Bašár al-Asad
Obsah boxu
Bašár Háfiz al-Asad (arabsky بشار حافظ الأسد, * 11. září 1965, Damašek) je bývalý syrský politik a voják, který v letech 2000 až 2024 působil jako 19. prezident Sýrie. Jeho vláda byla charakterizována jako vysoce autoritářská a represivní. Během jeho prezidentství vypukla v roce 2011 syrská občanská válka, která vedla k jedné z největších humanitárních katastrof 21. století. Jeho režim byl svržen v prosinci 2024 po bleskové ofenzivě opozičních sil, která ukončila 53letou vládu rodiny Asadů v Sýrii.
Původním povoláním byl oční lékař a neočekávalo se, že vstoupí do politiky. Jeho starší bratr Básil al-Asad byl připravován jako nástupce jejich otce, prezidenta Háfize al-Asada. Po Básilově smrti při autonehodě v roce 1994 byl Bašár povolán zpět do Sýrie z Londýna, kde se specializoval na oftalmologii. Následně vstoupil do armády a byl systematicky připravován na převzetí moci.
Po smrti svého otce v roce 2000 se stal prezidentem. Jeho nástup k moci byl spojen s nadějemi na reformy, které vyústily v krátké období politického uvolnění známé jako Damašské jaro. Tyto snahy však byly brzy potlačeny a Asadův režim se vrátil k represivním metodám svého předchůdce. Během arabského jara v roce 2011 vedly protesty proti jeho vládě k brutálnímu zásahu bezpečnostních složek, což přerostlo v ničivou občanskou válku. Během konfliktu byl jeho režim obviněn z řady válečných zločinů, včetně použití chemických zbraní proti civilistům. S klíčovou vojenskou podporou Ruska a Íránu se mu podařilo udržet u moci a potlačit většinu opozičních sil. Na konci roku 2024 však jeho režim nečekaně a rychle zkolaboval a Asad uprchl ze země.
🧬 Původ a mládí
Bašár al-Asad se narodil v Damašku jako druhý syn Háfize al-Asada, který se v roce 1971 stal prezidentem Sýrie, a jeho manželky Anísy Machlúfové. Rodina Asadů patří k alavitské menšině, odnoži ší'itského islámu, která tvoří přibližně 12 % syrské populace, ale za vlády Asadů dominovala politickému, vojenskému a bezpečnostnímu aparátu země.
Vyrůstal v privilegovaném prostředí, ale stranou veřejného zájmu, protože veškerá pozornost byla upřena na jeho staršího bratra Básila, který byl otcem systematicky připravován na roli budoucího prezidenta. Bašár byl popisován jako tichý a studijně zaměřený mladík. Absolvoval francouzsko-arabskou školu al-Hurriya v Damašku a plynule hovoří anglicky a francouzsky.
🎓 Vzdělání a cesta k moci
V roce 1988 dokončil studium medicíny na Damašské univerzitě a začal pracovat jako vojenský lékař v největší vojenské nemocnici Tišrín. Na rozdíl od svého otce a bratra nejevil velký zájem o politiku ani armádu. V roce 1992 odcestoval do Londýna, kde se ve Western Eye Hospital specializoval na oftalmologii. Během svého pobytu v Londýně žil relativně anonymním životem a seznámil se se svou budoucí manželkou Asmou Akhrasovou, britskou občankou syrského původu.
Život Bašára al-Asada se dramaticky změnil 21. ledna 1994, kdy jeho bratr Básil zahynul při automobilové nehodě. Bašár byl okamžitě povolán zpět do Sýrie, aby zaujal Básilovo místo jako předpokládaný nástupce. Nastoupil na vojenskou akademii v Homsu a rychle postupoval v hodnostech. V roce 1999 byl povýšen na plukovníka. Současně se stal hlavním poradcem svého otce a vedl boj proti korupci, což mu získalo určitou popularitu.
Po smrti Háfize al-Asada 10. června 2000 byl Bašár povýšen na generálporučíka, jmenován vrchním velitelem ozbrojených sil a nominován stranou Baas na post prezidenta. Syrský parlament narychlo změnil ústavu a snížil minimální věk pro kandidaturu na prezidenta ze 40 na 34 let, což byl přesně Asadův věk. V referendu, kde byl jediným kandidátem, získal údajně 97,29 % hlasů a 17. července 2000 složil prezidentskou přísahu.
👑 Prezidentství (2000–2011)
🌸 Damašské jaro a konsolidace moci
Po nástupu do úřadu sliboval Bašár al-Asad ekonomické a politické reformy. Jeho inaugurační projev vyvolal naděje na změnu a vedl k období známému jako Damašské jaro. Během tohoto krátkého období uvolnění vznikly četné politické salony, kde se otevřeně diskutovalo o demokracii a lidských právech. Byly propuštěny stovky politických vězňů a omezena cenzura.
Tato liberalizace však netrvala dlouho. Stará garda ve straně Baas a bezpečnostních složkách, obávající se ztráty moci, vyvinula na Asada tlak, aby reformy zastavil. V polovině roku 2001 režim opět přitvrdil, politické salony byly zakázány a přední aktivisté a intelektuálové byli uvězněni. Asad tak upevnil svou autoritářskou vládu, která se opírala o rozsáhlý bezpečnostní aparát (známý jako Muchabarat) a kontrolu nad všemi aspekty syrské společnosti.
🌍 Zahraniční politika
V zahraniční politice pokračoval Asad v linii svého otce. Udržoval spojenectví s Íránem a podporoval militantní skupiny jako Hizballáh v Libanonu a palestinský Hamás. Jeho vztahy se západními zeměmi byly napjaté, zejména po americké invazi do Iráku v roce 2003, kterou Sýrie ostře odsoudila. Vztahy se zhoršily ještě více po atentátu na libanonského premiéra Rafíka Harírího v roce 2005, z něhož byla Sýrie široce obviňována. Mezinárodní tlak donutil Asada stáhnout syrské vojáky z Libanonu po téměř 30 letech okupace.
