Malá Strana

Rozbalit box

Obsah boxu

Malá Strana (německy Prager Kleinseite) je historická čtvrť a katastrální území v centru Prahy, rozkládající se na levém břehu řeky Vltavy pod Pražským hradem. Je jednou z nejstarších a nejpůsobivějších částí města, proslulá svou barokní architekturou, malebnými dlážděnými uličkami a množstvím paláců a kostelů. Spolu se Starým Městem, Hradčanami a Novým Městem tvoří historické jádro Prahy, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Dnes je sídlem mnoha státních institucí, včetně obou komor Parlamentu České republiky, a řady velvyslanectví.

📜 Historie

Historie Malé Strany je neoddělitelně spjata s historií Pražského hradu, který byl po staletí sídlem českých panovníků.

🏰 Založení a středověk

Oblast pod hradem byla osídlena již v raném středověku, ale skutečný urbanistický základ získala až v roce 1257. Tehdy král Přemysl Otakar II. založil na tomto místě město, které nazval Nové Město pod Pražským hradem. Povolal sem německé kolonisty a udělil mu městská práva. Město bylo opevněno hradbami, jejichž pozůstatky, jako například Hladová zeď, jsou patrné dodnes na svazích Petřína.

Ve 14. století za vlády Karla IV. bylo město dále rozšířeno a začleněno do nového systému pražských hradeb. V této době se mu začalo říkat Menší Město pražské, aby se odlišilo od Nového Města založeného na pravém břehu Vltavy. Během husitských válek byla Malá Strana těžce poškozena a vypálena.

🔥 Barokní přestavba

Zásadní zlom v historii čtvrti představoval katastrofální požár v roce 1541, který zničil dvě třetiny domů a mnoho významných staveb. Tato tragédie se však stala impulsem k velkolepé přestavbě, která dala Malé Straně její dnešní, převážně barokní podobu.

Po bitvě na Bílé hoře (1620) získala zkonfiskované pozemky a domy katolická šlechta a církevní řády. Právě tyto nové elity, jako například Albrecht z Valdštejna, rody Lichtenštejnů, Kouniců či Michnové z Vacínova, začaly budovat honosné paláce a monumentální kostely. Na přestavbě se podíleli nejvýznamnější architekti své doby, především Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer, kteří jsou autory dominanty čtvrti, chrámu sv. Mikuláše. Malá Strana se tak proměnila v reprezentativní sídlo šlechty a centrum protireformace.

🏙️ Novověk a 20. století

V 18. a 19. století ztratila Malá Strana na politickém významu, což paradoxně přispělo k zachování jejího jedinečného historického rázu, neboť se vyhnula masivní modernizaci, která postihla jiné části Prahy. Stala se klidnou čtvrtí plnou úředníků, umělců a řemeslníků. Atmosféru této doby mistrně zachytil spisovatel Jan Neruda, který zde prožil většinu života, ve svých Povídkách malostranských.

Po vzniku Československa v roce 1918 se mnoho paláců stalo sídlem ministerstev, státních úřadů a zahraničních ambasád. Dnes je Malá Strana pulzujícím srdcem Prahy, které přitahuje miliony turistů, ale zároveň si uchovává svou neopakovatelnou atmosféru.

🌍 Geografie a charakteristika

Malá Strana leží na terasovitě uspořádaném terénu na levém břehu Vltavy. Na severu a západě je ohraničena komplexem Pražského hradu a svahem Petřína, na východě ji od Starého Města odděluje řeka a na jihu sousedí se Smíchovem.

Jejím přirozeným centrem je Malostranské náměstí, které je rozděleno monumentální stavbou chrámu sv. Mikuláše na horní a dolní část. Z náměstí vybíhají malebné uličky, z nichž nejznámější je Nerudova ulice, stoupající k Pražskému hradu a lemovaná historickými domy s původními domovními znameními.

Nedílnou součástí Malé Strany je ostrov Kampa, oddělený od pevniny umělým ramenem Vltavy zvaným Čertovka. Kampa je klidnou oázou se zelenými parky a romantickými zákoutími.

