Remitence

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - ekonomický pojem Remitence (z latinského remittere, poslat zpět) jsou peněžní nebo naturální transfery, které migranti posílají ze země, ve které pracují, zpět do své domovské země, obvykle svým rodinám. Jedná se o soukromé, nekomerční převody finančních prostředků, které představují jeden z největších a nejstabilnějších zdrojů vnějších financí pro mnoho rozvojových zemí. Svým celosvětovým objemem často výrazně převyšují oficiální rozvojovou pomoc (ODA) a v některých případech i přímé zahraniční investice (FDI).

Remitence hrají klíčovou roli v globální ekonomice, protože přímo ovlivňují životní úroveň milionů domácností, snižují chudobu, financují vzdělání a zdravotní péči a přispívají k ekonomické stabilitě přijímajících zemí.

💰 Charakteristika a mechanismus

Remitence se od jiných finančních toků liší svou povahou a účelem. Nejedná se o investici, půjčku ani platbu za zboží či služby. Jde o jednostranný dar, jehož hlavním motivem je podpora rodiny a blízkých v zemi původu.

🏛️ Formální kanály

Většina remitencí je posílána prostřednictvím formálních finančních institucí. Mezi nejčastější patří:

Bankovní převody: Tradiční, bezpečný, ale často dražší způsob převodu peněz mezi bankovními účty.
Společnosti pro převod peněz (MTOs): Specializované firmy jako Western Union, MoneyGram nebo Ria Money Transfer, které mají rozsáhlé sítě poboček po celém světě a umožňují rychlé vyzvednutí hotovosti.
Poštovní poukázky: Převody realizované prostřednictvím národních poštovních služeb.
Digitální a mobilní platformy: Moderní fintech společnosti a mobilní operátoři (např. Wise, Remitly, M-Pesa) nabízejí levnější, rychlejší a transparentnější online převody, často přímo na mobilní telefon příjemce.

Náklady na odeslání remitencí jsou významným faktorem. Světová banka a Organizace spojených národů dlouhodobě usilují o snížení průměrných transakčních nákladů, což je i jedním z Cílů udržitelného rozvoje (cíl 10.c).

🤫 Neformální kanály

Část remitencí proudí mimo oficiální finanční systém. Tyto kanály jsou často využívány kvůli nižším nákladům, absenci regulace nebo nedůvěře ve formální instituce.

Hawala: Tradiční systém převodu peněz založený na důvěře mezi zprostředkovateli (tzv. hawaladary) v různých zemích. Je rozšířený zejména v jižní Asii a na Blízkém východě.
Osobní převoz hotovosti: Migranti nebo jejich přátelé a známí fyzicky převážejí hotovost při cestách do domovské země.

Neformální kanály jsou sice často levnější, ale nesou s sebou vyšší rizika (ztráta, krádež) a nejsou započítávány do oficiálních statistik, což zkresluje skutečný objem finančních toků.

🌍 Globální význam a objem

Podle údajů Světové banky z doby před rokem 2025 dosahoval globální objem zaznamenaných remitencí stovek miliard amerických dolarů ročně. Pro země s nízkými a středními příjmy představují remitence klíčový zdroj vnějšího financování. Jejich tok je navíc považován za proticyklický – v dobách ekonomické krize nebo přírodních katastrof v domovské zemi mají migranti tendenci posílat více peněz, čímž pomáhají tlumit negativní dopady.

🗺️ Hlavní koridory

Remitenční toky se koncentrují do několika hlavních "koridorů" mezi hostitelskými a domovskými zeměmi.

Největší odesílatelé remitencí (země původu):

Spojené státy americké
Saúdská Arábie
Spojené arabské emiráty
Německo
Rusko (především do zemí bývalého Sovětského svazu)
Švýcarsko

Největší příjemci remitencí (cílové země):

Pro některé menší ekonomiky, jako je Tádžikistán, Kyrgyzstán, Nepál nebo Haiti, tvoří remitence více než 25 % jejich hrubého domácího produktu (HDP).

