Hizballáh

Hizballáh ; حزب الله
	Soubor:Hezbollah logo.svg
	Bývalý generální tajemník Hasan Nasralláh (zabit v roce 2024)
Sídlo	Bejrút, Libanon
Oblast působení	Primárně Libanon, aktivity na Blízkém východě i celosvětově
Ideologie	Šíitský islamismus, chomejnismus, antiimperialismus, antisionismus, libanonský nacionalismus
Rozpočet	Odhadem stovky milionů až přes 1 miliardu USD ročně
	[www.moqawama.org.lb Oficiální web]

Rozbalit box

Obsah boxu

Hizballáh (arabsky: حزب الله, v přepisu Ḥizb Allāh, doslova „Strana Boží“) je šíitská islamistická politická a polovojenská organizace působící v Libanonu. Vznikla s podporou Íránu na počátku 80. let 20. století, původně jako odbojová skupina proti izraelské okupaci jižního Libanonu. Postupem času se vyvinula v klíčového hráče na libanonské politické scéně, provozuje rozsáhlou síť sociálních služeb a zároveň disponuje silným vojenským křídlem, které je považováno za jedno z nejmocnějších nestátních ozbrojených uskupení na světě.

Zatímco v Libanonu je významnou politickou silou s křesly v parlamentu a podporou značné části šíitské populace, mnoho západních i arabských zemí, včetně USA, Evropské unie (její vojenské křídlo), Liga arabských států a Rady pro spolupráci v Zálivu, označuje Hizballáh nebo jeho části za teroristickou organizaci.

📜 Vznik a formování

Hizballáh se zformoval v reakci na události na Blízkém východě na přelomu 70. a 80. let 20. století. Klíčovými katalyzátory jeho vzniku byly:

Íránská islámská revoluce (1979): Vítězství ajatolláha Rúholláha Chomejního v Íránu poskytlo ideologický a finanční základ pro export islámské revoluce. Íránské Islámské revoluční gardy sehrály klíčovou roli v organizaci, výcviku a financování nově vznikající skupiny v Libanonu.
Libanonská občanská válka (1975–1990): Dlouholetý konflikt oslabil centrální libanonskou vládu a vytvořil mocenské vakuum, ve kterém mohly vzkvétat různé milice. Ší'ité, historicky marginalizovaná komunita v Libanonu, hledali nové, radikálnější zastoupení svých zájmů než nabízelo umírněnější hnutí Amal.
Izraelská invaze do Libanonu (1982): Přímým spouštěčem pro vznik Hizballáhu byla izraelská vojenská operace „Mír pro Galileu“, jejímž cílem bylo zničit základny Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) v Libanonu. Izraelská okupace jižního Libanonu mobilizovala šíitské duchovní a bojovníky, kteří se s podporou Íránu sjednotili pod praporem „islámského odporu“.

V roce 1985 vydal Hizballáh svůj politický manifest, ve kterém oficiálně oznámil svou existenci. V manifestu definoval své hlavní nepřátele: Izrael, Spojené státy a západní imperialismus. Cílem bylo vyhnat všechny koloniální mocnosti z Libanonu, postavit před soud členy strany Katáib (Falangy) za jejich zločiny a nabídnout lidem možnost vytvoření islámského státu.

🧠 Ideologie a cíle

Ideologie Hizballáhu je komplexní a kombinuje náboženské, politické a nacionalistické prvky. Jejími pilíři jsou:

Chomejnismus: Hnutí se hlásí k politicko-náboženské doktríně ájatolláha Chomejního, zejména k principu Vilájat-e faqíh (Vláda právníka), který legitimizuje vládu nejvyššího duchovního vůdce. I když Hizballáh usiluje o islámský stát v Libanonu, v posledních dekádách pragmaticky uznal multikonfesní realitu země a svůj cíl prosazuje spíše dlouhodobou kulturní a sociální transformací než okamžitým převratem.
Antisionismus: Jádrem ideologie je nesmiřitelný postoj vůči Izraeli. Hizballáh neuznává jeho existenci a považuje ho za nelegitimní okupační entitu na muslimské půdě. Jedním z jeho hlavních cílů je „osvobození Jeruzaléma“ a zničení sionistického státu. Tento postoj je hlavním zdrojem jeho popularity v částech arabského a muslimského světa.
Antiimperialismus: Hizballáh vnímá Spojené státy a další západní mocnosti jako imperialistické síly, které se snaží ovládat Blízký východ a jeho zdroje. Vystupuje proti americké politice v regionu a jejím spojencům.
Libanonský nacionalismus: Přestože je Hizballáh úzce spjat s Íránem, postupně se stal také významnou libanonskou nacionalistickou silou. Svou image buduje na roli obránce libanonské suverenity, zejména proti Izraeli. Tento narativ posílil po stažení izraelských vojsk z jižního Libanonu v roce 2000, které si Hizballáh připisuje jako své vítězství.

