Nobelova pamětní cena za ekonomii
Obsah boxu
Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, běžně označovaná jako Nobelova pamětní cena za ekonomii nebo nepřesně Nobelova cena za ekonomii, je nejprestižnější ocenění v oblasti ekonomie. Ačkoliv je udělována společně s ostatními Nobelovými cenami a laureáti jsou vyhlašováni ve stejnou dobu, technicky se nejedná o jednu z původních cen zřízených závětí Alfreda Nobela v roce 1895. Byla založena až v roce 1968 u příležitosti 300. výročí založení švédské centrální banky Sveriges Riksbank, která cenu také financuje.
Cenu uděluje Královská švédská akademie věd podle stejných principů jako u cen za fyziku a chemii. Prvními laureáty se v roce 1969 stali Ragnar Frisch z Norska a Jan Tinbergen z Nizozemska za vývoj a aplikaci dynamických modelů pro analýzu ekonomických procesů.
📜 Historie a status
Na rozdíl od cen za fyziku, chemii, medicínu, literaturu a mír, cena za ekonomii nebyla zmíněna v závěti Alfreda Nobela. Byla zřízena v roce 1968 švédskou centrální bankou Sveriges Riksbank, která se rozhodla uctít památku Alfreda Nobela a zároveň oslavit 300 let své existence. Banka poskytla Nobelově nadaci dar, jehož úroky pokrývají administrativní náklady a finanční odměnu pro laureáty, která je ve stejné výši jako u ostatních Nobelových cen.
Oficiální název ceny zdůrazňuje, že je udělována "na památku Alfreda Nobela", aby se odlišila od původních pěti cen. Přesto je její status předmětem debat. Kritici, včetně některých členů Nobelovy rodiny, argumentují, že by se neměla nazývat "Nobelovou cenou", protože ekonomie je společenská věda s menší mírou konsenzu a prediktivní síly než přírodní vědy, které Nobel preferoval. Například Peter Nobel, pravnuk Alfredova bratra Ludviga, označil cenu za "PR kup" ekonomů, kteří chtějí své disciplíně dodat auru exaktní vědy.
Navzdory těmto kontroverzím je cena obecně vnímána jako nejvyšší ocenění v oboru a její laureáti jsou považováni za špičkové světové ekonomy. Je vyhlašována a předávána ve Stockholmu spolu s cenami za fyziku, chemii a medicínu.
⚙️ Proces výběru a udělování
Proces výběru laureátů je velmi podobný jako u ostatních vědeckých Nobelových cen a trvá téměř rok.
nominations
Právo nominovat kandidáty má pouze omezený okruh osob:
- Členové Královské švédské akademie věd.
- Členové Výboru pro Cenu za ekonomické vědy.
- Dřívější laureáti ceny za ekonomii.
- Stálí profesoři relevantních oborů na univerzitách a vysokých školách ve Švédsku, Dánsku, Finsku, Islandu a Norsku.
- Držitelé podobných akademických pozic na nejméně šesti dalších univerzitách nebo vysokých školách, které akademie vybere pro daný rok.
- Další vědci, které akademie uzná za vhodné oslovit.
Nominace jsou tajné a nesmí být zveřejněny po dobu 50 let. Samotné nominace jsou nepřípustné.
🗳️ Výběr
Výbor pro Cenu za ekonomické vědy, složený z pěti až osmi členů, provádí první selekci a žádá o posudky od mezinárodních expertů. Výbor poté předkládá svou zprávu s doporučením Sekci společenských věd Akademie. Po projednání v sekci je finální návrh předložen celé Akademii, která v polovině října hlasováním rozhodne o laureátech. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Jména laureátů jsou poté okamžitě oznámena na tiskové konferenci.
🏅 Ceremoniál
Slavnostní předání ceny se koná 10. prosince, v den výročí úmrtí Alfreda Nobela, ve Stockholmské koncertní síni. Laureáti přebírají z rukou švédského krále medaili, diplom a dokument potvrzující výši finanční odměny.
🏆 Laureáti a jejich přínos
Od svého založení do roku 2025 byla cena udělena desítkám ekonomů, kteří významně ovlivnili moderní ekonomické myšlení. Laureáti často reprezentují hlavní myšlenkové proudy, zejména neoklasickou ekonomii, a pocházejí převážně z univerzit ve Spojených státech.
pioneering laureates
- Ragnar Frisch a Jan Tinbergen (1969): První laureáti ocenění za průkopnickou práci v oblasti ekonometrie, která umožnila testování ekonomických teorií pomocí statistických dat.
- Paul Samuelson (1970): Za vědeckou práci, která rozvinula statickou a dynamickou ekonomickou teorii a aktivně přispěla ke zvýšení úrovně analýzy v ekonomické vědě.
🏛️ Monetarismus a Chicagská škola
- Friedrich Hayek (1974): Představitel rakouské školy, oceněn (společně s Gunnarem Myrdalem) za průkopnickou práci v teorii peněz a hospodářských cyklů.
- Milton Friedman (1976): Klíčová postava Chicagské školy a monetarismu, oceněn za své příspěvky k analýze spotřeby, historii a teorii peněz a za demonstraci složitosti stabilizační politiky.
