Jáva

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - ostrov Šablona:Různé významy Jáva (indonésky Jawa) je ostrov v Indonésii a nejlidnatější ostrov na světě. S více než 150 miliony obyvatel na ploše přibližně 128 297 km² je také jedním z nejhustěji osídlených míst na Zemi. Na Jávě se nachází hlavní město Indonésie, Jakarta. Ostrov je politickým, ekonomickým a kulturním centrem země a hraje klíčovou roli v její historii. Jáva je téměř výhradně vulkanického původu a je součástí tzv. Tichomořského ohnivého kruhu.

🌍 Geografie

Jáva je součástí souostroví Velké Sundy. Nachází se mezi Sumatrou na západě a Bali na východě. Na severu ji omývá Jávské moře a na jihu Indický oceán. Ostrov je protáhlý ve směru od západu na východ v délce přes 1000 km.

🌋 Geologie a vulkanismus

Jáva je mimořádně seismicky aktivní oblastí. Její páteř tvoří řetězec sopek, z nichž mnohé jsou stále aktivní. Na ostrově se nachází 38 sopek, které v minulosti projevily aktivitu. Mezi nejznámější a nejaktivnější patří Merapi, Semeru (nejvyšší hora Jávy, 3 676 m n. m.) a Bromo. Sopečná činnost sice představuje neustálé riziko pro hustě osídlené oblasti, ale zároveň je zdrojem extrémně úrodné půdy, která umožňuje intenzivní zemědělství a pěstování rýže i několikrát do roka.

🏞️ Krajina a příroda

Krajina Jávy je velmi rozmanitá. Od vysokých sopečných vrcholů přes svěží zelená údolí s terasovitými rýžovými poli až po tropické deštné pralesy a pobřežní mangrovy. Původní pralesy byly z velké části vykáceny kvůli zemědělské půdě, ale jejich zbytky jsou chráněny v několika národních parcích.

• Národní park Ujung Kulon: Nachází se na nejzápadnějším cípu Jávy a je na seznamu světového dědictví UNESCO. Je posledním útočištěm kriticky ohroženého nosorožce jávského.
• Národní park Bromo Tengger Semeru: Rozkládá se ve východní části ostrova a je známý svou "měsíční" krajinou s aktivními sopkami Bromo a Semeru.
• Národní park Meru Betiri: Místo, kde se pravděpodobně vyskytoval dnes již vyhynulý tygr jávský.

🌦️ Podnebí

Jáva má tropické monzunové podnebí. Střídají se zde dvě hlavní období:

• Období dešťů: Trvá přibližně od října do dubna a je charakteristické vysokou vlhkostí a častými, vydatnými srážkami.
• Období sucha: Trvá od května do září, srážek je méně a počasí je slunečnější.

Teploty jsou po celý rok poměrně stabilní a pohybují se mezi 22 °C a 32 °C v nížinách. Ve vyšších horských polohách mohou teploty klesat výrazně níže.

📜 Historie

Jáva má bohatou a komplexní historii, která sahá až do pravěku.

🕰️ Pravěk a raná království

Na Jávě byly nalezeny jedny z nejstarších fosilií předchůdců člověka, známé jako "javánský člověk" (Homo erectus). První komplexní státní útvary se zde začaly formovat pod vlivem indické kultury. Od 4. století se na západní Jávě rozvíjelo hinduistické království Tarumanagara. Později následovala další významná království jako Medang (Mataram) a Singhasari.

👑 Éra velkých říší

Zlatým věkem jávské historie byla éra říše Madžapahit (1293–cca 1527). Tato hinduisticko-buddhistická říše se sídlem na východní Jávě ovládala většinu dnešní Indonésie a části Malajsie. Během její vlády vzkvétalo umění, literatura i architektura, což dokládají velkolepé chrámové komplexy.

🕌 Příchod islámu a sultanáty

Od 15. století začal na Jávu pronikat islám, který postupně vytlačil hinduismus a buddhismus. Vznikly mocné islámské sultanáty, jako byly Demak a později Sultanát Mataram, který ovládal většinu střední a východní Jávy.

🇳🇱 Koloniální období

V 17. století na ostrov dorazila Nizozemská východoindická společnost (VOC) a postupně získávala kontrolu nad obchodem s kořením a celým ostrovem. Po jejím bankrotu se Jáva stala součástí kolonie Nizozemská východní Indie. Nizozemská nadvláda byla charakterizována vykořisťováním místních zdrojů, zejména prostřednictvím systému nucených prací (Cultuurstelsel).

🇮🇩 Moderní dějiny

Během druhé světové války byla Jáva okupována Japonskem. Po japonské kapitulaci v roce 1945 vyhlásili indonéští nacionalisté v čele se Sukarnem nezávislost. Následovala Indonéská národní revoluce, jejímž centrem byla právě Jáva. Po získání plné nezávislosti v roce 1949 se Jáva stala politickým a ekonomickým jádrem nové Indonéské republiky.

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo a demografie

S více než 150 miliony obyvatel je Jáva nejlidnatějším ostrovem světa. Hustota zalidnění přesahuje 1100 obyvatel na km², což z ní činí jedno z nejhustěji osídlených území této velikosti.

