Heraldika
Obsah boxu
| Heraldika | |
|---|---|
| Soubor:Grande Armoiries de l'Empire français (1804-1815).svg | |
| Velký znak Prvního Francouzského císařství, příklad komplexního erbu | |
| Obor | Pomocné vědy historické |
.svg){kind=link}
Heraldika je pomocná věda historická, která se zabývá studiem erbů (znaků), jejich vznikem, vývojem, užíváním a popisem (blasonováním). Zkoumá pravidla, podle kterých jsou erby tvořeny a jak jsou děděny. Heraldika je úzce spjata s genealogií, sfragistikou a vexilologií. Její počátky sahají do období středověku, kdy erby sloužily především k identifikaci rytířů v brnění na bojištích a turnajích.
Název pochází od slova herold, což byl středověký úředník, jehož jedním z hlavních úkolů bylo právě rozpoznávání a evidence erbů. Dnes se heraldika uplatňuje nejen při studiu historie šlechtických rodů, ale také v oblasti státní, městské, církevní a korporátní symboliky.
📜 Historie
Vznik heraldiky je spojen s potřebou jednoznačné identifikace v době, kdy rytíři začali používat uzavřené přilby, které zcela zakrývaly jejich tvář. Barevné symboly na štítech, přilbách a praporcích se staly nezbytností.
🛡️ Vznik a rané období (12. – 13. století)
První skutečné erby se objevují v západní Evropě přibližně v druhé čtvrtině 12. století. Jejich rozšíření úzce souvisí s křížovými výpravami a rozmachem rytířských turnajů. Znaky na štítech musely být jednoduché a kontrastní, aby byly dobře viditelné i z dálky. V tomto období se také začala formovat základní heraldická pravidla, především pravidlo o kontrastu barev a kovů. Znaky byly zpočátku osobní, ale brzy se staly dědičnými v rámci rodu. Jedním z nejstarších dochovaných vyobrazení erbu je na náhrobku Geoffrey z Anjou z poloviny 12. století.
👑 Rozkvět a institucionalizace (14. – 16. století)
Období vrcholného středověku představuje zlatý věk heraldiky. Erby se staly nedílnou součástí šlechtické kultury. Vznikly specializované úřady vedené heroldy, kteří dohlíželi na správnost užívání erbů, zaznamenávali je do erbovních rolí (soupisů erbů) a působili jako poslové a ceremoniáři. Mezi nejznámější patří anglický College of Arms. Erby se staly složitějšími, začaly se spojovat (např. při sňatcích) a objevily se další součásti úplného erbu, jako jsou klenot, přikryvadla a štítonoši. Heraldika se rozšířila i mimo šlechtu – znaky začala užívat města, církevní hodnostáři a cechy.
쇠 Úpadek a moderní oživení (17. století – současnost)
S koncem středověku a změnou způsobu válčení, kdy rytířská jízda ztratila svůj dominantní význam, začala praktická funkce erbů upadat. Heraldika se stala spíše záležitostí reprezentace a genealogického bádání. V období baroka byly erby často přeplácané a porušovaly původní jednoduchá pravidla. K oživení zájmu o heraldiku došlo v 19. století v souvislosti s romantismem a vzestupem nacionalismu. Státy začaly kodifikovat své státní znaky a města si obnovovala své historické symboly. Dnes je heraldika živou disciplínou, která se uplatňuje při tvorbě nových znaků pro obce, instituce i soukromé osoby.
🎨 Základní pravidla a prvky
Heraldika má pevně stanovený systém pravidel a terminologie, který zajišťuje její srozumitelnost a jednotnost.
🖌️ Tinktury (Barvy a kovy)
Základem každého erbu jsou barvy, v heraldice nazývané tinktury. Dělí se na tři skupiny:
- Kovy:
- Barvy:
- Kožešiny:
Základním pravidlem heraldiky je zákaz kladení barvy na barvu a kovu na kov. Cílem je zajistit maximální kontrast a čitelnost znaku. Například modrá figura nemůže být na červeném poli, ale může být na zlatém nebo stříbrném.
🛡️ Štít a jeho dělení
Štít je nejdůležitější a základní částí erbu, na které se umisťují všechny figury. Tvar štítu se v průběhu staletí měnil (např. gotický, renesanční, barokní). Pole štítu může být jednobarevné nebo dělené. Základní způsoby dělení jsou:
- Polcení: Svislé rozdělení na dvě poloviny.
- Dělení: Vodorovné rozdělení na dvě poloviny.
- Čtvrcení: Rozdělení na čtyři pole křížem.
- Šikmé dělení: Diagonální rozdělení.
🦁 Heroldské figury
Jedná se o jednoduché geometrické obrazce, které dělí štít nebo jsou na něj položeny. Patří mezi nejstarší heraldické prvky.
- Břevno: Vodorovný pruh přes střed štítu.
- Kůl: Svislý pruh přes střed štítu.
