Kladsko

Kladsko
	Soubor:Klodzko panorama most.jpg
	Panorama historického centra Kladska s gotickým mostem a farním kostelem
	Soubor:POL Kłodzko flag.svg
Stát
Okres	Okres Kladsko (Powiat kłodzki)
Status	Městská gmina
Rozloha	24,84 km²

Rozbalit box

Obsah boxu

Kladsko (polsky Kłodzko, německy Glatz, latinsky Glacium) je okresní město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství. Je historickou metropolí a přirozeným centrem Kladského hrabství (Ziemia Kłodzka), specifického regionu, který je ze tří stran obklopen územím České republiky.

Pro svůj malebný historický střed, dominantní pevnost a gotický most, který je starší než Karlův most v Praze, se městu často přezdívá „Malá Praha“ (Mała Praga). Kladsko má pro Čechy mimořádný historický význam – až do roku 1742 bylo nedílnou součástí Zemí Koruny české a i v roce 2025 zde existují stopy české minulosti, ačkoli moderní město je etnicky polské.

V novodobé historii se město zapsalo do paměti zejména jako oběť ničivých povodní. Po "tisícileté vodě" v roce 1997 bylo město znovu zdevastováno v září 2024, kdy hladina Kladské Nisy dosáhla rekordních úrovní a poškodila značnou část historického centra i infrastruktury.

🌍 Geografie a strategická poloha

Kladsko leží v geograficky unikátní oblasti zvané Kladská kotlina. Tato kotlina je jakousi "kapsou" vklíněnou do masivu Sudet, obklopenou českými horami – Orlickými horami, Bystřickými horami a Králickým Sněžníkem na jihu a západě, a polskými Stolovými a Bardskými horami na severu.

Říční uzel

Městem protéká řeka Kladská Nisa, která v historickém centru vytváří ostrov (Wyspa Piasek). Do Nisy se přímo ve městě nebo v jeho těsné blízkosti vlévají další toky, což z Kladska činí hydrologicky velmi rizikové místo. Voda z okolních hor stéká do kotliny jako do trychtýře, jehož hrdlem je právě město Kladsko.

Dopravní křižovatka

Již od středověku bylo Kladsko klíčovým bodem na tzv. Jantarové stezce a později na hlavní trase spojující Prahu a Vratislav. I v roce 2025 si město zachovává status dopravního uzlu, kde se kříží:

Silnice č. 8 (E67) směřující z Vratislavi na hraniční přechod Kudowa-Zdrój/Náchod.
Silnice č. 33 na přechod Boboszów/Dolní Lipka.
Silnice č. 46 směrem na Nysu a Ostravu.

📜 Historie: Česká éra (981–1742)

Dějiny Kladska jsou dějinami česko-polského a později česko-německého soupeření. Prvních téměř osm set let své existence však bylo město pevně spjato s českým státem.

Kosmova kronika a Slavníkovec

První písemná zmínka o Kladsku pochází z roku 981 od českého kronikáře Kosmy. Ve své kronice (Chronica Boemorum) zmiňuje castellum Kladsko jako pomezní hrad knížete Slavníka (otce svatého Vojtěcha).

Význam zmínky: Dokládá, že Kladsko bylo již v 10. století součástí slavníkovského (a tedy českého) dominia a sloužilo jako strážní bod na cestě do Slezska.
Etymologie: Název "Kladsko" je slovanského původu a odkazuje na "klády" – dřevěné kmeny, které se používaly ke zpevňování cest v bažinatém terénu nebo ke stavbě opevnění (hradba z klád).

Česko-polské války o Kladsko

V 11. a 12. století bylo Kladsko předmětem ostrých sporů mezi českými knížaty a polskými panovníky (Piastovci).

V roce 1137 uzavřel český kníže Soběslav I. s polským Boleslavem Křivoústým tzv. Kladský mír. Tato dohoda definitivně potvrdila příslušnost Kladska k Čechám. Hranice stanovená tímto mírem vydržela v oblasti Kladska víceméně nezměněna až do roku 1742.

Zlatý věk pod českou korunou

Ve 13. a 14. století město vzkvétalo díky obchodu a královským privilegiím.

