Mravenci
Obsah boxu
Šablona:Infobox Živočich Mravenci (čeleď Formicidae) jsou sociální hmyz z řádu blanokřídlí (Hymenoptera), příbuzní vosám a včelám. Jsou známí pro svou komplexní společenskou organizaci, schopnost kolektivně řešit problémy a významný dopad na ekosystémy po celém světě. Vytvářejí kolonie, které mohou čítat od několika desítek jedinců až po miliony. Odhaduje se, že na světě existuje přes 22 000 druhů mravenců, z nichž více než 15 000 již bylo vědecky popsáno. Tvoří přibližně 15–25 % celkové biomasy suchozemských živočichů.
Jejich úspěch je přičítán jejich sociální organizaci, schopnosti modifikovat svá stanoviště, využívat rozmanité zdroje potravy a efektivní obraně. Mnoho lidských kultur využívá mravence v kuchyni, medicíně i rituálech. Některé druhy jsou ceněny pro svou roli v biologické kontrole škůdců, zatímco jiné jsou považovány za invazivní druhy, které působí škody v zemědělství a domácnostech.
📜 Historie a evoluce
Mravenci se vyvinuli z předků podobných vosám v období křídy, přibližně před 140 až 168 miliony lety. Jejich evoluční rozmach se shoduje s rozšířením kvetoucích rostlin. Nejstarší známé fosilie mravenců byly nalezeny v jantaru a jejich stáří se odhaduje na 100 milionů let. Tyto rané formy již vykazovaly některé moderní znaky, ale postrádaly například metapleurální žlázu, která je dnes pro mravence typická.
Systematicky patří do řádu blanokřídlí (Hymenoptera), kam se řadí i včely, vosy a lumci. Čeleď Mravencovití (Formicidae) se dělí na více než 20 podčeledí, z nichž některé jsou již vyhynulé.
🔬 Anatomie a morfologie
Tělo mravence, stejně jako u ostatního hmyzu, se skládá ze tří hlavních částí: hlavy, hrudi (thorax) a zadečku (abdomen).
- Hlava: Nese pár složených očí, jednoduchá očka (ocelli) u pohlavních jedinců, pár lomených tykadel a silná kusadla (mandibuly). Tykadla jsou klíčovým smyslovým orgánem, slouží k čichu, hmatu a komunikaci. Kusadla se používají k manipulaci s potravou, stavbě hnízda, obraně a přenášení larev a vajíček.
- Hruď (thorax): K hrudi je připojeno šest nohou. U pohlavních jedinců (královen a samců) zde vyrůstají také dva páry křídel, které po svatebním letu královny odlamují.
- Zadeček (abdomen): První článek zadečku je zúžen a tvoří stopku (petiolus), která dává mravencům charakteristický "štíhlý pas". Zbytek zadečku se nazývá gaster. U některých druhů je na konci gasteru umístěno žihadlo, které je modifikovaným kladélkem. Jiné druhy žihadlo nemají a brání se vystřikováním kyseliny mravenčí nebo silnými kusadly.
👨👩👧👦 Společenská organizace a kasty
Mravenci jsou eusociální živočichové, což znamená, že jejich kolonie vykazují tři základní charakteristiky: 1. Společná péče o potomstvo. 2. Překrývání generací (potomci pomáhají rodičům). 3. Rozdělení na reprodukční a nereprodukční kasty.
Kolonie funguje jako superorganismus, kde jednotliví mravenci plní specializované úkoly ve prospěch celku.
Kasty
- Královna: Plodná samice, jejímž hlavním úkolem je kladení vajíček. Většina kolonií má jednu královnu (monogynní), ale některé druhy mohou mít královen více (polygynní). Královny jsou obvykle největšími jedinci v kolonii a dožívají se nejvyššího věku, někdy i přes 20 let.
- Dělnice: Sterilní samice, které tvoří drtivou většinu kolonie. Vykonávají veškeré práce: shánějí potravu, starají se o královnu a potomstvo, staví a opravují hnízdo a brání kolonii. U některých druhů se dělnice dále dělí na podkasty podle velikosti a funkce (např. menší dělnice pečující o plod a větší dělnice-vojáci s mohutnými hlavami a kusadly).
- Samci (trubci): Plodní samci, kteří se líhnou z neoplozených vajíček. Jejich jediným úkolem je oplodnit mladé královny během svatebního letu. Po páření brzy umírají. Mají křídla a jsou obvykle menší než královny, ale větší než dělnice.
