Řízená střela

Rozbalit box

Obsah boxu

Řízená střela je ve vojenské terminologii typ zbraně s vlastním pohonem, která je během svého letu aktivně naváděna k cíli. Na rozdíl od neřízených raket nebo balistických střel, které letí po předem dané, neovlivnitelné dráze, dokáže řízená střela korigovat svůj směr a zasáhnout i pohyblivé nebo skryté cíle s vysokou přesností. Pohon zajišťuje obvykle raketový motor nebo proudový motor.

Střely se dělí podle různých kritérií, nejčastěji podle odpalovací platformy a typu cíle (např. střela země-vzduch, střela vzduch-vzduch nebo střela s plochou dráhou letu). Tvoří klíčovou součást moderních arzenálů a jsou nasazovány v široké škále vojenských operací, od taktických úderů na bojišti až po strategické odstrašování.

⏳ Historie

První zbraně, které lze považovat za předchůdce řízených střel, byly vyvinuty a nasazeny Nacistickým Německem během druhé světové války.

• Henschel Hs 293 a Fritz X: Byly to rádiem řízené klouzavé pumy, které se používaly především proti lodím. Hs 293, vybavená raketovým motorem, byla poprvé úspěšně nasazena v srpnu 1943.
• V-1 (Fieseler Fi 103): Často označovaná jako "létající bomba", byla první střela s plochou dráhou letu na světě. Byla poháněna pulzačním proudovým motorem a naváděna jednoduchým autopilotem, který ji udržoval v přímém kurzu a v nastavené výšce. Po dosažení předpokládané vzdálenosti k cíli se motor vypnul a střela přešla do střemhlavého letu.
• V-2 (Aggregat 4): Byla první balistická raketa dlouhého dosahu. Ačkoliv její dráha byla po vyhoření motoru balistická, její naváděcí systém s gyroskopy a akcelerometry umožňoval řízení během aktivní fáze letu, což z ní činí významný milník ve vývoji technologie řízených střel.

Po válce vítězné mocnosti, zejména USA a Sovětský svaz, intenzivně využívaly německé technologie a zajaté vědce k rozvoji vlastních raketových programů. Během studené války došlo k masivnímu rozvoji všech typů řízených střel, které se staly nosiči jaderných hlavic a základem strategického odstrašování. Vývoj se soustředil na zvyšování přesnosti, doletu, rychlosti a odolnosti proti protiopatřením.

🛠️ Konstrukce a princip funkce

Každá řízená střela se skládá z několika základních systémových součástí, které společně zajišťují její schopnost najít, sledovat a zničit cíl.

• Naváděcí systém: Je "mozkem" střely. Zpracovává data o poloze cíle a vlastní poloze střely a generuje povely pro řídicí systém.
• Řídicí systém (Letový systém): Představuje "svaly" střely. Zahrnuje aerodynamické řídicí plochy (kormidla, kachní plochy), vektorování tahu nebo jiné mechanismy, které na základě povelů z naváděcího systému fyzicky mění směr letu.
• Pohonný systém (Motor): Dodává střele potřebnou energii pro let. Nejčastěji se používají raketové motory na tuhé nebo kapalné palivo pro vysoké rychlosti a krátké vzdálenosti, nebo proudové motory (např. turbodmychadlové) pro střely s plochou dráhou letu, které vyžadují delší dolet při nižší rychlosti.
• Bojová hlavice: Je část střely, která ničí cíl. Může být konvenční (tříštivo-trhavá, průbojná, kazetová) nebo nést zbraně hromadného ničení (jaderné, chemické, biologické).
• Drak a konstrukce: Tvoří tělo střely, které integruje všechny systémy a je navrženo tak, aby odolalo aerodynamickým a tepelným silám během letu.

Princip funkce spočívá v cyklu "najdi-následuj-znič". Po odpálení naváděcí systém buď autonomně, nebo s pomocí externích zdrojů (např. radaru odpalovací platformy) detekuje a zaměří cíl. Během letu neustále porovnává aktuální trajektorii s požadovanou trajektorií k zasažení cíle a prostřednictvím řídicího systému provádí potřebné korekce. Tento proces pokračuje až do zásahu cíle nebo do tzv. terminální fáze, kdy se může aktivovat specifický koncový naváděcí systém pro maximální přesnost.

🎯 Typy řízených střel

Řízené střely se klasifikují podle několika kritérií. Nejběžnější je dělení podle odpalovací platformy a zamýšleného cíle.

