Margaret Thatcherová
Obsah boxu
Margaret Hilda Thatcherová, baronka Thatcherová (rozená Robertsová; * 13. října 1925, Grantham – † 8. dubna 2013, Londýn) byla britská politička, která v letech 1979 až 1990 zastávala funkci předsedkyně vlády Spojeného království. Byla nejdéle sloužící britskou premiérkou ve 20. století a první ženou v tomto úřadu. Pro svůj nekompromisní politický styl a politiku si vysloužila přezdívku Železná lady (The Iron Lady). Její politický program, známý jako thatcherismus, zásadně proměnil britskou ekonomiku i společnost.
📜 Život a kariéra
👶 Mládí a vzdělání
Narodila se jako Margaret Hilda Roberts v Granthamu v hrabství Lincolnshire. Její otec, Alfred Roberts, byl hokynář, který se aktivně angažoval v místní politice jako člen metodistické církve a městský radní. Právě on v ní probudil zájem o politiku a vštípil jí hodnoty tvrdé práce, soběstačnosti a fiskální zodpovědnosti.
Vystudovala chemii na Somerville College na Oxfordské univerzitě, kde se stala předsedkyní Konzervativní asociace Oxfordské univerzity. Po absolutoriu pracovala jako výzkumná chemička. Později se rozhodla pro změnu kariéry, vystudovala práva a v roce 1953 se stala advokátkou se specializací na daňové právo. V roce 1951 se provdala za úspěšného podnikatele Denise Thatchera, který ji finančně i morálně podporoval v její politické kariéře. Měli spolu dvě děti, dvojčata Carol a Marka.
🏛️ Vstup do politiky
Do politiky se pokoušela vstoupit již v letech 1950 a 1951, kdy neúspěšně kandidovala do Dolní sněmovny za volební obvod Dartford. Úspěšná byla až v roce 1959, kdy byla zvolena poslankyní za bezpečný konzervativní obvod Finchley v severním Londýně. Rychle si získala pověst schopné a pracovité političky a postupovala ve stranické hierarchii.
💼 Ministryně a vůdkyně opozice
Když Konzervativní strana pod vedením Edwarda Heatha vyhrála v roce 1970 volby, Thatcherová byla jmenována ministryní školství a vědy. V této funkci se stala známou především kvůli zrušení bezplatného mléka pro školní děti ve věku od sedmi do jedenácti let, což jí vyneslo nelichotivou přezdívku "Thatcher, the Milk Snatcher" (Thatcherová, zlodějka mléka).
Po dvou volebních porážkách Konzervativní strany v roce 1974 se rozhodla vyzvat Edwarda Heatha v souboji o vedení strany. V únoru 1975 ho překvapivě porazila a stala se první ženou v čele velké politické strany ve Spojeném království a vůdkyní opozice.
🇬🇧 Předsedkyně vlády (1979–1990)
V roce 1979, po období ekonomických potíží a masivních stávek známých jako "Zima nespokojenosti" (Winter of Discontent), dovedla Thatcherová konzervativce k drtivému volebnímu vítězství. Její vláda se okamžitě pustila do radikálních ekonomických reforem.
Její první funkční období bylo poznamenáno vysokou nezaměstnaností a sociálními nepokoji, ale také rozhodným vítězstvím ve válce o Falklandy v roce 1982 proti Argentině. Tento vojenský úspěch výrazně posílil její popularitu a přispěl k jejímu znovuzvolení v roce 1983.
Druhé funkční období (1983–1987) bylo ve znamení velkých privatizací státních podniků, jako byly British Telecom a British Airways, a tvrdého střetu s odbory, který vyvrcholil roční stávkou horníků (1984–1985). Vláda stávku ustála a zlomila moc odborových svazů, což považovala za klíčové pro modernizaci britské ekonomiky. V roce 1984 přežila pokus o atentát ze strany IRA, která provedla bombový útok na hotel v Brightonu během stranické konference.
Třetí volební vítězství v roce 1987 jí umožnilo pokračovat v reformách. Zavedení nového systému místních daní, tzv. "daně z hlavy" (Poll Tax), se však ukázalo jako extrémně nepopulární a vedlo k masovým protestům a nepokojům. Spolu s rostoucími neshodami uvnitř Konzervativní strany ohledně jejího euroskeptického postoje k evropské integraci to vedlo k jejímu pádu.
🚪 Rezignace a pozdější život
V listopadu 1990 ji ve stranickém hlasování o post lídra vyzval Michael Heseltine. Ačkoliv Thatcherová první kolo vyhrála, nezískala dostatečnou většinu, aby se vyhnula druhému kolu. Po konzultacích se svými ministry se rozhodla odstoupit, aby neprohlubovala rozkol ve straně. Jejím nástupcem se stal John Major.
Po odchodu z Dolní sněmovny v roce 1992 byla povýšena do šlechtického stavu jako baronka Thatcherová z Kestevenu a zasedala ve Sněmovně lordů. Napsala své paměti a zůstala vlivnou postavou na pravé straně politického spektra. V pozdějších letech se kvůli zhoršujícímu se zdraví stáhla z veřejného života. Zemřela na mrtvici 8. dubna 2013 v Londýně.
