Podzimní rovnodennost

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Astronomická událost Podzimní rovnodennost je astronomický okamžik, kdy střed slunečního kotouče prochází světovým rovníkem při svém zdánlivém pohybu po ekliptice směrem na jih. Tento jev obvykle nastává 22. nebo 23. září. V den rovnodennosti je den a noc téměř stejně dlouhý po celé Zemi. Tento okamžik označuje na severní polokouli konec astronomického léta a začátek astronomického podzimu. Na jižní polokouli je tomu naopak – končí zde astronomická zima a začíná astronomické jaro.

Podzimní rovnodennost není pevně daný den, ale přesný časový okamžik, který se každý rok mírně liší. Je jedním ze čtyř hlavních bodů, které definují roční období, společně s jarní rovnodenností, letní slunovratem a zimní slunovratem.

🔭 Astronomická podstata

Základní příčinou střídání ročních období a existence rovnodenností a slunovratů je sklon zemské osy. Osa, kolem které se Země otáčí, není kolmá k rovině její oběžné dráhy kolem Slunce (rovině ekliptiky), ale je od kolmice odkloněna o úhel přibližně 23,44°.

Během oběhu Země kolem Slunce je tak severní polokoule střídavě přikloněna ke Slunci (v létě) nebo od něj odkloněna (v zimě). Rovnodennost nastává ve dvou bodech oběžné dráhy, kdy zemská osa není nakloněna ani ke Slunci, ani od něj. V tomto okamžiku dopadají sluneční paprsky kolmo na rovník.

Bod na ekliptice, kde se Slunce nachází v okamžiku podzimní rovnodennosti, se nazývá podzimní bod. Vlivem precese rovnodennostních bodů se tento bod pomalu posouvá po ekliptice proti směru zdánlivého ročního pohybu Slunce. V antice se nacházel v souhvězdí Vah, proto se mu také někdy říká "bod Vah". V současnosti se v důsledku precese nachází v souhvězdí Panny.

⚖️ Proč den a noc nejsou přesně 12 hodin dlouhé?

Ačkoliv název "rovnodennost" (z latinského aequinoctium, "rovná noc") naznačuje, že den a noc by měly trvat přesně 12 hodin, ve skutečnosti je v den rovnodennosti den o několik minut delší. Existují pro to dva hlavní důvody:

Atmosférická refrakce: Zemská atmosféra ohýbá sluneční paprsky, takže vidíme Slunce na obloze i ve chvíli, kdy se geometricky již nachází pod obzorem. Tento jev způsobuje, že východ Slunce vidíme dříve a západ Slunce později, což prodlužuje světlý den o několik minut.
Definice východu a západu Slunce: Východ Slunce je definován jako okamžik, kdy se nad obzorem objeví horní okraj slunečního disku, nikoliv jeho střed. Podobně západ Slunce nastává, když za obzorem zmizí jeho horní okraj. Doba, za kterou celý sluneční disk vyjde nebo zapadne, tak rovněž přispívá k prodloužení dne.

Den, kdy jsou den a noc skutečně nejblíže délce 12 hodin, se nazývá equilux a nastává několik dní před jarní rovnodenností a několik dní po podzimní rovnodennosti.

📅 Datum a čas

Datum podzimní rovnodennosti se mění, protože délka tropického roku (přibližně 365,2422 dne) není přesně 365 dní, jak má kalendářní rok v gregoriánském kalendáři. Tento rozdíl je kompenzován vkládáním přestupných dnů (29. února) každé čtyři roky. Díky tomu se okamžik rovnodennosti v průběhu čtyřletého cyklu posouvá a poté "skočí" zpět.

Většinou nastává podzimní rovnodennost 22. nebo 23. září. Vzácně může nastat i 21. nebo 24. září.

Přibližné časy podzimní rovnodennosti (v SELČ nebo SEČ):

2022: 23. září, 03:04 SELČ
2023: 23. září, 08:50 SELČ
2024: 22. září, 14:44 SELČ
2025: 22. září, 20:19 SELČ
2026: 23. září, 02:05 SELČ

📜 Historie a kulturní význam

Podzimní rovnodennost byla významným dnem pro mnoho kultur po celém světě, často spojovaným se sklizní, vděčností a přípravou na zimu.

