Teplice nad Metují

Teplice nad Metují
	Soubor:Teplice nad Metují, náměstí.jpg
	Náměstí Aloise Jiráska s kostelem sv. Vavřince
	Soubor:Flag of Teplice nad Metují.svg
	Soubor:Teplice nad Metují znak.jpg
Stát	Česko
Okres	Náchod
Kraj	Královéhradecký kraj
Starosta	Josef Bitnar
Status	Město
Web	www.teplicenadmetuji.cz

Rozbalit box

Obsah boxu

Teplice nad Metují (německy Weckelsdorf, polsky Teplice nad Metują) je město v severovýchodních Čechách, v Královéhradeckém kraji, v okrese Náchod. Leží v údolí řeky Metuje v severní části Broumovského výběžku. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel.

Město je celostátně i mezinárodně známé především jako vstupní brána do Teplických skal, které jsou součástí Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály. Díky své poloze je významným centrem turistického ruchu a horolezectví. Každoročně na konci srpna hostí prestižní Mezinárodní horolezecký filmový festival (MHFF), který do města přivádí tisíce návštěvníků z celého světa.

Historie města je úzce spjata s pohnutými dějinami Sudet, včetně poválečného odsunu německého obyvatelstva. V září 2024 bylo město zasaženo povodní (cyklóna Boris), kdy se řeka Metuje vylila z břehů a poškodila část infrastruktury v dolní části města a přístupové cesty ke skalám. K prosinci 2025 je většina škod odstraněna a turistický provoz je plně obnoven.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Teplice nad Metují se rozkládají v členitém terénu Polické vrchoviny, která je součástí geomorfologického celku Broumovská vrchovina.

Poloha a reliéf

Město leží v úzkém údolí řeky Metuje, sevřené mezi skalními masivy.

Západ: Západní hranici katastru tvoří skalní města (Teplické skály), která jsou součástí NPR. Nachází se zde nejvyšší bod katastru – Čáp (786 m n. m.) s rozhlednou, ačkoliv nejvyšším bodem celých skal je Ruprechtický Špičák (ten již leží mimo katastr města, v Javořích horách).
Východ: Směrem na východ se terén zvedá k Zdoňovu a hranici s Polskem.
Skalní reliéf: Okolí města je tvořeno kvádrovými pískovci křídového stáří, které eroze vymodelovala do hlubokých kaňonů a věží. Specifikem Teplic (oproti sousednímu Adršpachu) jsou souvislejší a mohutnější skalní stěny.

Vodstvo

Osu města tvoří řeka Metuje, která zde pramení nedaleko v oblasti Adršpachu a protéká městem směrem na jih k Polici nad Metují.

Přítoky: V Teplicích přijímá Metuje několik menších potoků stékajících ze skalních roklí (např. Skalní potok).
Teplý pramen: Název města "Teplice" (původně Teplitz, později Weckelsdorf) je odvozen od nezamrzajícího krasového pramene (vyvěračky) v údolí Metuje. Tento pramen má celoročně stálou teplotu (cca 9 °C), což v zimních měsících způsobovalo, že řeka v tomto úseku nezamrzala a stoupala z ní pára.

Části města

Město se skládá z několika místních částí, které byly původně samostatnými obcemi:

Teplice nad Metují (samotné město)
Bohdašín
Dědov
Dolní Teplice
Horní Teplice
Javor
Lachov
Libná (zaniklá obec, dnes jen katastrální území u hranic)
Skály (historická osada Bischofstein)
Zdoňov

🌦️ Klima

Oblast má podhorský charakter s chladnějším klimatem.

Teplotní inverze: Hluboká údolí a skalní soutěsky (zejména oblast zvaná "Sibiř" v Teplických skalách) jsou známá extrémními teplotními inverzemi. Sníh se zde drží často až do května.
Srážky: Území je srážkově bohaté, což přispívá k erozi pískovců, ale také k riziku bleskových povodní, jak se ukázalo v letech 1997 a 2024.

