Summit NATO Ankara 2026

Summit NATO v Ankaře 2026
Místo	Ankara,
Souřadnice	39°55′N 32°50′E
Typ	Diplomatický summit

Summit NATO v Ankaře 2026 bylo zasedání hlav států a předsedů vlád členských zemí Severoatlantické aliance (NATO), které se konalo ve dnech 7. a 8. července 2026 v Ankaře, hlavním městě Turecka. Šlo v pořadí o 36. summit NATO a druhé zasedání hostované Tureckem po summitu konaném v roce 2004 v Istanbulu. Jednání proběhla v prezidentském komplexu Beştepe, sídle tureckého prezidenta.

Ústředními tématy jednání byly pokrok při plnění závazku investovat do roku 2035 do obrany 5 % hrubého domácího produktu, posílení obranného průmyslu Aliance a další podpora Ukrajiny v jejím obranném úsilí proti Rusku. Summit se odehrával ve stínu vyostřených vztahů mezi Spojenými státy a některými evropskými spojenci, rozepře ohledně Grónska a čerstvě ukončené válečné operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Vyvrcholením summitu bylo přijetí tzv. Ankarské deklarace, v níž se spojenci mimo jiné zavázali poskytnout Ukrajině v roce 2026 vojenskou pomoc ve výši nejméně 70 miliard eur.

🗓 Průběh summitu

Summitu předcházel 6. a 7. července program NATO Summit Defence Industry Forum (NSDIF26), vrcholné setkání zástupců vlád a zbrojního průmyslu zaměřené na výrobu, investice a inovace v obranném sektoru. Forum se konalo v kongresovém centru ATO Congresium v ankarské čtvrti Çankaya a zúčastnili se ho i zástupci partnerských zemí mimo NATO.

Hlavní část summitu byla zahájena 7. července tiskovou konferencí generálního tajemníka NATO Marka Rutteho. Téhož dne proběhlo setkání ministrů zahraničí s partnery z Iniciativy pro spolupráci v Istanbulu a večerní recepce a večeře pro hlavy států a vlád s partnery a manžely, kterou hostil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Součástí prvního dne bylo rovněž krátké vystoupení generálního tajemníka spolu s prezidentem Jižní Koreje Lee Jae-mjongem, který se summitu zúčastnil jako zástupce jednoho z partnerských států Indo-Pacifiku.

Druhý den, 8. července, se uskutečnilo plenární zasedání hlav států a vlád, na němž byla formálně přijata Ankarská deklarace. Během dne proběhla také řada dvoustranných jednání, mimo jiné mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a tureckým prezidentem Erdoğanem, a mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump se v Ankaře sešel také se syrským prezidentem Ahmadem al-Sharaou. Summit byl zakončen závěrečnou tiskovou konferencí generálního tajemníka Rutteho.

Přehled programu

Datum	Hlavní události
6. července 2026	Zahájení programu NATO Summit Defence Industry Forum (NSDIF26)
7. července 2026	Tisková konference generálního tajemníka, jednání s partnerskými zeměmi, slavnostní večeře hostovaná prezidentem Erdoğanem
8. července 2026	Plenární zasedání hlav států a vlád, přijetí Ankarské deklarace, dvoustranná jednání, závěrečná tisková konference

👥 Účastníci

Summitu se zúčastnily hlavy států a předsedové vlád všech 32 členských zemí NATO. Mezi přítomnými byli mimo jiné americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, dánská premiérka Mette Frederiksenová, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa. Jako hosté se zasedání účastnili také zástupci partnerských zemí mimo Alianci, včetně jihokorejského prezidenta Lee Jae-mjonga a syrského prezidenta Ahmada al-Sharay.

Za Českou republiku se summitu nakonec zúčastnili jak prezident Petr Pavel, tak premiér Andrej Babiš - jejich společné cestě však předcházel několikaměsíční ústavní spor. Vláda Andreje Babiše 22. června 2026 rozhodla, že prezidenta do delegace nezařadí; Pavel proto téhož dne večer podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu a soud o dva dny později vydal předběžné opatření, kterým vládě nařídil prezidentovu účast na summitu zajistit.