Přemysl Otakar II.: Povznesl Kladsko na královské město a udělil mu Magdeburské právo.
Karel IV.: Často pobýval v Kladsku. Podporoval rozvoj místní církevní správy. V roce 1344 se stal prvním pražským arcibiskupem Arnošt z Pardubic, který byl s Kladskem úzce spjat – v mládí zde navštěvoval farní školu a má zde i hrobku ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Vznik Hrabství: V roce 1459 povýšil král Jiří z Poděbrad Kladsko na samostatné Hrabství kladské (Grafschaft Glatz). Tím se Kladsko stalo suverénní zemí v rámci České koruny, nezávislou na Slezsku. Jiří z Poděbrad měl ke Kladsku vřelý vztah a jeho synové se psali jako "hrabata kladská".

Náboženské války a rekatolizace

Během husitských válek zůstalo Kladsko (díky silnému německému patriciátu) věrné katolické straně a sloužilo jako základna pro výpady proti husitům ve východních Čechách. Situace se obrátila v 16. století, kdy se region stal silně luteránským. Po bitvě na Bílé hoře (1620) však nastoupila tvrdá rekatolizace vedená jezuity, kteří v Kladsku vybudovali svou kolej a gymnázium. Právě z této doby pochází barokní přestavba města, která mu vtiskla dnešní tvář.

🦅 Pruské a německé období (1742–1945)

Rok 1742 znamenal pro Kladsko nejzásadnější geopolitický zlom v jeho historii. V rámci válek o rakouské dědictví prohrála císařovna Marie Terezie boj s agresivním pruským králem Fridrichem II. Velikým.

Vratislavský mír a "odtržení"

Podle předběžného Vratislavského míru (potvrzeného Berlínským mírem z července 1742) musela Habsburská monarchie odstoupit Prusku většinu Slezska a také celé Hrabství kladské.

Strategická ztráta: Pro Čechy to byla katastrofa. Kladsko tvořilo přirozenou "pevnostní bariéru" chránící českou kotlinu ze severovýchodu. Hranice se posunula z hřebenů Bardských hor na hřebeny Orlických hor, čímž se Praha stala zranitelnější.
Pokusy o znovuzískání: Marie Terezie se se ztrátou nikdy nesmířila. Během Sedmileté války se rakouskému generálovi Gideonu von Laudonovi v roce 1760 podařilo Kladsko na krátkou dobu dobýt zpět (slavný útok na pevnost), ale konečný mír v roce 1763 potvrdil pruskou nadvládu.

Festung Glatz: Město v krunýři

Pod pruskou správou se charakter města radikálně změnil. Z obchodního a správního centra se stala především vojenská posádka.

Rozšíření pevnosti: Fridrich II. nechal masivně přebudovat a rozšířit kladskou pevnost (Festung Glatz) na Zámeckém vrchu. Na protějším kopci (Ovčí hora) vyrostla pomocná pevnost (Schäferberg), čímž vznikl komplex, který byl v 18. století považován za nedobytný.
Bariéra rozvoje: Sevření města do prstence hradeb brzdilo jeho územní rozvoj až do konce 19. století, kdy byly hradby částečně zbořeny.

"Boží zemička" v protestantském státě

I jako součást Pruska (a od roku 1871 Německého císařství) si Kladsko zachovalo svá specifika.

Katolická enkláva: Zatímco Prusko bylo převážně protestantské, obyvatelstvo Kladska zůstalo (díky silnému vlivu předchozí české a rakouské éry) hluboce katolické. Regionu se proto přezdívalo „Herrgottsländchen“ (Pánbíčkova zemička). Poutní místo ve Vambeřicích (Albendorf), zvané "Slezský Jeruzalém", přitahovalo poutníky i z Čech.
Industrializace: V roce 1874 dorazila do města železnice (trať Vratislav–Ústí nad Orlicí), což nastartovalo průmysl, ale Kladsko zůstalo spíše městem úředníků, vojáků a důchodců, bez těžkého průmyslu typického pro Horní Slezsko.

🔥 Druhá světová válka a pád

Během druhé světové války bylo Kladsko díky své poloze v hlubokém vnitrozemí "Třetí říše" ušetřeno spojeneckého bombardování, které zničilo jiná německá města.

