Pythagoras
Obsah boxu
Pythagoras ze Samosu (starořecky Πυθαγόρας ὁ Σάμιος, Pythagorás ho Sámios) byl legendární řecký myslitel, matematik, astronom a filozof, zakladatel vlivného nábožensko-filozofického hnutí, známého jako pythagoreismus. Je mu připisována slavná Pythagorova věta o vztahu stran v pravoúhlém trojúhelníku, ačkoliv samotný princip byl znám již dříve. Jeho učení propojovalo matematiku s mysticismem a vírou v reinkarnaci duše.
Protože se z jeho doby nedochovaly žádné přímé písemné záznamy a jeho škola byla obestřena tajemstvím, je dnes velmi obtížné odlišit historická fakta od pozdějších legend. Většina informací o jeho životě a učení pochází od autorů, kteří žili o několik staletí později, jako byli Platón, Aristotelés nebo Iamblichos z Chalkidy. Přesto je jeho vliv na západní myšlení, zejména na Platóna a následně na celou tradici vědeckého a filozofického bádání, nezpochybnitelný.
📜 Život a působení
Historické detaily Pythagorova života jsou nejisté a často se mísí s mýty. Tradiční podání ho popisuje jako charismatického vůdce a mudrce s téměř božskými schopnostmi.
🌍 Původ a cesty
Pythagoras se narodil kolem roku 570 př. n. l. na ostrově Samos v Iónii. Jeho otec se jmenoval Mnesarchos a byl pravděpodobně obchodníkem nebo rytcem drahokamů. Podle pozdějších legend bylo jeho narození předpovězeno Pýthií v Delfách, odtud údajně pochází i jeho jméno.
Jako mladý muž údajně rozsáhle cestoval, aby načerpal vědomosti starověkých civilizací. Legendy hovoří o jeho pobytu v Egyptě, kde se měl seznámit s tamní geometrií a náboženskými rituály, a v Babylonii, kde studoval astronomii a matematiku. Ačkoliv tyto cesty nelze historicky doložit, odrážejí helénskou představu o původu moudrosti na Východě. Mezi jeho učitele jsou řazeni Thalés z Milétu a Anaximandros.
🏛️ Škola v Krotónu
Kolem roku 530 př. n. l. opustil Pythagoras Samos, pravděpodobně kvůli tyranii vládce Polykratovy. Usadil se v Krotónu (dnešní Crotone v jižní Itálii), prosperujícím řeckém městě v oblasti Magna Graecia. Zde založil uzavřenou komunitu či bratrstvo, které se věnovalo filozofii, matematice, hudbě a asketickému způsobu života.
Členové školy byli vázáni přísnou disciplínou a slibem mlčenlivosti. Dělili se na dvě skupiny:
- Akousmatikoi (posluchači) – Byli to nováčci, kteří se učili základním pravidlům a dogmatům formou krátkých, symbolických výroků (akousmata), aniž by jim byl odhalen jejich hlubší smysl. Museli dodržovat přísná pravidla, jako je vegetariánství, zdržení se určitých potravin (např. bobů) a dodržování rituální čistoty.
- Mathematikoi (učenci) – Pokročilí členové, kteří byli zasvěceni do hlubších filozofických a matematických teorií. Zabývali se studiem aritmetiky, geometrie, astronomie a hudební teorie – základem pozdějšího kvadrivia.
Pythagorejci získali v Krotónu a dalších městech značný politický vliv, což později vedlo ke konfliktům s místní aristokracií.
⏳ Úpadek a smrt
Kolem roku 500 př. n. l. vypuklo v Krotónu povstání proti pythagorejcům, vedené Kylonem. Shromaždiště školy bylo údajně vypáleno a mnoho jejích členů bylo zabito. Pythagoras byl nucen uprchnout do Metapontia, kde podle většiny zdrojů kolem roku 495 př. n. l. zemřel. Jeho škola však v různých formách přežívala ještě několik staletí.
🧠 Filozofie a nauka (Pythagoreismus)
Jádrem pythagorejského myšlení byla myšlenka, že realita má v základu matematickou povahu a vesmír je uspořádaný a harmonický kosmos.
🔢 Vše je číslo
Základní tezí pythagoreismu je, že principem (arché) všeho jsou čísla. Věřili, že všechny jevy, od pohybu planet po hudební harmonii, lze vyjádřit pomocí číselných vztahů a poměrů. Čísla pro ně nebyla pouhými abstrakcemi, ale skutečnými entitami, které tvoří podstatu věcí. Zvláštní význam přikládali prvním deseti číslům a jejich vlastnostem (např. sudá a lichá čísla).
🎶 Harmonie sfér
Pythagorejci věřili, že planety, Měsíc a Slunce, pohybující se po svých drahách, vydávají zvuk. Vzdálenosti mezi nebeskými tělesy odpovídají matematickým poměrům, které tvoří hudební intervaly. Celý vesmír tak vytváří neustálou, dokonalou hudbu – „harmonii sfér“ (musica universalis). Tuto hudbu však lidé neslyší, protože ji vnímají od narození a nemají ji s čím porovnat. Tato myšlenka hluboce ovlivnila pozdější astronomy, včetně Johannese Keplera.
