Erasmus Rotterdamský
Obsah boxu
| Erasmus Rotterdamský | |
|---|---|
 | |
| Portrét Erasma Rotterdamského od Hanse Holbeina mladšího (1523) | |
| Datum narození | 28. října 1466 (nebo 1469) |
| Místo narození | Rotterdam, Svatá říše římská (dnes  ) |
| Národnost | nizozemská |
| Povolání | filozof, teolog, spisovatel, kněz, humanista |
Erasmus Rotterdamský, vlastním jménem Gerrit Gerritszoon (latinsky Desiderius Erasmus Roterodamus; * 28. října 1466 nebo 1469, Rotterdam – † 12. července 1536, Basilej) byl nizozemský humanista, filozof, teolog, kněz a spisovatel renesanční éry. Je považován za jednu z nejvýznamnějších postav evropského intelektuálního života své doby a bývá nazýván "knížetem humanistů". Jeho dílo zásadně ovlivnilo renesanční myšlení, vzdělávání a stalo se jedním z katalyzátorů reformace, přestože sám Erasmus zůstal po celý život katolíkem a s Martinem Lutherem vedl ostrou polemiku. Proslul především svou satirou Chvála bláznivosti a kritickým vydáním řeckého Nového zákona.
📜 Život
👶 Mládí a vzdělání
Erasmus se narodil v Rotterdamu jako nemanželský syn kněze Rogera Gerarda a dcery lékaře. Přesné datum jeho narození je sporné, nejčastěji se uvádí rok 1466 nebo 1469. Po brzké smrti rodičů na mor byl spolu s bratrem svěřen do péče poručníků, kteří ho poslali do církevních škol, nejprve v Goudě a poté v Deventeru, kde se seznámil s myšlenkami hnutí Devotio moderna, které kladlo důraz na osobní zbožnost a vnitřní víru.
Proti své vůli vstoupil kolem roku 1487 do augustiniánského kláštera ve Steynu. Život v klášteře mu však nevyhovoval, vadila mu přísná disciplína a nízká intelektuální úroveň spolubratří. Věnoval se zde samostudiu klasických jazyků (latina, řečtina) a antické literatury. V roce 1492 byl vysvěcen na kněze. Díky svému nadání a znalostem získal místo sekretáře biskupa z Cambrai, což mu umožnilo klášter opustit a v roce 1495 odejít studovat teologii na Pařížskou univerzitu.
🌍 Cesty po Evropě a akademická kariéra
Erasmus strávil většinu svého života na cestách po Evropě, působil jako nezávislý učenec, učitel a spisovatel. Nikde se neusadil natrvalo a žil z podpory mecenášů a z výnosů svých knih.
V roce 1499 poprvé navštívil Anglii, kde se spřátelil s předními humanisty, jako byli Thomas More, autor Utopie, a John Colet. Tento pobyt ho hluboce ovlivnil a nasměroval jeho zájem k teologickým otázkám a studiu Bible.
Mezi lety 1506 a 1509 pobýval v Itálii, kde na Turínské univerzitě získal doktorát z teologie. Cestoval po významných centrech renesance, jako byly Benátky, Bologna a Řím. V Benátkách spolupracoval se slavným tiskařem Aldem Manutiem na vydání své sbírky přísloví Adagia.
Po návratu do Anglie napsal během pobytu v domě Thomase Mora své nejslavnější dílo, satiru Chvála bláznivosti (Moriae encomium). Krátce také přednášel řečtinu na Univerzitě v Cambridgi.
Nejdelší a nejplodnější období svého života strávil v Basileji ve Švýcarsku (1521–1529), kde úzce spolupracoval s tiskařem Johannem Frobenem. Zde připravil k vydání své klíčové dílo – kritickou edici řeckého Nového zákona s novým latinským překladem.
✝️ Reformace a poslední léta
Vystoupení Martina Luthera v roce 1517 postavilo Erasma do obtížné pozice. Zpočátku s některými Lutherovými kritikami církve sympatizoval, neboť sám dlouhodobě volal po reformě a nápravě mravů. Odmítal však Lutherův radikalismus, jeho útok na instituci papežství a především jeho teologické učení o nesvobodné vůli. Erasmus věřil v možnost reformy církve zevnitř a obával se, že náboženský rozkol povede k násilí a chaosu.
Luther a další reformátorři na něj naléhali, aby se k nim připojil, zatímco katolická církev ho podezřívala z toho, že reformaci svými spisy připravil půdu. Erasmus se snažil zůstat neutrální, čímž si znepřátelil obě strany. Jeho nerozhodnost a snaha o kompromis vedly k ostré polemice s Lutherem, která vyvrcholila spisy O svobodné vůli (Erasmus, 1524) a O zotročené vůli (Luther, 1525).
Když v Basileji převládla reformace, Erasmus město opustil a přestěhoval se do katolického Freiburgu. Na sklonku života se však do Basileje vrátil, aby dohlédl na tisk svých děl. Zde v roce 1536 zemřel a byl s velkými poctami pohřben v místní katedrále, přestože byla v té době již protestantská.
🧠 Myšlení a filozofie
✝️ Křesťanský humanismus
Erasmus je hlavním představitelem křesťanského humanismu. Jeho ústřední myšlenkou byla tzv. philosophia Christi (filozofie Kristova). Nechápal křesťanství jako soubor dogmat a rituálů, ale jako praktický a mravní návod k životu založený na lásce, pokoře a následování Kristova příkladu. Snažil se o syntézu antické moudrosti a křesťanské víry. Věřil, že studium klasické literatury a filozofie může zušlechtit lidského ducha a přivést ho blíže k Bohu. Kladl obrovský důraz na vzdělání (eruditio) a vnitřní, osobní zbožnost (pietas).