🌲 Ochrana přírody

Velká část katastru města leží v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko.

NPR Adršpašsko-teplické skály: Nejpřísněji chráněná I. zóna.
PR Ostaš: Přírodní rezervace na stolové hoře jižně od města (zasahuje do katastru Dědova).
Sokol stěhovavý: Skalní stěny nad městem jsou hnízdištěm kriticky ohroženého sokola stěhovavého. V době hnízdění (jaro) bývají některé lezecké a turistické sektory uzavřeny.

📜 Historie

Dějiny Teplic nad Metují jsou odrazem bouřlivých osudů celého českého pohraničí. Město vzniklo jako osada v hlubokém hvozdu a postupně se vypracovalo na průmyslové a později turistické centrum.

Středověk a strážní hrady

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1362. Oblast však byla osídlena již dříve v souvislosti s budováním strážních hradů, které měly chránit obchodní stezky a hranici.

Hrad Střmen: Na skalních věžích přímo nad dnešním městem stával ve 13. a 14. století hrad Střmen. Sloužil jako strážní bod pánů z Rýzmburka. Byl zničen v roce 1447 Slezany, kteří jej (spolu s hradem Adršpach) vykoupili a zbořili, aby nesloužil jako sídlo loupežníků a husitských hejtmanů. Dnes z něj zbyly jen záseky ve skále a vyhlídka přístupná po žebřících.
Hrad Skály (Bischofstein): Významnějším centrem panství byl hrad Skály (též Katzenstein) v dnešní místní části Skály. Ten se stal v 15. století baštou husitství ve Slezsku.

Rozkvět a baroko

V 16. století se panství dostalo do rukou rodu Bohdaneckých z Hodkova. Ti se zasloužili o povýšení Teplic na městečko (1589) a výstavbu renesanční tvrze (pozdější Horní zámek).

Třicetiletá válka: Po bitvě na Bílé hoře bylo panství konfiskováno a v roce 1636 prodáno císařskému plukovníkovi Waltrovi z Leslie. Rod Leslie se zasloužil o barokní přestavbu města a zavedení kultu sv. Vavřince.
Lázeňská tradice: Již v této době byly známy léčivé účinky místního pramene (odtud název Teplice/Teplitz), ačkoliv lázeňství se zde nikdy nerozvinulo do takové míry jako v Teplicích v Čechách.

Průmyslová revoluce (19. století)

V 19. století se město, tehdy známé pod německým názvem Weckelsdorf, stalo významným centrem textilního průmyslu.

Lnářství: Zpracování lnu mělo v regionu dlouhou tradici. Vznikaly zde přádelny a tkalcovny, které využívaly vodní energii řeky Metuje.
Nástup turismu: Po požáru lesa v roce 1824, který zpřístupnil skalní město, se začal rozvíjet turismus. Rodina Nádherných, která panství vlastnila v 19. století, investovala do zpřístupnění skal. V roce 1875 byla do města přivedena železnice (trať Choceň–Meziměstí), což umožnilo masový příliv turistů.

20. století: Válka a odsun

Dvacáté století znamenalo pro město totální zlom v kontinuitě osídlení.

Mnichov 1938: Jako součást Sudet (Sudetenland) bylo město připojeno k nacistickému Německu. České obyvatelstvo, které zde tvořilo menšinu (zejména státní zaměstnanci, železničáři), muselo odejít do vnitrozemí.
Konec války a odsun: V květnu 1945 bylo město obsazeno Rudou armádou. Následně došlo k divokému a později organizovanému odsunu německého obyvatelstva. Město se prakticky vylidnilo.
Dosídlení: Do prázdných domů přicházeli noví osídlenci z českého vnitrozemí, ale také Slováci a reemigranti. Nikdy se však nepodařilo dosáhnout předválečného počtu obyvatel. Mnoho domů, zejména v odlehlých částech (Libná), bylo zbořeno. Zanikla celá obec Libná u hranic s Polskem.
Městská práva: Teplice nad Metují ztratily status města po roce 1945 a znovu jej získaly až v roce 1972.

