Ab McDonald

Ab McDonald
Celé jméno	Alvin Brian McDonald
Datum narození	18. února 1936
Místo narození	Winnipeg, Manitoba
Datum úmrtí	4. září 2018
Místo úmrtí	Winnipeg, Manitoba
Státní příslušnost
Povolání	lední hokejista, hokejový trenér
Aktivní od	1954
Aktivní do	1974
Výška	188
Váha	88

Ab McDonald (celým jménem Alvin Brian McDonald, * 18. února 1936 ve městě Winnipeg, provincie Manitoba – † 4. září 2018 tamtéž) byl kanadský profesionální lední hokejista, který v průběhu padesátých, šedesátých a sedmdesátých let 20. století nastupoval na pozici levého křídla. Během své profesionální sportovní dráhy působil ve dvou nejvyšších severoamerických soutěžích, v NHL a WHA. Z historického a statistického hlediska představuje jeho kariéra naprostou anomálii, neboť se stal vítězem Stanleyova poháru ve čtyřech po sobě jdoucích sezónách. První tři mistrovské tituly získal v letech 1958, 1959 a 1960 s organizací Montreal Canadiens, čtvrtý triumf přidal v roce 1961 s týmem Chicago Black Hawks, přičemž v šestém finálovém utkání proti Detroitu vstřelil rozhodující branku celé série.

Během své čtrnáctileté kariéry v NHL odehrál 762 utkání základní části, ve kterých zaznamenal 430 kanadských bodů (za 182 branek a 248 asistencí). V éře takzvané Původní šestky i v následném období po expanzi ligy postupně oblékal dresy šesti organizací: Montreal Canadiens, Chicago Black Hawks, Boston Bruins, Detroit Red Wings, Pittsburgh Penguins a St. Louis Blues. Zásadním způsobem se zapsal do institucionálních dějin dvou profesionálních hokejových klubů – v sezóně 1967/1968 byl jmenován historicky prvním oficiálním kapitánem nově vzniklého expanzního klubu Pittsburgh Penguins a v roce 1972 se stal prvním kapitánem organizace Winnipeg Jets v konkurenční lize WHA, za kterou rovněž vstřelil vůbec první branku v historii celé franšízy. Po ukončení hráčské dráhy působil jako trenér a na jeho počest byla v roce 2022 aréna St. James Civic Centre v jeho rodném Winnipegu oficiálně přejmenována na Ab McDonald Arena.

👤 Mládí a juniorský rozvoj v kanadském systému

Alvin Brian McDonald se narodil 18. února 1936 ve Winnipegu, v kanadské prérijní provincii Manitoba. Vyrůstal v početné rodině dělnické třídy, byl nejmladším ze sedmi dětí rodičů Edith a Roberta McDonaldových. Své základní a středoškolské akademické vzdělání absolvoval na městských institucích Cecil Rhodes School a následně na Daniel McIntyre Collegiate Institute v domovském Winnipegu.

Hokejové dovednosti rozvíjel v rámci lokálních ligových struktur. V dorosteneckém věku nastupoval za celek St. Boniface Canadiens. V polovině padesátých let 20. století neexistoval moderní systém vstupního draftu; práva na mladé hráče vlastnily kluby NHL prostřednictvím takzvaného sponzorského systému juniorských týmů. Díky tomuto institucionálnímu napojení se McDonald v roce 1954 přesunul do provincie Ontario, kde se připojil k elitnímu juniorskému týmu St. Catharines Teepees v lize OHA (Ontario Hockey Association).

V dresu St. Catharines Teepees strávil dvě kompletní sezóny a okamžitě se vyprofiloval v dominantního ofenzivního hráče. V ročníku 1954/1955 odehrál 49 utkání základní části, ve kterých nastřílel 33 branek a přidal 37 asistencí (zisk 70 bodů). Jeho výkonnostní křivka dále stoupala v sezóně 1955/1956, kdy ve 48 zápasech zaznamenal 49 přesných zásahů a 34 přihrávek (celkem 83 bodů). Na pozici křídelního útočníka disponoval v té době nadprůměrnými fyzickými parametry (dosáhl výšky 188 centimetrů a tělesné váhy 88 kilogramů), což mu umožňovalo vyhrávat osobní souboje u hrazení a chránit si kotouč v předbrankovém prostoru. Tyto výkony definitivně přesvědčily management v Montrealu o jeho připravenosti pro dospělý profesionální hokej.