🕊️ Pacifismus a kritika církve
Erasmus byl zapřisáhlým pacifistou. Ve svých spisech, jako je Nářek Míru (Querela Pacis), ostře odsuzoval válku jako něco nekřesťanského a barbarského, co přináší jen utrpení nevinným. Kritizoval panovníky a dokonce i papeže, kteří vedli války pro své mocenské a materiální zájmy.
Jeho kritika soudobé církve byla břitká a ironická. Terčem jeho satiry v Chvále bláznivosti a Hovorech důvěrných byli zejména zkažení a nevzdělaní mnichové, teologové zabývající se nesmyslnými spekulacemi, biskupové toužící po moci a bohatství a papežové vedoucí války. Kritizoval prázdné ceremonie, uctívání relikvií a poutě, pokud nevedly ke skutečné vnitřní proměně člověka. Jeho cílem však nebyla destrukce církve, ale její vnitřní očista a návrat k původním ideálům.
📖 Vztah k Písmu
Základem Erasmovy teologie byl princip ad fontes – "zpět k pramenům". Byl přesvědčen, že pro obnovu křesťanství je nezbytné vrátit se k původnímu textu Bible, zejména Nového zákona, a očistit ho od nánosů středověkých komentářů a chyb v latinském překladu (Vulgata). Jeho vydání řeckého Nového zákona z roku 1516 bylo revolučním činem. Poprvé poskytlo učencům tištěný, kriticky zpracovaný původní text, který se stal základem pro mnoho národních překladů Bible, včetně Lutherova německého překladu.
📚 Hlavní díla
Erasmus byl neobyčejně plodný autor, jeho dílo čítá přes 150 knih.
- Chvála bláznivosti (Moriae encomium sive Stultitiae laus, 1511): Slavná satira, v níž personifikovaná Paní Bláznivost pronáší řeč, v níž oslavuje sama sebe a ukazuje, že ovládá všechny aspekty lidského života. S vtipem a ironií kritizuje všechny stavy společnosti, od prostého lidu po krále a papeže.
- Novum Instrumentum omne (1516): První tištěné vydání řeckého textu Nového zákona. Obsahovalo řecký originál, Erasmův nový latinský překlad (odlišný od Vulgáty) a podrobné poznámky. Toto dílo mělo obrovský vliv na teologické studium a reformaci.
- Adagia (první vydání 1500, poté mnohokrát rozšířeno): Rozsáhlá sbírka řeckých a latinských přísloví a rčení, opatřená komentáři. Dílo sloužilo jako příručka klasické moudrosti a přispělo k šíření humanistického vzdělání.
- Příručka křesťanského rytíře (Enchiridion militis Christiani, 1503): Průvodce praktickým křesťanským životem, který zdůrazňuje vnitřní spiritualitu oproti vnějším obřadům.
- O výchově křesťanského vladaře (Institutio principis Christiani, 1516): Spis věnovaný budoucímu císaři Karlu V., ve kterém Erasmus nastínil ideál moudrého, spravedlivého a mírumilovného panovníka.
- Hovory důvěrné (Colloquia familiaria, 1518): Sbírka dialogů, původně určených k výuce latiny, které se postupně rozrostly v platformu pro Erasmovy názory na společnost, církev a lidské chování.
💡 Odkaz a vliv
Erasmus Rotterdamský zanechal nesmazatelnou stopu v evropské kultuře. Ačkoliv se mu nepodařilo zabránit náboženskému rozkolu, jeho myšlenky hluboce ovlivnily další generace.
- Vliv na reformaci: Přestože se s Lutherem rozešel, jeho kritika církve a především jeho vydání Nového zákona poskytly reformátorům klíčové intelektuální nástroje. Často se říká, že "Erasmus snesl vejce, které Luther vyseděl".
- Vzdělávání: Jeho důraz na studium klasických jazyků a literatury formoval humanistický vzdělávací systém na staletí dopředu.
- Textová kritika: Svou prací na Novém zákoně položil základy moderní textové kritiky a biblistiky.
- Tolerance a humanismus: Jeho ideály míru, tolerance a rozumu zůstávají inspirací dodnes. Na jeho počest byl pojmenován Program Erasmus, mezinárodní program Evropské unie pro výměnné pobyty studentů.
🧑🏫 Pro laiky
- Křesťanský humanismus: Představte si to jako snahu být zároveň velmi vzdělaný a velmi dobrý křesťan. Erasmus věřil, že čtení starých řeckých a římských filozofů (jako byl Platón nebo Seneca) člověka neoddálí od Boha, ale naopak mu pomůže lépe pochopit křesťanskou morálku. Místo slepého následování rituálů chtěl, aby lidé používali svůj rozum a žili podle Kristova příkladu lásky a pokory.
- Chvála bláznivosti: Je to jedna z nejvtipnějších knih své doby. Erasmus si vymyslel postavu, Paní Bláznivost, a nechal ji pronést řeč, ve které si dělá legraci ze všech – z pyšných profesorů, chamtivých mnichů, hloupých králů i z papeže, který se chová spíš jako vojevůdce. Byl to chytrý způsob, jak kritizovat problémy tehdejší společnosti, aniž by ho za to hned upálili.
- "Zpět k pramenům": Erasmus razil heslo, že pokud chceme něco opravdu poznat, musíme jít k původnímu zdroji. V případě křesťanství to znamenalo přestat se spoléhat jen na staletí starý a často chybný latinský překlad Bible a začít ji číst v původní řečtině. Jeho vydání řeckého Nového zákona bylo jako dát vědcům přesný a původní text, se kterým mohli pracovat. To odstartovalo revoluci ve studiu Bible.