Přeskočit na obsah

Kosmonaut

Z Infopedia
Verze z 24. 12. 2025, 08:19, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - povolání Kosmonaut (rusky космона́вт) je označení pro člověka, který absolvoval cestu do vesmíru, nebo alespoň prošel kompletním výcvikem pro takovou cestu. Termín je primárně spojován s vesmírnými programy Sovětského svazu a jeho nástupnického státu, Ruska. V širším kontextu se někdy používá jako synonymum pro astronauta, ačkoliv mezi těmito termíny existují historické a politické rozdíly.

📜 Historie a terminologie

Pojem kosmonaut vznikl v Sovětském svazu spojením řeckých slov kosmos (κόσμος, vesmír) a nautes (ναύτης, námořník). Poprvé se objevil v souvislosti se sovětským vesmírným programem a byl záměrně zvolen tak, aby se odlišil od amerického termínu astronaut (z řeckého astron, hvězda, a nautes). Tento lingvistický rozdíl byl jedním z projevů Vesmírného závodu mezi USA a SSSR během studené války.

  • Kosmonaut: Používáno pro účastníky sovětského a později ruského vesmírného programu (agentura Roskosmos). Termín přejaly i země bývalého Východního bloku.
  • Astronaut: Používáno pro účastníky amerického programu (NASA), evropského (ESA), kanadského (CSA) a japonského (JAXA).
  • Tchajkonaut: Neoficiální, ale rozšířené označení pro čínské kosmonauty (z čínského 太空, tàikōng, vesmír). Oficiální čínský termín je jü-chang-jüan (宇航员).
  • Spationaute: Francouzský termín, který se používal před vznikem ESA.
  • Vyomanaut: Navrhovaný termín pro indické vesmírné cestovatele (ze sanskrtského vyoman, nebe).

Prvním kosmonautem v historii lidstva se stal 12. dubna 1961 sovětský pilot Jurij Gagarin, který na palubě lodi Vostok 1 obletěl Zemi. První ženou ve vesmíru byla 16. června 1963 rovněž sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová v lodi Vostok 6.

🚀 Výběr a výcvik

Stát se kosmonautem je extrémně náročný proces, který kombinuje přísné fyzické, psychologické a odborné požadavky. Výcvik probíhá v specializovaných centrech, jako je Hvězdné městečko u Moskvy.

📋 Požadavky na kandidáty

  • Fyzické zdraví: Kandidáti musí být v naprosto špičkové fyzické kondici. Nesmí trpět žádnými chronickými nemocemi, musí mít vynikající zrak, sluch a kardiovaskulární systém. V počátcích kosmonautiky byly přísné i limity na výšku a váhu kvůli omezenému prostoru v kosmických lodích Vostok a Sojuz.
  • Psychická odolnost: Schopnost pracovat pod extrémním stresem, v izolaci a stísněných prostorech je klíčová. Kandidáti procházejí sérií psychologických testů zaměřených na týmovou spolupráci, rozhodování v krizových situacích a emoční stabilitu.
  • Vzdělání a zkušenosti: Většina kosmonautů má vysokoškolské vzdělání v oborech jako strojírenství, fyzika, biologie nebo medicína. Historicky byla velkou výhodou praxe vojenského stíhacího pilota kvůli zkušenostem s vysokým přetížením a rychlým rozhodováním.

🏋️ Fáze výcviku

Výcvik kosmonautů trvá několik let a je rozdělen do několika fází:

1. Všeobecná kosmická příprava: Trvá přibližně dva roky. Kandidáti studují základy raketové techniky, nebeské mechaniky, astronomie, geofyziky a kosmické medicíny. Učí se také pracovat se systémy kosmické lodi Sojuz a ruského segmentu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). 2. Specializovaný výcvik ve skupině: Po úspěšném absolvování základní přípravy jsou kandidáti zařazeni do skupiny kosmonautů a připravují se na konkrétní typy misí. Tento výcvik zahrnuje: 

   *   **Nácvik přetížení:** Na obří centrifuze, která simuluje síly působící na tělo při startu a přistání.
   *   **Nácvik stavu beztíže:** V hydro-laboratoři (obří bazén s maketou vesmírné stanice) pro simulaci výstupů do volného kosmu (EVA) a při parabolických letech v letadlech Iljušin Il-76.
   *   **Simulátory:** Intenzivní trénink na přesných replikách kosmických lodí a modulů stanice, kde se nacvičují standardní i nouzové postupy.
   *   **Přežití v extrémních podmínkách:** Kosmonauti musí být schopni přežít několik dní v nehostinném prostředí (např. v sibiřské tajze nebo na moři), pokud by jejich přistávací modul minul plánovanou oblast.

