Verze z 24. 5. 2025, 02:32, kterou vytvořil Filmedy(diskuse | příspěvky)(založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox etnikum | Název = Romové | Obrázek = Romani girls 2008.jpg | Popisek = Romské dívky na festivalu Khamoro v Praze | Oblast = Po celém světě, nejvíce v Evropě, Americe | Populace = Odhaduje se na 4 až 14 milionů (většinou v Evropě 10–12 milionů) | Jazyk = Romština (různé dialekty), jazyky zemí, kde žijí | Náboženství = Převážně Křesťanství (katolické, pravoslavné, protestantské),…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Romové (romsky Roma, Rom) je celosvětově rozšířené etnikum, jehož původ sahá do severozápadní Indie. Jsou známí svou bohatou kulturou, jazykem (romštinou) a historií, která je poznamenána staletími migrace a perzekuce. Romové jsou nejpočetnějším etnikem v Evropě, přičemž jejich populace se odhaduje na 10 až 12 milionů.
Původ a migrace
Přestože o přesných důvodech a datu odchodu Romů z Indie stále panují diskuse, moderní genetické a lingvistické výzkumy potvrzují jejich indický původ. Předpokládá se, že předkové Romů opustili severozápadní Indii mezi 6. a 11. stoletím n. l. s největší pravděpodobností z uskupení kast známých jako "dom". Slovo „Rom“ v romštině znamená „příslušník romského národa“ nebo „romský muž“.
Jejich cesta na západ vedla přes Persii, Arménii a Byzantskou říši, kde se jejich jazyk obohatil o perské, arménské a řecké vlivy. V Evropě se Romové začali objevovat na počátku 15. století, kdy se dostali na Balkán a dále do střední a západní Evropy. Zpočátku byli někteří Romové přijímáni s jistou zvědavostí a dokonce i s ochrannými listinami od místních vládců, často se vydávajíc za kajícné poutníky z Egypta (odtud termín "Cikáni", odvozený od "Egypťanů" – Egypti/Gipsies). Postupem času se však vztah k nim začal měnit.
Kultura a jazyk
Romská kultura je bohatá a rozmanitá, ovlivněná staletími migrace a interakce s různými kulturami. Její klíčové aspekty zahrnují:
Jazyk (romština): Romština (romani čhib) je indoárijský jazyk, který se vyvinul mimo Indii. Není jednotná, ale má mnoho různých dialektů (např. vlašská, sintská, olašská, kalderašská, karpatská romština), které se vyvíjely izolovaně a pod vlivem jazyků zemí, kde Romové žili. Romština je převážně ústní jazyk a pouze některé její dialekty byly písemně zachyceny.
Rodina a společenství: Tradiční romská rodina je silně soudržná a často velká, s důrazem na širší příbuzenstvo a respekt k seniorům. Rodové zákony a rituální čistota (marime) hrají důležitou roli v mnoha romských skupinách.
Hudba a tanec: Romové jsou proslulí svou hudební a taneční tradicí, která je nedílnou součástí jejich kultury. Romská hudba ovlivnila řadu žánrů po celém světě, včetně flamenca, jazzu a lidové hudby mnoha zemí.
Řemesla: Historicky se Romové živili řadou řemesel, jako bylo kovářství, kotlářství, košíkářství, drátenictví nebo obchod.
Kočovný způsob života: Ačkoliv je dnes většina Romů usazena, kočovný způsob života byl po staletí charakteristický pro mnoho romských skupin, často z důvodu společenského vyloučení a pronásledování, které jim bránilo v trvalém usazení.
Historická perzekuce
Historie Romů je bohužel poznamenána soustavnou diskriminací a perzekucí po celé Evropě:
Středověk a raný novověk: Od 15. století se postoj k Romům začal výrazně zhoršovat. Byli obviňováni z různých zločinů, vyháněni, zotročováni (zejména ve východní Evropě) a stávali se obětí násilných represí. V některých zemích platily zákony, které za pobyt Romů na daném území hrozily smrtí.
Osvícenství a asimilace: V 18. století se někteří osvícenští panovníci (např. Marie Terezie a Josef II.) pokoušeli o násilnou asimilaci Romů, která zahrnovala zákaz romského jazyka a zvyků, nucené usazování a odebírání dětí.
Holocaust (Porajmos): Nejtemnější kapitolou v historii Romů je holocaust (romsky Porajmos – "pohlcení" nebo "zničení") během Druhé světové války. Nacistický režim považoval Romy za "rasově méněcenné" a systematicky je pronásledoval a vyhlazoval. Odhaduje se, že během holocaustu bylo zavražděno 250 000 až 500 000 Romů, i když skutečný počet může být vyšší. V českých zemích byly zřízeny internační tábory v Letek u Písku a Hodoníně u Kunštátu, odkud byli Romové posíláni do vyhlazovacích táborů, zejména do Auschwitz-Birkenau.
Poválečné období a současnost: Po druhé světové válce pokračovala diskriminace Romů v mnoha zemích. V komunistickém Československu byly Romům v 60. a 70. letech zakazovány tradiční zvyky, podporováno nucené usazování a dokonce prováděny nucené sterilizace. Dnes Romové v Evropě stále čelí diskriminaci v přístupu ke vzdělání, bydlení a zaměstnání, stejně jako anticikanismu a rasismu.
