Faraon

Faraon
	Soubor:Tutankhamun's mask.jpg
	Zlatá pohřební maska faraona Tutanchamona, symbol moci a bohatství starověkého Egypta
Titul	Pán Obou zemí, Syn Reův, Vtělení Hora
Dynastie	31 dynastií

Rozbalit box

Obsah boxu

Faraon byl titul panovníků starověkého Egypta prakticky po celou dobu jeho existence, od sjednocení země kolem roku 3150 př. n. l. až po její pohlcení Římskou říší v roce 30 př. n. l. Nešlo pouze o světského vládce; faraon byl považován za živoucího boha na zemi, prostředníka mezi bohy a lidmi, a ztělesnění boha Hora. Jeho úkolem bylo udržovat Maat – božský řád, spravedlnost, pravdu a harmonii ve vesmíru.

Slovo "faraon" pochází z egyptského výrazu per aa, což v překladu znamená "velký dům" a původně označovalo královský palác. Teprve v období Nové říše (přibližně od roku 1550 př. n. l.) se tento termín začal používat jako přímé označení pro krále samotného. Faraon byl absolutním monarchou, který ovládal veškerou půdu, armádu, administrativu i náboženský život v zemi.

📜 Etymologie a královská titulatura

Jak bylo zmíněno, termín faraon vznikl z egyptského per aa (pr-ˤ3), což označovalo královský palác a jeho dvůr. Až za vlády Thutmose III. v 18. dynastii se začal používat jako titul pro samotného panovníka.

Každý faraon měl propracovanou a komplexní titulaturu, která se skládala z pěti hlavních jmen. Tato jména měla vyjadřovat jeho božský původ, moc a politický program. Plná titulatura se ustálila během Střední říše.

🏛️ Pět velkých jmen

Horovo jméno: Nejstarší královský titul. Spojoval faraona s bohem nebes, Horem, jehož byl pozemským vtělením. Jméno se psalo do obdélníkového rámečku zvaného serech, který symbolizoval fasádu paláce a na jehož vrcholu seděl sokol (symbol Hora).
Jméno Obou paní (Nebty): Toto jméno spojovalo faraona s ochrannými bohyněmi Horního a Dolního Egypta – supicí Nechbet a kobrou Vadžet. Symbolizovalo tak jeho vládu nad sjednocenou zemí.
Zlaté Horovo jméno: Význam tohoto jména není zcela jasný. Zobrazovalo sokola Hora sedícího na hieroglyfickém znaku pro zlato (nebu). Mohlo symbolizovat vítězství Hora nad jeho strýcem Sutechem nebo věčnost a božskou podstatu faraona.
Trůnní jméno (praenomen): Jméno, které faraon přijal při nástupu na trůn. Bylo zapisováno do oválného rámečku zvaného kartuše a často obsahovalo jméno boha Rea. Předcházel mu titul nesut-bitej, což znamená "Ten, jenž náleží ostřici a včele" (symboly Horního a Dolního Egypta).
Rodné jméno (nomen): Jméno, které dostal faraon při narození. I toto jméno se psalo do kartuše a předcházel mu titul Sa-Re, tedy "Syn Reův". Tento titul zdůrazňoval jeho přímý původ od nejvyššího slunečního boha.

👑 Role a moc faraona

Faraonova moc byla teoreticky absolutní a zasahovala do všech aspektů života v Egyptě. Jeho role se dělila na tři hlavní oblasti: náboženskou, politickou a ekonomickou.

✝️ Náboženská role

Faraon byl nejvyšším knězem všech kultů v Egyptě. Byl jediným, kdo mohl přímo komunikovat s bohy jménem celého národa. Ačkoliv v praxi delegoval kněžské povinnosti na chrámové kněží, všechny rituály a oběti byly prováděny v jeho jménu. Byl považován za živoucího boha Hora, a po smrti se stal bohem Usirem, vládcem podsvětí. Od 4. dynastie byl také titulován jako "Syn Reův", což posilovalo jeho spojení se slunečním bohem. Udržování Maat (řádu a spravedlnosti) bylo jeho nejdůležitějším náboženským úkolem. Jakákoliv katastrofa, jako neúroda nebo prohraná bitva, mohla být vnímána jako selhání faraona v udržování Maat.

⚔️ Politická a vojenská role

Jako hlava státu byl faraon nejvyšším zákonodárcem a soudcem. Všechny zákony byly vydávány v jeho jménu a on byl konečnou odvolací instancí. Stál v čele rozsáhlé byrokracie, které předsedal vezír, jeho nejvyšší úředník. Faraon byl také vrchním velitelem egyptské armády. Mnoho faraonů, zejména v období Nové říše (např. Thutmose III. nebo Ramesse II.), osobně vedlo svá vojska do bitev proti nepřátelům, jako byli Chetité nebo mořské národy. Vítězství v bitvě bylo důkazem jeho božské přízně a schopnosti chránit Egypt.

💰 Ekonomická role

Teoreticky veškerá půda v Egyptě patřila faraonovi. On rozhodoval o jejím přerozdělování a byl příjemcem daní, které se vybíraly ve formě zemědělských produktů a řemeslných výrobků. Byl zodpovědný za správu státních sýpek, které sloužily jako rezerva pro případ neúrody. Faraon také inicioval a financoval obrovské stavební projekty, jako byly pyramidy, chrámy a zavlažovací kanály, které nejenže demonstrovaly jeho moc, ale také poskytovaly práci tisícům lidí a stimulovaly ekonomiku.