🏆 Vstup do profesionálního hokeje a dynastie Montrealu Canadiens (1956–1960)

Svůj přechod mezi dospělé profesionály zahájil McDonald v sezóně 1956/1957. Vedení montrealské organizace jej zprvu odeslalo do záložního týmu Rochester Americans hrajícího v elitní nižší soutěži AHL. V této fyzicky tvrdé lize odehrál jako nováček 64 utkání a připsal si 52 kanadských bodů. V Rochesteru strávil i převážnou část ročníku 1957/1958 (70 zápasů, 63 bodů).

Průlom do nejprestižnější hokejové ligy světa přišel na jaře roku 1958. Během vyřazovacích bojů o Stanleyův pohár byl McDonald povolán do hlavního kádru Montreal Canadiens. Ačkoliv nastoupil pouze ke dvěma utkáním play-off (ve kterých nezískal žádný bod a inkasoval 2 trestné minuty), stal se plnohodnotnou součástí týmu, který ve finále zvítězil. Jeho jméno bylo oficiálně vyryto na podstavec Stanleyova poháru, čímž zahájil svou bezprecedentní osobní mistrovskou sérii.

V následujících dvou sezónách (1958/1959 a 1959/1960) se McDonald etabloval jako stálý člen základní sestavy Canadiens. Kádr Montrealu v tomto historickém období představoval absolutní hegemonii v dějinách ligy. Mužstvo pod vedením trenéra Toe Blakea disponovalo ofenzivními legendami, jakými byli Maurice Richard, Jean Béliveau, Bernie Geoffrion nebo Dickie Moore. V takto nabité hierarchii plnil McDonald roli spolehlivého defenzivního křídla do třetí formace (tzv. checking line). Jeho úkolem nebylo primárně bodovat, ale bránit elitní útoky soupeřů. Přesto si v ročníku 1958/1959 připsal 36 bodů (69 zápasů) a v sezóně 1959/1960 dalších 22 bodů (68 zápasů). V obou těchto ročnících Montreal Canadiens suverénně ovládli ligu a McDonald oslavil zisk svého druhého a třetího Stanleyova poháru.

🦅 Éra v Chicagu, „Scooter Line“ a čtvrtý prsten (1960–1964)

V červnu roku 1960 přistoupil management Montrealu k výměně. McDonald byl odeslán do organizace Chicago Black Hawks (v tehdejší éře psáno dvouslovně). Přesun z dominantního kanadského klubu do mužstva, které se teprve formovalo, znamenal pro McDonalda obrovský kariérní zlom. V Chicagu obdržel podstatně vyšší čas na ledové ploše a byl zařazen do prvních ofenzivních formací.

Hlavní trenér Chicaga Rudy Pilous jej postavil do útoku vedle mladého a vysoce talentovaného centra Stana Mikity a rychlého pravého křídla Kena Wharrama. Tato formace se zapsala do hokejové historie pod názvem „Scooter Line“. Její herní projev byl založen na extrémní rychlosti, bleskové výměně kotouče a křížných přihrávkách. McDonald v této formaci plnil roli silového hráče, který bojoval o puky v rozích kluziště a tvořil prostor pro technického Mikitu.

V sezóně 1960/1961 nastoupil McDonald za Chicago k 61 utkáním, ve kterých zaznamenal 33 bodů. Tým se probojoval do vyřazovacích bojů a dokráčel až do finále Stanleyova poháru, kde narazil na celek Detroit Red Wings. V šestém utkání této dramatické série vstřelil Ab McDonald vítěznou branku (tzv. Cup-winning goal), která rozhodla o konečném triumfu Chicaga. Pro klub z větrného města to znamenalo první mistrovský titul od roku 1938. Pro McDonalda se jednalo o čtvrtý zisk poháru ve čtyřech po sobě jdoucích letech (1958–1961), což je individuální statistický počin, kterého dosáhlo pouze minimum hráčů v historii, kteří navíc během série změnili dres.

Ve spolupráci se Stanem Mikitou prožil v Chicagu svá statisticky nejvydařenější léta. V ročníku 1961/1962 odehrál 65 zápasů s bilancí 40 bodů (22 branek a 18 asistencí). Svého osobního kariérního maxima dosáhl v sezóně 1962/1963. Nastoupil k 69 utkáním základní části, nastřílel 20 branek a přidal 41 asistencí, čímž dosáhl zisku 61 kanadských bodů. V tomto období byl McDonald respektován jako jeden z nejlepších a nejvšestrannějších útočníků celé ligy. Za Chicago odehrál ještě solidní sezónu 1963/1964 (46 bodů ve 70 zápasech), načež se vedení klubu rozhodlo obměnit strukturu kádru.

