Anglická občanská válka
Obsah boxu
Anglická občanská válka (anglicky English Civil War) byl sérií ozbrojených konfliktů a politických machinací mezi parlamentaristy (Roundheads) a royalisty (Cavaliers) v Anglickém království v letech 1642 až 1651. Byla součástí širšího konfliktu známého jako Války tří království, který zasáhl také Skotsko a Irsko. Válka skončila vítězstvím parlamentaristů, popravou krále Karla I., zrušením monarchie a zřízením Anglické republiky (Commonwealth of England), která se později transformovala v Protektorát pod vládou Olivera Cromwella. Konflikt trvale změnil politickou krajinu Anglie a položil základy pro vznik konstituční monarchie.
Válka se tradičně dělí na tři hlavní fáze:
- **První anglická občanská válka** (1642–1646)
- **Druhá anglická občanská válka** (1648)
- **Třetí anglická občanská válka** (1649–1651)
📜 Příčiny konfliktu
Kořeny anglické občanské války byly hluboké a komplexní, zahrnovaly politické, náboženské i ekonomické faktory, které se vzájemně prolínaly a eskalovaly po desetiletí.
👑 Politické a náboženské napětí
Hlavní politickou příčinou byl spor o povahu vlády v Anglii. Král Karel I. Stuart byl pevným zastáncem božského práva králů, tedy přesvědčení, že monarcha je zodpovědný pouze Bohu a nikoli svým poddaným nebo parlamentu. Na druhé straně stál stále sebevědomější anglický parlament, zejména jeho dolní komora (Dolní sněmovna), který se snažil omezit královskou moc a zajistit si větší podíl na řízení státu.
Toto napětí bylo umocněno náboženskými spory. Oficiální Anglikánská církev byla vnitřně rozdělená. Král Karel I. a jeho arcibiskup William Laud prosazovali tzv. High Anglicanism, který zdůrazňoval rituály a hierarchii, což mnoho protestantů vnímalo jako příklon ke katolicismu. Proti nim stála silná frakce puritánů, kteří usilovali o "očištění" církve od veškerých katolických prvků a zavedení jednodušší, presbyteriánské formy bohoslužby. Karlova manželka, francouzská princezna Henrietta Marie Bourbonská, byla navíc katolička, což jen posilovalo obavy z rekatolizace země.
💰 Finanční spory
Karel I. se neustále potýkal s nedostatkem financí, zejména kvůli nákladné zahraniční politice. Parlament však odmítal schválit nové daně, dokud král nevyslyší jeho politické požadavky. V reakci na to se Karel uchýlil k nepopulárním mimosněmovním metodám výběru peněz, jako byly nucené půjčky nebo obnovení staré daně zvané Ship Money (lodní peníz), kterou rozšířil z pobřežních měst na celé království.
V letech 1629 až 1640 vládl Karel I. zcela bez parlamentu. Toto období je známé jako "jedenáctiletá tyranie" (Eleven Years' Tyranny) nebo "osobní vláda" (Personal Rule). Během této doby se napětí mezi králem a jeho odpůrci dále stupňovalo.
🏴 Skotské povstání (Bishops' Wars)
Bezprostředním spouštěčem konfliktu se stala Karlova snaha vnutit presbyteriánskému Skotsku novou modlitební knihu (Book of Common Prayer) po vzoru anglikánské církve. To v roce 1638 vyvolalo ve Skotsku povstání a podepsání Národního covenantu (National Covenant), kterým se Skotové zavázali bránit svou víru. Následné tzv. Války biskupů (1639–1640) donutily Karla I., který potřeboval peníze na armádu, svolat po jedenácti letech parlament. Tento tzv. Krátký parlament byl rychle rozpuštěn, ale po porážce od Skotů byl král nucen svolat nový, který vešel do dějin jako Dlouhý parlament. Ten se stal centrem opozice proti králi a dovedl zemi až k občanské válce.