- Krokev: Tvar obráceného písmene V.
- Kříž: Spojení břevna a kůlu.
- Hrot nebo klín.
- Lem: Pruh po obvodu štítu.
🦅 Obecné figury
Jsou to veškeré ostatní symboly, které se mohou v erbu objevit. Dělí se na několik skupin:
- Živočichové: Lev, orlice, medvěd, kůň, ryba. Často jsou stylizovaní (např. lev ve skoku).
- Bájné bytosti: Gryf, drak, jednorožec, kentaur.
- Rostliny: Lilie, růže, strom, list.
- Lidské postavy: Svatý Jiří, rytíř, panna, části těla (např. ruka).
- Neživé předměty: Koruna, meč, klíč, hradba, hvězda, loď.
⚙️ Sestavení úplného erbu
Kromě štítu může úplný erb obsahovat další části, které se vyvíjely postupně:
- Přilba (helm): Umístěná nad štítem. Její typ (např. kolčí, hrncová) a natočení mohlo značit hodnost nositele.
- Přikryvadla (pokrývky): Látkový závoj splývající z přilby, obvykle v barvách erbu. Původně chránil rytíře před sluncem.
- Točenice a klenot: Točenice je stočený pruh látky na vrcholu přilby, ze kterého vyrůstá klenot. Klenot je trojrozměrná figura (často opakující motiv ze štítu), která sloužila jako další identifikační prvek.
- Hodnostní koruna: Umístěná mezi štítem a přilbou, označovala hodnost (např. baronská, hraběcí, knížecí).
- Štítonoši: Postavy (lidské nebo zvířecí), které stojí po stranách a "drží" štít. Obvykle náležely vyšší šlechtě a panovníkům.
- Heslo (motto): Krátký text na stuze pod štítem, vyjadřující krédo rodu.
- Plášť a stan: Používaly se u erbů panovníků a nejvyšší šlechty jako symbol svrchovanosti.
🌍 Heraldika ve světě a v Česku
Heraldické zvyklosti se v různých částech Evropy mírně liší.
🇬🇧 Britská heraldika
Je velmi tradiční a přísně regulovaná. Úřad College of Arms v Anglii a Court of the Lord Lyon ve Skotsku dohlíží na udělování a registraci nových znaků. Je zde kladen velký důraz na systém kadenčních znamének, která rozlišují erby různých členů a větví jednoho rodu.
🇩🇪 Německo-skandinávská heraldika
Charakteristickým rysem je velký důraz na klenot, který je považován za stejně důležitý jako štít. Často se zde vyskytuje více přileb s různými klenoty nad jedním štítem.
🇨🇿 Česká heraldika
Patří do německo-rakouského okruhu. Mezi její specifika patří například časté užívání figury lva (symbol Českého království) a orlice (moravská a slezská). Po roce 1989 zažila velký rozmach obecní heraldika, kdy si tisíce obcí a měst v Česku nechaly vytvořit nebo potvrdit své znaky a vlajky v Parlamentu ČR.
🏛️ Moderní využití
Ačkoliv je heraldika historickou disciplínou, její principy a symboly jsou stále živé.
- Státní a obecní symbolika: Státní znaky, znaky krajů, měst a obcí jsou tvořeny podle heraldických pravidel.
- Církevní heraldika: Papež, kardinálové, biskupové a další církevní hodnostáři užívají osobní erby.
- Osobní a rodová heraldika: Mnoho rodů si stále udržuje své historické erby a i dnes si někteří jedinci nechávají vytvořit nové osobní znaky.
- Loga a značky: Mnoho firem a institucí (univerzity, sportovní kluby) používá loga ve formě znaků nebo erbů, která se inspirují heraldickou tradicí (např. Porsche, FC Barcelona).
🧑🏫 Pro laiky: Co je to blason?
Blason (francouzsky blason) je odborný slovní popis erbu. Je to v podstatě "recept", podle kterého by měl být každý heraldik schopen erb správně nakreslit, aniž by ho kdy předtím viděl. Blason má pevně danou strukturu a terminologii.
Popis postupuje od nejdůležitějšího k méně důležitému: 1. Nejprve se popíše štít – jeho barva (tinktura). 2. Poté se popíše hlavní figura – její typ, barva a poloha. 3. Nakonec se popisují vedlejší figury.
Příklad: Erb pánů z Rožmberka.
- Blason: V stříbrném štítě červená pětilistá růže se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky.
- Vysvětlení:
* V stříbrném štítě... – Štít je bílý. * ...červená pětilistá růže... – Hlavní figurou je červená růže s pěti okvětními lístky. * ...se zlatým semeníkem... – Střed růže je žlutý. * ...a zelenými kališními lístky. – Mezi okvětními lístky jsou vidět zelené špičky.
Tento systém zajišťuje, že erb bude vždy zobrazen správně, bez ohledu na umělecký styl kreslíře.