Severní Vietnam
Obsah boxu
Severní Vietnam, oficiálním názvem Vietnamská demokratická republika (VDR, vietnamsky Việt Nam Dân chủ Cộng hòa), byl stát v jihovýchodní Asii, který existoval v letech 1945 až 1976. Geograficky se rozkládal na území historického regionu Tonkin a severní části Annamu. Jeho hlavním městem byla Hanoj.
Stát byl vyhlášen Ho Či Minem po srpnové revoluci v roce 1945. Po první indočínské válce byl jeho status mezinárodně potvrzen Ženevskými dohodami v roce 1954, které Vietnam dočasně rozdělily podél 17. rovnoběžky. Severní Vietnam se stal socialistickým státem pod vedením Strany pracujících Vietnamu a byl klíčovým aktérem studené války v regionu, podporovaným Sovětským svazem a Čínou.
Během vietnamské války (1955–1975) bojoval proti Jižnímu Vietnamu a jeho spojencům, především Spojeným státům. Po vítězství v roce 1975 a pádu Saigonu byl Vietnam v roce 1976 formálně sjednocen pod komunistickou vládou a vznikla současná Vietnamská socialistická republika.
📜 Historie
🎌 Vyhlášení nezávislosti (1945)
Na konci druhé světové války, po kapitulaci Japonska, které během války okupovalo Francouzskou Indočínu, vzniklo v zemi mocenské vakuum. Toho využilo hnutí Việt Minh vedené komunistickým vůdcem Ho Či Minem. Během tzv. Srpnové revoluce v roce 1945 převzal Việt Minh kontrolu nad většinou země. 2. září 1945 na náměstí Ba Đình v Hanoji Ho Či Min slavnostně vyhlásil nezávislost Vietnamské demokratické republiky a citoval při tom i americkou Deklaraci nezávislosti.
🇫🇷 První indočínská válka (1946–1954)
Francie, která považovala Vietnam za svou kolonii, odmítla nezávislost uznat a pokusila se obnovit svou nadvládu. To vedlo k vypuknutí první indočínské války v prosinci 1946. Konflikt trval téměř osm let a měl charakter partyzánské války, ve které jednotky Việt Minhu pod velením generála Võ Nguyên Giápa postupně získávaly převahu nad francouzskými koloniálními silami.
Válka vyvrcholila v roce 1954 drtivou porážkou francouzské armády v bitvě u Dien Bien Phu. Tato porážka donutila Francii zasednout k jednacímu stolu a ukončit svou přítomnost v Indočíně.
🕊️ Ženevské dohody a rozdělení Vietnamu
V červenci 1954 byly podepsány Ženevské dohody, které formálně ukončily první indočínskou válku. Klíčovým bodem dohod bylo dočasné rozdělení Vietnamu podél 17. rovnoběžky na dva státy:
- Vietnamská demokratická republika (Severní Vietnam) pod kontrolou komunistů s hlavním městem v Hanoji.
- Vietnamský stát (později Vietnamská republika) na jihu s hlavním městem v Saigonu.
Dohody počítaly s tím, že v roce 1956 se uskuteční celostátní volby, které měly zemi znovu sjednotit. K těmto volbám však nikdy nedošlo, protože jihovietnamský prezident Ngô Đình Diệm se obával vítězství Ho Či Mina a jejich konání odmítl. Rozdělení země se tak stalo trvalým a položilo základy pro budoucí konflikt.
🇺🇸 Vietnamská válka (1955–1975)
Severní Vietnam se nikdy nesmířil s rozdělením země a jeho hlavním politickým cílem bylo sjednocení pod komunistickou vládou. Od konce 50. let začal aktivně podporovat komunistické povstalce na jihu, známé jako Vietkong (oficiálně Národní fronta pro osvobození Jižního Vietnamu). Podpora probíhala prostřednictvím tzv. Ho Či Minovy stezky, sítě cest vedoucích přes sousední Laos a Kambodžu.
Rostoucí vliv komunistů na jihu vedl k masivnímu zapojení Spojených států, které se obávaly šíření komunismu v jihovýchodní Asii v rámci tzv. teorie domina. Po incidentu v Tonkinském zálivu v roce 1964 začaly USA masivně bombardovat Severní Vietnam (např. Operace Rolling Thunder) a vyslaly do Jižního Vietnamu statisíce vojáků.
