Mykény
Obsah boxu
Šablona:Infobox Archeologická lokalita
Mykény (starořecky Μυκῆναι, Mykēnai) jsou významná archeologická lokalita v Řecku, nacházející se na severovýchodě Peloponéského poloostrova v regionální jednotce Argolis. Ve 2. tisíciletí př. n. l. byly jedním z nejdůležitějších center mykénské civilizace, vojenské mocnosti, která dominovala velké části jižního Řecka a Egejského moře. Období řeckých dějin od roku 1600 př. n. l. do roku 1100 př. n. l. je právě po tomto městě nazýváno mykénským obdobím.
Mykény jsou proslulé svými mohutnými hradbami, známými jako kyklopské zdivo, monumentální Lví bránou a bohatými hrobkami, včetně tzv. Átreovy pokladnice. Podle řecké mytologie byly sídlem legendárního krále Agamemnona, vůdce řeckých vojsk v Trójské válce.
Archeologické naleziště Mykény je od roku 1999 zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO.
🌍 Geografická poloha
Mykény leží na nízkém skalnatém pahorku mezi dvěma vyššími kopci, Profitis Ilias a Sara, na Argolidské rovině. Tato poloha byla strategicky velmi výhodná. Poskytovala přirozenou obranu, kontrolovala pozemní cesty spojující Peloponés s Korintskou šíjí a zbytkem pevninského Řecka a zároveň umožňovala dohled nad úrodnou rovinou Argolidy. Město mělo také přístup k moři přes nedaleký Argolický záliv, což usnadňovalo obchod a námořní výpravy.
📜 Historie
Historie Mykén sahá až do neolitu, ale jejich zlatý věk nastal v pozdní době bronzové.
⏳ Počátky a vzestup (cca 1600–1400 př. n. l.)
První významné osídlení se datuje do rané doby bronzové. Skutečný vzestup Mykén nastal kolem roku 1600 př. n. l. s nástupem mykénské kultury. Z tohoto období pocházejí slavné šachtové hroby v Hrobovém okruhu B a později v Hrobovém okruhu A. Tyto hroby obsahovaly neobyčejně bohaté pohřební dary, včetně zlatých masek (jako je slavná Agamemnonova maska), zbraní, šperků a keramiky, což svědčí o existenci mocné a bohaté vládnoucí elity. Tito raní vládci položili základy budoucí mykénské dominance.
🏛️ Palácové období (cca 1400–1200 př. n. l.)
Toto období představuje vrchol mykénské moci a prosperity. Byl vybudován a postupně rozšiřován palácový komplex na vrcholu akropole. Kolem roku 1350 př. n. l. byly postaveny první mohutné hradby z obrovských, hrubě opracovaných kamenných bloků – tzv. kyklopské zdivo.
Kolem roku 1250 př. n. l. došlo k masivnímu rozšíření opevnění. Byla postavena slavná Lví brána, hlavní vstup do citadely, a do opevněného areálu byl zahrnut i Hrobový okruh A, což naznačuje uctívání pohřbených předků. V této době Mykény kontrolovaly rozsáhlé území a udržovaly obchodní a diplomatické styky s Chetity, Egyptem, Levantou a Kyprem. Společnost byla přísně hierarchizovaná, byrokraticky řízená z paláce, jak dokládají nalezené hliněné tabulky s písmem Lineárním písmem B.
🔥 Úpadek a zánik (po 1200 př. n. l.)
Kolem roku 1200 př. n. l. byly Mykény, stejně jako mnoho dalších center mykénského světa, postiženy vlnou ničení. Palác byl vypálen a zničen. Příčiny tohoto kolapsu, známého jako Kolaps doby bronzové, jsou předmětem debat. Mezi možné teorie patří invaze cizích kmenů (tradičně spojované s příchodem Dórů nebo tzv. mořských národů), vnitřní sociální nepokoje, systémové selhání centralizované ekonomiky, přírodní katastrofy (zemětřesení, sucho) nebo kombinace více faktorů. Po zničení paláce význam Mykén prudce poklesl, ačkoli místo zůstalo v menším měřítku osídleno.