🔄 Metempsychóza a duše
Pythagoras učil o nesmrtelnosti duše a jejím převtělování (metempsychóza). Duše podle něj po smrti těla putuje do jiných těl, a to nejen lidských, ale i zvířecích. Cílem života je očistit duši prostřednictvím filozofického poznání, matematiky a asketického života, aby se vymanila z cyklu znovuzrození. Z tohoto důvodu pythagorejci praktikovali vegetariánství, aby neubližovali bytostem, v nichž by mohla přebývat lidská duše.
▲ Posvátná tetraktys
Zvláštní úctu chovali k obrazci zvanému tetraktys. Jedná se o trojúhelníkové uspořádání deseti bodů ve čtyřech řadách (1+2+3+4=10). Symbolizovala pro ně celý vesmír a matematickou dokonalost. Desítka byla považována za dokonalé číslo. Tetraktys obsahovala základní hudební poměry (oktáva 2:1, kvinta 3:2, kvarta 4:3) a reprezentovala geometrické dimenze (bod, přímka, plocha, prostor).
🧪 Věda a matematika
Ačkoliv je obtížné určit, které objevy patří přímo Pythagorovi a které jeho škole, jejich přínos pro matematiku a vědu je zásadní.
📐 Pythagorova věta
Nejznámějším objevem spojovaným s Pythagorou je Pythagorova věta, která říká, že v každém pravoúhlém trojúhelníku je součet obsahů čtverců nad odvěsnami roven obsahu čtverce nad přeponou (). Ačkoliv tuto závislost znali již Babyloňané a Egypťané pro praktické účely, pythagorejcům je připisován první důkaz její obecné platnosti.
🎼 Matematické základy hudby
Podle legendy Pythagoras objevil matematické základy hudební harmonie, když procházel kolem kovárny a slyšel zvuky kladiv různých vah. Zjistil, že libozvučné souzvuky (konsonance) odpovídají jednoduchým celočíselným poměrům délek strun na monochordu nebo vah kladiv.
Tento objev byl prvním úspěšným pokusem o matematický popis fyzikálního jevu a posílil jejich přesvědčení, že vesmír je řízen čísly.
√2 Krize iracionálních čísel
Paradoxně, právě pythagorejská matematika vedla k objevu, který otřásl jejich vlastním světonázorem. Při aplikaci Pythagorovy věty na čtverec o straně délky 1 zjistili, že délka jeho úhlopříčky je √2. Ukázalo se, že toto číslo nelze vyjádřit jako poměr dvou celých čísel, jedná se tedy o iracionální číslo. Tento objev byl v příkrém rozporu s jejich filozofií, že vše je vyjádřitelné poměry celých čísel. Podle legendy byl pythagorejec Hippasos z Metapontu za prozrazení tohoto tajemství svržen do moře a utopen.
🏛️ Odkaz a vliv
Pythagorův vliv na západní myšlení je obrovský a trvalý.
- Platón: Byl hluboce ovlivněn pythagorejskou filozofií, zejména myšlenkou, že realita je založena na věčných matematických principech (Teorie idejí), a naukou o nesmrtelnosti duše.
- Vědecká revoluce: Myšlenka, že přírodní zákony lze popsat jazykem matematiky, se stala základním kamenem moderní vědy. Osobnosti jako Nikolaj Koperník, Johannes Kepler a Isaac Newton se k pythagorejské tradici vědomě hlásily.
- Pojem filozofie: Podle tradice byl Pythagoras první, kdo sám sebe označil za filozofa (milovníka moudrosti), čímž se odlišil od sofoi (mudrců), kteří tvrdili, že moudrost již vlastní.
Pythagoras a jeho škola představují klíčový moment v dějinách, kdy se mýtus začal prolínat s logem a kdy se matematika stala nejen praktickým nástrojem, ale i cestou k pochopení vesmíru a spáse duše.
🤔 Pro laiky
Představte si Pythagora ne jen jako "toho pána s trojúhelníkem", ale spíše jako zakladatele tajného společenství, které bylo napůl vědeckým kroužkem a napůl náboženským řádem. Věřili ve dvě hlavní věci:
- Vesmír je jedna velká písnička složená z čísel. Podle nich se dalo všechno – od pohybu hvězd po hudební harmonii – vysvětlit pomocí matematiky. Čísla pro ně byla posvátná a tvořila tajný kód k pochopení reality.
- Naše duše je nesmrtelná a cestuje. Věřili v reinkarnaci, tedy že po smrti se naše duše narodí v novém těle, třeba i ve zvířeti. Proto byli vegetariáni a žili podle přísných pravidel, aby si svou duši "očistili" a vymanili se z tohoto koloběhu.
Jejich slavná Pythagorova věta () byla jen jedním z dílků jejich obrovské skládačky, která měla odhalit matematický řád skrytý za vším, co existuje.