Jižní pól
Obsah boxu
Jižní pól je nejjižnější bod na povrchu Země. Je to jeden ze dvou bodů, kde zemská osa rotace protíná povrch planety (druhým je Severní pól). Nachází se na kontinentu Antarktida a je místem s jedněmi z nejextrémnějších klimatických podmínek na světě. V jeho bezprostřední blízkosti se nachází americká výzkumná Stanice Amundsen-Scott.
Termín "jižní pól" se může vztahovat k několika různým definicím, nejčastěji se však myslí geografický jižní pól.
🌍 Geografie a definice
Existuje několik definic jižního pólu, které se liší svou polohou a fyzikálním významem.
📍 Geografický jižní pól
Geografický jižní pól je bod, kde zemská osa rotace protíná povrch. Jeho zeměpisná šířka je 90° J a zeměpisná délka není definována, protože se zde sbíhají všechny poledníky. Tento bod je fixní vzhledem k zemskému povrchu, avšak ledová pokrývka, na které se nachází, se pohybuje rychlostí přibližně 10 metrů za rok. Z tohoto důvodu musí být značka označující pól každoročně přesunuta. Nadmořská výška pólu je 2 835 metrů.
🧭 Magnetický jižní pól
Magnetický jižní pól je bod na zemském povrchu, kde jsou siločáry magnetického pole Země orientovány kolmo k povrchu a směřují vzhůru. Poloha tohoto pólu není stálá a v průběhu času se mění. Na rozdíl od geografického pólu se nenachází na pevninské Antarktidě, ale v Jižním oceánu u jejího pobřeží. Z fyzikálního hlediska je tento pól ve skutečnosti severním pólem magnetu, který Zemi představuje, protože přitahuje jižní pól střelky kompasu.
🌐 Geomagnetický jižní pól
Geomagnetický jižní pól je teoretický bod vypočítaný na základě matematického modelu zemského magnetického pole jako dipólu. Je to bod, kde osa tohoto ideálního dipólu protíná zemský povrch na jižní polokouli. I jeho poloha se v čase mění.
🎉 Ceremoniální jižní pól
Ceremoniální jižní pól je symbolické místo vytvořené pro fotografické účely u stanice Amundsen-Scott. Tvoří ho lesklá kovová koule na podstavci, obklopená vlajkami dvanácti původních signatářských zemí Antarktické smlouvy. Nachází se několik desítek metrů od skutečného geografického pólu, aby nemusel být neustále přesouván kvůli pohybu ledu.
📜 Historie dobývání
Dosažení jižního pólu bylo jedním z největších cílů polárního průzkumu na počátku 20. století, období známého jako Hrdinský věk antarktického výzkumu.
🏁 Závod o pól: Amundsen vs. Scott
Hlavní souboj o prvenství se odehrál mezi norskou výpravou vedenou Roaldem Amundsenem a britskou výpravou pod vedením Roberta Falcona Scotta.
- Norská výprava (Roald Amundsen): Amundsenova strategie byla založena na dokonalé přípravě, využití zkušeností Inuitů a efektivním použití psích spřežení a lyží. Jeho pětičlenný tým vyrazil z Zátoky velryb a po pečlivě naplánované cestě s vybudovanými sklady zásob dosáhl jižního pólu jako první v historii 14. prosince 1911. Cesta zpět proběhla bez větších problémů.
- Britská výprava (Robert Falcon Scott): Scottova expedice Terra Nova zvolila odlišnou a méně efektivní strategii. Spoléhali se na kombinaci sibiřských poníků, motorových saní a pěšího tahu saní (tzv. man-hauling). Motorové saně se brzy porouchaly a poníci v extrémních podmínkách nepřežili. Scott a jeho čtyři společníci dosáhli pólu 17. ledna 1912, 34 dní po Amundsenovi. Zjištění, že byli poraženi, je morálně zdevastovalo. Na zpáteční cestě všichni členové vrcholového týmu zemřeli vyčerpáním, hladem a omrzlinami, pouhých 18 km od velkého zásobovacího skladu.
✈️ Moderní éra
Po hrdinské éře nastala dlouhá pauza.
- 29. listopadu 1929 americký admirál Richard Evelyn Byrd jako první člověk přeletěl nad jižním pólem.
- Další lidé stanuli na pólu až 31. října 1956, kdy zde přistálo letadlo amerického námořnictva pod vedením admirála George J. Dufka.
- V rámci Mezinárodního geofyzikálního roku (1957–1958) byla na jižním pólu vybudována permanentní americká výzkumná Stanice Amundsen-Scott, která je od té doby nepřetržitě obydlena.
- V letech 1957–1958 dosáhla pólu po souši Transantarktická expedice Commonwealthu vedená Vivianem Fuchsem a Edmundem Hillarym.
