Sunnité
Sunnité nebo také sunnitští muslimové (arabsky أهل السنة والجماعة, Ahl as-Sunna wa'l-Džamá'a - Lidé sunny a společenství) představují největší a majoritní větev islámu. Tvoří přibližně 87–90 % všech muslimů na světě. Název je odvozen od slova Sunna, což označuje soubor tradic, činů a výroků proroka Muhammada, které spolu s Koránem tvoří základní pilíře jejich víry a právního systému. Sunnité jsou často označováni za "ortodoxní" proud islámu, jelikož se drží tradice prvních muslimů a uznávají legitimitu prvních čtyř chalífů jakožto právoplatných nástupců proroka Muhammada.
⏳ Historie a vznik schizmatu
Rozdělení muslimské obce na sunnity a ší'ity má kořeny v politické krizi po smrti proroka Muhammada v roce 632. Klíčovou otázkou bylo, kdo se stane jeho nástupcem (chalífou) ve vedení muslimské komunity (umma).
Většina muslimů se přiklonila k volbě nástupce z řad Muhammadových blízkých společníků. Prvním chalífou byl zvolen Abú Bakr, Muhammadův přítel a tchán. Ti, kteří podpořili tuto volbu a následně i další tři chalífy – Umara, Uthmána a Alího – se stali základem budoucího sunnitského islámu. Uznávají tyto čtyři vůdce jako správně vedené chalífy.
Menšinová skupina, známá jako Ší'at Alí (Strana Alího), však tvrdila, že nástupnictví má být dědičné v Muhammadově rodině. Podle nich měl být prvním právoplatným vůdcem Muhammadův zeť a bratranec Alí. Tento spor o nástupnictví vedl k sérii konfliktů, včetně bitvy u Siffínu (657) a mučednické smrti Alího syna Husajna v bitvě u Karbalá (680), což definitivně zpečetilo rozkol (fitna) v islámu. Sunnité následně akceptovali vládu dynastie Umajjovců, čímž se politická a náboženská autorita oddělila od přímé rodové linie Proroka.
📜 Základní pilíře víry a praxe
Sunnitská věrouka a praxe jsou postaveny na dvou hlavních zdrojích:
- Korán: Svatá kniha islámu, považovaná za doslovné slovo Boží (Alláha), zjevené proroku Muhammadovi.
- Sunna: Tradice zahrnující výroky, činy a zvyky proroka Muhammada, zaznamenané v textech zvaných hadísy. Sunna slouží jako praktický návod pro život muslima a výklad Koránu.
Jádro náboženské praxe tvoří Pět pilířů islámu, které jsou společné pro většinu muslimů, včetně sunnitů:
- Šaháda (Vyznání víry): Prohlášení, že "Není božstva kromě Boha a Muhammad je jeho posel."
- Salát (Modlitba): Pět denních rituálních modliteb vykonávaných směrem k Ka'bě v Mekce.
- Zakát (Almužna): Povinný dar potřebným, který očišťuje majetek.
- Saum (Půst): Zdržení se jídla, pití a dalších světských požitků od úsvitu do soumraku během měsíce ramadánu.
- Hadždž (Pouť do Mekky): Povinná pouť do Mekky, kterou by měl každý zdravý a finančně zajištěný muslim vykonat alespoň jednou za život.
Klíčovou součástí sunnitské teologie je koncept Tawhíd (jedinost a jedinečnost Boha) a odmítání jakéhokoli přidružování k Bohu (širk), což je považováno za nejtěžší hřích.
⚖️ Právní školy (mazhaby)
V rámci sunnitského islámu se v 8. a 9. století vyvinuly čtyři hlavní právní školy (mazhab), které se liší v metodologii interpretace islámského práva (šaría). Všechny jsou vzájemně považovány za legitimní a platné. Každý sunnitský muslim se obvykle hlásí k jedné z nich.
- Hanífovský mazhab: Založil Abú Hanífa. Je nejrozšířenější, dominantní v Turecku, na Balkáně, ve Střední Asii, Pákistánu a Indii. Je známý svou relativní liberalitou a důrazem na rozumovou úvahu (analogii).
- Málikovský mazhab: Založil Málik ibn Anas. Převažuje v severní Africe a některých částech západní Afriky. Klade velký důraz na praxi obyvatel Medíny.
- Šáfi'ovský mazhab: Založil Aš-Šáfi'í. Je rozšířen v Egyptě, Sýrii, Indonésii, Malajsii a Jemenu. Vytvořil syntézu mezi hanífovským a málikovským přístupem.
- Hanbalovský mazhab: Založil Ahmad ibn Hanbal. Je nejkonzervativnější, zdůrazňuje doslovný výklad Koránu a Sunny. Je dominantní v Saúdské Arábii a Kataru.