Ani po tomto rozhodnutí ale oba ústavní činitelé necestovali společně. Ministr zahraničí Petr Macinka to zdůvodnil desítky let uplatňovanou bezpečnostní zvyklostí, podle níž prezident a premiér nesmí spolu cestovat jedním letadlem - praxí, kterou po havárii polského vládního speciálu u Smolenska v roce 2010 dodržují i další státy. Kancelář prezidenta republiky naopak namítala, že zvyklostí bylo především to, že celá delegace cestovala jedním letounem pod vedením hlavy státu, a zvýšené náklady na druhé letadlo přičítala rozhodnutí vlády. Do Ankary tak nakonec vyrazily dva vojenské Airbusy A319CJ z letiště Praha-Kbely - s několika minutami odstupu jeden s prezidentem Pavlem a jeho úzkým doprovodem, druhý s premiérem Babišem, jeho manželkou Monikou a zbytkem vládní delegace, včetně ministra obrany Jaromíra Zůny.

Vláda zpočátku počítala s tím, že Českou republiku na obou hlavních bodech programu - úterní neformální večeři i středečním jednání Severoatlantické rady - bude zastupovat výhradně premiér. Prezident se nicméně neformální večeře pořádané tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem nakonec zúčastnil na přímé pozvání tureckých hostitelů, kteří okruh zvaných rozšířili i bez vědomí české vlády. Pavel do prezidentského paláce dorazil několik minut před Babišem a přivítal se s Erdoğanem a jeho manželkou Emine ještě před příchodem premiérské delegace; na společné fotografii lídrů pak stál v blízkosti ukrajinského prezidentského páru, zatímco Babiš s manželkou Monikou byli na opačné straně snímku. Podle svědectví novinářů se oba čeští ústavní činitelé po celou dobu summitu jinak prakticky nepotkávali a jejich delegace spolu nekoordinovaly program.

Zelenskyj během dvou dnů summitu absolvoval podle vlastního vyjádření téměř dvacet dvoustranných jednání se zástupci spojeneckých i partnerských zemí. Oznámil mimo jiné dohody o dodávkách dronů s Estonskem, Nizozemskem a Dánskem a jednání o dalších podobných dohodách s Německem, Norskem, Finskem a Kanadou. Od jihokorejského prezidenta poděkoval za balíček podpory ve výši 100 milionů dolarů.

📜 Ankarská deklarace

Závěrečným dokumentem summitu je tzv. Ankarská deklarace, v níž hlavy států a vlád znovu potvrdily neochvějný závazek ke kolektivní obraně podle článku 5 Washingtonské smlouvy. Deklarace zdůraznila, že útok na jednoho spojence je útokem na všechny, a označila dlouhodobou hrozbu ze strany Ruska a přetrvávající hrozbu terorismu za klíčové faktory formující bezpečnostní prostředí Aliance.

Text deklarace navázal na loňský závazek přijatý na summitu v nizozemském Haagu, podle něhož mají spojenci do roku 2035 investovat do obrany a bezpečnosti 5 % hrubého domácího produktu, z toho 3,5 % na klíčové obranné potřeby a 1,5 % na širší výdaje související s bezpečností, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická obrana nebo civilní připravenost. Generální tajemník Rutte v Ankaře uvedl, že souhrnné výdaje Aliance na obranu a bezpečnost dosáhly jen rok po přijetí haagského závazku přibližně 4 % HDP. Podle údajů NATO zveřejněných těsně před summitem se přitom několik zemí, mezi nimi Slovinsko, Belgie, Španělsko a Česko, potýkalo s plněním již dříve platného cíle ve výši 2 % HDP.

Deklarace dále obsahuje závazek poskytnout Ukrajině v roce 2026 vojenské vybavení, výcvik a další pomoc v hodnotě nejméně 70 miliard eur, přičemž spojenci se zavázali udržet obdobnou úroveň podpory i v roce 2027. Součástí summitu bylo oznámení nových zbrojních zakázek v hodnotě přesahující 50 miliard dolarů, spuštění iniciativy Drone Edge zaměřené na bezpilotní systémy s plánovanou investicí 14 miliard dolarů během příštích pěti let a projekt modernizace palivové a skladovací infrastruktury Aliance za přibližně 27 miliard eur, zaměřený zejména na východní křídlo NATO.