⚔️ Průběh války
Konflikt se rozhořel naplno v srpnu 1642, kdy Karel I. vztyčil svou královskou standartu v Nottinghamu, což bylo tradiční vyhlášení války.
1️⃣ První anglická občanská válka (1642–1646)
Počáteční fáze války byla nerozhodná. Royalisté, vedení zkušenými vojáky jako králův synovec Ruprecht Falcký, měli zpočátku převahu díky své kavalérii. První velká bitva u Edgehill (1642) skončila patem. Parlament kontroloval bohatší jihovýchod země včetně Londýna a měl kontrolu nad námořnictvem, což mu dávalo strategickou výhodu.
Klíčovým momentem bylo uzavření spojenectví parlamentu se skotskými Covenantery v roce 1643. Spojené parlamentní a skotské síly dosáhly drtivého vítězství v bitvě na Marston Moor (1644), kde se poprvé výrazně projevil vojenský talent Olivera Cromwella a jeho jízdy zvané Ironsides.
V roce 1645 parlament provedl reorganizaci svých vojsk a vytvořil New Model Army, první profesionální, centrálně placenou a řízenou armádu v Anglii. V jejím čele stáli Thomas Fairfax jako vrchní velitel a Oliver Cromwell jako velitel jízdy. Tato armáda v bitvě u Naseby (1645) uštědřila royalistům zdrcující porážku, která fakticky rozhodla o výsledku první války. V roce 1646 se Karel I. vzdal skotským vojskům, která ho později vydala anglickému parlamentu.
2️⃣ Druhá anglická občanská válka (1648)
I v zajetí se Karel I. snažil využít rozporů mezi parlamentem, armádou a Skoty. V roce 1647 uzavřel tajnou dohodu se Skoty (The Engagement), kterým slíbil zavedení presbyterianismu v Anglii výměnou za vojenskou pomoc. To vedlo k sérii royalistických povstání po celé Anglii a k invazi skotské armády.
Druhá válka však byla krátká a pro royalisty neúspěšná. Cromwell a New Model Army rychle potlačili povstání a v bitvě u Prestonu drtivě porazili skotské interventy. Vedení armády, přesvědčené o králově zradě a nepoučitelnosti, ztratilo s Karlem trpělivost. V prosinci 1648 provedl plukovník Thomas Pride tzv. Pridovu čistku, při níž vojáci z parlamentu vyhnali všechny poslance, kteří byli ochotni s králem dále vyjednávat. Zbytek, známý jako kusý parlament, byl odhodlán krále soudit.
3️⃣ Třetí anglická občanská válka (1649–1651)
Soud s králem se konal v lednu 1649. Karel I. byl shledán vinným z velezrady a 30. ledna 1649 veřejně popraven před palácem Whitehall v Londýně. Anglie byla prohlášena republikou (Commonwealth).
Poprava krále však válku neukončila. V Irsku a Skotsku byl jeho syn prohlášen za krále Karla II.. Cromwell byl vyslán do Irska, kde v letech 1649–1650 vedl brutální a kontroverzní tažení, které zlomilo odpor irských katolíků a royalistů. Poté se obrátil proti Skotsku, kde v bitvě u Dunbaru (1650) porazil skotskou armádu. V roce 1651 se Karel II. pokusil o poslední zoufalý vpád do Anglie, ale jeho síly byly definitivně poraženy Cromwellem v bitvě u Worcesteru 3. září 1651. Tato bitva je považována za konec anglické občanské války. Karel II. po dramatickém útěku uprchl do Francie.
🏛️ Důsledky a význam
Anglická občanská válka měla hluboké a trvalé následky pro britskou společnost a politický systém.
⚖️ Poprava krále a vznik republiky
Poprava panujícího monarchy byla v tehdejší Evropě bezprecedentním aktem, který šokoval ostatní dvory. Zrušení monarchie a Sněmovny lordů vedlo k jedenáctiletému období republiky, známému jako Interregnum. Zpočátku vládla Anglie jako republika (Commonwealth), ale v roce 1653 se Oliver Cromwell ujal moci jako Lord protektor a zavedl vojenskou diktaturu známou jako Protektorát.
