Ulrich Zwingli
Obsah boxu
| Ulrich Zwingli | |
|---|---|
| Soubor:Ulrich-Zwingli.jpg | |
| Portrét Ulricha Zwingliho od Hanse Aspera (kolem roku 1531) | |
| Datum narození | 1. ledna 1484 |
| Místo narození | Wildhaus, Švýcarsko |
| Národnost | švýcarská |
| Povolání | teolog, kněz, reformátor |
Ulrich Zwingli (někdy psán jako Huldrych Zwingli; * 1. ledna 1484, Wildhaus – † 11. října 1531, Kappel am Albis) byl švýcarský teolog, kněz a klíčová postava protestantské reformace ve Švýcarsku. Působil především v Curychu, kde zavedl radikální církevní a společenské reformy založené na principu Sola scriptura (pouze Písmo). Jeho teologie, známá jako zwinglianismus, se stala jedním z hlavních proudů protestantství vedle luteránství a kalvinismu. Je považován za zakladatele Reformované církve. Jeho život tragicky skončil na bitevním poli během náboženských válek mezi švýcarskými kantony.
📜 Život a působení
👶 Mládí a vzdělání
Ulrich Zwingli se narodil v malé vesnici Wildhaus v Toggenburském údolí ve Švýcarsku do rodiny úspěšného farmáře a místního rychtáře. Již v raném věku projevil mimořádné nadání, a proto ho jeho strýc, který byl knězem, poslal na studia. Vzdělání získal na univerzitách ve Vídni a Basileji, kde se dostal do kontaktu s myšlenkami renesančního humanismu. Velký vliv na něj měl především Erasmus Rotterdamský, jehož důraz na studium Bible v původních jazycích (řečtina, hebrejština) Zwingli přijal za své. V roce 1506 získal titul magistra svobodných umění.
⛪️ Kněžské začátky a vliv humanismu
Po vysvěcení na kněze v roce 1506 působil deset let ve farnosti v Glarusu. Během této doby dvakrát doprovázel jako polní kaplan švýcarské žoldnéře do Itálie, kde byl svědkem krvavých bitev (např. u Marignana v roce 1515). Tato zkušenost ho vedla k ostré kritice žoldnéřské služby, kterou považoval za morálně zhoubnou pro švýcarskou společnost.
Mezi lety 1516 a 1518 působil jako kněz ve slavném poutním místě Einsiedeln. Zde pokračoval ve studiu řeckého Nového zákona a začal veřejně kázat proti některým praktikám katolické církve, jako byly odpustky a uctívání svatých, které podle něj neměly oporu v Písmu. Jeho pověst vynikajícího kazatele a humanisty rostla.
🇨🇭 Reformace v Curychu
Na konci roku 1518 byl Zwingli zvolen "lidovým knězem" (Leutpriester) v nejvýznamnějším curyšském kostele Grossmünster. Od 1. ledna 1519 zde zahájil svou reformní činnost. Porušil staletou tradici a místo předepsaných liturgických textů začal systematicky kázat a vykládat celé biblické knihy, počínaje Matoušovým evangeliem.
Jeho kázání byla přímá, srozumitelná a zaměřená na praktický křesťanský život. Otevřeně kritizoval církevní zlořády, mnišství, celibát kněží a politickou moc papeže. Když do Curychu dorazil prodavač odpustků Bernhardin Samson, Zwingli proti němu ostře vystoupil a městská rada Samsona vykázala. Během morové epidemie v roce 1519 Zwingli sám onemocněl a téměř zemřel, což ještě posílilo jeho víru a odhodlání.
🗣️ Curyšské disputace
Zwingliho učení vyvolalo napětí a spory. Aby se situace vyřešila, svolala městská rada v Curychu na 29. ledna 1523 první veřejnou disputaci. Zwingli pro tuto příležitost sepsal svých 67 článků (Schlussreden), které shrnovaly jeho teologické postoje. Tvrdil v nich, že jedinou autoritou pro víru a život křesťana je Bible, a odmítl vše, co z ní přímo nevychází. Protože jeho oponenti, vyslaní biskupem z Kostnice, nebyli schopni jeho argumenty z Písma vyvrátit, městská rada se oficiálně přiklonila na Zwingliho stranu a povolila mu pokračovat v kázání.
Druhá disputace v říjnu 1523 se zabývala praktickými reformami, jako bylo odstranění obrazů a soch z kostelů a zrušení mše. Tyto změny byly následně postupně zavedeny. V roce 1524 se Zwingli oženil s vdovou Annou Reinhart, čímž veřejně porušil kněžský celibát. V roce 1525 byla v Curychu definitivně zrušena mše a nahrazena prostou bohoslužbou s kázáním a slavením Večeře Páně pod obojí způsobou.
⚔️ Šíření reformace a politické konflikty
Zwingliho reformace se rychle šířila do dalších švýcarských měst a kantonů, jako byly Soubor:Flag of Bern (city).svg,
a
. To však vedlo k hlubokému rozkolu ve Švýcarské konfederaci. Pět lesních kantonů (Uri, Schwyz, Unterwalden, Lucern a Zug) zůstalo věrných katolicismu a vytvořilo obranný spolek.
Zwingli se snažil vytvořit protestantskou alianci (Christliches Burgrecht) a hledal spojence i v zahraničí, například u Filipa Hesenského. Politické a náboženské napětí rostlo a v roce 1529 téměř došlo k válce (První válka o Kappel), které se na poslední chvíli podařilo zabránit smírem.