🏛️ Struktura organizace

Hizballáh má vysoce organizovanou a hierarchickou strukturu, která mu umožňuje efektivně fungovat jak na politické, tak na vojenské a sociální úrovni. Nejvyšším rozhodovacím orgánem je Rada Šúrá (Madžlis aš-Šúrá), sedmičlenný (někdy až devítičlenný) sbor v čele s generálním tajemníkem. Tato rada dohlíží na všechny aspekty činnosti hnutí.

Struktura se dělí na tři hlavní pilíře:

🗳️ Politické křídlo

Politické křídlo Hizballáhu je plně integrováno do libanonského politického systému. Pravidelně se účastní parlamentních i komunálních voleb a tvoří jeden z hlavních politických bloků v libanonském parlamentu, známý jako „Blok loajality a odporu“. Jeho poslanci a ministři ve vládě prosazují agendu hnutí a chrání jeho zájmy, zejména právo držet zbraně pod záminkou obrany země.

Díky své politické moci má Hizballáh významný vliv na formování vlád, volbu prezidenta a klíčová státní rozhodnutí. Tato politická legitimita mu poskytuje krytí pro jeho vojenské aktivity a komplikuje snahy o jeho odzbrojení, které požaduje Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1559.

⚔️ Vojenské křídlo (Islámský odpor)

Vojenské křídlo, známé jako Islámský odpor (al-Muqáwama al-islámíja), je jádrem moci Hizballáhu. Je považováno za jednu z nejlépe vyzbrojených a nejzkušenějších nestátních armád na světě. Jeho velení má na starosti tzv. Rada pro džihád (Jihad Council), která se zodpovídá přímo Radě Šúrá.

Odhaduje se, že Hizballáh má desítky tisíc aktivních a záložních bojovníků. Mezi jeho elitní jednotky patří jednotka Radwán, specializovaná na ofenzivní operace a průniky na nepřátelské území. Vojenské křídlo získalo rozsáhlé bojové zkušenosti během izraelské okupace, v konfliktu s Izraelem v roce 2006 a zejména během své masivní intervence v syrské občanské válce na straně prezidenta Bašára al-Asada.

Arzenál a schopnosti

Hlavní silou Hizballáhu je jeho rozsáhlý arzenál raket a střel. Odhady z počátku roku 2025 hovoří o 150 000 až 200 000 kusech. Tento arzenál zahrnuje:

Neklasické dělostřelecké rakety: Tisíce raket typu Kaťuša s krátkým doletem.
Rakety středního a dlouhého doletu: Pokročilejší a přesnější rakety jako íránské Fadžr-3, Fadžr-5, Ra'ad nebo syrské M-600, které mohou zasáhnout většinu území Izraele, včetně velkých měst jako Tel Aviv a Jeruzalém.
Přesně naváděné střely: Hizballáh disponuje rostoucím počtem přesně naváděných střel, které představují strategickou hrozbu pro klíčovou izraelskou infrastrukturu (letiště, elektrárny, vojenské základny).
Protiletadlové a protilodní střely: Organizace vlastní také moderní protilodní střely (např. C-802) a různé systémy protivzdušné obrany, které omezují volnost izraelského letectva nad Libanonem.
Drony: Hizballáh masivně využívá průzkumné i útočné drony (tzv. kamikadze drony).

