Přeskočit na obsah

Severní pól

Z Infopedia
Verze z 10. 12. 2025, 03:56, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (Severní pól))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Geografický objekt

Severní pól, známý též jako severní točna, je nejsevernější bod Země a průsečík zemské osy s jejím povrchem. Nachází se uprostřed Severního ledového oceánu a je diametrálně protilehlý Jižnímu pólu. Je to místo, kde se všechny poledníky sbíhají a kde všechny směry ukazují na jih. Kromě geografického Severního pólu existuje také severní magnetický pól a severní geomagnetický pól, jejichž polohy se liší a v čase mění.

🌍 Geografie a klima

Geografický Severní pól je definován jako 90° severní zeměpisné šířky. Na rozdíl od Jižního pólu, který leží na pevnině Antarktida, se Severní pól nachází na plovoucím mořském ledu v Severním ledovém oceánu. Hloubka oceánského dna pod pólem je přibližně 4 300 metrů. Tloušťka mořského ledu se pohybuje kolem dvou až tří metrů, je však značně proměnlivá vlivem posuvu ledových ker, jejich zdvihu a poklesu, nebo rozlomení a odkrytí vodní hladiny.

Klima na Severním pólu je extrémně chladné. Zimní teploty (od listopadu do ledna) se pohybují v rozmezí od -43 °C do -26 °C, s průměrem kolem -34 °C. Letní teploty (od června do srpna) se drží kolem bodu mrazu (0 °C). Oblast zažívá polární den a polární noc, kdy Slunce nezapadá přibližně půl roku a naopak panuje nepřetržitá tma po zbývající část roku.

V posledních letech se Severní pól otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek planety, což vede k výraznému úbytku mořského ledu. Studie prokázaly, že průměrná tloušťka ledu se snížila, a některé odhady z roku 2020 uvádějí, že během několika desítek let by mohl být Severní ledový oceán v letních měsících úplně bez ledu. Aktuální data z roku 2025 potvrzují, že rozsah mořského ledu v Arktidě dosáhl v březnu 2025 historicky nejnižšího sezonního maxima za celou dobu družicových měření, která začala v roce 1979. Na vině je globálně nejteplejší rok 2024 a rekordně teplé období v regionu během zimy 2024/2025.

🧭 Severní magnetický pól

Severní magnetický pól je místo na severní polokouli, kde indukční čáry magnetického pole Země směřují kolmo k povrchu. Jeho poloha není stálá a neustále se pohybuje. Od počátku 17. století do 90. let 20. století se posouval ročně o 10 až 15 kilometrů od Kanady směrem k Rusku. Na počátku 21. století se jeho pohyb zrychlil až na 55 kilometrů za rok, ale nedávno se opět zpomalil na přibližně 25 kilometrů za rok.

Podle Světový magnetický modelu (WMM) 2025 se severní magnetický pól nadále přesouvá z Kanady směrem k Sibiři. K 1. lednu 2025 se oficiálně nacházel na 85,76 stupně severní zeměpisné šířky a 139,27 stupně východní zeměpisné délky. Tento posun vyžaduje pravidelné rekalibrace navigačních systémů v letectví, námořní dopravě a mapovacích službách, aby se předešlo značným odchylkám.

⏳ Historie dobývání

Dobývání Severního pólu bylo dlouholetou výzvou pro mnoho polárních průzkumníků.