3. Příprava na konkrétní let: Několik měsíců před startem je jmenována hlavní a záložní posádka. Ti spolu trénují specifické úkoly své mise, včetně vědeckých experimentů a plánovaných operací na orbitě.

🌍 Mezinárodní spolupráce

Zatímco v počátcích byla kosmonautika doménou dvou supervelmocí, postupem času se otevřela mezinárodní spolupráci.

Program Interkosmos

V 70. a 80. letech 20. století umožnil sovětský program Interkosmos letět do vesmíru i občanům spřátelených socialistických států. Díky tomuto programu se do kosmu podíval i první a dosud jediný československý kosmonaut Vladimír Remek v roce 1978. Stal se tak prvním člověkem ve vesmíru, který nebyl občanem SSSR ani USA.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)

Po skončení studené války se spolupráce prohloubila, což vyvrcholilo projektem Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Na palubě stanice pracují kosmonauti z ruského Roskosmosu bok po boku s astronauty z NASA, ESA, JAXA a CSA. Ačkoliv se stále používá odlišná terminologie, v praxi tvoří jednotný mezinárodní tým. Kosmonauti jsou na ISS dopravováni ruskými loděmi Sojuz, zatímco astronauti využívají i americké lodě jako Crew Dragon.

⚙️ Úkoly a role v kosmu

Kosmonauti na palubě vesmírné stanice plní širokou škálu úkolů:

  • Vědecký výzkum: Provádějí stovky experimentů v oblastech, jako je biologie, medicína, fyzika materiálů nebo astronomie. Zkoumají například vliv mikrogravitace na lidské tělo, růst krystalů nebo chování kapalin.
  • Údržba a provoz stanice: Zajišťují bezchybný chod všech systémů stanice, provádějí pravidelné kontroly, opravy a instalaci nového vybavení.
  • Výstupy do volného kosmu (EVA): V ruských skafandrech Orlan opouštějí stanici, aby provedli montážní práce, opravy nebo instalovali nové vědecké přístroje na vnějším plášti stanice.
  • Pilotáž a manévrování: Velitelé lodí Sojuz jsou zodpovědní za bezpečné přiblížení, spojení a odpojení od vesmírné stanice.

⚠️ Rizika a zdravotní dopady

Pobyt ve vesmíru je spojen s řadou rizik a negativních dopadů na lidský organismus. 

   *   **Svalová atrofie:** Bez zátěže svaly rychle ochabují, proto musí kosmonauti denně cvičit minimálně dvě hodiny na speciálních trenažérech.
   *   **Řídnutí kostí (osteoporóza):** Kosti ztrácejí vápník a hustotu, což zvyšuje riziko zlomenin po návratu na Zemi.
   *   **Kardiovaskulární systém:** Srdce nemusí pracovat tak usilovně, aby pumpovalo krev, což vede k jeho zeslabení. Dochází také k přesunu tělních tekutin do horní poloviny těla.
  • Psychologický stres: Dlouhodobá izolace, omezený osobní prostor, monotónnost a neustálé vědomí nebezpečí mohou vést k psychickým problémům.

🇨🇿 Češi a Slováci ve vesmíru

💡 Pro laiky (Vysvětlení pojmů)

  • Kosmonaut vs. Astronaut: V zásadě jde o totéž povolání. Rozdíl je historický a politický. "Kosmonaut" je z ruského programu, "astronaut" z amerického a západních programů. Dnes na Mezinárodní vesmírné stanici pracují společně.
  • Stav beztíže (Mikrogravitace): Není to stav, kdy neexistuje gravitace (ta na orbitě stále působí). Je to stav neustálého "volného pádu" kosmické lodi a všeho v ní kolem Země. Proto se vše vznáší.
  • Přetížení (G-force): Je to síla, která působí na tělo při zrychlení nebo zpomalení. Při startu rakety kosmonauti cítí, jako by byli několikrát těžší, než ve skutečnosti jsou. Například přetížení 3 G znamená, že na tělo působí síla odpovídající trojnásobku jeho hmotnosti.
  • EVA (Extravehicular Activity): Znamená to "činnost mimo loď". Je to v podstatě "vycházka do vesmíru", kdy kosmonaut opustí bezpečí lodi nebo stanice a pohybuje se venku ve skafandru.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Kosmonaut&oldid=18103“