👨‍👩‍👧‍👦 Obyvatelstvo a demografie

Vývoj počtu obyvatel jasně ukazuje dopady historických událostí. Zatímco před rokem 1945 žilo v samotném Weckelsdorfu a přilehlých osadách přes 3 500 lidí, dnes je to méně než polovina.

Současný stav

Počet obyvatel: K 1. lednu 2025 žilo ve městě a jeho částech přibližně 1 615 obyvatel.
Věková struktura: Populace stárne, index stáří je nadprůměrný. Mladí lidé často odcházejí za prací do větších měst (Náchod, Hradec Králové), protože v Teplicích je omezená nabídka kvalifikovaných pracovních míst mimo cestovní ruch.
Sezónní obyvatelé: Specifikem je vysoký počet chalupářů a majitelů rekreačních objektů. V letní sezóně se počet lidí ve městě reálně zdvojnásobuje díky turistům a chatařům.

🏛️ Památky a kulturní dědictví

Navzdory demolicím v 50. letech si město zachovalo řadu cenných památek, které dokládají jeho bohatou historii.

Kostel svatého Vavřince

Dominantou náměstí je barokní kostel svatého Vavřince.

Architektura: Byl postaven v roce 1724 na místě staršího dřevěného kostela. Jeho stavitelem byl slavný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, který v regionu realizoval tzv. Broumovskou skupinu kostelů. Teplický kostel se vyznačuje dynamickým barokním průčelím a cennou freskovou výzdobou interiéru.
Vybavení: Hlavní oltář nese obraz Umučení sv. Vavřince. Zajímavostí jsou původní varhany, které jsou využívány při koncertech.

Poutní kostel Panny Marie Pomocné (Na Kamenci)

Unikátní sakrální stavba, ukrytá v lese na okraji města (směrem k Adršpachu).

Historie: Původně zde stála poustevna (eremitáž), založená v roce 1753 poustevníkem Václavem Cejpem. Poustevna byla místem modliteb a léčitelství.
Kostel: Dřevěný kostelík byl postaven v roce 1754. Je to jedna z mála celodřevěných sakrálních staveb v regionu, která přežila do dnešních dnů. Interiér je prostý, ale má silnou atmosféru (genius loci). Kolem kostela vede křížová cesta. Místo je cílem tichých poutí a oblíbeným místem svateb.

Horní a Dolní zámek

V Teplicích nad Metují se nacházejí dvě zámecké budovy, což je pro tak malé město neobvyklé.

Horní zámek: Původně renesanční tvrz z roku 1599, postavená Václavem Bohdaneckým. Později byla barokně přestavěna. Dnes v budově sídlí Městský úřad Teplice nad Metují a místní knihovna. Zámek má dochované sgrafitové omítky a renesanční klenby v přízemí.
Dolní zámek: Barokní stavba z roku 1664, kterou nechal postavit Jan z Rottalu. Zámek dlouho sloužil pro potřeby státních statků a lesů, později jako domov důchodců. Dnes je v soukromém vlastnictví a slouží částečně ubytovacím službám. K zámku přiléhá rozsáhlý anglický park, který je volně přístupný a konají se v něm městské slavnosti.

Zámeček Bischofstein (Skály)

V místní části Skály (dříve Bischofstein) se nachází barokní zámeček.

Původ: Letní sídlo královéhradeckých biskupů (odtud název "Biskupův kámen"). Vznikl přestavbou staršího hospodářského dvora v roce 1666.
Současnost: Zámeček byl po roce 1989 restituován a citlivě zrekonstruován na hotel a restauraci. Je to oblíbené výletní místo uprostřed skal, východisko na zříceninu hradu Skály a k Černému jezírku.