  • 1871: První výprava k Severnímu pólu, vedená Charlesem Francisem Hallem (expedice Polaris), skončila tragicky jeho smrtí.
  • 1895: Norský polárník Fridtjof Nansen se na saních dostal do blízkosti pólu, dosáhl 86° 14' severní šířky.
  • 1908: Americký objevitel Frederick Cook tvrdil, že dosáhl Severního pólu, ale jeho prvenství nebylo hodnověrně doloženo.
  • 1909: Američan Robert Peary, doprovázený Matthewem Hensonem a čtyřmi Eskymáky, údajně stanul na Severním pólu. Ačkoliv byl dlouho považován za prvního pokořitele, jeho úspěch byl později zpochybněn na základě jeho vlastního deníku.
  • 1926: První prokazatelné dosažení Severního pólu se uskutečnilo 12. května 1926, kdy nad ním přeletěla vzducholoď Norge s posádkou, ve které byli slavný norský polárník Roald Amundsen, italský konstruktér Umberto Nobile a americký objevitel Lincoln Ellsworth.
  • 1928: Přes pól přeletěla vzducholoď Italia, na jejíž palubě byl i český vědec František Běhounek. Vzducholoď ztroskotala na zpáteční cestě.
  • 1952: Na Severním pólu poprvé přistálo letadlo, pilotované důstojníky amerického letectva Josephem Fletcherem a Williamem Benedictem.
  • 1958: Americká jaderná ponorka USS Nautilus jako první proplula pod ledem Severního pólu.
  • 1977: Sovětský ledoborec Arktika doplul k pólu jako první hladinové plavidlo.
  • 1978: Japonský dobrodruh Naomi Uemura jako první člověk sólově dobyl Severní pól.
  • 1986: Ann Bancroftová se stala první ženou, která dosáhla Severního pólu (na saních tažených psy).
  • 1993: Prvním Čechem, který došel pěšky na Severní pól, se stal Miroslav Jakeš.
  • 1996: Severního pólu dosáhla první česká expedice ve složení Miroslav Jakeš, Oldřich Bubák a Vilém Rudolf.
  • 2007: Ruská ponorka umístila na dno Severního pólu titanovou schránku s ruskou vlajkou, čímž symbolicky uplatnila nárok na tuto oblast.

⚖️ Právní status

Podle mezinárodního práva žádná země v současné době nemá nárok na vlastnictví Severního pólu ani oblasti Severního ledového oceánu, který jej obklopuje. Pět zemí v okolí ArktidyRusko, Kanada, Norsko, Dánsko (přes Grónsko) a Spojené státy (přes Aljašku) – si mohou nárokovat oblast do 200 námořních mil (370 km) od svého pobřeží jako zónu vlivu. Za touto hranicí je prostor spravován Mezinárodní úřad pro mořské dno.

Na Arktidu se vztahuje Úmluva OSN o mořském právu z roku 1982. Státy vznášejí nároky na kontinentální šelf za hranicemi 200 námořních mil, což by jim umožnilo výhradní čerpání nerostných zdrojů. Otázky spojené s Arktidou řeší od roku 1996 Arktická rada.

🔬 Vědecký výzkum

Severní pól je důležitým objektem pro vědecký výzkum. Současný výzkum se zaměřuje především na dopady globálního oteplování a změny klimatu na arktický ekosystém a globální klima. Úbytek mořského ledu ovlivňuje mořské proudy a biodiverzitu, což má potenciál způsobit mrazivé zimy na severní polokouli.

Vědci sledují také pohyb magnetického severního pólu, který je klíčový pro kalibraci navigačních systémů. Změny v jeho pohybu jsou přisuzovány dynamickým procesům v roztaveném železném jádru Země.

✈️ Turismus a expedice

Navzdory extrémním podmínkám se Severní pól stal turistickou atrakcí, i když poněkud exkluzivní. Cesty se obvykle organizují v letních měsících, kdy je led tenčí. Turisté se mohou dostat na pól speciálními atomovými ledoborci, které vyplouvají například z Murmansku v Rusku nebo ze Špicberků v Norsku. Během plavby je možné pozorovat lední medvědy, tuleně, mrože a arktické ptáky.

Pro dobrodružnější povahy jsou k dispozici expedice na běžkách, které startují z dočasných polárních stanic, jako je například Barneo, a vyžadují překonání přibližně 120 kilometrů po ledu. Od roku 2020 se objevily i možnosti vyhřívaného kempování přímo na Severním pólu.

💡 Pro laiky

Představte si Země jako obrovský fotbalový míč. Tam, kde by byla špička nahoře, je Severní pól. Je to jako vrchol světa! Ale na rozdíl od normálního kopce, Severní pól není pevná země. Je to obrovská plovoucí ledová deska na moři, kterému říkáme Severní ledový oceán.

Když tam stojíte, všechny směry ukazují na jih! A je tam opravdu zima, v zimě je to jako v mrazáku, i když v létě se trochu oteplí, až k bodu mrazu. Slunce tam svítí půl roku v kuse a pak je zase půl roku tma. Je to proto, že Země se naklání, když obíhá kolem Slunce.

Tento led se ale bohužel zmenšuje, protože se Země otepluje. Vědci to pečlivě sledují, protože to má vliv na počasí po celém světě. A víte, že existuje i Severní magnetický pól? To je to místo, kam ukazuje střelka kompasu, a ten se neustále pomalu pohybuje!

Související články