Ulrich Zwingli

Ulrich Zwingli
	Soubor:Ulrich-Zwingli.jpg
	Portrét Ulricha Zwingliho od Hanse Aspera (kolem roku 1531)
Datum narození	1. ledna 1484
Místo narození	Wildhaus, Švýcarsko
Národnost	švýcarská
Povolání	teolog, kněz, reformátor

Rozbalit box

Obsah boxu

Ulrich Zwingli (někdy psán jako Huldrych Zwingli; * 1. ledna 1484, Wildhaus – † 11. října 1531, Kappel am Albis) byl švýcarský teolog, kněz a klíčová postava protestantské reformace ve Švýcarsku. Působil především v Curychu, kde zavedl radikální církevní a společenské reformy založené na principu Sola scriptura (pouze Písmo). Jeho teologie, známá jako zwinglianismus, se stala jedním z hlavních proudů protestantství vedle luteránství a kalvinismu. Je považován za zakladatele Reformované církve. Jeho život tragicky skončil na bitevním poli během náboženských válek mezi švýcarskými kantony.

📜 Život a působení

👶 Mládí a vzdělání

Ulrich Zwingli se narodil v malé vesnici Wildhaus v Toggenburském údolí ve Švýcarsku do rodiny úspěšného farmáře a místního rychtáře. Již v raném věku projevil mimořádné nadání, a proto ho jeho strýc, který byl knězem, poslal na studia. Vzdělání získal na univerzitách ve Vídni a Basileji, kde se dostal do kontaktu s myšlenkami renesančního humanismu. Velký vliv na něj měl především Erasmus Rotterdamský, jehož důraz na studium Bible v původních jazycích (řečtina, hebrejština) Zwingli přijal za své. V roce 1506 získal titul magistra svobodných umění.

⛪️ Kněžské začátky a vliv humanismu

Po vysvěcení na kněze v roce 1506 působil deset let ve farnosti v Glarusu. Během této doby dvakrát doprovázel jako polní kaplan švýcarské žoldnéře do Itálie, kde byl svědkem krvavých bitev (např. u Marignana v roce 1515). Tato zkušenost ho vedla k ostré kritice žoldnéřské služby, kterou považoval za morálně zhoubnou pro švýcarskou společnost.

Mezi lety 1516 a 1518 působil jako kněz ve slavném poutním místě Einsiedeln. Zde pokračoval ve studiu řeckého Nového zákona a začal veřejně kázat proti některým praktikám katolické církve, jako byly odpustky a uctívání svatých, které podle něj neměly oporu v Písmu. Jeho pověst vynikajícího kazatele a humanisty rostla.

🇨🇭 Reformace v Curychu

Na konci roku 1518 byl Zwingli zvolen "lidovým knězem" (Leutpriester) v nejvýznamnějším curyšském kostele Grossmünster. Od 1. ledna 1519 zde zahájil svou reformní činnost. Porušil staletou tradici a místo předepsaných liturgických textů začal systematicky kázat a vykládat celé biblické knihy, počínaje Matoušovým evangeliem.

Jeho kázání byla přímá, srozumitelná a zaměřená na praktický křesťanský život. Otevřeně kritizoval církevní zlořády, mnišství, celibát kněží a politickou moc papeže. Když do Curychu dorazil prodavač odpustků Bernhardin Samson, Zwingli proti němu ostře vystoupil a městská rada Samsona vykázala. Během morové epidemie v roce 1519 Zwingli sám onemocněl a téměř zemřel, což ještě posílilo jeho víru a odhodlání.

🗣️ Curyšské disputace

Zwingliho učení vyvolalo napětí a spory. Aby se situace vyřešila, svolala městská rada v Curychu na 29. ledna 1523 první veřejnou disputaci. Zwingli pro tuto příležitost sepsal svých 67 článků (Schlussreden), které shrnovaly jeho teologické postoje. Tvrdil v nich, že jedinou autoritou pro víru a život křesťana je Bible, a odmítl vše, co z ní přímo nevychází. Protože jeho oponenti, vyslaní biskupem z Kostnice, nebyli schopni jeho argumenty z Písma vyvrátit, městská rada se oficiálně přiklonila na Zwingliho stranu a povolila mu pokračovat v kázání.

Druhá disputace v říjnu 1523 se zabývala praktickými reformami, jako bylo odstranění obrazů a soch z kostelů a zrušení mše. Tyto změny byly následně postupně zavedeny. V roce 1524 se Zwingli oženil s vdovou Annou Reinhart, čímž veřejně porušil kněžský celibát. V roce 1525 byla v Curychu definitivně zrušena mše a nahrazena prostou bohoslužbou s kázáním a slavením Večeře Páně pod obojí způsobou.

⚔️ Šíření reformace a politické konflikty

Zwingliho reformace se rychle šířila do dalších švýcarských měst a kantonů, jako byly Soubor:Flag of Bern (city).svg, a . To však vedlo k hlubokému rozkolu ve Švýcarské konfederaci. Pět lesních kantonů (Uri, Schwyz, Unterwalden, Lucern a Zug) zůstalo věrných katolicismu a vytvořilo obranný spolek.

Zwingli se snažil vytvořit protestantskou alianci (Christliches Burgrecht) a hledal spojence i v zahraničí, například u Filipa Hesenského. Politické a náboženské napětí rostlo a v roce 1529 téměř došlo k válce (První válka o Kappel), které se na poslední chvíli podařilo zabránit smírem.