Romové v Evropě a v České republice
Romové jsou největší etnickou menšinou v Evropě. Žijí ve všech evropských zemích, přičemž největší komunity se nacházejí ve východní a jihovýchodní Evropě (např. v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku, Slovensku a Srbsku) a také ve Španělsku a Francii. Evropská unie se snaží prostřednictvím různých programů a strategií bojovat proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení Romů.
V České republice se k romské národnosti podle sčítání lidu v roce 2021 přihlásilo 21 691 obyvatel. Kvalifikované odhady však hovoří o mnohem vyšším počtu, kolem 250 000 Romů. Mnoho Romů se totiž kvůli historickým obavám a stigma nehlásí k romské národnosti v oficiálních sčítáních. Většina českých Romů pochází původem ze Slovenska a Maďarska (tzv. slovenští Romové). V posledních letech se v České republice zvyšuje povědomí o romském holocaustu a důraz je kladen na vzdělávání a integraci Romů do společnosti.
Sociální výzvy a diskuse
Romská komunita v mnoha zemích Evropy čelí složitým sociálním problémům, které jsou často výsledkem dlouhodobého vyloučení, diskriminace a historických okolností. Tyto problémy jsou předmětem častých veřejných diskusí a akademických studií.
Vyloučení a chudoba: Mnoho Romů žije v chudobě a sociálním vyloučení, často v segregovaných komunitách. To se projevuje omezeným přístupem ke kvalitnímu vzdělání, zdravotní péči a stabilnímu zaměstnání. Nedostatečné vzdělání a pracovní příležitosti mohou vést k závislosti na sociálním systému.
Kriminalita a drogy: V některých marginalizovaných komunitách, a to nejen romských, se může vyskytovat vyšší míra kriminality a problémů s drogami. Tyto jevy však nelze generalizovat na celou romskou populaci, která je rozmanitá a ve většině složená z občanů dodržujících zákony. Problémy s kriminalitou jsou často spojeny s chudobou a nedostatkem příležitostí.
Adaptace a integrace: Proces integrace Romů do většinové společnosti je komplexní a obousměrný. Na jedné straně je potřeba podpora ze strany státu a institucí pro zlepšení jejich životních podmínek a přístupu ke vzdělání a zaměstnání. Na druhé straně je důležitá také aktivní role romské komunity v přijímání těchto programů a snaha o adaptaci na většinové normy, aniž by se ztratila vlastní kulturní identita.
Anticikanismus a rasismus: Romové jsou často terčem předsudků a negativních stereotypů, které jsou součástí takzvaného anticikanismu. Tento typ rasismu se projevuje diskriminací v každodenním životě i v mediálním obraze. Obvinění z rasismu je vážné a má chránit menšiny před nespravedlivým útlakem. Nicméně v některých diskusích může být vnímáno, že obavy z nařčení z rasismu brání otevřené debatě o reálných problémech a efektivních řešeních. Existuje také pojem pozitivní diskriminace (někdy označovaná jako "pozitivní rasismus"), kdy jsou menšinám udělovány výhody za účelem vyrovnání historických nerovností, což může vést k pocitu nespravedlnosti u většinové populace.
Cílem objektivní debaty je hledat řešení pro sociální problémy, podporovat integraci a zároveň bojovat proti diskriminaci a předsudkům.
Pro laiky: Kdo jsou Romové?
Představte si skupinu lidí, kteří mají společnou historii, jazyk a kulturu, ale nemají vlastní zemi. To jsou Romové. Kdysi dávno, před mnoha staletími, jejich předci odešli z daleké Indie a putovali přes různé země, až se dostali do Evropy a dál po celém světě.
Odkud přišli? Jejich "pravlastí" je Indie. Dnes se vědci shodují, že pocházejí ze severozápadní Indie.
Čím jsou známí? Romové jsou známí svou bohatou hudbou, tancem a tradičními řemesly. Mají svůj vlastní jazyk, romštinu, i když mluví také jazyky zemí, kde žijí.
Jak žili? Dříve mnozí Romové žili kočovným způsobem života, což znamená, že se často stěhovali z místa na místo. Dnes už ale většina Romů žije usazeně, stejně jako ostatní lidé.
Co zažili? Bohužel, Romové zažili v historii spoustu pronásledování a nespravedlnosti. Lidé jim často nerozuměli a báli se jich, a tak je vyháněli, zotročovali, a dokonce i zabíjeli. Nejhroznější bylo, když je za druhé světové války nacisté chtěli úplně vyhladit – tomu se říká holocaust Romů.
Jak žijí dnes? Dnes žijí Romové po celé Evropě, včetně České republiky. Stále se ale potýkají s problémy, jako je diskriminace (kdy jsou lidé nespravedlivě posuzováni jen kvůli svému původu) nebo chudoba. Společnost se snaží zlepšit jejich postavení a bojovat proti předsudkům.
Romové jsou důležitou součástí mozaiky kultur v Evropě a na celém světě. Jsou to lidé s bohatou historií a jedinečnou identitou, kteří si zaslouží stejný respekt jako kdokoli jiný.
.jpg){kind=link}
Další soubory ve Wikimedia Commons: people Romani people