🏛️ Symboly moci

Faraonova jedinečná pozice byla zdůrazněna řadou specifických symbolů a insignií, které ho odlišovaly od ostatních lidí.

Koruny:
- Hedžet – Bílá koruna Horního Egypta, měla vysoký, kuželovitý tvar.
- Dešret – Červená koruna Dolního Egypta, měla válcovitý tvar s vysokou zadní částí a spirálou.
- Pšent – Dvojitá koruna, která vznikla spojením bílé a červené koruny a symbolizovala sjednocení Obou zemí.
- Chepreš – Modrá koruna, často zdobená zlatými kroužky, používaná především v Nové říši jako válečná přilba.
- Nemes – Pruhovaná pokrývka hlavy z látky (nejznámější z masky Tutanchamona), která zakrývala celé vlasy a splývala na ramena.

Další insignie:
- Ureus – Vztyčená kobra (bohyně Vadžet) na čelence, která symbolizovala ochranu a byla připravena plivat oheň na faraonovy nepřátele.
- Umělý vous – Připomínal vousy bohů, byl rovný a na konci zahnutý. Nosili ho i vládnoucí ženy (např. Hatšepsut).
- Žezla:
  - Heka – Krátká hůl s hákovitým zakončením, symbolizovala faraona jako pastýře svého lidu.
  - Nechech – Důtky s třemi prameny korálků, symbolizovaly autoritu a moc trestat.

🌟 Nejvýznamnější faraoni

Během tří tisíciletí vládlo v Egyptě mnoho faraonů, ale někteří zanechali výraznější stopu v historii.

Narmer (cca 3150 př. n. l.) – Považován za sjednotitele Horního a Dolního Egypta a zakladatele 1. dynastie. Jeho sjednocení je zobrazeno na slavné Narmerově paletě.
Džoser (cca 2667–2648 př. n. l.) – Faraon 3. dynastie, pro kterého jeho vezír a architekt Imhotep postavil první pyramidu na světě – stupňovitou pyramidu v Sakkáře.
Chufu (Cheops) (cca 2589–2566 př. n. l.) – Faraon 4. dynastie, stavitel Velké pyramidy v Gíze, největší pyramidy v Egyptě a jednoho ze sedmi divů starověkého světa.
Hatšepsut (cca 1479–1458 př. n. l.) – Jedna z mála vládnoucích žen v egyptské historii. Vládla v 18. dynastii a její vláda byla obdobím míru, prosperity a velkých stavebních projektů, včetně jejího zádušního chrámu v Dér el-Bahrí.
Thutmose III. (cca 1479–1425 př. n. l.) – Velký válečník 18. dynastie, často nazývaný "Napoleonem Egypta". Během své vlády podnikl řadu úspěšných vojenských tažení a rozšířil egyptskou říši až k řece Eufrat.
Achnaton (cca 1353–1336 př. n. l.) – "Kacířský faraon" 18. dynastie, který se pokusil zavést monoteistické náboženství uctívající pouze sluneční kotouč Aton. Založil nové hlavní město Achetaton (dnešní Amarna).
Tutanchamon (cca 1332–1323 př. n. l.) – Achnatonův syn, který se proslavil především díky objevu své téměř neporušené hrobky v Údolí králů Howardem Carterem v roce 1922.
Ramesse II. Veliký (cca 1279–1213 př. n. l.) – Jeden z nejmocnějších a nejdéle vládnoucích faraonů (vládl 66 let). Proslul svou stavební činností (např. chrámy v Abú Simbelu) a bitvou u Kadeše proti Chetitům.
Kleopatra VII. (69–30 př. n. l.) – Poslední faraon Egypta a poslední členka ptolemaiovské dynastie. Proslula svými vztahy s Juliem Caesarem a Marcem Antoniem. Po její smrti se Egypt stal provincií Římské říše.

💡 Pro laiky

Byl faraon opravdu bůh?

Pro starověké Egypťany ano. Nebyl to jen obyčejný král, ale věřili, že je přímým spojením mezi světem lidí a světem bohů. Představovali si ho jako boha Hora (boha s hlavou sokola), který dočasně přebývá v lidském těle. Když faraon zemřel, jeho božská podstata se vrátila k ostatním bohům a on sám se spojil s bohem podsvětí Usirem. Jeho nástupce se pak stal novým Horem na zemi.

Proč stavěli pyramidy?

Pyramidy byly obrovské hrobky určené pro faraony, především v období Staré říše. Egypťané věřili v posmrtný život a bylo pro ně klíčové, aby tělo zemřelého zůstalo neporušené a aby měl s sebou vše, co bude potřebovat v dalším životě (jídlo, nábytek, zbraně, poklady). Monumentální pyramida měla chránit faraonovo mumifikované tělo a jeho bohatství a zároveň sloužit jako "schodiště do nebe", které mu usnadní cestu k bohům.

Mohla být faraonem i žena?

Ano, i když to bylo velmi vzácné. Společnost byla silně patriarchální a trůn měl přecházet z otce na syna. V několika případech, kdy nebyl k dispozici mužský dědic nebo byl příliš mladý, se moci ujala žena. Nejznámější je Hatšepsut, která vládla jako plnohodnotný faraon, nechávala se zobrazovat s mužskými symboly moci (včetně umělého vousu) a vedla zemi k velké prosperitě. Další známou vládnoucí ženou byla Kleopatra VII., poslední panovnice Egypta.

Šablona:Aktualizováno