Josef Bartoň-Dobenín

Rozbalit box

Obsah boxu

Josef Bartoň-Dobenín (původně pouze Josef Bartoň, po nobilitaci v roce 1912 užívající predikát z Dobenína; 1862–1951) byl český textilní magnát, filantrop a dlouholetý starosta města Náchod. Spolu se svým bratrem Cyrilem Bartoněm patřil k nejvýznamnějším postavám hospodářského a kulturního života první poloviny 20. století v Čechách.

Jeho životní dráha kopíruje vzestup českého živlu v rámci Rakouska-Uherska. Zatímco stará rodová šlechta (jako Piccolominiové nebo Schaumburgové) v regionu ztrácela na dynamice, rodina Bartoňů, vzešlá z prostých poměrů domáckých tkalců, vybudovala moderní průmyslové impérium, které dalo práci tisícům lidí. Josef Bartoň-Dobenín se však do dějin nezapsal jen jako "textilní baron", ale především jako vizionář, který pověřil architekta Dušana Jurkoviče unikátní přestavbou zámku v Novém Městě nad Metují, čímž vytvořil jeden z klenotů evropské architektury.

🏭 Cesta na vrchol: Z chalupy do čela průmyslu

Příběh Josefa Bartoně-Dobenína nelze oddělit od jeho otce, zakladatele dynastie, Josefa Bartoně staršího (1828–1920).

Textilní revoluce v Náchodě

Rodina pocházela z malé obce Vysoká Srbská a zabývala se tradičním ručním tkalcovstvím a barvením plátna. Otec Josef Bartoň st. však vycítil nástup průmyslové revoluce. Přesunul se do Náchoda, kde v roce 1885 založil první mechanickou tkalcovnu.

**Nástup synů:** Josef Bartoň mladší (budoucí rytíř z Dobenína) a jeho bratr Cyril (později Bartoň z Dobenína, majitel zámku Zbraslav) vstoupili do otcova podniku velmi brzy.
**Expanze:** Pod jejich vedením se firma "Josef Bartoň a synové" stala gigantem. Skupovali konkurenční podniky, modernizovali výrobu, zaváděli parní stroje a elektrifikaci. Náchod se díky nim a dalším rodinám (Mautnerové, Katzauové) stal "Manchesterem východu".

Sociální cítění a paternalismus

Josef Bartoň-Dobenín byl typickým představitelem patriarchálního kapitalismu. Svůj majetek chápal jako závazek.

Pro své dělníky nechal stavět domky (dělnické kolonie), zřídil závodní jídelny, jesle a podporoval penzijní fondy.
Ačkoliv byl tvrdým obchodníkem, v dobách krizí (např. za první světové války) udržoval zaměstnanost i za cenu nižších zisků, čímž si získal loajalitu regionu.

🏛️ Starosta Náchoda a budovatel města

Jeho vliv dalece přesahoval brány továrny. V letech **1906 až 1930** (s přestávkami) zastával úřad starosty města Náchod. Toto čtvrtstoletí je považováno za "zlatou éru" rozvoje města.

**Nová radnice:** Byl hlavním iniciátorem výstavby monumentální Nové radnice na náměstí.
**Infrastruktura:** Za jeho úřadování byl Náchod elektrifikován, byla vybudována vodovodní síť a kanalizace.
**Mecenášství:** Ze svých soukromých prostředků financoval stavbu sirotčince, chudobince a podporoval školství. Jeho dary městu šly do milionů korun (v tehdejší měně).

🎖️ Cesta ke šlechtickému titulu

Vrcholem společenského vzestupu byl rok **1912**.

**Nobilitace:** Císař František Josef I. povýžil Josefa Bartoně (a jeho otce i bratra) do šlechtického stavu s titulem Rytíř (Ritter).
**Predikát:** Rodina si zvolila přídomek z Dobenína.
- *Symbolika:* Dobenín je název historické (dnes zaniklé) osady či pláně u Náchoda, kde byl v roce 1068 zvolen pražským biskupem Jaromír (bratr krále Vratislava II.). Volba tohoto predikátu byla demonstrací českého vlastenectví a hlásením se k hlubokým kořenům národní historie.
**Paradox:** Bartoňové se stali šlechtou pouhých 6 let před zánikem monarchie a zrušením šlechtických titulů v Československu. Přesto titul "z Dobenína" užívali i nadále jako součást občanského jména či rodové identity.

🏰 Zámek Nové Město nad Metují: Životní dílo

Zatímco Náchod byl místem jeho práce a politické kariéry, jeho srdcem se stalo nedaleké **Nové Město nad Metují**.

Koupě ruiny (1908)

V roce 1908 koupil Josef Bartoň chátrající zámek v Novém Městě nad Metují. Původní renesanční a barokní sídlo bylo v dezolátním stavu. Bartoň nechtěl jen "bydlet", chtěl vytvořit moderní, pohodlné a zároveň reprezentativní sídlo, které by ohromilo.

Spolupráce s Dušanem Jurkovičem

Pro rekonstrukci si vybral slovenského architekta **Dušana Jurkoviče**. Byla to odvážná a geniální volba.

