Rudyard Kipling
Obsah boxu
Joseph Rudyard Kipling (* 30. prosince 1865, Bombaj, Britská Indie – 18. ledna 1936, Londýn, Anglie) byl britský spisovatel, novinář a básník, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších autorů na přelomu 19. a 20. století. V roce 1907 se stal prvním anglicky píšícím autorem a zároveň nejmladším laureátem, který obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Jeho dílo je neodmyslitelně spjato s Britskou Indií, kde se narodil a strávil část svého života. Proslul především svými povídkami, romány pro mládež jako Kniha džunglí a Kim, a básněmi, z nichž nejznámější je Když... (If—). Jeho odkaz je však komplexní a kontroverzní kvůli jeho oslavě britského imperialismu.
📜 Život
Kiplingův život byl plný kontrastů: idylické dětství v Indii, traumatické roky v Anglii, literární sláva, cestování po celém světě i hluboké osobní tragédie.
🇮🇳 Dětství v Indii a vzdělání v Anglii
Joseph Rudyard Kipling se narodil v Bombaji (dnešní Mumbaí) Johnu Lockwoodu Kiplingovi, profesorovi na umělecké škole, a Alici Kiplingové (rozené MacDonaldové), jejíž sestry se provdaly za významné umělce Edwarda Burne-Jonese a Edwarda Poyntera. Rané dětství v Indii, plné exotických vjemů a péče místních chův, považoval za ráj.
Tato idyla skončila v jeho šesti letech, kdy byl, jak bylo v té době u anglo-indických rodin zvykem, poslán spolu se svou sestrou Alicí na výchovu do Anglie. Ubytováni byli v pěstounské rodině v Southsea. Pobyt zde, zejména kvůli krutému zacházení pěstounky, později popsal jako "Dům zoufalství" a tato traumatická zkušenost hluboce ovlivnila jeho pozdější tvorbu.
Ve dvanácti letech nastoupil na United Services College v Devonu, školu připravující chlapce na vojenskou kariéru. Ačkoliv nebyl fyzicky zdatný a trpěl krátkozrakostí, našel zde inspiraci pro své školní povídky shromážděné v knize Stalky & Co. (1899).
✍️ Návrat do Indie a raná kariéra
V roce 1882, ve věku necelých 17 let, se Kipling vrátil do Indie a začal pracovat jako asistent redaktora v novinách Civil and Military Gazette v Láhauru (dnešní Pákistán). Zde naplno rozvinul svůj pozorovací talent a literární styl. Psal krátké povídky, fejetony a básně inspirované životem britských úředníků, vojáků i místních obyvatel. Jeho první sbírka básní Departmental Ditties (1886) a povídek Prosté povídky z hor (Plain Tales from the Hills, 1888) mu rychle získaly popularitu v rámci anglo-indické komunity.
🌍 Cesty a život v Londýně
S rostoucí slávou se Kipling v roce 1889 rozhodl opustit Indii a vydal se na cestu do Londýna přes Japonsko a Spojené státy. Jeho cestovní postřehy byly později publikovány. V Londýně se okamžitě stal literární senzací. Jeho povídky a básně, plné energie, exotiky a specifického slangu, uchvátily viktoriánskou společnost. V této době napsal svůj první román Světlo, které zhaslo (The Light That Failed, 1891).
🇺🇸 Americké období a rodinná tragédie
V Londýně se seznámil s americkým spisovatelem a vydavatelem Wolcottem Balestierem. Po jeho náhlé smrti se v roce 1892 oženil s jeho sestrou Caroline Starr Balestier. Novomanželé se usadili ve Vermontu v USA, kde si postavili dům nazvaný "Naulakha". Zde Kipling napsal svá nejslavnější díla pro děti, včetně Knihy džunglí (1894) a Druhé knihy džunglí (1895), a také román Stateční kapitáni (Captains Courageous, 1897).
Americké období skončilo náhle a nešťastně. Po ostrém sporu se svým švagrem, který se dostal až k soudu, se Kiplingovi rozhodli v roce 1896 Ameriku opustit. Krátce nato, během návštěvy USA v roce 1899, onemocněly obě jeho dcery zápalem plic. Zatímco mladší Elsie se uzdravila, starší a milovaná Josephine zemřela, což byla pro Kiplinga zdrcující rána, ze které se nikdy plně nevzpamatoval.