📈 Ekonomické dopady

Dopady remitencí na ekonomiku přijímajících zemí jsou komplexní a mají jak pozitivní, tak negativní stránky.

👍 Pozitivní dopady

Snížení chudoby: Remitence přímo zvyšují příjmy domácností, umožňují jim pokrýt základní potřeby (jídlo, bydlení) a vymanit se z absolutní chudoby.
Zlepšení lidského kapitálu: Rodiny často investují remitence do vzdělání dětí a zdravotní péče, což má dlouhodobý pozitivní dopad na rozvoj společnosti.
Makroekonomická stabilita: Remitence jsou stabilním zdrojem cizí měny, čímž zlepšují platební bilanci země a pomáhají financovat dovoz.
Podpora podnikání: Část remitencí je využívána k zakládání malých podniků, což přispívá k tvorbě pracovních míst a ekonomickému růstu.
Finanční inkluze: Nutnost přijímat peníze často vede lidi k založení bankovního účtu, čímž se zapojují do formálního finančního systému.

👎 Negativní dopady

Únik mozků (Brain Drain): Emigrace kvalifikovaných pracovníků, kteří následně posílají remitence, může ochudit domovskou zemi o cenný lidský kapitál.
Morální hazard a závislost: Dlouhodobý příjem remitencí může snižovat motivaci členů domácnosti hledat si práci a vytvářet kulturu závislosti na penězích ze zahraničí.
Holandská nemoc: Masivní příliv cizí měny může vést k posílení (apreciaci) domácí měny. To zdražuje vývoz a zlevňuje dovoz, což poškozuje exportně orientovaná odvětví ekonomiky.
Růst nerovnosti: Remitence směřují pouze k domácnostem, které mají člena v zahraničí, což může prohlubovat příjmovou nerovnost ve společnosti.
Inflační tlaky: Zvýšená poptávka financovaná z remitencí, zejména po zboží a službách, které nelze dovézt (např. nemovitosti, stavební práce), může vést k růstu cen.

🇨🇿 Remitence a Česko

Česko je zemí, která je zapojena do remitenčních toků oběma směry, přičemž odliv peněz výrazně převažuje nad jejich přílivem.

Odliv remitencí (Outflows): Jedná se o peníze, které posílají do svých domovských zemí zahraniční pracovníci žijící a pracující v Česku. Podle údajů České národní banky směřuje největší objem remitencí na Ukrajinu, Slovensko a do Vietnamu. Tento tok odráží strukturu zahraniční pracovní síly v české ekonomice.
Příliv remitencí (Inflows): Jde o peníze, které posílají do Česka Češi pracující v zahraničí. Nejčastěji se jedná o pracovníky v zemích Evropské unie, jako je Německo, Rakousko nebo Spojené království. Objem těchto příchozích remitencí je však výrazně nižší než objem odchozích.

Pro českou ekonomiku nemají remitence tak zásadní makroekonomický význam jako pro rozvojové země, ale představují důležitý prvek v rámci platební bilance a odrážejí míru zapojení země do mezinárodního trhu práce.

🤔 Pro laiky: Peníze od tety z Ameriky

Představte si, že váš strýc odjel pracovat jako lékař do Německa, protože tam dostane lepší plat. Každý měsíc pošle vaší babičce do Česka část své výplaty, například 10 000 korun, aby si mohla zaplatit nájem, koupit léky a jídlo.

Přesně tento obnos peněz, který strýc poslal ze zahraničí domů, se nazývá remitence.

Není to platba za žádnou službu, kterou by mu babička poskytla, ani to není půjčka, kterou by musela vracet. Je to v podstatě dar, který má pomoci rodině v jeho rodné zemi. Když se sečtou všechny takové platby od všech lidí pracujících v zahraničí, vznikne obrovská suma peněz. Pro některé chudší státy světa jsou tyto "peníze od příbuzných ze zahraničí" dokonce důležitějším zdrojem příjmů než oficiální pomoc od jiných států nebo zahraniční investice.

Šablona:Aktualizováno