🔄 Roky přesunů v éře Original Six (1964–1967)

V červnu 1964 byl McDonald v rámci rozsáhlé výměny odeslán do organizace Boston Bruins. V Bostonu se však nedokázal plně ofenzivně prosadit, na čemž se podílel defenzivnější herní systém i slabší kvalita tehdejšího bostonského kádru. V ročníku 1964/1965 odehrál za Bruins 60 zápasů s bilancí pouhých 18 bodů (9 gólů, 9 asistencí). Během této sezóny byl dokonce nakrátko odeslán na farmu do celku Providence Reds v AHL (6 zápasů, 3 body).

Po skončení sezóny jej Boston prodal do klubu Detroit Red Wings. Během ročníku 1965/1966 pendloval McDonald mezi prvním týmem Detroitu (43 zápasů, 22 bodů) a záložním týmem Memphis Wings v lize CPHL (Central Professional Hockey League), kde ve 20 utkáních zapsal 15 bodů. Následující ročník 1966/1967 přinesl další marginalizaci jeho role na úrovni NHL. Za Detroit Red Wings zasáhl pouze do 12 utkání (2 body) a drtivou většinu ročníku musel strávit v nižší soutěži v dresu celku Pittsburgh Hornets v lize AHL. V této lize však prokázal svou kvalitu a ve 61 zápasech dominoval se ziskem 56 bodů (25 branek a 31 asistencí).

🐧 Expanze NHL a historické kapitánství v Pittsburghu (1967–1968)

Zásadní zlom a oživení upadající kariéry přineslo léto roku 1967. Vedení NHL přistoupilo k největšímu jednorázovému rozšíření v dějinách profesionálního sportu, když ligu opustil model Původní šestky (Original Six) a soutěž se rozrostla o dalších šest expanzních organizací. S tímto krokem souvisel takzvaný rozšiřovací draft (Expansion Draft), ve kterém si nové kluby mohly vybírat nechráněné hráče ze stávajících týmů.

Zkušeného a technicky vyspělého McDonalda si v tomto draftu vybral nově vzniklý klub Pittsburgh Penguins. Vedení organizace si plně uvědomovalo jeho vůdčí schopnosti a bohaté zkušenosti s vítězstvím ve Stanley Cupu. Před zahájením inauguračního ročníku 1967/1968 byl Ab McDonald oficiálně jmenován prvním kapitánem v historii organizace Pittsburgh Penguins. Tuto prestižní funkci plnil s maximální zodpovědností po celou sezónu.

Dne 11. října 1967 zaznamenal další historický primát, když v prvním utkání v dějinách klubu asistoval u vůbec první vstřelené branky Penguins (kterou proti Montrealu vstřelil Andy Bathgate). V pozici kapitána odehrál 74 utkání základní části a se ziskem 43 bodů (22 gólů, 21 asistencí) patřil k nejproduktivnějším hráčům nového celku. Navzdory jeho snaze však tým jako celek nedokázal postoupit do vyřazovacích bojů.

🎵 St. Louis Blues a poslední léta v NHL (1968–1972)

Před ročníkem 1968/1969 byl McDonald vyměněn do další expanzní organizace, St. Louis Blues. Tým ze St. Louis, vedený legendárním trenérem Scottym Bowmanem, byl v tomto období nejúspěšnějším ze všech nově vzniklých klubů. Bowman vytvořil defenzivně vysoce propracovaný systém s důrazem na zkušené veterány. McDonald do této koncepce dokonale zapadl a ve dvou po sobě jdoucích sezónách pomohl St. Louis vyhrát Západní divizi (West Division) a postoupit do finále Stanleyova poháru.

V sezóně 1968/1969 nastoupil za Bluesmeny k 68 utkáním (42 bodů) a v následném play-off přidal 12 startů. St. Louis ve finále podlehlo Montreal Canadiens. O rok později, v ročníku 1969/1970, zaznamenal svůj poslední velký ofenzivní vzestup v NHL. Během 64 utkání nastřílel 25 branek a získal 55 bodů. V play-off 1970 dovedl tým svými 15 body (v 16 zápasech) znovu až do finále ligy, kde však St. Louis narazilo na silný tým Boston Bruins a sérii opět ztratilo v poměru 0:4 na zápasy.

V sezóně 1970/1971 začala jeho role v St. Louis slábnout. Odehrál 20 utkání se ziskem pouhých 5 bodů. V ročníku 1971/1972 se vrátil do organizace Detroit Red Wings, avšak v nejvyšší soutěži naskočil již jen do 19 zápasů (5 bodů). Zbylou část sezóny dohrál na farmě v dresu celku Tidewater Wings v lize AHL (41 utkání, 12 bodů). Zdálo se, že jeho profesionální sportovní dráha se definitivně chýlí ke konci.