🏛️ Post-mykénské období
V archaickém a klasickém období byly Mykény již jen malou a bezvýznamnou osadou. Malý kontingent mykénských vojáků se údajně zúčastnil bitvy u Thermopyl a bitvy u Platají během řecko-perských válek. V roce 468 př. n. l. bylo město zničeno sousedním Argem a jeho obyvatelé vyhnáni. Od té doby zůstalo místo převážně opuštěné až do moderních archeologických výzkumů.
🏛️ Architektura a hlavní památky
Mykénská akropole je plná monumentálních staveb, které dodnes ohromují svou velikostí a technickou vyspělostí.
Kyklopské hradby
Opevnění citadely je postaveno z obrovských, nepravidelných vápencových balvanů, které jsou na sebe poskládány bez použití malty. Některé z těchto kamenů váží několik tun. Pozdější starověcí Řekové, kteří si nedokázali představit, že by takové zdi mohli postavit lidé, je připsali mytickým jednookým obrům – Kyklopům. Hradby dosahují tloušťky až 8 metrů a výšky až 13 metrů.
Lví brána
Hlavní vstup do akropole, postavený kolem roku 1250 př. n. l., je nejslavnější památkou Mykén. Tvoří ji dva masivní kamenné sloupy (oděry) a mohutný překlad, nad nímž se nachází trojúhelníkový odlehčovací otvor. Ten je vyplněn vápencovou deskou s reliéfem dvou lvic (nebo lvů) stojících proti sobě a opírajících se předními tlapami o centrální sloup. Hlavy zvířat, které byly pravděpodobně vyrobeny z jiného materiálu (možná bronzu nebo steatitu), se nedochovaly. Reliéf je považován za nejstarší dochovanou monumentální plastiku v Evropě.
Hrobový okruh A a B
- Hrobový okruh B je starší (cca 1650–1550 př. n. l.) a nachází se vně hradeb. Obsahuje 26 hrobů, z nichž mnohé jsou bohatě vybavené.
- Hrobový okruh A (cca 1600–1500 př. n. l.) se původně také nacházel vně hradeb, ale při jejich rozšíření byl záměrně zahrnut dovnitř a obehnán kruhovou kamennou zdí. Objevil jej Heinrich Schliemann v roce 1876. Obsahuje šest šachtových hrobů s 19 pohřby. Nálezy z těchto hrobů, včetně zlatých masek, diadémů, pohárů a bronzových zbraní, jsou dnes vystaveny v Národním archeologickém muzeu v Athénách.
Palác a megaron
Na nejvyšším bodě akropole stál palácový komplex, který byl administrativním, náboženským a hospodářským centrem mykénského státu. Jeho jádrem byl megaron, typická stavba mykénské palácové architektury. Skládal se z otevřené předsíně se dvěma sloupy, vestibulu a hlavní síně s velkým kruhovým ohništěm uprostřed, obklopeným čtyřmi sloupy, které nesly střechu s otvorem pro odvod kouře. Stěny a podlahy byly zdobeny freskami.
Átreova pokladnice (Agamemnonova hrobka)
Jedná se o největší a nejzachovalejší z devíti kupolových hrobek (tholos) nalezených v okolí Mykén. Pochází přibližně z roku 1250 př. n. l. a nachází se mimo akropoli. Hrobka je tvořena dlouhou přístupovou chodbou (dromos), monumentálním vchodem a kruhovou komorou s nepravou klenbou (přečnělkovou klenbou) o výšce přes 13 metrů a průměru 14,5 metru. Po více než tisíc let to byla největší kupolovitá stavba na světě, až do výstavby Pantheonu v Římě. Přestože je tradičně spojována s mytickými králi Átreem nebo Agamemnonem, skutečná identita zde pohřbené osoby není známa.
