovnání pojetí
Ačkoliv všechny tři hlavní dharmické tradice sdílejí základní myšlenku samsáry, existují mezi nimi klíčové rozdíly:
| Aspekt | Buddhismus | Hinduismus | Džinismus |
|---|---|---|---|
| Putující entita | Neexistuje trvalá duše (koncept anattá). Znovuzrozuje se proud vědomí či karmické tendence. | Věčná, neměnná duše (átman). | Věčná, individuální duše (džíva), která má svou vlastní podstatu. |
| Příčina samsáry | Nevědomost (avidjá) a chtivost (tanhá), které vedou ke karmickým činům. | Nevědomost o pravé podstatě átmanu a jeho totožnosti s Brahmanem. | Nánosy karmické hmoty na duši způsobené činy a myšlenkami. |
| Cíl | Nirvána: Uhašení utrpení a ukončení cyklu. | Mókša: Osvobození átmanu a jeho splynutí s Brahmanem. | Mókša: Očištění džívy od karmy a její vzestup na vrchol vesmíru, kde setrvává ve věčné blaženosti. |
| Metoda osvobození | Ušlechtilá osmidílná stezka. | Různé cesty (jógy) – čin, oddanost, poznání. | Přísná askeze, nenásilí (ahinsá) a dodržování Tří klenotů. |
🤔 Pro laiky
Představte si, že život je jako velmi dlouhá a složitá videohra. Když vaše postava ve hře "zemře", hra neskončí. Místo toho se okamžitě narodíte do nové hry jako nová postava. To je samsára.
- Karma je jako skóre z předchozí hry. Pokud jste hráli dobře, pomáhali ostatním a dodržovali pravidla, začnete novou hru v lepší pozici (např. jako člověk v dobrých podmínkách). Pokud jste hráli špatně, podváděli a škodili, začnete v horší pozici (třeba jako zvíře nebo v těžkých životních podmínkách).
- Problém je, že tato série her nikdy nekončí a každá hra s sebou přináší spoustu problémů a utrpení.
- Cílem náboženství jako buddhismus nebo hinduismus není vyhrát jednu konkrétní hru, ale "dohrát" celou sérii. To znamená pochopit pravidla tak dokonale, že se z celého herního cyklu vymaníte a už se nemusíte znovu narodit. Tomuto konečnému vítězství se říká nirvána nebo mókša. Je to stav absolutního klidu a svobody, kdy jste konečně mimo hru.