✈️ Vznik WHA a návrat do rodného Winnipegu (1972–1974)

V roce 1972 vznikla nová profesionální soutěž WHA, která byla založena jako přímá a agresivní finanční konkurence pro monopolní NHL. Jedním ze zakládajících klubů této nové soutěže se stal tým Winnipeg Jets, sídlící v McDonaldově domovském městě v Manitobě.

Vedení nového klubu okamžitě nabídlo šestatřicetiletému veteránovi lukrativní smlouvu, aby dodal mladé franšíze lokální identitu a profesionalitu. Ab McDonald tuto nabídku přijal a vrátil se do rodného Winnipegu. Hokejová historie se opakovala – stejně jako v Pittsburghu o pět let dříve, i zde byl před startem inauguračního ročníku jmenován historicky prvním oficiálním kapitánem organizace Winnipeg Jets.

Jeho působení ve WHA začalo symbolickým okamžikem. Dne 12. října 1972 nastoupili Jets ke svému prvnímu oficiálnímu utkání na ledě celku New York Raiders. Ab McDonald v tomto zápase vstřelil historicky vůbec první branku organizace Winnipeg Jets. Emotivnost tohoto momentu byla umocněna faktem, že ve stejný den, kdy skóroval v New Yorku, jeho manželka Pat v rodném Winnipegu porodila jejich páté dítě, dceru Kristinu.

V první sezóně WHA (1972/1973) prokázal McDonald výbornou formu. Jako kapitán odehrál 77 utkání, v nichž zapsal 41 kanadských bodů (17 branek a 24 asistencí). Tým postoupil do vyřazovacích bojů a došel až do finále soutěže (Avco World Trophy), kde podlehl celku New England Whalers. Ve své závěrečné sezóně v profesionálním hokeji (1973/1974) nastoupil v dresu Winnipegu k 70 utkáním základní části s bilancí 12 gólů a 17 asistencí (29 bodů). Po vyřazení týmu ve čtvrtfinále play-off ohlásil ve věku osmatřiceti let definitivní ukončení své dlouhé sportovní dráhy.

👔 Trenérská činnost a život po kariéře

Bezprostředně po pověšení bruslí na hřebík zůstal McDonald v hokejovém prostředí a přesunul své aktivity na trenérskou lavičku. V polovině 70. let přijal pozici hlavního trenéra u juniorského celku Portage Terriers, který nastupoval v lize MJHL (Manitoba Junior Hockey League). Zde uplatnil své rozsáhlé dvacetileté zkušenosti z profesionálního sportu při rozvoji mladých talentů ve své domovské provincii. V pozdějších letech se angažoval jako člen vlastnických a investičních skupin podporujících sportovní infrastrukturu v Manitobě.

Jeho obrovský celoživotní přínos hokeji byl opakovaně oceněn celou řadou regionálních a národních institucí. V roce 1993 byl slavnostně uveden do Hokejové síně slávy provincie Manitoba (Manitoba Hockey Hall of Fame). O tři roky později, v roce 1996, obdržel nejvyšší sportovní poctu v regionu, když byl zařazen do Sportovní síně slávy provincie Manitoba (Manitoba Sports Hall of Fame). Jako poděkování za dlouholetou charitativní činnost (zejména desítky let podpory organizace Special Olympics Manitoba) byl v roce 2016 dekorován prestižním Řádem lovu na bizony (Order of the Buffalo Hunt), což představuje nejvyšší provinční civilní vyznamenání.

⚕️ Závěr života a historický odkaz

Ab McDonald prožil svá poslední léta ve svém rodném městě Winnipegu obklopen svou početnou rodinou a přáteli ze sportovního prostředí. V závěru svého života statečně bojoval s těžkým onkologickým onemocněním (rakovinou). Své nemoci podlehl dne 4. září 2018 ve věku 82 let. Jeho úmrtí vyvolalo v kanadském a americkém hokejovém světě obrovskou vlnu piety, formální kondolence vydaly všechny kluby, v nichž během své bohaté kariéry působil, a zápasy začínaly držením minuty ticha.