• Země-země (SSM - Surface-to-Surface Missile): Odpalovány z pozemních zařízení proti pozemním cílům.
  • Balistická raketa: Většinu své dráhy letí po balistické křivce mimo atmosféru. Dělí se dále podle doletu (např. mezikontinentální, středního doletu).
  • Střela s plochou dráhou letu (Cruise Missile): Letí v nízké výšce atmosférou, kopíruje terén a je poháněna po celou dobu letu, což ztěžuje její detekci. Příkladem je americký BGM-109 Tomahawk.
  • Protitanková řízená střela (ATGM): Určena k ničení tanků a jiné obrněné techniky, např. americký FGM-148 Javelin.
  • Protilodní střela (AShM): Odpalována z pobřeží proti lodím, např. norská Naval Strike Missile (NSM).

• Země-vzduch (SAM - Surface-to-Air Missile): Určeny k ničení letadel, vrtulníků a jiných řízených střel. Tvoří základ protivzdušné obrany. Příkladem je americký systém MIM-104 Patriot.

• Vzduch-vzduch (AAM - Air-to-Air Missile): Neseny stíhacími letouny k boji proti jiným letadlům. Dělí se na střely krátkého dosahu (obvykle s infračerveným naváděním, např. AIM-9 Sidewinder) a dlouhého dosahu (s radarovým naváděním, např. AIM-120 AMRAAM).

• Vzduch-země (ASM - Air-to-Surface Missile): Odpalovány z letadel proti pozemním nebo námořním cílům. Zahrnují širokou škálu zbraní od protitankových střel (např. AGM-114 Hellfire) po těžké střely s plochou dráhou letu (např. AGM-158 JASSM).

• Voda-voda / Voda-země / Voda-vzduch: Střely odpalované z válečných lodí nebo ponorek. Příkladem jsou protilodní střely jako Exocet nebo střely s plochou dráhou letu Kalibr.

🧭 Naváděcí systémy

Naváděcí systém je klíčovou technologií, která odlišuje řízenou střelu od neřízené rakety. Existuje několik základních principů navádění, které se často kombinují.

• Povelové navádění: Střela je řízena povely z externího zdroje (operátor, pozemní stanice, letadlo). Operátor sleduje cíl i střelu a posílá korekční signály, typicky přes rádiové spojení nebo po drátě (u starších protitankových střel).

• Navádění po paprsku (Beam Riding): Pozemní nebo letecký radar či laser ozařuje cíl a střela letí po tomto "vodícím paprsku".

• Samostatné navádění (Homing Guidance): Střela má vlastní senzory, kterými detekuje a sleduje cíl. Je to nejběžnější typ navádění u moderních střel.
  • Aktivní: Střela si cíl sama ozařuje (např. vlastním radarem) a přijímá odražený signál. Umožňuje princip "vystřel a zapomeň".
  • Poloaktivní: Cíl je ozařován z externího zdroje (např. radarem letadla) a střela se navádí na odražený signál. Letadlo musí cíl ozařovat až do zásahu.
  • Pasivní: Střela se navádí na energii, kterou cíl sám vyzařuje. Typickým příkladem je infračervené navádění (tepelné), kdy senzor sleduje teplo z motorů letadla.

• Inerciální navigační systém (INS): Systém gyroskopů a akcelerometrů měří zrychlení a rotaci střely, čímž průběžně počítá její polohu, rychlost a směr. Používá se pro navádění ve střední fázi letu.

• Satelitní navádění: Střela využívá signály z globálních navigačních satelitních systémů jako GPS, GLONASS nebo Galileo k určení své polohy a navedení na cíl s předem známými souřadnicemi.

• Terénní navigace (TERCOM/DSMAC): Používá se u střel s plochou dráhou letu. Střela pomocí radarového výškoměru skenuje profil terénu pod sebou a porovnává ho s digitální mapou uloženou v paměti (TERCOM). V konečné fázi může použít optické senzory k porovnání obrazu cílové oblasti se satelitním snímkem (DSMAC).

💡 Pro laiky: Jak funguje řízená střela?

Představte si řízenou střelu jako velmi chytrý a rychlý papírový vlaštovku s motorem a očima.

1. Oči (Naváděcí systém): Místo lidských očí má střela speciální senzory. Některé vidí teplo (jako teplo z motoru letadla), jiné používají radar (jako netopýr, který vysílá zvuk a poslouchá ozvěnu) a další se orientují podle satelitů (jako GPS v autě). 2. Mozek (Počítač): Všechny informace z "očí" jdou do malého, ale výkonného počítače. Tento mozek neustále počítá, kde je cíl a kam má střela letět, aby ho zasáhla. 3. Motor (Pohon): Stejně jako vlaštovka potřebuje hodit, střela potřebuje motor, aby letěla. Může to být raketový motor, který ji rychle vystřelí, nebo malý proudový motor, který ji nese na dlouhé vzdálenosti, podobně jako letadlo. 4. Křidélka (Řídicí plochy): Střela má malá křidélka a kormidla. Když "mozek" rozhodne, že je třeba zatočit, dá pokyn těmto křidélkům, která se nepatrně pohnou a změní směr letu.