🔄 Životní cyklus
Životní cyklus mravence prochází kompletní proměnou dokonalou a zahrnuje čtyři stádia:
1. Vajíčko: Královna klade drobná vajíčka. Z oplozených se líhnou samice (dělnice nebo budoucí královny), z neoplozených samci. 2. Larva: Z vajíčka se líhne beznohá, červovitá larva, která je zcela závislá na péči dělnic. Dělnice ji krmí a čistí. Během růstu se několikrát svléká. 3. Kukla: Po dosažení určité velikosti se larva zakuklí. Kukla je nepohyblivá a nepřijímá potravu. U některých druhů je chráněna hedvábným kokonem, u jiných je nahá. Během tohoto stádia dochází k přestavbě těla na dospělce. 4. Dospělec (imago): Z kukly se líhne dospělý mravenec.
Jednou za rok, za vhodných klimatických podmínek, se okřídlení pohlavní jedinci (mladé královny a samci) vydávají na tzv. svatební let. Během letu dochází k páření. Samci brzy po páření hynou, zatímco oplozené královny si najdou vhodné místo, odlomí si křídla a založí novou kolonii.
🗣️ Komunikace
Komunikace je pro fungování mravenčí kolonie klíčová. Mravenci komunikují především chemicky pomocí feromonů.
- Stopovací feromony: Dělnice, která najde zdroj potravy, zanechává na cestě zpět do hnízda chemickou stopu. Ostatní dělnice tuto stopu následují. Čím více mravenců stopu použije, tím je silnější.
- Poplašné feromony: V případě nebezpečí mravenci uvolňují feromony, které varují ostatní členy kolonie a spouštějí obranné nebo únikové chování.
- Rozpoznávací feromony: Každá kolonie má svůj specifický "pach", který umožňuje mravencům rozlišit členy vlastní kolonie od cizinců.
Kromě chemické komunikace používají mravenci také dotyky (především tykadly) a v některých případech i zvukové signály (stridulace).
🏡 Stavba hnízd
Mravenčí hnízda, známá jako mraveniště, jsou velmi rozmanitá. Mohou být postavena:
- V zemi: Většina druhů si buduje podzemní hnízda s komplexním systémem chodeb a komor. Nad zemí může být hnízdo označeno kupou z hlíny, písku nebo jehličí (např. u mravence lesního).
- Ve dřevě: Některé druhy, jako mravenec dřevokaz, si vyhlodávají hnízda v mrtvém nebo i živém dřevě.
- Na stromech: Tropické druhy si často staví hnízda v korunách stromů, například spřádáním listů pomocí larev produkujících hedvábí.
- Bez stálého hnízda: Kočovní mravenci (např. mravenci legionáři) si nestaví permanentní hnízda, ale vytvářejí dočasné bivaky z vlastních těl.
🍎 Potrava a symbióza
Mravenci jsou všežravci a jejich jídelníček je velmi pestrý. Zahrnuje semena, nektar, houby, hmyz a jiné malé živočichy, mršiny a sladkou tekutinu zvanou medovice.
Zvláště významný je jejich vztah se mšicemi a dalším hmyzem sajícím mízu rostlin. Mravenci tento hmyz chrání před predátory a na oplátku se živí medovicí, kterou tento hmyz vylučuje. Tento vztah je formou mutualistické symbiózy a někdy se přirovnává k "pastevectví".
Některé druhy, jako jsou mravenci střihači (rod Atta), si pěstují vlastní potravu. Dělnice stříhají kousky listů, které nenosí do hnízda jako potravu, ale jako substrát pro pěstování specifického druhu houby, kterou se pak celá kolonie živí.
💡 Pro laiky
- Superorganismus: Mravenčí kolonii si lze představit jako jedno jediné tělo (superorganismus). Královna je jako vaječníky, které produkují potomstvo, a dělnice jsou jako buňky těla, které pracují pro dobro celku, i když se samy nerozmnožují.
- Chemické vzkazy (feromony): Mravenci si mezi sebou "povídají" pomocí pachů. Když mravenec najde jídlo, zanechá za sebou pachovou stopu, která ostatním říká: "Tudy za jídlem!". Jiný pach může znamenat "Pozor, nebezpečí!".
- Mravenčí "farmáři" a "pastevci": Někteří mravenci se chovají jako lidé. "Pastevci" chrání stáda mšic před beruškami a za odměnu od nich "dojí" sladkou medovici. "Farmáři" si zase v podzemí pěstují speciální houby na zahrádkách z rozžvýkaných listů.
- Síla v počtu: Jeden mravenec je malý a slabý, ale tisíce mravenců dokážou společně přemístit těžké břemeno, postavit obrovské hnízdo nebo porazit mnohem většího nepřítele. Jejich síla spočívá v dokonalé spolupráci.