💥 Syrská občanská válka (2011–2024)
✊ Počátky povstání
V březnu 2011, v kontextu arabského jara, vypukly v syrském městě Dará protivládní protesty. Inspirací bylo zatčení a mučení skupiny dospívajících chlapců, kteří na zeď napsali revoluční hesla. Asadův režim reagoval na pokojné demonstrace brutální silou, což vedlo k rychlé eskalaci napětí po celé zemi. Asad odmítl jakékoli ústupky, označil protestující za "teroristy" a slíbil, že povstání potlačí "železnou pěstí".
⚔️ Eskalace konfliktu a mezinárodní intervence
Brutální represe vedly k tomu, že se protesty změnily v ozbrojené povstání. Dezertéři ze syrské armády zformovali Syrskou svobodnou armádu a konflikt přerostl v plnohodnotnou občanskou válku. Válka se brzy stala komplexním a mnohostranným konfliktem, do kterého se zapojily regionální i světové mocnosti.
Asadův režim získal klíčovou vojenskou a finanční podporu od Ruska a Íránu. Ruské letectvo zahájilo v roce 2015 masivní bombardovací kampaň, která zvrátila průběh války ve prospěch Asada. Na druhé straně opoziční skupiny podporovaly Spojené státy, Turecko, Saúdská Arábie a Katar. Na syrském území také vznikl a expandoval samozvaný Islámský stát, který bojoval proti všem ostatním stranám konfliktu.
☠️ Obvinění z válečných zločinů
Během války byl Asadův režim opakovaně obviněn mezinárodními organizacemi, včetně OSN, z páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Mezi nejzávažnější obvinění patří:
- Použití chemických zbraní, včetně sarinu, proti civilním cílům, nejznáměji při útoku v Ghútě v roce 2013 a v Chán Šajchúnu v roce 2017.
- Systematické mučení a mimosoudní popravy desítek tisíc vězňů v syrských věznicích.
- Používání barelových bomb a plošné bombardování civilních oblastí, včetně nemocnic a škol.
- Obléhání měst a vyvolávání hladomoru jako válečné taktiky.
📉 Pád režimu (2024)
Na konci listopadu 2024 zahájily opoziční síly, vedené islamistickou skupinou Hajat Tahrír aš-Šám, bleskovou ofenzívu v severozápadní Sýrii. Během několika dní se jim podařilo prolomit obranné linie syrské armády, která se ukázala jako demoralizovaná a neschopná efektivního odporu. Rebelové rychle obsadili klíčová města jako Aleppo a Hamá.
Ofenzíva pokračovala nezadržitelným tempem na jih. Syrská armáda se hroutila a vojáci masově dezertovali nebo se vzdávali. Dne 7. prosince 2024 padlo město Homs a opoziční síly obklíčily hlavní město Damašek. Ráno 8. prosince 2024 vstoupili rebelové do Damašku bez většího odporu. Bašár al-Asad a jeho rodina uprchli ze země, podle zpráv odletěli letadlem do Moskvy, kde jim Rusko poskytlo azyl. Tímto aktem skončila 53letá vláda rodiny Asadů a 24leté prezidentství Bašára al-Asada.
👨👩👧👦 Osobní život
V prosinci 2000 se Bašár al-Asad oženil s Asmou Akhrasovou, investiční bankéřkou, která vyrostla ve Spojeném království. Společně mají tři děti: syna Háfize (pojmenovaného po dědečkovi), dceru Zajn a syna Karíma.
Asma al-Asad se zpočátku snažila budovat image moderní a elegantní první dámy, zaměřené na charitativní a kulturní aktivity. Během občanské války se však stala kontroverzní postavou, která pevně stála za politikou svého manžela.
🏛️ Politický odkaz a hodnocení
Bašár al-Asad zanechává Sýrii v troskách. Jeho vláda je spojena s jednou z nejhorších humanitárních krizí 21. století. Občanská válka si vyžádala více než půl milionu obětí, miliony lidí byly nuceny opustit své domovy a velká část infrastruktury země byla zničena.
Je vnímán jako nemilosrdný diktátor, který se pro udržení moci neštítil použít jakékoli prostředky, včetně masového násilí proti vlastnímu obyvatelstvu. Zatímco jeho stoupenci ho považovali za ochránce Sýrie před islámským extremismem a západním imperialismem, pro drtivou většinu světa a mnoho Syřanů je symbolem tyranie, brutality a zkázy. Jeho pád v roce 2024 byl oslavován v mnoha částech Sýrie i v zahraničí jako konec éry útlaku.
🧑🏫 Pro laiky
- Alavité: Náboženská menšina v Sýrii, která je odnoží ší'itského islámu. Rodina Asadů patří k této skupině a během své vlády dosadila její členy do klíčových pozic v armádě a vládě, přestože tvoří jen malou část populace.
- Arabská socialistická strana Baas: Politická strana, která v Sýrii vládla od roku 1963 až do pádu Asadova režimu v roce 2024. Její ideologie kombinuje arabský nacionalismus a socialismus. V praxi fungovala jako nástroj k udržení moci rodiny Asadů.
- Damašské jaro: Krátké období politického uvolnění a naděje na reformy, které nastalo hned po nástupu Bašára al-Asada k moci v roce 2000. Bylo však rychle potlačeno.
- Muchabarat: Souhrnný název pro syrské tajné služby a bezpečnostní aparát. Byl to hlavní pilíř Asadova režimu, zodpovědný za sledování, zatýkání, mučení a likvidaci oponentů.