⚙️ Politika a reformy (Thatcherismus)
Její politická filozofie, známá jako thatcherismus, byla založena na principech volného trhu, omezení role státu, nízkých daní, privatizace a silné národní obrany.
💰 Ekonomická politika
Hlavním cílem její vlády bylo oživení britské ekonomiky, která v 70. letech trpěla vysokou inflací a nízkým růstem. Klíčovými nástroji byly:
- Monetarismus: Kontrola peněžní zásoby s cílem snížit inflaci.
- Privatizace: Prodej státních podniků soukromým investorům (např. British Gas, British Steel, Rolls-Royce). Cílem bylo zvýšit efektivitu a rozšířit vlastnictví akcií mezi veřejnost.
- Deregulace: Omezení státních regulací, zejména ve finančním sektoru (tzv. "Big Bang" na londýnské burze v roce 1986).
- Daňové škrty: Snížení daní z příjmu s cílem motivovat k práci a investicím.
🔨 Vztahy s odbory
Thatcherová považovala mocné odborové svazy za hlavní překážku ekonomické modernizace. Její vláda prosadila řadu zákonů omezujících právo na stávku a sílu odborů. Zásadním střetem byla stávka horníků v letech 1984–1985, která trvala téměř rok. Vláda odmítla ustoupit a stávka skončila porážkou odborů, což symbolizovalo konec jejich dominantního vlivu v britské politice a průmyslu.
🌍 Zahraniční politika
🇦🇷 Válka o Falklandy
V dubnu 1982 napadla Argentina britské Falklandy. Thatcherová reagovala rychle a rozhodně vysláním vojenské flotily. Po krátkém, ale intenzivním konfliktu britské síly ostrovy dobyly zpět. Vítězství výrazně posílilo její image silné a rozhodné vůdkyně a přispělo k jejímu drtivému volebnímu vítězství v roce 1983.
🇺🇸 Vztahy s USA a Ronaldem Reaganem
Thatcherová navázala velmi blízký politický i osobní vztah s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. Sdíleli podobné konzervativní a protikomunistické postoje a jejich spojenectví bylo klíčové v závěrečné fázi studené války.
🇪🇺 Postoj k Evropě
Ačkoliv podporovala jednotný evropský trh, byla silně euroskeptická vůči hlubší politické integraci a myšlence federální Evropy. Její slavný projev v Bruggách v roce 1988, kde odmítla centralizaci moci v Bruseli, se stal manifestem britského euroskepticismu. Její nekompromisní postoj k Evropě byl jedním z hlavních důvodů jejího pádu.
🕊️ Konec studené války
Thatcherová byla jednou z prvních západních lídrů, kteří rozpoznali reformní potenciál sovětského vůdce Michaila Gorbačova. Po jejich prvním setkání v roce 1984 pronesla slavnou větu: "S tímto mužem mohu jednat." Hrála důležitou roli jako prostředník mezi Reaganem a Gorbačovem, čímž přispěla k ukončení studené války.
💬 Odkaz a kontroverze
Margaret Thatcherová je jednou z nejvýznamnějších, ale zároveň nejkontroverznějších postav moderních britských dějin.
Její příznivci ji oslavují za to, že zvrátila ekonomický úpadek Spojeného království, zkrotila inflaci, zlomila moc militantních odborů a obnovila britskou hrdost a postavení ve světě. Její reformy podle nich položily základ pro dlouhé období ekonomického růstu.
Kritici jí naopak vyčítají, že její politika vedla k masivní nezaměstnanosti, zničení tradičních průmyslových odvětví (jako je těžba uhlí), prohloubení sociální nerovnosti a rozdělení společnosti na bohatý jih a chudý sever. Její nekompromisní styl byl často vnímán jako arogantní a bezcitný. Její odkaz dodnes vyvolává silné emoce a debaty.
💡 Pro laiky
- Thatcherismus: Politický a ekonomický směr, který prosazovala Margaret Thatcherová. Zjednodušeně řečeno, jde o myšlenku, že stát by se měl co nejméně plést do ekonomiky. To znamená prodávat státní firmy soukromníkům (privatizace), snižovat daně a omezovat moc odborů. Cílem je, aby volný trh a konkurence vedly k většímu bohatství.
- Privatizace: Proces, kdy vláda prodává podniky, které vlastní (např. poštu, elektrárny, aerolinky), soukromým firmám nebo lidem. Thatcherová věřila, že soukromí vlastníci budou hospodařit lépe a efektivněji než stát.
- Železná lady (Iron Lady): Přezdívka, kterou jí dal sovětský tisk kvůli jejímu tvrdému postoji vůči Sovětskému svazu. Thatcherové se přezdívka zalíbila, protože vystihovala její image silné a neústupné političky.
- Daň z hlavy (Poll Tax): Velmi nepopulární daň, kterou její vláda zavedla na konci 80. let. Místo daně z nemovitosti měl každý dospělý platit stejnou částku, bez ohledu na to, jak byl bohatý. To lidem přišlo nespravedlivé a vedlo to k obrovským protestům, které přispěly k jejímu pádu.