🔄 Obnovení monarchie (Restaurace)
Po Cromwellově smrti v roce 1658 a krátké, neúspěšné vládě jeho syna Richarda se režim Protektorátu zhroutil. V roce 1660 byl na trůn povolán Karel II. Stuart a monarchie byla obnovena. Toto období je známé jako Restaurace Stuartovců. Ačkoliv se Stuartovci vrátili k moci, jejich postavení již nikdy nebylo tak silné jako před válkou.
📜 Dlouhodobý dopad
Nejdůležitějším dlouhodobým důsledkem války bylo definitivní potvrzení, že anglický monarcha nemůže vládnout bez souhlasu parlamentu. Ačkoli se spory mezi králem a parlamentem znovu objevily, princip parlamentní suverenity byl posílen. Válka a její následky přímo vedly ke Slavné revoluci v roce 1688, která zavedla Listinu práv a položila základy moderní britské konstituční monarchie. Konflikt také podnítil vznik radikálních politických a sociálních myšlenek, reprezentovaných hnutími jako byli Levelleři (požadující politickou rovnost) nebo Diggeři (prosazující formu agrárního komunismu).
🧑🤝🧑 Klíčové postavy
- Karel I. Stuart – Anglický král, jehož absolutistické snahy a náboženská politika vedly ke konfliktu s parlamentem. Byl poražen, souzen a popraven.
- Oliver Cromwell – Původně venkovský šlechtic a puritánský poslanec, který se stal geniálním vojenským velitelem. Zorganizoval New Model Army a dovedl parlamentaristy k vítězství. Později vládl Anglii jako Lord protektor.
- Thomas Fairfax – Vrchní velitel New Model Army, schopný stratég, který byl zodpovědný za klíčová vítězství jako u Naseby. Po válce se stáhl z politiky.
- Ruprecht Falcký – Králův synovec, princ z Falce. Byl charismatickým a obávaným velitelem royalistické jízdy.
- William Laud – Arcibiskup z Canterbury, hlavní představitel Karlovy náboženské politiky. Byl parlamentem uvězněn a v roce 1645 popraven.
💡 Pro laiky
Anglickou občanskou válku si lze zjednodušeně představit jako velký spor o to, kdo má mít v zemi hlavní slovo: král, nebo parlament?
- **Dva tábory:** Na jedné straně stáli royalisté (přezdívaní Cavaliers, "Kavalíři"), kteří podporovali krále Karla I. Věřili, že král má vládnout z Boží vůle. Na druhé straně byli parlamentaristé (přezdívaní Roundheads, "Kulatohlavci", kvůli jejich krátkým účesům), kteří chtěli omezit královu moc a posílit vliv volených zástupců lidu v parlamentu.
- **Proč se bojovalo?** Hlavní příčiny byly tři:
1. **Moc:** Král chtěl rozhodovat sám, parlament chtěl spolurozhodovat. 2. **Peníze:** Král potřeboval peníze, ale parlament mu je nechtěl schválit bez politických ústupků. Král si je tedy vybíral sám, což se lidem nelíbilo. 3. **Náboženství:** Král prosazoval obřadní anglikánskou církev, což se nelíbilo puritánům, kteří chtěli jednodušší víru a báli se návratu ke katolicismu.
- **Jak to dopadlo?** Po letech bojů vyhráli parlamentaristé, hlavně díky své nové profesionální armádě vedené Oliverem Cromwellem. Král Karel I. byl zajat, odsouzen za zradu a v roce 1649 popraven. To byl pro tehdejší svět obrovský šok.
- **Co bylo potom?** Anglie se na 11 let stala republikou bez krále. Nakonec se ale monarchie v roce 1660 vrátila. Noví králové už ale nikdy neměli takovou moc jako dříve a museli respektovat parlament. Válka tak položila základy pro dnešní britskou demokracii.