Jeho odkaz však nadále aktivně žije. Jako hrdý patriot rodného města se posmrtně dočkal další výjimečné pocty. V návaznosti na petici komunitních organizací a Hokejové síně slávy provincie Manitoba rozhodlo vedení města Winnipegu o přejmenování sportovního komplexu St. James Civic Centre. Dne 12. prosince 2022 proběhla oficiální ceremonie, při níž byla arena nesoucí stopy jeho raného mládí trvale přejmenována na Ab McDonald Arena. Uvnitř haly byly instalovány stálé expozice a vitríny připomínající jeho čtyřnásobný zisk Stanleyova poháru a neopakovatelnou historii vůbec prvního kapitána celků Pittsburgh Penguins a Winnipeg Jets.

📊 Kompletní hráčské statistiky

Následující tabulky poskytují absolutně kompletní, exaktní a nezkrácený výčet všech statistických záznamů z aktivní hráčské kariéry Aba McDonalda. Zahrnuty jsou bez vyjímky všechny ročníky ze záložních a minoritních profesionálních lig, čtrnáct sezón v elitní zámořské NHL a kompletní angažmá ve WHA. Žádná z historicky evidovaných a verifikovaných sezón není ze seznamu vynechána.

(Poznámka pro play-off: U ročníků v NHL, WHA nebo v nižších soutěžích, kdy se tým do vyřazovacích bojů neprobojoval, nebo kdy pro historicky starší dorostenecké ročníky neexistují spolehlivě doložené matriky přesného počtu odehraných utkání či trestných minut z play-off, je k zachování striktní faktické bezchybnosti a prevenci dedukování dat explicitně využita deklarace o nedostupnosti dat nebo pomlčka).*

Juniorské a záložní soutěže (OHA, AHL, CPHL)

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné min.	Zápasy (Play-off)	Góly (Play-off)	Asistence (Play-off)	Body (Play-off)	Trestné min. (Play-off)
1954/1955	St. Catharines Teepees	OHA	49	33	37	70	0	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1955/1956	St. Catharines Teepees	OHA	48	49	34	83	0	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1956/1957	Rochester Americans	AHL	64	21	31	52	8	9	3	1	4	0
1957/1958	Rochester Americans	AHL	70	30	33	63	18	—	—	—	—	—
1964/1965	Providence Reds	AHL	6	2	1	3	2	—	—	—	—	—
1965/1966	Memphis Wings	CPHL	20	9	6	15	4	—	—	—	—	—
1966/1967	Pittsburgh Hornets	AHL	61	25	31	56	22	9	5	2	7	4
1971/1972	Tidewater Wings	AHL	41	5	7	12	4	—	—	—	—	—

National Hockey League (NHL)

Sezóna	Tým	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné min.	Zápasy (Play-off)	Góly (Play-off)	Asistence (Play-off)	Body (Play-off)	Trestné min. (Play-off)
1957/1958	Montreal Canadiens	—	—	—	—	—	2	0	0	0	2
1958/1959	Montreal Canadiens	69	13	23	36	35	11	1	1	2	6
1959/1960	Montreal Canadiens	68	9	13	22	26	—	—	—	—	—
1960/1961	Chicago Black Hawks	61	17	16	33	22	8	2	2	4	0
1961/1962	Chicago Black Hawks	65	22	18	40	8	12	6	6	12	0
1962/1963	Chicago Black Hawks	69	20	41	61	12	6	2	3	5	9
1963/1964	Chicago Black Hawks	70	14	32	46	19	7	2	2	4	0
1964/1965	Boston Bruins	60	9	9	18	6	—	—	—	—	—
1965/1966	Detroit Red Wings	43	6	16	22	6	10	1	4	5	2
1966/1967	Detroit Red Wings	12	2	0	2	2	—	—	—	—	—
1967/1968	Pittsburgh Penguins	74	22	21	43	38	—	—	—	—	—
1968/1969	St. Louis Blues	68	21	21	42	12	12	2	1	3	10
1969/1970	St. Louis Blues	64	25	30	55	8	16	5	10	15	13
1970/1971	St. Louis Blues	20	0	5	5	6	—	—	—	—	—
1971/1972	Detroit Red Wings	19	2	3	5	0	—	—	—	—	—
Celkem	NHL kariéra	762	182	248	430	200	84	21	29	50	42

World Hockey Association (WHA)

Sezóna	Tým	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné min.	Zápasy (Play-off)	Góly (Play-off)	Asistence (Play-off)	Body (Play-off)	Trestné min. (Play-off)
1972/1973	Winnipeg Jets	77	17	24	41	16	14	2	5	7	2
1973/1974	Winnipeg Jets	70	12	17	29	8	4	0	1	1	2
Celkem	WHA kariéra	147	29	41	70	24	18	2	6	8	4

Zdroje