🔬 Vědecký výzkum
Jižní pól je díky své unikátní poloze, extrémně čistému a suchému vzduchu a stabilní atmosféře jedním z nejlepších míst na Zemi pro vědecký výzkum, zejména v oblasti astronomie a astrofyziky.
- Stanice Amundsen-Scott: Tato moderní výzkumná stanice poskytuje zázemí pro desítky vědců a podpůrného personálu. V zimě zde populace klesá na přibližně 50 lidí.
- Astronomie: Suchý a řídký vzduch minimalizuje rušení atmosferickou vlhkostí, což je ideální pro pozorování vesmíru. Nachází se zde několik významných teleskopů, včetně:
* South Pole Telescope: Desetimetrový radioteleskop zaměřený na studium reliktního záření, temné energie a galaktických kup. * IceCube Neutrino Observatory: Největší detektor neutrin na světě. Jeho senzory jsou rozmístěny v objemu jednoho kilometru krychlového v antarktickém ledu, který slouží jako detekční médium.
- Glaciologie: Vědci studují ledové jádro, které poskytuje cenné informace o klimatu Země za posledních několik set tisíc let.
- Atmosférické vědy: Na pólu se provádí monitorování ozonové vrstvy, skleníkových plynů a dalších atmosférických jevů.
🌡️ Podnebí a životní podmínky
Jižní pól má polární ledové podnebí (podle Köppenovy klasifikace EF), které patří k nejchladnějším na Zemi. Je výrazně chladnější než Severní pól, a to především ze dvou důvodů:
- Nadmořská výška: Jižní pól leží ve výšce 2 835 m n. m., zatímco Severní pól je v úrovni mořské hladiny.
- Poloha na pevnině: Antarktida je obrovská pevninská masa, která se ochlazuje mnohem více než Severní ledový oceán, jehož voda působí jako tepelný regulátor.
Průměrná roční teplota je −49,5 °C. V létě (prosinec, leden) se teploty pohybují kolem −28 °C, zatímco v zimě (červen, červenec) klesají průměrně na −60 °C. Nejnižší zaznamenaná teplota přímo na stanici Amundsen-Scott byla −82,8 °C v červnu 1982.
Charakteristickým rysem je střídání jednoho dlouhého dne a jedné dlouhé noci. Slunce zde vychází kolem zářijové rovnodennosti a zapadá kolem březnové rovnodennosti, což znamená zhruba šest měsíců nepřetržitého slunečního svitu, po nichž následuje šest měsíců tmy.
Oblast je také polární pouští s velmi nízkými srážkami. Vzduch je extrémně suchý. Silný vítr je častý a způsobuje pocit ještě většího chladu.
🧭 Časová zóna
Na geografickém jižním pólu se sbíhají všechny časové zóny, takže teoreticky by zde mohl platit jakýkoliv čas. Z praktických důvodů používá stanice Amundsen-Scott novozélandský čas (UTC+12, resp. UTC+13 během letního času). Důvodem je, že veškerá logistická podpora a zásobovací lety na pól směřují z americké stanice McMurdo, která je zásobována z Christchurche na Novém Zélandu.
💡 Zajímavosti
- Ledová pokrývka v místě jižního pólu je silná přibližně 2 700 metrů. Pod ní se nachází pevná zem, která je blízko úrovně mořské hladiny.
- Protože se ledovec neustále pohybuje, musí být značka geografického pólu každý rok na Nový rok slavnostně přesunuta na správné místo.
- Obejitím značky pólu lze v několika krocích symbolicky "obejít celý svět", protože člověk překročí všechny poledníky.
- Na jižním pólu neexistují žádní stálí živočichové ani rostliny. Občas sem zabloudí ptáci, jako je chaluha subantarktická, ale nemohou zde přežít.
📖 Pro laiky
Představte si Zemi jako obrovskou káču, která se točí. Jižní pól je ten úplně nejspodnější bod, kolem kterého se všechno otáčí. Kdybyste stáli přesně na něm, točili byste se na místě, ale nikam byste se neposouvali.
Na rozdíl od Severního pólu, který je na zamrzlém oceánu, leží Jižní pól uprostřed obrovského, ledem pokrytého kontinentu zvaného Antarktida. Tento kontinent je navíc vysoko v horách, což je jeden z důvodů, proč je na Jižním pólu mnohem větší zima než na tom Severním.
Další zvláštností je den a noc. Kvůli tomu, jak je Země nakloněná, na Jižním pólu svítí slunce v kuse půl roku (polární den) a pak je zase půl roku úplná tma (polární noc). Není to tedy klasické střídání dne a noci, jak ho známe my.
I když je to nehostinné místo, pro vědce je to poklad. Je tam neuvěřitelně čistý a suchý vzduch, což je skvělé pro pozorování hvězd a vesmíru pomocí speciálních teleskopů.