🗣️ Etnické skupiny a jazyky

Na Jávě žije několik hlavních etnických skupin:

• Javánci: Tvoří zhruba dvě třetiny populace a obývají především střední a východní část ostrova. Jejich jazykem je javánština.
• Sundánci: Obývají západní část Jávy a mluví sundštinou.
• Madurci: Pocházejí z blízkého ostrova Madura, ale tvoří významné komunity i na východní Jávě.

Oficiálním jazykem celé Indonésie, a tedy i Jávy, je indonéština (Bahasa Indonesia), která slouží jako lingua franca mezi různými etniky.

⛪ Náboženství

Převládajícím náboženstvím je sunnitský islám, ke kterému se hlásí více než 90 % populace. Na Jávě má islám často synkretickou podobu, smíšenou s prvky starších animistických, hinduistických a buddhistických věr (známo jako Kejawen). Existují zde i menšiny křesťanů, buddhistů a hinduistů (např. etnikum Tenggerese v okolí sopky Bromo).

🏙️ Významná města

• Jakarta: Hlavní a největší město Indonésie, obrovská metropole s více než 10 miliony obyvatel (přes 30 milionů v aglomeraci).
• Surabaya: Druhé největší město, významný přístav a průmyslové centrum na východě Jávy.
• Bandung: Hlavní město provincie Západní Jáva, známé svou koloniální architekturou a univerzitami.
• Yogyakarta: Kulturní a historické srdce Jávy, sídlo sultána a brána k chrámům Borobudur a Prambanan.
• Semarang: Hlavní město provincie Střední Jáva, důležitý přístav.
• Malang: Významné město na východě Jávy, oblíbené pro své mírnější klima.

🏛️ Kultura a umění

Jávská kultura je nesmírně bohatá a rozmanitá, s hlubokými kořeny v hinduisticko-buddhistických tradicích, které byly později obohaceny islámskými vlivy.

• Hudba a tanec: Neodmyslitelnou součástí jávské kultury je orchestr gamelan, soubor převážně bronzových bicích nástrojů. Doprovází tradiční dvorní tance, jako je pomalý a meditativní Bedhaya nebo Serimpi.
• Divadlo: Světově proslulé je stínové loutkové divadlo Wayang kulit, které je zapsáno na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Loutky z buvolí kůže zobrazují příběhy z hinduistických eposů Rámájana a Mahábhárata.
• Řemesla: Jáva je centrem výroby batiku, tradiční techniky zdobení látek voskem a barvami. Dalším symbolem je kris, asymetrická dýka s duchovním významem.
• Architektura: Ostrov se pyšní dvěma z nejvýznamnějších buddhistických a hinduistických památek na světě:

   * Borobudur: Největší buddhistický chrám na světě, postavený v 9. století.
   * Prambanan: Rozsáhlý komplex hinduistických chrámů zasvěcených božstvům Šiva, Višnu a Brahma.

💰 Ekonomika

Jáva je ekonomickým motorem Indonésie, který generuje více než polovinu HDP celé země.

• Zemědělství: Díky úrodné sopečné půdě je zemědělství stále klíčovým sektorem. Hlavní plodinou je rýže, pěstovaná na zavlažovaných terasovitých polích (sawah). Dále se pěstuje káva (slavná "jávská káva"), čaj, kaučuk, cukrová třtina a různé druhy tropického ovoce.
• Průmysl a služby: Většina indonéského průmyslu je soustředěna v aglomeracích kolem Jakarty, Surabaye a Bandungu. Zahrnuje textilní, automobilový, elektronický a potravinářský průmysl. Rychle se rozvíjí také sektor služeb, financí a turismu.
• Doprava: Ostrov má nejrozvinutější dopravní infrastrukturu v Indonésii. Hustá silniční síť je doplněna rozsáhlou železniční sítí, která spojuje všechna velká města. Mezinárodní letiště Soekarno-Hatta v Jakartě je nejrušnějším v zemi.

💡 Pro laiky

• Vulkán (sopka): Je to hora, která může čas od času vybuchnout a chrlit lávu, popel a plyny. Jáva jich má desítky. Díky sopečnému popelu je půda kolem nich velmi úrodná, což je skvělé pro pěstování plodin, ale výbuchy mohou být i nebezpečné.
• Rýžové pole (Sawah): Jsou to zaplavená pole, kde se pěstuje rýže. Na Jávě často tvoří krásné zelené terasy na svazích kopců. Je to typický obrázek jávského venkova.
• Batik: Speciální způsob zdobení látek. Na látku se horkým voskem nakreslí vzor, poté se látka obarví a vosk se odstraní. Místa pod voskem zůstanou neobarvená. Tento proces se může opakovat s různými barvami, čímž vznikají složité a barevné vzory. Je to důležitá součást místní kultury.
• Gamelan: Tradiční indonéský orchestr, který se skládá hlavně z různých bronzových gongů, metalofonů a bubnů. Jeho hudba má charakteristický, zvonivý a často hypnotický zvuk.

Šablona:Aktualizováno