🇬🇧 Návrat do Anglie a vrchol slávy
Po návratu do Anglie se rodina usadila v Sussexu v domě Bateman's, který je dnes muzeem. Zde napsal svůj mistrovský román o Indii, Kim (1901), a sbírku pohádek Bajky i nebajky (Just So Stories, 1902).
V roce 1907 dosáhl vrcholu své kariéry, když mu byla udělena Nobelova cena za literaturu "za pozorovací talent, originální představivost, mužnost myšlenek a vynikající vypravěčské umění". Stále se také aktivně vyjadřoval k politickým otázkám, byl silným zastáncem Britského impéria a varoval před rostoucí mocí Německa.
⚔️ První světová válka a pozdější léta
Vypuknutí první světové války Kipling silně podporoval. Zapojil se do válečné propagandy a díky svému vlivu zařídil svému jedinému synovi Johnovi, který byl kvůli špatnému zraku opakovaně odmítnut, místo u Irských gard. John Kipling padl v roce 1915 v bitvě u Loosu a jeho tělo nebylo nalezeno. Tato další tragédie Kiplinga hluboce zasáhla a jeho tvorba se stala temnější a introspektivnější. Po válce se podílel na práci Komise pro válečné hroby a je autorem nápisu na Hrobu neznámého vojína ve Westminsterském opatství: "Known unto God" (Znám Bohu).
V pozdějších letech jeho zdraví sláblo. Zemřel 18. ledna 1936 na následky perforovaného dvanáctníkového vředu. Jeho popel byl uložen v Koutě básníků ve Westminsterském opatství vedle Charlese Dickense a Thomase Hardyho.
📚 Dílo
Kiplingovo dílo je mimořádně rozsáhlé a žánrově pestré. Vynikal jako mistr krátké povídky, autor nesmrtelných knih pro děti a jako básník, jehož verše se staly součástí britské národní identity.
📖 Próza a povídky
Kipling je považován za jednoho z největších inovátorů v žánru povídky. Jeho příběhy jsou charakteristické úsporným stylem, dramatickou stavbou a dokonalým využitím jazyka, včetně vojenského slangu a anglo-indických výrazů.
- Prosté povídky z hor (Plain Tales from the Hills, 1888): Sbírka krátkých příběhů ze života britské společnosti v Indii.
- Fantom z rikši a jiné povídky (The Phantom 'Rickshaw and Other Tales, 1888): Obsahuje některé z jeho slavných duchařských a hororových příběhů.
- Mnoho vynálezů (Many Inventions, 1893): Různorodá sbírka povídek, která ukazuje šíři jeho talentu.
- Denní práce (The Day's Work, 1898): Obsahuje povídky s tématy technologie a strojů, které Kipling obdivoval.
🐒 Literatura pro děti
Ačkoliv sám Kipling svá díla pro děti nepovažoval za svou hlavní tvorbu, právě ta mu zajistila celosvětovou a trvalou slávu.
- Kniha džunglí (The Jungle Book, 1894) a Druhá kniha džunglí (The Second Jungle Book, 1895): Sbírky alegorických příběhů z indické džungle, jejichž hlavním hrdinou je chlapec Mauglí vychovaný vlky. Knihy oslavují řád, zákon a odvahu.
- Stateční kapitáni (Captains Courageous, 1897): Příběh rozmazleného syna milionáře, který spadne z lodi a je zachráněn posádkou rybářské lodi, kde se naučí pracovat a pozná skutečný život.
- Kim (1901): Pikareskní román o sirotkovi Kimovi, který putuje po Indii ve společnosti tibetského lámy a zároveň se zaplétá do špionážní "Velké hry" mezi Británií a Ruskem. Je považován za jeho nejlepší román a mistrovské zobrazení Indie.
- Bajky i nebajky (Just So Stories for Little Children, 1902): Sbírka fantastických a vtipných příběhů vysvětlujících původ různých zvířecích vlastností (např. "Jak velbloud ke svému hrbu přišel").