Město jako vězení: Pevnost sloužila jako brutální vězení gestapa a později jako pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. Bylo zde vězněno mnoho politických vězňů, válečných zajatců i odbojářů.
Konec války: Rudá armáda vstoupila do města 9. května 1945, prakticky bez boje. Město nebylo zničeno dělostřelectvem, což je důvod, proč se historické jádro dochovalo v tak dobrém stavu (na rozdíl od nedaleké Nysy nebo Hlohova). Ustupující Wehrmacht naštěstí nevyhodil do povětří gotický most.

⚔️ Československo-polský spor o Kladsko (1945–1947)

Po kapitulaci Německa nastalo krátké, ale dramatické období, kdy nebylo jasné, komu Kladsko připadne. Tato kapitola je v české historiografii známá jako "boj o Kladsko".

České nároky ("Kladsko patří nám")

Československá vláda a veřejnost očekávaly, že po porážce Německa dojde k nápravě "křivdy z roku 1742".

Argumenty: Praha argumentovala historickým právem (součást Českého království), přítomností české menšiny (tzv. Český koutek v západní části Kladska) a strategickou nutností vyrovnat hranici.
Vojenská akce: V květnu a červnu 1945 obsadily československé jednotky několik obcí v Kladsku a dokonce vypravily do oblasti speciální obrněný vlak "Moskva". V Náchodě a Hronově se formovaly národní výbory pro správu Kladska. Nadšení bylo obrovské.

Polský postoj

Polsko, které přišlo o svá východní území (Lvov, Vilnius) ve prospěch SSSR, požadovalo jako kompenzaci celá německá východní území až po řeku Nisu, včetně Kladska.

Administrace: Poláci jednali rychle. Již v květnu 1945 převzali od sovětské armády správu města a začali instalovat své úřady.

Stalinovo rozhodnutí

Konflikt mezi dvěma nově vznikajícími satelity Moskvy hrozil přerůst v ozbrojený střet.

Ultimátum: Stalin zasáhl a rozhodl ve prospěch Polska. Pro SSSR bylo výhodnější silné Polsko posunuté na západ (jako nárazník proti Německu).
Stažení Čechů: Československá armáda musela Kladsko vyklidit. Sen o návratu Kladska se rozplynul.

Definitivní konec nadějí

Spor formálně ukončila až československo-polská smlouva z roku 1958, která s konečnou platností potvrdila stávající hranice. Kladsko se stalo definitivně polským městem Kłodzko.

🔄 Výměna obyvatelstva

Roky 1945–1947 přinesly totální výměnu populace, která neměla v dějinách města obdoby.

Odsun Němců

Německé obyvatelstvo, které tvořilo drtivou většinu (cca 99 % ve městě, méně v Českém koutku), bylo vysídleno.

Divoký odsun: První vlna v létě 1945 byla chaotická a často brutální. Němci byli vyháněni pěšky přes hranice do okupačních zón v Německu.
Organizovaný odsun: V roce 1946 proběhl hlavní odsun na základě Postupimské dohody. Město Glatz se vylidnilo.

Příchod Poláků

Do prázdných domů začali proudit polští osídlenci.

Původ: Většina nových obyvatel pocházela z východních polských území (Kresy), která anektoval Sovětský svaz (dnešní Ukrajina, Bělorusko, Litva). Lidé ze Lvova, Stanislau či Tarnopolu si přinesli svou kulturu, tradice a trauma vyhnání.
Pocit provizoria: Dlouhá léta panoval ve městě pocit nejistoty ("Němci se vrátí"). To vedlo k tomu, že se do domů a infrastruktury málo investovalo, což se později vymstilo.

Osud české menšiny

V západní části Kladska (tzv. Český koutek – obce Slané, Chudoba, Březová atd.) žila autochtonní česká menšina, která přežila i germanizaci.

Zklamání: Češi doufali v připojení k ČSR. Když připadli Polsku, ocitli se v těžké situaci. Polské úřady k nim často přistupovaly nedůvěřivě (považovaly je za "Němce" nebo pátou kolonu).
Emigrace: Většina kladských Čechů nakonec v letech 1946–1957 emigrovala do Československa (zejména na Náchodsko a bývalé Sudety), čímž český živel v Kladsku fakticky zanikl, ačkoliv stopy (nápisy na křížích, architektura kapliček) zůstávají.