✝️ Smrt v bitvě u Kappelu
Mír však netrval dlouho. Spory mezi protestantskými a katolickými kantony se dále vyostřovaly, zejména kvůli hospodářské blokádě, kterou Curych uvalil na katolické kantony. V říjnu 1531 katolické kantony nečekaně zaútočily. Curyšské vojsko bylo zastiženo nepřipravené a v bitvě u Kappelu 11. října 1531 utrpělo drtivou porážku. Mezi padlými byl i Ulrich Zwingli, který doprovázel vojsko jako polní kaplan. Jeho tělo bylo katolíky zhanobeno, rozčtvrceno a spáleno. Jeho nástupcem v čele curyšské církve se stal Heinrich Bullinger.
✝️ Teologie
Zwingliho teologie byla systematická, racionální a silně christocentrická. Jeho hlavním principem byla absolutní autorita Písma.
📖 Sola Scriptura
Podobně jako Martin Luther, i Zwingli zastával princip Sola Scriptura (pouze Písmo). Byl však v jeho aplikaci mnohem radikálnější. Zatímco Luther byl ochoten v církvi ponechat vše, co Písmo výslovně nezakazuje (např. obrazy, svíce), Zwingli trval na tom, že z církevní praxe musí být odstraněno vše, co Písmo výslovně nepřikazuje. To vedlo k velmi prostým bohoslužbám a kostelům bez jakékoli výzdoby, včetně varhan.
🥖 Eucharistie (Večeře Páně)
Nejznámějším a nejspornějším bodem Zwingliho teologie bylo jeho pojetí Eucharistie. Na rozdíl od katolického učení o transsubstanciaci (přepodstatnění) i Lutherova učení o konsubstanciaci (reálné přítomnosti Krista v chlebu a víně) Zwingli tvrdil, že Večeře Páně má pouze symbolický a pamětní charakter.
Podle něj Ježíšova slova "Toto je mé tělo" (latinsky Hoc est corpus meum) je třeba chápat obrazně, ve smyslu "Toto znamená mé tělo". Chléb a víno jsou tedy pouhými symboly, které věřícím připomínají Kristovu jedinou a neopakovatelnou oběť na kříži. Tato neshoda se stala hlavním důvodem rozkolu mezi luteránskou a reformovanou větví reformace. Pokus o smíření mezi Zwinglim a Lutherem na Marburském kolokviu v roce 1529 právě na této otázce ztroskotal.
⛪️ Vztah církve a státu
Zwingli prosazoval úzké propojení církve a státu. Věřil, že křesťanská městská rada (magistrát) má povinnost řídit společnost podle Božích zákonů zjevených v Bibli. Církev a stát tak tvořily dvě strany jedné mince – viditelnou a neviditelnou církev. Městská rada měla právo a povinnost organizovat církevní život, trestat hříchy a prosazovat reformy. Tento model teokratické vlády byl později dále rozvinut v Ženevě za působení Jana Kalvína.
👶 Křest
Zwingli obhajoval křest dětí, který chápal jako znamení smlouvy mezi Bohem a jeho lidem, podobně jako obřízka ve Starém zákoně. Dostal se tak do ostrého sporu s novokřtěnci (anabaptisty), kteří křest dětí odmítali a požadovali křest dospělých na základě osobního vyznání víry. Zwingli je považoval za hrozbu pro církevní i společenský řád a souhlasil s jejich tvrdým pronásledováním, včetně poprav utopením.
🏛️ Odkaz a vliv
Ačkoliv Zwingliho život skončil předčasně, jeho dílo mělo trvalý dopad.
- **Zakladatel reformované tradice:** Položil teologické základy pro reformované církve, které se později pod vlivem Heinricha Bullingera a Jana Kalvína rozšířily po celém světě.
- **Vliv na Curych:** Curych se stal pod jeho vedením jedním z nejdůležitějších center evropské reformace.
- **Symbolický výklad Večeře Páně:** Jeho pojetí Eucharistie ovlivnilo nejen reformované církve, ale i mnoho pozdějších evangelikálních a baptistických hnutí.
- **Spojení víry a společenské odpovědnosti:** Jeho důraz na aktivní účast křesťanů na správě věcí veřejných a na proměnu společnosti podle biblických principů zůstává důležitým odkazem reformované teologie.
🤓 Pro laiky: Zjednodušené vysvětlení
Ulrich Zwingli byl něco jako náboženský revolucionář ve Švýcarsku v době, kdy katolická církev měla obrovskou moc. Jeho hlavní myšlenka byla jednoduchá: pokud něco není napsáno v Bibli, nemělo by to v církvi být.
- Spor o Večeři Páně: Toto je nejslavnější spor. Představte si, že Ježíš při poslední večeři řekl: "Tento chléb je mé tělo."
* **Katolíci** věřili, že se chléb a víno zázračně promění v Kristovo tělo a krev. * **Martin Luther** věřil, že Kristovo tělo a krev jsou v chlebu a víně skutečně a fyzicky přítomné, i když navenek zůstávají chlebem a vínem. * **Zwingli** ale řekl, že to Ježíš myslel obrazně. Podle něj slovo "je" znamená "představuje" nebo "symbolizuje". Chléb a víno nám tedy jen připomínají Kristovu oběť, podobně jako fotografie připomíná milovanou osobu. Není to ta osoba sama. Tento spor oba reformátory navždy rozdělil.
- Vztah církve a státu: Zwingli si myslel, že město, které přijalo reformaci, by mělo žít podle pravidel z Bible. Starosta a radní by měli dohlížet nejen na pořádek na ulicích, ale i na to, aby se lidé chovali jako správní křesťané. Církev a město tak měly úzce spolupracovat na vytvoření ideální křesťanské společnosti.