Severní Vietnam, podporovaný dodávkami zbraní a materiálu ze Sovětského svazu a Číny, vedl proti americkým a jihovietnamským silám opotřebovávací válku. Klíčovými momenty války byla Ofenzíva Tet v roce 1968, která otřásla americkým veřejným míněním, a postupné stahování amerických vojsk. Po podpisu Pařížských mírových dohod v roce 1973 americké jednotky Vietnam opustily.
Na jaře 1975 zahájila severovietnamská armáda finální ofenzívu, která rychle zlomila odpor jihovietnamské armády. 30. dubna 1975 padl Saigon, čímž vietnamská válka skončila.
🇻🇳 Sjednocení
Po vojenském vítězství byla země pod prozatímní vojenskou správou. 2. července 1976 byl Severní a Jižní Vietnam formálně sjednocen do jednoho státu pod názvem Vietnamská socialistická republika, který existuje dodnes. Hanoj se stala hlavním městem sjednocené země.
🌍 Geografie a společnost
Severní Vietnam se rozkládal v oblasti s hornatým vnitrozemím a hustě osídlenou deltou Rudé řeky, která byla zemědělským srdcem státu. Hlavními městy byly Hanoj (politické centrum) a Haiphong (hlavní přístav).
Společnost prošla po roce 1954 radikálními změnami. Byla provedena pozemková reforma, která přerozdělila půdu bezzemkům, ale byla doprovázena násilím proti velkým statkářům. Následovala kolektivizace zemědělství po vzoru SSSR a Číny. Stát měl plnou kontrolu nad ekonomikou, vzděláváním a kulturou. Válečné úsilí si vyžádalo obrovské lidské i materiální oběti a společnost byla silně militarizovaná.
⚙️ Politika a ideologie
Vietnamská demokratická republika byla státem jedné strany, kde veškerou moc držela Strana pracujících Vietnamu (od roku 1976 Komunistická strana Vietnamu). Státní ideologií byl marxismus-leninismus doplněný o tzv. Ho Či Minovo myšlení, které kladlo důraz na nacionalismus, partyzánský boj a specifické vietnamské podmínky.
Nejvyšší postavou režimu byl až do své smrti v roce 1969 prezident Ho Či Min, který byl vnímán jako "otec národa". Dalšími klíčovými osobnostmi byli generální tajemník strany Lê Duẩn, který po Ho Či Minově smrti fakticky řídil stát, vojenský stratég Võ Nguyên Giáp a premiér Phạm Văn Đồng.
⚔️ Armáda
Ozbrojené síly Severního Vietnamu se nazývaly Vietnamská lidová armáda (VLA). Byla to jedna z nejzkušenějších a nejdisciplinovanějších armád na světě, zocelená desetiletími bojů proti Japoncům, Francouzům a Američanům.
VLA byla proslulá svou schopností kombinovat konvenční vojenské operace s partyzánskou taktikou. Byla masivně podporována Sovětským svazem, který dodával moderní zbraně, včetně tanků T-54, stíhaček MiG-21 a systémů protivzdušné obrany S-75.
🤝 Zahraniční vztahy
Severní Vietnam byl pevně ukotven ve východním bloku. Udržoval úzké vztahy se Sovětským svazem a Čínskou lidovou republikou, které byly jeho hlavními vojenskými a ekonomickými sponzory. Během čínsko-sovětského rozkolu se Hanoj snažila udržovat neutrální pozici, aby si zajistila podporu obou komunistických velmocí.
Proti Spojeným státům a jejich spojencům vedl Severní Vietnam totální válku, kterou prezentoval jako antiimperialistický boj za národní osvobození. Získal si tak sympatie levicových hnutí po celém světě.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si, že by Německo po druhé světové válce zůstalo rozdělené na komunistické Východní Německo a kapitalistické Západní Německo. Podobná situace nastala v polovině 20. století ve Vietnamu.
- **Severní Vietnam** byl jako Východní Německo – komunistický stát s hlavním městem Hanoj. Jeho vůdcem byl Ho Či Min a podporovali ho Sovětský svaz a Čína.
- **Jižní Vietnam** byl jako Západní Německo – pro-západní, antikomunistický stát s hlavním městem Saigon. Podporovaly ho Spojené státy.
Hlavním cílem Severního Vietnamu bylo sjednotit celou zemi pod svou vládou. Kvůli tomu vedl dlouhou a krvavou válku (známou jako vietnamská válka) proti Jihu a Američanům. Nakonec v roce 1975 tuto válku vyhrál, obsadil Jižní Vietnam a o rok později obě části spojil do jednoho státu, který známe dnes jako Vietnam. "Severní Vietnam" tedy nebyl jen geografický pojem, ale po dobu 30 let to byl skutečný, samostatný stát.