🏗️ Polská éra: Od úpadku k záchraně (1945–1990)

Po roce 1945 se Kladsko stalo "divokým západem" nového Polska. Výměna obyvatelstva a ztráta kontinuity přinesly městu specifické problémy, které vyvrcholily v 50. a 60. letech hrozbou totální fyzické likvidace historického jádra.

Hrozba propadnutí do podzemí

Zatímco válka město ušetřila, poválečné zanedbání málem způsobilo jeho zkázu. Pod Starým Městem se rozkládal několikapatrový systém středověkých a novověkých sklepů a chodeb, o které se němečtí obyvatelé starali, ale noví osídlenci o jejich rozsahu a technickém stavu neměli tušení.

Krize 50. let: Nefunkční odvodnění způsobilo podmáčení sprašového podloží. Sklepy se začaly hroutit a s nimi i domy na povrchu. V historickém centru začaly praskat zdi, několik činžovních domů se zřítilo.
Zvažovaná demolice: Komunistické úřady vážně uvažovaly o tom, že historické centrum (symbol "německé minulosti") nechají zchátrat nebo jej zbourají a nahradí panelovou výstavbou, jak se stalo v jiných polských městech (např. v Legnici).

Záchranná akce AGH

Kladsko zachránili akademici. V roce 1958 začali odborníci z Hornicko-hutnické akademie (AGH) v Krakově pod vedením profesora Zbigniewa Strzeleckého realizovat unikátní záchranný plán.

Zajištění: Horníci a inženýři postupně zpevnili podzemí, rizikové chodby vyplnili betonem a stabilní části propojili.
Podzemní trasa: Vedlejším produktem této záchrany bylo vytvoření Podzemní turistické trasy (Podziemna Trasa Turystyczna), která byla otevřena v roce 1976 a dnes patří k hlavním atrakcím města. Díky této akci se Kladsko dochovalo jako urbanistický klenot.

🌊 Povodeň tisíciletí (1997)

Novodobé trauma Kladska se datuje k 7. červenci 1997. Tzv. "Povodeň tisíciletí" (Powódź tysiąclecia) zasáhla povodí Odry a Nisy s bezprecedentní silou.

Průběh: Hladina Kladské Nisy stoupla o několik metrů nad normál. Historický ostrov Wyspa Piasek zmizel pod vodou, v ulicích Starého Města sahala voda do prvního patra.
Vlčí proroctví: Místní legendou se stal reliéf vlka na jednom z domů na ostrově, ke kterému se vázala pověst: "Až se voda setká s vlkem, nastane konec světa." V roce 1997 voda k vlkovi skutečně dosáhla.
Následky: Město bylo zdevastováno, ale následná obnova (financovaná i z fondů EU) mu vdechla nový život. Kladsko zkrásnělo a zdálo se, že je na nejhorší připraveno.

🌪️ Katastrofa roku 2024 (Povodeň Boris)

Všechny jistoty se zhroutily v září 2024. Tlaková níže Boris, která přinesla extrémní srážky do střední Evropy, způsobila v Kladsku katastrofu, která překonala i rok 1997. Z pohledu roku 2025 jde o událost, která určuje současnou ekonomickou i sociální realitu města.

Protržení přehrady ve Stronie Śląskie

Klíčovým faktorem zkázy nebyl jen déšť, ale selhání infrastruktury na horním toku.

Neděle 15. září 2024: V dopoledních hodinách došlo k protržení sypané hráze suchého poldru (přehrady) na řece Morawka v obci Stronie Śląskie, asi 25 km proti proudu od Kladska.
Tsunami: Údolím se prohnala ničivá vlna, která zdevastovala město Lądek-Zdrój a následně s obrovskou energií dorazila do Kladska.

Rekordní hladina

Vodočet v Kladsku, jehož historické maximum z roku 1997 bylo 655 cm, byl v roce 2024 překonán o téměř 1,5 metru.