✝️ Smrt v bitvě u Kappelu

Mír však netrval dlouho. Spory mezi protestantskými a katolickými kantony se dále vyostřovaly, zejména kvůli hospodářské blokádě, kterou Curych uvalil na katolické kantony. V říjnu 1531 katolické kantony nečekaně zaútočily. Curyšské vojsko bylo zastiženo nepřipravené a v bitvě u Kappelu 11. října 1531 utrpělo drtivou porážku. Mezi padlými byl i Ulrich Zwingli, který doprovázel vojsko jako polní kaplan. Jeho tělo bylo katolíky zhanobeno, rozčtvrceno a spáleno. Jeho nástupcem v čele curyšské církve se stal Heinrich Bullinger.

✝️ Teologie

Zwingliho teologie byla systematická, racionální a silně christocentrická. Jeho hlavním principem byla absolutní autorita Písma.

📖 Sola Scriptura

Podobně jako Martin Luther, i Zwingli zastával princip Sola Scriptura (pouze Písmo). Byl však v jeho aplikaci mnohem radikálnější. Zatímco Luther byl ochoten v církvi ponechat vše, co Písmo výslovně nezakazuje (např. obrazy, svíce), Zwingli trval na tom, že z církevní praxe musí být odstraněno vše, co Písmo výslovně nepřikazuje. To vedlo k velmi prostým bohoslužbám a kostelům bez jakékoli výzdoby, včetně varhan.

🥖 Eucharistie (Večeře Páně)

Nejznámějším a nejspornějším bodem Zwingliho teologie bylo jeho pojetí Eucharistie. Na rozdíl od katolického učení o transsubstanciaci (přepodstatnění) i Lutherova učení o konsubstanciaci (reálné přítomnosti Krista v chlebu a víně) Zwingli tvrdil, že Večeře Páně má pouze symbolický a pamětní charakter.

Podle něj Ježíšova slova "Toto je mé tělo" (latinsky Hoc est corpus meum) je třeba chápat obrazně, ve smyslu "Toto znamená mé tělo". Chléb a víno jsou tedy pouhými symboly, které věřícím připomínají Kristovu jedinou a neopakovatelnou oběť na kříži. Tato neshoda se stala hlavním důvodem rozkolu mezi luteránskou a reformovanou větví reformace. Pokus o smíření mezi Zwinglim a Lutherem na Marburském kolokviu v roce 1529 právě na této otázce ztroskotal.

⛪️ Vztah církve a státu

Zwingli prosazoval úzké propojení církve a státu. Věřil, že křesťanská městská rada (magistrát) má povinnost řídit společnost podle Božích zákonů zjevených v Bibli. Církev a stát tak tvořily dvě strany jedné mince – viditelnou a neviditelnou církev. Městská rada měla právo a povinnost organizovat církevní život, trestat hříchy a prosazovat reformy. Tento model teokratické vlády byl později dále rozvinut v Ženevě za působení Jana Kalvína.

👶 Křest

Zwingli obhajoval křest dětí, který chápal jako znamení smlouvy mezi Bohem a jeho lidem, podobně jako obřízka ve Starém zákoně. Dostal se tak do ostrého sporu s novokřtěnci (anabaptisty), kteří křest dětí odmítali a požadovali křest dospělých na základě osobního vyznání víry. Zwingli je považoval za hrozbu pro církevní i společenský řád a souhlasil s jejich tvrdým pronásledováním, včetně poprav utopením.

🏛️ Odkaz a vliv

Ačkoliv Zwingliho život skončil předčasně, jeho dílo mělo trvalý dopad.

**Zakladatel reformované tradice:** Položil teologické základy pro reformované církve, které se později pod vlivem Heinricha Bullingera a Jana Kalvína rozšířily po celém světě.
**Vliv na Curych:** Curych se stal pod jeho vedením jedním z nejdůležitějších center evropské reformace.
**Symbolický výklad Večeře Páně:** Jeho pojetí Eucharistie ovlivnilo nejen reformované církve, ale i mnoho pozdějších evangelikálních a baptistických hnutí.
**Spojení víry a společenské odpovědnosti:** Jeho důraz na aktivní účast křesťanů na správě věcí veřejných a na proměnu společnosti podle biblických principů zůstává důležitým odkazem reformované teologie.

🤓 Pro laiky: Zjednodušené vysvětlení

Ulrich Zwingli byl něco jako náboženský revolucionář ve Švýcarsku v době, kdy katolická církev měla obrovskou moc. Jeho hlavní myšlenka byla jednoduchá: pokud něco není napsáno v Bibli, nemělo by to v církvi být.

Spor o Večeři Páně: Toto je nejslavnější spor. Představte si, že Ježíš při poslední večeři řekl: "Tento chléb je mé tělo."

   *   **Katolíci** věřili, že se chléb a víno zázračně promění v Kristovo tělo a krev.
   *   **Martin Luther** věřil, že Kristovo tělo a krev jsou v chlebu a víně skutečně a fyzicky přítomné, i když navenek zůstávají chlebem a vínem.
   *   **Zwingli** ale řekl, že to Ježíš myslel obrazně. Podle něj slovo "je" znamená "představuje" nebo "symbolizuje". Chléb a víno nám tedy jen připomínají Kristovu oběť, podobně jako fotografie připomíná milovanou osobu. Není to ta osoba sama. Tento spor oba reformátory navždy rozdělil.

Vztah církve a státu: Zwingli si myslel, že město, které přijalo reformaci, by mělo žít podle pravidel z Bible. Starosta a radní by měli dohlížet nejen na pořádek na ulicích, ale i na to, aby se lidé chovali jako správní křesťané. Církev a město tak měly úzce spolupracovat na vytvoření ideální křesťanské společnosti.

Šablona:Aktualizováno