❤️ Sociální a mediální křídlo

Hizballáh si udržuje podporu obyvatelstva prostřednictvím rozsáhlé sítě sociálních, vzdělávacích a zdravotnických institucí. Tato "stínová" sociální infrastruktura je často efektivnější a dostupnější než služby poskytované libanonským státem, zejména v chudších šíitských oblastech na jihu Libanonu, v údolí Bikáa a na předměstích Bejrútu.

Mezi klíčové organizace patří:

Džihád al-Biná' (Džihád výstavby): Stavební společnost, která se zabývá obnovou po válečných konfliktech, stavbou infrastruktury, vodovodů a elektrických sítí.
Islámská zdravotnická organizace: Provozuje desítky nemocnic, klinik a lékáren, které poskytují dotovanou nebo bezplatnou péči.
Nadace mučedníků: Poskytuje finanční a sociální podporu rodinám bojovníků, kteří zemřeli v boji.
Vzdělávací instituce: Hizballáh provozuje síť škol, od mateřských po střední, které kombinují standardní libanonské osnovy s náboženskou a ideologickou výchovou.

Mediální aparát Hizballáhu je klíčový pro šíření jeho propagandy a ideologie. Jeho vlajkovou lodí je satelitní televize Al-Manar („Maják“) a rozhlasová stanice an-Núr („Světlo“), které vysílají po celém světě.

⚔️ Klíčové vojenské operace a konflikty

Hizballáh se od svého vzniku účastnil řady ozbrojených konfliktů, které formovaly jeho vojenskou doktrínu a posilovaly jeho reputaci v regionu.

Okupace jižního Libanonu (1985–2000): Během tohoto období vedl Hizballáh vytrvalou partyzánskou válku proti izraelským obranným silám (IOS) a jejich spojenecké Jiholibanonské armádě (SLA). Jeho útoky, včetně pokládání bomb a sebevražedných atentátů, způsobily izraelským silám značné ztráty a jsou považovány za hlavní důvod jednostranného stažení Izraele z Libanonu v květnu 2000.

Druhá libanonská válka (2006): Válka začala poté, co Hizballáh podnikl přeshraniční útok, při kterém zabil několik izraelských vojáků a dva unesl. Následný 34denní konflikt ukázal výrazně zdokonalené schopnosti Hizballáhu. Přestože Libanon utrpěl obrovské materiální škody, Hizballáh dokázal odolat masivní izraelské ofenzivě, nepřetržitě ostřelovat severní Izrael raketami a způsobit izraelské armádě nečekané ztráty. Válka skončila patem, ale Hizballáh ji politicky prezentoval jako „božské vítězství“.

Občanská válka v Sýrii (od 2012): Intervence Hizballáhu na straně režimu Bašára al-Asada byla klíčová pro jeho přežití. Hnutí do Sýrie vyslalo tisíce svých nejlepších bojovníků, kteří zabránili pádu režimu a pomohli mu dobýt zpět velkou část ztraceného území. V Sýrii získal Hizballáh neocenitelné zkušenosti v konvenčním válčení, koordinaci velkých vojenských operací a spolupráci s íránskými a ruskými silami. Zároveň zde utrpěl značné ztráty, odhadované na více než 2000 padlých bojovníků.

Konflikt s Izraelem (2023–současnost): Po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 otevřel Hizballáh druhou frontu na izraelsko-libanonské hranici na znamení solidarity. Následovaly měsíce přeshraničního ostřelování, útoků drony a cílených likvidací, které vedly k evakuaci desítek tisíc civilistů na obou stranách hranice. Konflikt eskaloval v září 2024, kdy Izrael provedl sérii masivních vzdušných úderů na velitelství a infrastrukturu Hizballáhu v Bejrútu a jižním Libanonu, při nichž byl 27. září 2024 zabit dlouholetý generální tajemník Hasan Nasralláh. Následně Izrael zahájil omezenou pozemní invazi do jižního Libanonu.

🤝 Mezinárodní vztahy a spojenectví

Ústředním bodem zahraničních vztahů Hizballáhu je jeho strategická aliance s Íránem a Sýrií, známá jako „Osa odporu“.