🌍 Geografické rozšíření
Sunnité tvoří drtivou většinu muslimské populace ve většině zemí. Mezi státy s největší sunnitskou populací patří Indonésie, Pákistán, Indie, Bangladéš, Egypt, Nigérie a Turecko. Ve většině zemí Blízkého východu a severní Afriky jsou sunnité v majoritě. Ší'ité tvoří většinu pouze v Íránu, Iráku, Ázerbájdžánu a Bahrajnu. Významné ší'itské menšiny žijí také v Libanonu, Jemenu, Sýrii a Saúdské Arábii.
🕌 Vztah s šíitským islámem
Rozdíly mezi sunnity a šíity jsou primárně politicko-historického a teologického rázu, nikoli v základních pilířích víry.
| Aspekt | Sunnité | Ší'ité |
|---|---|---|
| Nástupnictví po Muhammadovi | Vůdce (chalífa) má být volen na základě konsenzu komunity. Uznávají první čtyři chalífy. | Vůdce (imám) musí být přímým potomkem proroka Muhammada skrze jeho dceru Fátimu a zetě Alího. |
| Role duchovních vůdců | Ulamá (učenci) jsou vykladači práva a teologie, ale nemají božskou autoritu. Funkce imáma je především vedení modlitby. | Imámové jsou považováni za neomylné, Bohem jmenované vůdce, kteří mají nejen politickou, ale i duchovní autoritu a schopnost interpretovat skrytý význam Koránu. |
| Náboženské texty | Spoléhají se na kanonické sbírky hadísů (např. Sahíh al-Buchárí, Sahíh Muslim). | Mají vlastní sbírky hadísů, které zahrnují i výroky imámů. |
| Náboženská praxe | Odmítají poutě k hrobům svatých a imámů jako formu modloslužby. | Poutě k hrobům imámů (např. v Nadžafu, Karbalá) jsou důležitou součástí náboženského života. Připomínají si mučednictví Husajna během svátku Ašúra často i sebemrskačstvím. |
Navzdory teologickým rozporům a historickým konfliktům se obě skupiny vzájemně uznávají jako muslimové a sdílejí základní islámskou víru, například při společné pouti do Mekky. Napětí mezi oběma komunitami je však v moderní době často zneužíváno pro politické cíle.
💡 Sunnité pro laiky
Představte si, že ve vaší oblíbené sportovní lize odejde do důchodu legendární a všemi milovaný kapitán, který ale neurčil svého nástupce. Tým se rozdělí na dvě skupiny.
- První skupina (sunnité) říká: "Kapitánem by se měl stát ten nejzkušenější a nejrespektovanější hráč, kterého si zvolí celý tým. Důležité je držet se pravidel a tradic, které nám náš legendární kapitán zanechal." Tato skupina představuje většinu a chce zachovat kontinuitu a stabilitu.
- Druhá, menší skupina (ší'ité) oponuje: "Ne, kapitánem se musí stát jeho syn! Má to v krvi, je to jeho rodinné dědictví a jedině on má právo vést tým a správně interpretovat odkaz svého otce."
Obě skupiny stále hrají stejný sport, podle stejných základních pravidel (věří v jednoho Boha, modlí se, postí se), ale liší se v tom, kdo má být jejich "kapitánem" a jak přesně se mají dodržovat staré tradice. Tento původně "politický" spor se postupem času prohloubil i do drobných rozdílů v "herní strategii" a tradicích.
🏛️ Moderní výzvy
V 21. století čelí sunnitský islám řadě výzev, včetně:
- **Vzestup extremismu:** Skupiny jako Al-Káida nebo Islámský stát zneužívají sunnitskou teologii k ospravedlnění násilí, což drtivá většina sunnitských učenců a věřících odmítá.
- **Politická nestabilita:** Konflikty v zemích jako Sýrie, Irák a Jemen jsou často rámovány jako sektářské násilí mezi sunnity a šíity, ačkoliv jejich kořeny jsou primárně politické a ekonomické.
- **Modernizace a sekularismus:** Sunnitské komunity po celém světě se vyrovnávají s otázkami, jak sladit tradiční islámské hodnoty s moderním životem, globalizací a sekulárními vládami.
- **Mezináboženský dialog:** V globalizovaném světě roste význam dialogu s ostatními náboženstvími, jako je křesťanství a judaismus, s cílem podporovat vzájemné porozumění a mír.
Zdroje
Islám - sunnité a šíité - IS MUNI Sunnité a šíité: Jak se liší šíitský a sunnitský islám | Reflex.cz Sunnitský islám - Wikipedie Sunnité a šíité - Novinky.cz šíité a sunnité — PSK - Ptejte se knihovny Denominace islámu - Wikipedie Hanífovský mazhab - Wikipedie Hanbalovský mazhab - Wikipedie Islám - Wikipedie Co Jsou Sunni Muslimové: Rozdíly a Podobnosti s Šíity - KoránOIslámu.cz Fiqh - Wikipedie Světová náboženství: Islám - cKlub.cz Průzkum religiozity světové muslimské populace - e-Islám ```