🏛️ Starověké civilizace

Mnoho starověkých monumentů je astronomicky zarovnáno tak, aby ukazovalo na východ nebo západ Slunce v den rovnodennosti.

Chichén Itzá: U pyramidy El Castillo v mexickém Chichén Itzá se v den rovnodennosti vytváří světelný efekt, kdy stín schodiště vypadá jako plazící se had, symbolizující boha Kukulkana.
Stonehenge: Tento megalitický monument ve Anglii je primárně orientován na letní slunovrat, ale má i zarovnání související s rovnodennostmi.
Mnajdra: Megalitický chrámový komplex na Maltě je orientován tak, že sluneční paprsky v den rovnodennosti osvětlují hlavní oltář.

🌾 Svátek sklizně a tradice

V mnoha kulturách je období kolem podzimní rovnodennosti časem oslav sklizně.

Mabon: V moderním novopohanství a wiccanství je podzimní rovnodennost oslavována jako svátek Mabon, jeden z osmi hlavních sabatů Kola roku. Je to čas díkůvzdání za úrodu a oslava rovnováhy mezi světlem a tmou.
Dožínky: V slovanských zemích, včetně Česka, se v tomto období tradičně konají dožínky, oslavy ukončení sklizně.
Higan (彼岸): V Japonsku je období kolem rovnodennosti (jarní i podzimní) buddhistickým svátkem zvaným Higan. Je to čas pro uctívání předků a návštěvu rodinných hrobů.
Svátek středu podzimu: V Číně a dalších východoasijských zemích se slaví Svátek středu podzimu (také Měsíční festival), který připadá na úplněk nejblíže podzimní rovnodennosti.

🌍 Projevy na Zemi

Severní polokoule: Začíná podzim. Dny se znatelně zkracují, noci prodlužují. Teploty klesají, listnaté stromy mění barvu a shazují listí. Zvířata se připravují na zimu.
Jižní polokoule: Začíná jaro. Dny se prodlužují, příroda se probouzí ze zimního spánku, rostliny začínají kvést.
Rovník: Na rovníku jsou změny minimální. V den rovnodennosti v poledne stojí Slunce přímo v zenitu (nadhlavníku) a objekty nevrhají téměř žádný stín.
Polární oblasti: Na severním pólu začíná polární noc, která potrvá šest měsíců. Na jižním pólu naopak začíná polární den trvající půl roku.

🤔 Pro laiky: Proč den a noc nejsou přesně stejně dlouhé?

Představa, že v den rovnodennosti trvá den i noc přesně 12 hodin, je velmi častá, ale není úplně přesná. Světlý den je ve skutečnosti o pár minut delší. Zde je zjednodušené vysvětlení proč:

Důvod 1: Atmosféra funguje jako čočka

Představte si brčko v poháru s vodou – vypadá, jako by bylo zlomené. Podobně funguje i naše atmosféra. Když je Slunce těsně pod obzorem, jeho paprsky procházejí atmosférou a ta je mírně ohne směrem dolů. Díky tomuto "ohnutí" světla vidíme Slunce na obloze, i když už ve skutečnosti zapadlo. Ráno ho zase vidíme o chvilku dříve, než se fyzicky nad obzor dostane. Tento jev nám "daruje" několik minut světla navíc.

Důvod 2: Měříme od prvního paprsku, ne od středu

Východ Slunce nezačíná, když je nad obzorem střed Slunce, ale už když se objeví jeho úplně první horní okraj. Stejně tak západ Slunce končí, až když zmizí jeho poslední kousek. Čas, který trvá, než se celý sluneční kotouč "překulí" přes obzor, také přidává minuty k délce dne.

Kvůli těmto dvěma efektům je den v době rovnodennosti vždy o něco delší než noc.

🌌 Související jevy

Jarní rovnodennost – okamžik, kdy Slunce přechází světový rovník směrem na sever; začátek jara na severní polokouli.
Letní slunovrat – den s nejdelším světlým dnem na dané polokouli; začátek léta.
Zimní slunovrat – den s nejkratším světlým dnem na dané polokouli; začátek zimy.
Precese rovnodennostních bodů – pomalý kuželovitý pohyb zemské osy, který způsobuje posun rovnodennostních bodů mezi souhvězdími.
Roční období – cyklické změny klimatu způsobené sklonem zemské osy a oběhem Země kolem Slunce.

Šablona:Aktualizováno