🚂 Technické památky

Nádraží: Železniční stanice Teplice nad Metují je zajímavá svou polohou. Vychází odsud trať do Adršpachu a Trutnova. V roce 2025 prošla staniční budova částečnou revitalizací, aby lépe sloužila turistům (nové infocentrum ČD).
Vápenka: V okolí města se nacházejí pozůstatky historických vápenných pecí, které zpracovávaly vápenec těžený v malých čočkách v okolí.

🎬 Kultura a společenský život

Ačkoliv jsou Teplice nad Metují malým městem, jejich kulturní význam, zejména v komunitě outdoorových sportů, přesahuje hranice České republiky.

Mezinárodní horolezecký filmový festival (MHFF)

Nejvýznamnější akcí roku je Mezinárodní horolezecký filmový festival, který se ve městě koná nepřetržitě od roku 1981.

Termín: Vždy poslední srpnový víkend (čtvrtek–neděle).
Charakter: Festival není jen přehlídkou filmů o lezení, skialpinismu a dobrodružství. Je to především společenské setkání horolezců z celé Evropy. Město se v těchto dnech promění v jeden velký kemp. Počet návštěvníků (3–5 tisíc) několikanásobně převyšuje počet stálých obyvatel.
Program: Kromě soutěžních projekcí v kině a ve škole se konají přednášky světových legend horolezectví (v minulosti např. Adam Ondra, Reinhold Messner), koncerty v parku, závody v boulderingu na náměstí a běh Teplickými skalami.
Ekonomický dopad: Pro místní podnikatele (ubytování, stravování) je festival klíčovou událostí roku, která generuje významnou část ročních tržeb.

Další kulturní aktivity

Městská knihovna a informační centrum: Sídlí v budově Horního zámku a funguje jako komunitní centrum. Pořádá besedy a výstavy regionálních umělců.
Kostelní koncerty: V kostele sv. Vavřince a na Kamenci se v létě konají koncerty vážné hudby, často v rámci festivalu Za poklady Broumovska.

🧗 Turistika a sport

Teplice nad Metují jsou přirozeným centrem aktivního pohybu. Město investuje do infrastruktury pro turisty, cyklisty i lyžaře.

Pěší turistika: Teplické skály

Hlavním turistickým magnetem je prohlídkový okruh Teplickými skalami.

Vstup: Nachází se asi 2 km od centra města, v části Střmenské podhradí. Je zde velké záchytné parkoviště a zastávka vlaku.
Charakteristika okruhu: Modře značená trasa měří 6 km. Na rozdíl od Adršpachu je divočejší, fyzicky náročnější a méně přeplněná. Návštěvník prochází kolem monumentálních stěn vysokých až 70 metrů.
Ikonická místa:
- Skalní koruna: Symbol Teplických skal.
- Chrámové stěny: Mohutný amfiteátr skal.
- Sibiř: Úzká a hluboká soutěska, kde se i v létě drží sníh a roste chladnomilná vegetace (inverzní mikroklima).
Propojení s Adršpachem: Přes Vlčí rokli (žlutá značka) lze projít do sousedního skalního města. Cesta vede po povalových chodnících přes rašeliniště.

Cykloturistika a MTB

Region je rájem pro horská kola (MTB).

Rallye Sudety: Teplice nad Metují jsou startem a cílem jednoho z nejtěžších a nejstarších maratonů horských kol v ČR – Specialized Rallye Sudety. Závod se jezdí v září a trasa vede náročným terénem Broumovských stěn a Javořích hor.
Cyklostezky: Městem prochází cyklotrasa č. 22, která spojuje Náchod s Broumovem. V roce 2024 byla dokončena rekonstrukce povrchu cyklostezky směrem na Adršpach, která je nyní sjízdná i pro rodiny s dětmi (mimo hlavní silnici).

Zimní sporty

I přes oteplování klimatu si město udržuje pozici centra zimních sportů.