✒️ Poezie
Kiplingova poezie byla ve své době nesmírně populární. Psal balady, hymny i vojenské písně. Jeho verše jsou rytmické, snadno zapamatovatelné a často nesou silné morální či politické poselství.
- Když... (If—, 1910): Pravděpodobně jeho nejslavnější báseň, oslava stoické zdrženlivosti a morální integrity.
- Gunga Din (1890): Báseň o indickém nosiči vody, který slouží britským vojákům a obětuje svůj život, aby zachránil vypravěče.
- Recessional (1897): Vážná báseň napsaná u příležitosti diamantového jubilea královny Viktorie, která varuje před pýchou a pomíjivostí imperiální moci.
- Břemeno bílého muže (The White Man's Burden, 1899): Jeho nejkontroverznější báseň, která vyzývá USA k převzetí koloniální správy Filipín a je vnímána jako ztělesnění imperialistické a rasistické ideologie.
🏛️ Politické názory a odkaz
Kiplingův odkaz je neoddělitelně spjat s jeho politickými názory, které jsou dnes předmětem kritiky.
👑 Imperialismus a "Břemeno bílého muže"
Kipling je často označován za "básníka impéria". Věřil, že britská nadvláda přináší světu řád, spravedlnost a pokrok. Jeho díla často oslavují odvahu, disciplínu a smysl pro povinnost britských vojáků a úředníků. Báseň Břemeno bílého muže se stala symbolem paternalistického a rasově nadřazeného pohledu, který ospravedlňoval kolonialismus jako morální povinnost "vyšších" ras civilizovat "nižší". Kritici, jako například George Orwell, však upozorňovali, že Kiplingův pohled byl komplexnější a že často kritizoval aroganci a nekompetentnost britské správy.
🎖️ Vztah k vyznamenáním
Kipling si velmi zakládal na své nezávislosti. Několikrát odmítl povýšení do šlechtického stavu (rytířský titul) i prestižní postavení dvorního básníka (Poet Laureate). Přesto v roce 1907 přijal Nobelovu cenu, což svědčí o jejím mezinárodním a nepolitickém statusu v jeho očích.
🌟 Vliv a kritika
Po jeho smrti jeho popularita klesala, zejména v souvislosti s dekolonizací a změnou politického klimatu. Byl vnímán jako zastaralý a politicky nekorektní autor. V druhé polovině 20. století však došlo k přehodnocení jeho díla. Literární kritici začali oceňovat jeho vypravěčské mistrovství, psychologickou hloubku a inovativní práci s jazykem. Spisovatelé jako George Orwell nebo T. S. Eliot uznali jeho obrovský talent, i když nesouhlasili s jeho názory. Dnes je Kipling vnímán jako komplexní a rozporuplná postava, jejíž dílo poskytuje fascinující vhled do mentality a světa na vrcholu britské imperiální moci.
🇨🇿 Kipling v českém prostředí
V Česku je Kipling známý především díky Knize džunglí. Její překlady, zejména od bratrů Krbcových, se staly klasikou. Příběhy Mauglího a zákon džungle silně ovlivnily české skautské hnutí, které založil Antonín Benjamin Svojsík. Mnoho skautských oddílů a tradic čerpá inspiraci právě z Kiplingova díla. Překládány byly i jeho další knihy, například Kim, Stateční kapitáni a četné povídky a básně.
✨ Zajímavosti
- Kipling byl aktivním svobodným zednářem. Do lóže v Láhauru byl zasvěcen již ve věku 20 let. Zednářské motivy se objevují v některých jeho dílech, například v povídce "Muž, který chtěl být králem".
- Na obálkách svých raných děl používal jako osobní symbol svastiku, která byla v té době v západním světě vnímána jako starobylý indický symbol štěstí. Po vzestupu nacismu v Německu nařídil, aby byl tento symbol z jeho knih odstraněn.
- Báseň Když... byla údajně inspirována životem a činy Leandera Starra Jamesona, vůdce neúspěšného Jamesonova nájezdu v Jižní Africe.