Írán: Je hlavním patronem, sponzorem a ideologickým vzorem Hizballáhu. Írán poskytuje hnutí finanční podporu (odhady se pohybují kolem 700 milionů USD ročně), zbraně, výcvik a politickou záštitu. Vztah je oboustranný – Hizballáh slouží jako klíčový nástroj íránské zahraniční politiky a projekce moci na Blízkém východě.
Sýrie: Režim rodiny Asadů byl pro Hizballáh historicky klíčovým logistickým spojením, přes které proudila íránská pomoc a zbraně. Syrské území sloužilo jako strategická hloubka a tranzitní koridor. Toto spojenectví bylo zpečetěno krví během syrské občanské války.

Hizballáh také udržuje vztahy s dalšími militantními skupinami v regionu, jako je palestinský Hamás a Palestinský islámský džihád, a s jemenskými Hútíi. Vztahy s většinou sunnitských arabských států, zejména se Saúdskou Arábií a státy Zálivu, jsou nepřátelské, protože ho vnímají jako nástroj íránské expanze.

⚖️ Terorismus a kontroverze

Hizballáh je na seznamu teroristických organizací v mnoha zemích světa. Seznamy se liší v tom, zda se vztahují na celou organizaci, nebo jen na její vojenské křídlo.

Celou organizaci za teroristickou považují např.: USA, Izrael, Kanada, Spojené království, Německo, Nizozemsko, Argentina, Kolumbie, Liga arabských států a Rada pro spolupráci v Zálivu.
Pouze vojenské křídlo za teroristické považují např.: Evropská unie, Austrálie a Nový Zéland.
Rusko a Čína Hizballáh za teroristickou organizaci nepovažují a udržují s jeho politickým křídlem kontakty.

Hizballáh je spojován s řadou teroristických útoků, únosů a atentátů po celém světě, zejména v 80. a 90. letech. Mezi nejznámější patří:

Bombové útoky na americkou ambasádu a kasárny námořní pěchoty v Bejrútu (1983): Při těchto útocích zemřelo přes 300 lidí, včetně 241 amerických vojáků.
Únos letadla TWA 847 (1985).
Bombový útok na židovské komunitní centrum AMIA v Buenos Aires (1994): Zemřelo 85 lidí.
Bombový útok na autobus s izraelskými turisty v bulharském Burgasu (2012).
Atentát na bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího (2005): Zvláštní tribunál pro Libanon (STL) v roce 2020 v nepřítomnosti odsoudil několik členů Hizballáhu z podílu na tomto atentátu.

Organizace je také obviňována z rozsáhlých kriminálních aktivit, včetně praní špinavých peněz a pašování drog, které jí slouží jako další zdroj příjmů.

🤔 Pro laiky

Představte si, že vaše sousedství má slabou a neschopnou policii a radnici (Libanonský stát). Lidé jsou chudí, silnice jsou rozbité a nikdo je nechrání před gangem ze sousední ulice (Izrael).

A pak se objeví Hizballáh. Je to jako parta sousedů, která se rozhodne vzít věci do vlastních rukou.

Jako místní domobrana: Založí vlastní, velmi silnou a dobře vyzbrojenou bezpečnostní službu (vojenské křídlo). Ta nejenže chrání sousedství, ale občas sama provokuje a útočí na gang ze sousední ulice. Díky tomu si získá respekt a pověst jediného skutečného ochránce.
Jako místní radnice a charita: Kromě toho začne opravovat silnice, stavět školy a provozovat nemocnici, kde se o lidi postarají levněji a lépe než státní zařízení (sociální křídlo). Získá si tak obrovskou vděčnost a loajalitu místních obyvatel.
Jako politik: Někteří z této party se dostanou i na oficiální radnici města (politické křídlo), kde prosazují zájmy svého sousedství a brání tomu, aby jim někdo sebral zbraně.

Problém je, že tato „parta sousedů“ je financovaná a řízená bohatým a mocným kmotrem z jiné čtvrti (Írán), má na rukou krev z mnoha pouličních bitek a podle mnoha dalších sousedství je to ve skutečnosti nebezpečný gang (teroristická organizace). Pro lidi uvnitř svého sousedství jsou to ale hrdinové a ochránci. Hizballáh je tedy zároveň politik, voják, sociální pracovník i terorista – podle toho, z jaké perspektivy se na něj díváte.

🌐 Externí odkazy