🏺 Mytologie
Mykény jsou hluboce zakořeněny v řecké mytologii. Podle mýtů město založil hrdina Perseus. Později se stalo sídlem dynastie Átreovců. Nejznámějším mykénským panovníkem byl Agamemnón, syn Átrea, který vedl spojená řecká vojska (Achájce) do války proti Tróji, jak ji popisuje Homér ve svém eposu Ilias. Příběhy o Agamemnonově rodině, jeho obětování dcery Ífigenie, jeho zavraždění manželkou Klytaimnéstrou po návratu z války a pomstě jeho dětí Oresta a Élektry se staly námětem mnoha klasických řeckých tragédií, například od Aischyla.
⛏️ Archeologický výzkum
Heinrich Schliemann a jeho objevy
Ačkoli ruiny Mykén byly známé již ve starověku, systematický archeologický výzkum začal až v 19. století. Klíčovou postavou byl německý amatérský archeolog Heinrich Schliemann. V roce 1876, inspirován Homérovými eposy, zahájil vykopávky uvnitř akropole a objevil Hrobový okruh A. Jeho nálezy, zejména zlatá pohřební maska, kterou mylně označil za "Agamemnonovu masku", vyvolaly světovou senzaci a potvrdily existenci bohaté prehistorické civilizace, do té doby známé jen z mýtů. Schliemannovy metody byly často kritizovány jako hrubé a nevědecké, ale jeho objevy otevřely dveře k poznání mykénského světa.
Moderní výzkum a Lineární písmo B
Po Schliemannovi v práci pokračovali řečtí i zahraniční archeologové, jako Christos Tsountas a Alan Wace, kteří používali mnohem pečlivější vědecké metody. Jejich výzkum upřesnil chronologii a odhalil další části města a hrobek.
Zásadním průlomem pro pochopení mykénské společnosti byl objev stovek hliněných tabulek popsaných Lineárním písmem B. V roce 1952 toto písmo rozluštil britský architekt a lingvista Michael Ventris za pomoci filologa Johna Chadwicka. Ukázalo se, že se jedná o ranou formu řečtiny, což dokázalo, že Mykéňané byli Řekové. Tabulky obsahují převážně administrativní a hospodářské záznamy (inventáře, příděly, seznamy personálu), které poskytují cenný vhled do fungování mykénského palácového systému.
🌟 Kulturní význam a odkaz
Mykény a civilizace, která nese jejich jméno, představují první velkou civilizaci na evropské pevnině. Mykéňané vytvořili první centralizované státy v regionu, rozvinuli monumentální architekturu, sofistikované umění a zavedli první doložený systém písma pro zápis řečtiny. Jejich kultura položila základy pro pozdější rozvoj starověké řecké civilizace.
Vzpomínky na jejich moc a slávu, i když zkreslené a mytologizované, přetrvaly v ústní tradici a byly zachyceny v Homérových eposech Ilias a Odysseia. Tyto příběhy formovaly řeckou identitu po celá staletí. Dnes jsou Mykény jedním z nejnavštěvovanějších archeologických nalezišť v Řecku a symbolem hrdinského věku řeckých mýtů.
🧐 Pro laiky
- Mykénská civilizace: Byla to kultura bojovníků a obchodníků, která vzkvétala v Řecku v pozdní době bronzové (asi 1600–1100 př. n. l.). Stavěli velké opevněné paláce, jako byly Mykény, a byli velmi bohatí, jak dokazují zlaté poklady v jejich hrobkách. Mluvili ranou formou řečtiny.
- Kyklopské zdivo: Je to způsob stavby hradeb z obrovských, neopracovaných kamenů. Název pochází z představy pozdějších Řeků, že tak masivní zdi mohli postavit jen mytičtí obři, Kyklopové.
- Megaron: Centrální a nejdůležitější místnost v mykénském paláci. Byla to velká obdélníková síň s trůnem a velkým ohništěm uprostřed, kde král přijímal návštěvy a konaly se slavnosti.
- Lineární písmo B: Bylo to slabičné písmo, které Mykéňané používali k psaní na hliněné tabulky. Sloužilo hlavně pro administrativní účely – zapisovali si, kolik mají ovcí, obilí nebo kolik oleje komu přidělili. Jeho rozluštění v 50. letech 20. století bylo obrovským objevem, protože potvrdilo, že Mykéňané byli Řekové.