Ski areál Kamenec: Nachází se přímo ve městě. Disponuje 500 metrů dlouhou sjezdovkou se systémem technického zasněžování a rolbou. Je to jeden z mála funkčních lyžařských vleků v Broumovském výběžku. Sjezdovka je oblíbená pro svou dostupnost a rodinnou atmosféru.
Běžecké lyžování: V okolí města (zejména směrem na osadu Skály a Jiráskovy skály) jsou strojově upravovány běžecké stopy, které navazují na magistrálu v Orlických horách a polské tratě v Národním parku Stolové hory.

🏭 Ekonomika a průmysl

Ačkoliv je turismus nejviditelnějším sektorem, ekonomická stabilita města stojí na kombinaci průmyslu a služeb.

Průmysl

V Teplicích nad Metují a přilehlých částech působí několik významných firem, které navazují na strojírenskou tradici regionu.

Komap Dědov: Společnost se sídlem v místní části Dědov je významným evropským výrobcem přírub a potrubních dílů. Zaměstnává desítky místních obyvatel a je klíčovým plátcem daní do městského rozpočtu.
Toma (Coca-Cola HBC): V areálu v Teplicích nad Metují se nachází stáčírna pramenité vody Toma Natura. Voda je čerpána z hlubinných vrtů v chráněné oblasti Polické pánve, která je zdrojem velmi kvalitní kojenecké vody. Závod patří pod nadnárodní koncern Coca-Cola HBC Česko a Slovensko.
Dřevozpracující průmysl: V okolí funguje několik menších pil a firem zpracovávajících dřevo z okolních lesů, ačkoliv kůrovcová kalamita v letech 2018–2022 výrazně ovlivnila dostupnost suroviny.

Služby a cestovní ruch

Sektor služeb je sezónně závislý.

Ubytování: Město nabízí širokou škálu ubytování od kempu (Autokemp Bučnice) přes penziony až po hotel na zámku Bischofstein.
Výzvy: Hlavním problémem je "krátká sezóna" (květen–říjen). Mimo toto období je mnoho restaurací a ubytovacích kapacit zavřených, což komplikuje zaměstnanost. Město se snaží tento trend zvrátit podporou zimní turistiky a kongresové turistiky.

🚆 Doprava a infrastruktura

Dopravní dostupnost je limitována polohou v "slepém" výběžku republiky a hornatým terénem.

Železniční doprava

Teplice nad Metují jsou důležitým lokálním železničním uzlem na neelektrifikovaných tratích.

Trať 047 (Trutnov – Teplice nad Metují): Turisticky vytížená trať, která v sezóně přiváží návštěvníky z Krkonoš a Polska.
Trať 026 (Týniště nad Orlicí – Broumov): Páteřní trať regionu.
Stanice: Ve městě jsou tři zastávky:
- Teplice nad Metují (hlavní nádraží, křižovatka tratí).
- Teplice nad Metují město (blíže centru).
- Teplice nad Metují skály (pouze sezónní zastávka pro turisty mířící do skal).
Sezónní spoje: V letní sezóně 2025 jezdí do Teplic přímé spěšné vlaky z Vratislavi (Wrocław) a Prahy, což výrazně pomáhá zvládat nápor turistů bez aut.

Silniční doprava

Městem prochází silnice II/301 (Police nad Metují – Trutnov).

Parkování: Chronickým problémem je nedostatek parkovacích míst v letní sezóně. Centrální parkoviště u vstupu do skal bývá dopoledne plné. Město v roce 2021 zavedlo (spolu s Adršpachem) rezervační systém pro parkování, aby regulovalo dopravní zátěž.
Stav silnic: Po povodni v září 2024 byly některé úseky místních komunikací podél Metuje podemlety. Opravy probíhají i v roce 2025, což si vyžaduje trpělivost řidičů (semafory, kyvadlový provoz).

Veřejná doprava

Autobusové linky propojují město s Policí nad Metují, Broumovem a Náchodem. V rámci systému IREDO (integrovaná doprava Královéhradeckého kraje) fungují v létě i cyklobusy, které vyvážejí cyklisty na hřebeny Javořích hor nebo na Ostaš.

🏥 Občanská vybavenost

Jako spádové městečko pro okolní obce (Dědov, Zdoňov) poskytují Teplice základní služby.