Když je střela vypálena, její "oči" se zaměří na cíl. "Mozek" pak dává pokyny "křidélkům", aby střelu neustále směrovaly přímo na cíl, i když se cíl hýbe. Díky tomu je mnohem přesnější než obyčejná kulka nebo dělový granát.

🌍 Moderní využití a trendy

V současných konfliktech a vojenském plánování hrají řízené střely stále významnější roli. Jejich schopnost provádět přesné údery na velké vzdálenosti s minimálním rizikem pro vlastní síly je činí neocenitelným nástrojem.

• Přesné údery: Střely s plochou dráhou letu a balistické rakety krátkého doletu jsou masivně využívány k ničení cílů vysoké hodnoty, jako jsou velitelská stanoviště, sklady munice, infrastruktura a systémy protivzdušné obrany.
• Protivzdušná a protiraketová obrana: S rostoucím šířením balistických raket a dronů roste i význam obranných systémů. Moderní systémy jako izraelský Arrow 3 nebo americký THAAD jsou navrženy k ničení hrozeb ve vysokých vrstvách atmosféry i v kosmu.
• Námořní válka: Protilodní střely jsou klíčovou hrozbou pro moderní námořnictva. Současné trendy zahrnují vývoj hypersonických střel (letících rychlostí vyšší než Mach 5), proti kterým je obrana extrémně obtížná.
• Integrace s bezpilotními prostředky: Stále častěji jsou řízené střely integrovány na bezpilotní letouny (drony) a námořní bezpilotní prostředky, což umožňuje vytvářet levné a flexibilní úderné platformy.

Klíčovými trendy pro blízkou budoucnost jsou:

• Hypersonické zbraně: Vývoj střel, které kombinují extrémní rychlost s manévrovatelností.
• Umělá inteligence a autonomie: Střely schopné samostatně identifikovat a prioritizovat cíle v komplexním prostředí.
• Rojové technologie: Koordinovaný útok velkého počtu menších a levnějších střel, který má zahltit protivníkovu obranu.
• Odolnost proti elektronickému boji: Zlepšování naváděcích systémů, aby byly odolné vůči rušení GPS a dalších signálů.

🛡️ Protiopatření

Proti řízeným střelám existuje celá řada obranných mechanismů a taktik:

• Aktivní obrana:
  • Protiraketové systémy: Specializované řízené střely určené k sestřelení útočících střel (např. MIM-104 Patriot, S-400, Železná kupole).
  • Systémy blízké obrany (CIWS): Rychlopalné kanóny (např. Phalanx CIWS) nebo rakety krátkého dosahu na lodích a pozemních základnách, určené k ničení střel v bezprostřední blízkosti cíle.
• Pasivní obrana:
  • Elektronický boj: Rušení naváděcích systémů střel, například rušení signálu GPS nebo radarů.
  • Klamné cíle (Decoys): Vypouštění cílů, které mají odlákat střelu. U letadel to jsou:
    • Světlice (Flares): Vytvářejí intenzivní tepelný zdroj, který má zmást infračervené (tepelné) navádění střel.
    • Klamné radarové cíle (Chaff): Proužky hliníkové fólie, které vytvoří falešný radarový obraz a zmatou radarové navádění.
  • Technologie Stealth: Tvarování letadel a lodí a použití materiálů pohlcujících radarové vlny s cílem snížit jejich radarovou stopu a ztížit zaměření.

📜 Právní a etické aspekty

Použití řízených střel, zejména v hustě osídlených oblastech, vyvolává závažné otázky v rámci mezinárodního humanitárního práva. Klíčovými principy jsou:

• Princip rozlišování: Útoky musí být vedeny pouze proti vojenským cílům a musí být rozlišováno mezi bojovníky a civilisty.
• Princip proporcionality: Očekávané vedlejší ztráty na životech civilistů a škody na civilních objektech nesmí být nepřiměřené ve vztahu k očekávané konkrétní a přímé vojenské výhodě.
• Princip předběžné opatrnosti: Během plánování a provádění útoků musí být přijata veškerá proveditelná opatření, aby se předešlo nebo minimalizovaly ztráty na životech civilistů.

S rostoucí autonomií zbraňových systémů se objevují nové etické výzvy, zejména v souvislosti s vývojem plně autonomních zbraní schopných vyhledávat, zaměřovat a ničit cíle bez přímého lidského zásahu.

Zdroje

Wikipedie: Řízená střela ARMYWEB.cz: Ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101 Techsvět: Jak fungují naváděcí systémy řízených střel? VHÚ: Počátky raket Digitální Cestovatel: Střely s plochou dráhou letu Wikipedie: Balistická raketa Tvůj magazín: Co jsou to řízené střely? Editverse: Navigační systémy pro rakety