Stav vody: Hladina dosáhla úrovně téměř 800 cm. Běžný stav je přitom okolo 100–120 cm.
Rozsah škod:
- Františkánský kostel a klášter: Areál na ostrově byl zaplaven téměř po střechu přízemních budov. Vzácné barokní fresky a knihovna byly poškozeny.
- Infrastruktura: Voda strhla lávky pro pěší, poškodila pilíře historického gotického mostu (který však ustál) a zničila vodovodní řad. Město bylo týdny bez pitné vody a plynu.
- Obchod: Nákupní galerie Twierdza na okraji města byla zcela zaplavena, stejně jako stovky malých obchodů v centru.

🩹 Kladsko v roce 2025: Rok po apokalypse

K prosinci 2025 se Kladsko stále vzpamatovává z následků zářijové katastrofy roku 2024. Město funguje v režimu "obnovy za pochodu".

Stav obnovy (prosinec 2025)

Historické centrum: Hlavní turistické trasy jsou vyčištěné a přístupné. Většina restaurací a hotelů na náměstí a v horních partiích města (které voda nezasáhla) funguje normálně.
Ostrov Piasek: Nejhůře zasažená čtvrť je stále staveništěm. Mnoho historických domů má otlučené omítky kvůli vysoušení. Probíhá statické zajišťování budov.
Demografie: Povodeň 2024 urychlila odliv mladých lidí. Odhaduje se, že město v roce 2025 opustilo trvale cca 5–10 % obyvatel, kteří ztratili domovy a neměli sílu začít znovu.

Ekonomické dopady

Město se potýká s výpadkem příjmů z turismu.

Kampaň "Kladsko žije": Městský úřad spolu s polskou vládou spustil masivní kampaň lákající turisty zpět. Heslem roku 2025 je: "Váš příjezd je naše nejlepší pomoc."
Česká solidarita: Významnou roli v pomoci sehráli Češi. Partnerská města (Náchod, Rychnov nad Kněžnou) a české neziskové organizace dodaly v kritických měsících vysoušeče a finanční pomoc, což v roce 2025 výrazně zlepšilo česko-polské vztahy na lokální úrovni.

🇨🇿 Fenomén "Český koutek" (Kłodzki Zakątek Czeski)

Ačkoliv po roce 1947 česká menšina z Kladska fakticky zmizela, v roce 2025 zažívá toto téma renesanci v rámci nostalgické turistiky a historického bádání.

Co to bylo?

Území v západní části Kladska (tzv. Westglatz), zahrnující obce jako Kudowa-Zdrój (Chudoba), Lewin Kłodzki (Levín) a okolí, bylo etnicky české po staletí, i pod německou správou. Místní obyvatelé mluvili tzv. "kladskou češtinou", specifickým dialektem.

Současný stav

Poslední mohykáni: Původní obyvatelé již vymřeli. Dnes v oblasti žijí jen jednotlivci s českými kořeny.
Stopy v krajině: Turisté z Čech v roce 2025 vyhledávají:
- Hrob Boženy Němcové? Legendy spojují Kladsko s možným místem narození spisovatelky, ačkoli oficiální historiografie to zpochybňuje.
- České nápisy: Na starých smírčích křížích, kapličkách a hřbitovech v okolí města lze stále nalézt české nápisy z 18. a 19. století, které polští osídlenci nezničili.
- Naučná stezka: V roce 2023 byla otevřena přeshraniční cyklostezka mapující historii Českého koutku.

🏰 Turismus a památky

I přes rány, které městu zasadila voda, zůstává Kladsko v roce 2025 jednou z nejatraktivnějších turistických destinací v polsko-českém pohraničí. Historické jádro, posazené vysoko na skále nad řekou, zůstalo (na rozdíl od dolních předměstí a ostrova) povodněmi z let 1997 a 2024 prakticky nedotčeno.

Pevnost Kladsko (Twierdza Kłodzka)

Dominanta města a jedna z nejlépe zachovalých fortifikací v Evropě.

Historie: Původně český dřevěný hrad, přestavěný Habsburky na zámek a později Fridrichem II. na nedobytnou pruskou pevnost.
Atrakce:
- Horní pevnost: Nabízí panoramatický výhled na město a okolní hory (Králický Sněžník).
- Kasematy (Podzemní labyrint): Kilometry chodeb (minérských chodeb), které sloužily k obraně proti podkopání hradeb. Pro turisty je to adrenalinový zážitek, protože některé chodby jsou nízké a úzké.
- Expozice: Muzeum věnované vojenské historii a vězeňství (včetně expozice o zajatcích z 2. světové války).