Školství: Základní škola a mateřská škola. ZŠ se zaměřuje na ekologickou výchovu a využívá blízkosti CHKO.
Zdravotnictví: Ve městě funguje ordinace praktického lékaře pro dospělé i pro děti a lékárna. Za specializovanou péčí musí obyvatelé dojíždět do Broumova (nemocnice následné péče) nebo Náchoda (oblastní nemocnice).
Obchody: Síť obchodů je základní (potraviny, smíšené zboží). Větší nákupy obyvatelé realizují v Polici nad Metují nebo v Polsku (Mieroszów, Wałbrzych), které je vzdáleno jen pár kilometrů přes hraniční přechod ve Zdoňově.

🔮 Budoucnost a strategický rozvoj

V polovině 20. let 21. století se Teplice nad Metují nacházejí v procesu transformace z čistě turistické destinace na moderní místo pro život, které se snaží udržet mladou populaci.

Obnova po povodni 2024

Prioritou pro roky 2025–2026 je náprava škod způsobených rozvodněnou Metují v září 2024.

Městský park: Probíhá revitalizace parku u Dolního zámku, kde voda poškodila cestní síť a výsadbu. Projekt počítá s vytvořením odolnějších břehových prvků.
Protipovodňová opatření: Ve spolupráci s Povodím Labe se připravuje projekt přírodě blízkých opatření na toku Metuje v intravilánu města, která mají zpomalit odtok vody a ochránit zástavbu v dolní části (ulice Nádražní).

Udržitelný turismus

Město se snaží vymanit ze stínu sousedního Adršpachu a budovat vlastní značku založenou na "pomalé turistice".

Nové návštěvnické centrum: Existuje záměr vybudovat u vstupu do Teplických skal moderní návštěvnické centrum, které by nahradilo stávající dřevěné boudy. Centrum má sloužit jako zázemí pro turisty (toalety, úschovna) a edukační prostor CHKO.
Cyklostezka do Polska: Plánuje se dokončení bezpečného propojení cyklostezky přes Zdoňov do polského Mieroszówa, což by podpořilo přeshraniční turistiku mimo hlavní silniční tahy.

Energetická soběstačnost

Město investuje do energetických úspor. V roce 2025 pokračuje instalace fotovoltaických panelů na střechy veřejných budov (škola, městský úřad, sportovní hala) s cílem snížit provozní náklady a závislost na fosilních palivech.

👶 Pro laiky: Mýty a fakta

Teplice nad Metují jsou často zaměňovány nebo nepochopeny. Zde je vysvětlení základních pojmů:

Nejsou Teplice jako Teplice:

Pozor na záměnu s lázeňským městem Teplice (v severních Čechách u Ústí nad Labem) nebo Teplicemi nad Bečvou (na Moravě). Teplice nad Metují sice mají v názvu "Teplice", ale nejsou klasickým lázeňským městem s kolonádami.

Proč se jmenují "Teplice", když je tam zima?

Je to paradox. Město leží v chladném údolí, kde je často sníh. Název ale pochází od teplého pramene (krasová vyvěračka), který má stálou teplotu cca 9 °C. V minulosti, kdy v zimě vše zamrzalo, se z tohoto pramene a řeky kouřilo a voda nezamrzala – proto "Teplice".

Rozdíl mezi Adršpachem a Teplicemi:

Mnoho turistů říká "jedeme do Adršpachu", i když jdou do Teplických skal.

- Adršpach: Jezírko, lodičky, rovina, izolované věže, davy lidí.
- Teplice: Divoké, vysoké souvislé stěny, hluboké kaňony, méně lidí, náročnější terén.
Sibiř v Česku:

Část Teplických skal se jmenuje Sibiř. Není to nadsázka. V úzkých soutěskách se drží sníh až do léta. I v červenci, kdy je na náměstí 30 °C, si do skal vezměte mikinu. Teplota tam klesá k 5–10 °C.

Zdroje