- George Stigler (1982): Další představitel Chicagské školy, oceněn za své klíčové studie průmyslových struktur, fungování trhů a příčin a důsledků veřejné regulace.
🎲 Teorie her a behaviorální ekonomie
- John Forbes Nash, John Harsanyi a Reinhard Selten (1994): Za průkopnickou analýzu rovnováhy v teorii nekooperativních her, známou jako Nashova rovnováha.
- Daniel Kahneman (2002): Oceněn za integrování poznatků z psychologického výzkumu do ekonomické vědy, zejména ohledně lidského úsudku a rozhodování za nejistoty. Cenu obdržel bez svého dlouholetého spolupracovníka Amose Tverského, který zemřel v roce 1996 (cena se neuděluje posmrtně). Jejich práce položila základy behaviorální ekonomie.
- Richard Thaler (2017): Za své příspěvky k behaviorální ekonomii, zejména za koncepty omezené racionality, sociálních preferencí a nedostatku sebekontroly.
🌍 Další významné oblasti
- Amartya Sen (1998): Za své příspěvky k ekonomii blahobytu, zejména za studium chudoby a hladomorů.
- Elinor Ostrom (2009): První žena, která získala toto ocenění. Oceněna (společně s Oliverem Williamsonem) za analýzu správy ekonomických záležitostí, zejména společných statků (commons).
- Paul Krugman (2008): Za svou analýzu obchodních modelů a lokalizace ekonomické aktivity, která vysvětluje, proč některé země dominují v určitých průmyslových odvětvích.
- Abhijit Banerjee, Esther Duflo a Michael Kremer (2019): Za jejich experimentální přístup ke zmírňování globální chudoby. Esther Duflo se stala druhou ženou a nejmladší laureátkou v historii ceny.
📊 Statistiky a zajímavosti
- Nejčastější země původu laureátů: Dominují ekonomové působící na univerzitách v USA.
- Nejúspěšnější univerzita: Historicky je s cenou nejvíce spojena Univerzita v Chicagu, jejíž profesoři nebo absolventi získali cenu více než desetkrát.
- Ženy laureátky: Do roku 2025 získaly cenu pouze tři ženy: Elinor Ostrom (2009), Esther Duflo (2019) a Claudia Goldin (2023).
- Věk laureátů: Nejmladší laureátkou byla Esther Duflo (46 let v době udělení), nejstarším byl Leonid Hurwicz, kterému bylo 90 let, když cenu v roce 2007 obdržel.
- Finanční odměna: V roce 2025 činila odměna 11 milionů švédských korun (přibližně 1 milion USD). Pokud je laureátů více, částka se mezi ně dělí.
💬 Kritika a kontroverze
Kromě debaty o statusu ceny se objevuje i další kritika:
- Ideologická jednostrannost: Kritici tvrdí, že cena neúměrně upřednostňuje ekonomy z neoklasického a volnotržního proudu, zejména z Chicagské školy, a ignoruje alternativní a heterodoxní přístupy, jako je postkeynesiánství, marxistická ekonomie nebo ekologická ekonomie.
- Ocenění problematických teorií: V roce 1997 byla cena udělena Robertu Mertonovi a Myronu Scholesovi za metodu oceňování finančních derivátů (viz Black-Scholesův model). Jen o rok později zkrachoval hedgeový fond Long-Term Capital Management, v jehož vedení oba laureáti působili, což vyvolalo otázky o praktické spolehlivosti jejich modelů.
- Nedostatek diverzity: Cena je kritizována za malý počet oceněných žen a téměř absolutní dominanci ekonomů ze Severní Ameriky a Evropy.
- Předpovídání krizí: Žádný z laureátů nebyl oceněn za předpověď velké finanční krize, jako byla ta v roce 2008. To vede ke kritice, že mainstreamová ekonomie, kterou cena oslavuje, selhává v předvídání a řešení klíčových ekonomických problémů.
💡 Pro laiky
Představte si ekonomii jako obrovskou a složitou mapu, která popisuje, jak lidé vyrábějí, směňují a spotřebovávají věci. Nobelova pamětní cena za ekonomii se neuděluje za to, že někdo na této mapě našel poklad (tedy zbohatl), ale za to, že vynalezl nový způsob, jak tuto mapu kreslit, nebo objevil nějaké základní pravidlo, jak se věci na mapě chovají.
Například:
- První laureáti nevydělali peníze na burze, ale vytvořili matematické nástroje (ekonometrie), které ostatním ekonomům umožnily testovat, zda jejich teorie o fungování trhu odpovídají realitě. Je to jako vynález dalekohledu pro astronomy.
- Laureáti za teorie her (jako John Nash) nevymysleli novou karetní hru, ale popsali matematicky, jak se lidé (nebo firmy a státy) rozhodují ve strategických situacích, kdy výsledek závisí i na rozhodnutí ostatních. To pomáhá pochopit vše od cenových válek supermarketů po mezinárodní diplomacii.
- Laureáti za behaviorální ekonomie (jako Daniel Kahneman) zase ukázali, že lidé se na ekonomické mapě nechovají vždy logicky a racionálně, jak se dříve předpokládalo, ale jejich rozhodnutí ovlivňují emoce a psychologické zkratky.
Cena tedy oceňuje základní výzkum, který nám dává lepší nástroje a hlubší pochopení složitého světa ekonomiky.