🏛️ Významné památky a místa

Malá Strana je doslova pokladnicí architektonických skvostů.

Chrám svatého Mikuláše: Vrcholné dílo českého baroka, postavené otcem a synem Dientzenhoferovými. Jeho mohutná kupole a zvonice jsou neodmyslitelnou součástí pražského panoramatu.
Karlův most: Ačkoliv spojuje Malou Stranu se Starým Městem, jeho malostranská část s Malostranskými mosteckými věžemi je ikonickým vstupem do čtvrti.
Valdštejnský palác: Raně barokní palácový komplex s rozlehlou zahradou, dnes sídlo Senátu Parlamentu ČR.
Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského: Raně barokní kostel proslulý po celém světě díky sošce Pražského Jezulátka.
Petřín: Zelený vrch s rozhlednou, zrcadlovým bludištěm, hvězdárnou a Hladovou zdí.
Nerudova ulice: Historická Královská cesta vedoucí na Hrad, známá svými domovními znameními.
Kampa: Ostrov na Vltavě s parkem, Museem Kampa a Lennonovou zdí.
Vrtbovská zahrada: Jedna z nejkrásnějších barokních terasovitých zahrad v Evropě, zapsaná na seznamu UNESCO.
Thunovský palác: Sídlo Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Lichtenštejnský palác: Využíván Akademií múzických umění.
Kostel sv. Tomáše: Gotický kostel s barokní přestavbou, patřící řádu augustiniánů.

🎭 Kultura a život

Malá Strana je nejen historickou památkou, ale i živým organismem. Je sídlem obou komor Parlamentu – Poslanecké sněmovny a Senátu. V honosných palácích sídlí také řada ministerstev (např. Ministerstvo financí v Nostickém paláci) a velvyslanectví, například v Lobkovickém paláci, v Schönbornském paláci nebo v Buquoyském paláci.

Čtvrť si stále udržuje svůj bohémský a umělecký duch. Nachází se zde mnoho galerií, divadel (např. Divadlo Na zábradlí na hranici čtvrti), tradičních hospůdek a luxusních restaurací. Její atmosféra inspirovala nespočet umělců, spisovatelů a filmařů. Navzdory vysoké míře turismu zde stále žije komunita stálých obyvatel, která se snaží udržet místní tradice.

💡 Zajímavosti

Domovní znamení: Před zavedením čísel popisných sloužila k identifikaci domů domovní znamení. V Nerudově ulici se jich dochovalo velké množství, například Dům U Dvou slunců, kde žil Jan Neruda.
Nejužší pražská ulička: V blízkosti Kafkova muzea se nachází nejužší ulička v Praze, která je tak úzká, že provoz chodců musí řídit semafor.
Čertovka: Umělý kanál, který odděluje Kampu, byl vybudován ve 12. století pro pohon mlýnů. Dnes je oblíbeným cílem romantických procházek a projížděk na lodičkách.
Pražské Jezulátko: Malá vosková soška Ježíška v kostele Panny Marie Vítězné je cílem poutníků z celého světa, kteří věří v její zázračnou moc.

🤓 Pro laiky

Katastrální území: Je to technická jednotka, která slouží k evidenci nemovitostí. Hranice katastrálního území se často shodují s hranicemi historických čtvrtí, jako je tomu v případě Malé Strany. Je to v podstatě přesně vymezená "parcela" na mapě města.
Barokní architektura: Umělecký sloh, který dominoval v 17. a 18. století. Poznáte ho podle monumentálnosti, zdobnosti a dramatických efektů. Architekti používali oblé tvary, křivky, bohatou sochařskou výzdobu, zlato a iluzivní malby, aby v divákovi vyvolali silné emoce a pocit velkoleposti. Chrám sv. Mikuláše je dokonalou ukázkou.
Proč je zde tolik ambasád?: Po druhé světové válce mnoho šlechtických rodů o své paláce přišlo. Tyto rozlehlé a reprezentativní budovy v centru města byly ideální pro umístění zahraničních zastupitelských úřadů. Nabízely dostatek prostoru, prestižní adresu a historickou hodnotu.

Šablona:Aktualizováno