**Koncepce:** Jurkovič propojil prvky lidové architektury (kterou miloval) se secesí a funkčním modernismem.
**Výsledek:** Vznikl unikátní zámek, který má zvenčí historickou tvář, ale uvnitř je vybaven nejmodernějšími technologiemi té doby (ústřední topení, elektřina, telefony, luxusní koupelny, výtahy na jídlo).
**Zahrada:** Jurkovič navrhl také unikátní dřevěný krytý most v zámecké zahradě, který spojuje horní a dolní terasu. Tento most je dodnes ikonou české architektury.
**Interiéry:** Bartoň pozval nejlepší umělce té doby – Pavel Janák (nábytek), František Kysela (výmalba), Max Švabinský (portréty). Zámek se stal galerií českého moderního umění.

🇨🇿 První republika a Masaryk

Po vzniku Československa v roce 1918 se Josef Bartoň-Dobenín (ač "čerstvý" šlechtic) stal loajálním občanem republiky.

**Vztah k Masarykovi:** Byl osobním přítelem prezidenta T. G. Masaryka. Prezident zámek v Novém Městě opakovaně navštěvoval a měl zde dokonce vyhrazené své apartmá.
**Podpora státu:** Rodina Bartoňů věnovala obrovské částky na obranu republiky (např. na výstavbu pohraničního opevnění ve 30. letech).

🕯️ Tragédie konce života (1939–1951)

Závěr života tohoto velkého muže byl poznamenán tragédií českého národa.

**Okupace:** Během nacistické okupace byla rodina perzekvována, majetek byl pod nucenou správou, ale Bartoňové se snažili podporovat odboj a zaměstnance.
**Únor 1948:** Definitivní ránu zasadil komunistický převrat. Textilní továrny byly znárodněny (vznikl národní podnik Tepna), zámek byl konfiskován.
**Smrt:** Josef Bartoň-Dobenín dožil v ústraní v Novém Městě nad Metují. Zemřel v roce **1951** ve věku 88 let. Viděl, jak se jeho celoživotní dílo hroutí a přechází do rukou státu, který ho nechal chátrat.

👑 Dědictví a současnost (Stav 2025)

Příběh Josefa Bartoně-Dobenína má v roce 2025 šťastný konec, což je v českých restitucích vzácné.

Restituce a obnova

Po roce 1989 byl zámek v Novém Městě nad Metují vrácen v restituci potomkům (vnukovi Josephu Michaelu Bartonu Dobeninovi, který se vrátil z emigrace v USA).

**Vzorová péče:** Rodina se o zámek stará příkladně. Je přístupný veřejnosti, konají se zde prohlídky, svatby a kulturní akce. V roce 2025 je zámek v excelentní kondici, včetně zahrad a Jurkovičova mostu.
**Rodina:** Současným hlavou rodu a správcem majetku je **Joseph Michael Barton Dobenin** (případně již jeho nástupci, vzhledem k věku). Rodina se aktivně účastní života v regionu a navazuje na filantropickou tradici svého předka.

Odkaz v Náchodě

V Náchodě připomíná Josefa Bartoně nejen budova radnice a bývalé továrny (dnes často konvertované brownfieldy), ale i sochy a pamětní desky. Je vnímán jako "otec moderního Náchoda".

🤓 Sekce "Pro laiky"

Kdo byl Josef Bartoň-Dobenín?

Představte si českého Baťu, ale v textilu a s titulem rytíře. 1. **Bohatství:** Byl pohádkově bohatý. Jeho továrny vyráběly látky pro půlku Evropy. 2. **Šlechtic:** Byl to "self-made man". Císař pán ho povýšil na šlechtice, protože viděl, kolik dobrého dělá (školky, domovy pro chudé). 3. **Stavitel:** Koupil rozpadlý zámek v Novém Městě nad Metují a najal na něj "šíleného" architekta Jurkoviče. Výsledek? Zámek, který má zvenku věžičky, ale uvnitř měl už před 100 lety splachovací záchody, telefony a ústřední topení. 4. **Vlastenec:** Kamarádil se s Masarykem a dával peníze na bunkry proti Hitlerovi. 5. **Konec:** Komunisti mu všechno sebrali. Naštěstí jeho vnuk se po roce 1989 vrátil z Ameriky a dal zámek zase do pořádku.

📊 Rodokmen a vazby

**Josef Bartoň st.** (1828–1920) – zakladatel impéria
- **Josef Bartoň-Dobenín** (1862–1951) – stavebník Nového Města
  - **Václav Bartoň-Dobenín**
    - **Václav Bartoň-Dobenín ml.**
      - **Joseph Michael Barton Dobenin** (restituent)
- **Cyril Bartoň-Dobenín** (1863–1953) – majitel zámku Zbraslav, významný mecenáš

📑 Zdroje

Oficiální web Zámku Nové Město nad Metují
Web města Náchod: Významné osobnosti
Novotná, Jelena. Bartoňové z Dobenína: Národní a kulturní aktivity.
Lukeš, Zdeněk. Splátka dluhu: Praha a její moderní architektura (část věnovaná Jurkovičovi a Bartoňům).
Kapusta, Jan. Šedesát let od smrti Josefa Bartoně-Dobenína. (Náchodský zpravodaj).