Gotický most sv. Jana (Most św. Jana)

Často nazývaný "zmenšenina Karlova mostu".

Stáří: Kamenný most byl postaven ve 14. století (dokončen kolem roku 1390), je tedy starší než Karlův most v Praze.
Sochy: Je osazen barokními sochami světců, včetně sv. Jana Nepomuckého.
Odolnost: Most zázračně přečkal všechny povodně. V roce 2024 se přes něj valila voda, která strhla zábradlí, ale středověká konstrukce vydržela. V roce 2025 je most po opravě opět přístupný pěším.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Gotická bazilika s barokním interiérem, kterou začali stavět johanité ve 14. století.

Hrobka Arnošta z Pardubic: V hlavní lodi se nachází náhrobek prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic († 1364).
Legenda: Náhrobek prý v kritických chvílích roní slzy nebo praská. Podle legendy praskl před smrtí Karla IV., před bitvou na Bílé hoře i před velkou vodou v roce 1997.

Podzemní turistická trasa

Unikátní systém sklepů pod Starým Městem, zpřístupněný díky záchranným pracím ze 60. a 70. let. Trasa měří cca 600 metrů a ukazuje život ve středověkém městě (obchod, hrdelní právo, vězení).

Minieuroland

Na okraji města se nachází populární park miniatur, kde jsou vystaveny modely slavných staveb z celého světa (včetně pražského Staroměstského orloje nebo zámku Książ) v měřítku 1:25. Park byl v roce 2024 částečně zaplaven, ale díky masivnímu nasazení dobrovolníků byl v sezóně 2025 znovu otevřen.

🚆 Doprava a dostupnost

Kladsko je pro české turisty mimořádně dostupné, což z něj činí ideální cíl pro jednodenní výlety.

Železnice

Kladsko je významným železničním uzlem.

Spojení z ČR: V roce 2025 funguje pravidelné spojení regionálními vlaky Leo Express a Koleje Dolnośląskie na trase Ústí nad Orlicí – Lichkov – Międzylesie – Kladsko – Vratislav.
Nádraží:
- Kłodzko Główne (Hlavní): Leží dále od centra, uzel pro dálkové vlaky.
- Kłodzko Miasto (Město): Zastávka přímo u historického mostu, ideální pro turisty. V roce 2023 prošla modernizací.

Silnice

Z Náchoda: Hlavní tah E67 (silnice č. 8). V roce 2025 pokračuje výstavba rychlostní silnice S8, která má v budoucnu spojit hranice s Vratislaví. Úsek u Kladska je často ucpaný tranzitní dopravou.
Z Králík: Přes hraniční přechod Dolní Lipka/Boboszów (silnice č. 33), klidnější trasa vhodná pro turisty z Moravy.

🧠 Sekce "Pro laiky"

Pochopení Kladska v souvislostech.

Proč se Kladsku říká "Malá Praha"?

Když se podíváte na panorama města od řeky, uvidíte nápadnou podobnost:

Dole teče řeka (Nisa jako Vltava).
Přes ni vede starý kamenný most se sochami (jako Karlův most).
Nad tím se tyčí kopec s monumentální stavbou (Pevnost jako Pražský hrad).

Tato vizuální podoba, spolu s historickou vazbou na Čechy, dala vzniknout této přezdívce.

Je bezpečné tam jet po povodních?

ANO. Naopak, je to žádoucí.

Bezpečnost: Historické centrum (náměstí, pevnost) je na kopci a voda tam nikdy nebyla. Tato část je 100% bezpečná a funkční.
Pomoc: Kladsko žije z turismu. Pokud tam pojedete na výlet, dáte si oběd a koupíte vstupenku do pevnosti, pomáháte místním lidem vydělat peníze na opravu vyplavených domů v dolní části města.

Mluví se tam česky?

Ne, úředním jazykem je polština. Nicméně:

Díky blízkosti hranic (cca 30 km) mnoho obchodníků, číšníků a průvodců v pevnosti rozumí češtině nebo mluví lámanou češtinou.
Jídelní lístky a informační tabule jsou v roce 2025 standardně trojjazyčné (PL, EN, CZ).

🔗 Související články

Zdroje