Klíčová čísla Ankarského summitu

Oblast	Hodnota
Podpora Ukrajiny na rok 2026	nejméně 70 miliard eur
Nové obranné zakázky oznámené na summitu	více než 50 miliard dolarů
Iniciativa Drone Edge (bezpilotní systémy, 5 let)	14 miliard dolarů
Modernizace palivové infrastruktury	přibližně 27 miliard eur
Souhrnné výdaje na obranu a bezpečnost (2026)	přibližně 4 % HDP Aliance
Cílová hodnota výdajů do roku 2035	5 % HDP (z toho 3,5 % core defence, 1,5 % security-related)

💰 Otázka obranných výdajů a výjimka pro Španělsko

Diskuse o obranných výdajích byla jedním z nejcitlivějších bodů jednání. Na summitu v Haagu v červnu 2025 se všechny členské státy NATO s výjimkou Španělska zavázaly zvýšit výdaje na obranu a bezpečnost na 5 % HDP do roku 2035, s přezkumem v roce 2029. Španělsko si tehdy vyjednalo výjimku a označilo cíl 5 % HDP za nepřiměřený, přičemž svoje plánované výdaje odhadovalo na přibližně 2,1 % HDP.

Před summitem v Ankaře zveřejnilo NATO údaje, podle nichž v roce 2025 dosáhly Polsko, Litva a Lotyšsko nejvyššího podílu výdajů na obranu v poměru k HDP ze všech členských zemí. Naopak u části spojenců, včetně Česka, Maďarska a Slovinska, hrozilo podle dostupných odhadů, že v roce 2026 nedosáhnou ani dříve platného cíle 2 % HDP. Americký prezident Trump během summitu opakovaně kritizoval evropské spojence za nedostatečné výdaje a označil Španělsko za „hrozného partnera v NATO“, přičemž zopakoval hrozby obchodních opatření vůči této zemi.

🇺🇦 Podpora Ukrajině a jednání Trump–Zelenskyj

Podpora Ukrajině zůstala jedním z hlavních témat summitu i čtvrtým rokem po ruské plnohodnotné invazi. Zelenskyj se summitu zúčastnil osobně a při jednáních opakovaně žádal o posílení protivzdušné obrany, zejména o dodávky raket pro systémy Patriot. Během summitu ruské raketové údery na Kyjev usmrtily nejméně tři lidi a dalších čtrnáct zranily, k dalším desítkám zraněných došlo při útocích na Charkovskou oblast.

Prezident Trump se s Zelenským sešel na dvoustranném jednání 8. července. Oznámil při něm, že Spojené státy udělí Ukrajině licenci k vlastní výrobě protiraketových systémů Patriot, aby země nebyla při jejich dodávkách závislá výhradně na americké produkci. Trump se zároveň vyjádřil optimisticky k vyhlídkám na ukončení války, aniž by uvedl konkrétní časový rámec. Tón jednání byl podle přítomných novinářů výrazně smířlivější než při dřívějších setkáních obou prezidentů.

Členství Ukrajiny v NATO nebylo podle vyjádření analytiků bezpečnostních institucí na pořadu jednání a v dohledné době se nepředpokládá, ačkoliv Zelenskyj v Ankaře opětovně o perspektivu členství usiloval a poukazoval na bojové zkušenosti ukrajinské armády.

🌐 Vztahy se Španělskem, Grónsko a válka v Íránu

Summit byl poznamenán také dalšími spory uvnitř Aliance. Prezident Trump před zasedáním i během něj opakovaně zopakoval svůj zájem o získání kontroly nad Grónskem, autonomním územím Dánska, což označil za problém způsobený evropským odporem k jeho postoji. Dánská premiérka Mette Frederiksenová na jeho výroky reagovala prohlášením, že Dánsko je připraveno bránit „každý kousek NATO, včetně vlastního území“. Evropská unie k tématu uvedla, že o budoucnosti Grónska mají rozhodovat výhradně Grónané a Dánové.

Jednání dále ovlivnil nedávný, přibližně tříměsíční ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Krátce před summitem provedly americké síly nové údery na desítky íránských cílů a Washington obnovil sankce na íránský ropný export. Trump v Ankaře prohlásil, že příměří s Íránem považuje fakticky za ukončené, byť připustil pokračování diplomatických jednání. Generální tajemník Rutte americké údery na íránské cíle označil za nezbytnou a přiměřenou reakci.

🚧 Bezpečnostní opatření a protesty

Vzhledem k rozsahu akce a počtu přítomných delegací přijaly turecké úřady rozsáhlá bezpečnostní opatření. Guvernérský úřad v Ankaře vyhlásil s účinností od 28. června do 10. července 2026 plošný zákaz shromažďování, demonstrací a distribuce letáků na území celé provincie. V souvislosti se summitem byly uzavřeny některé hlavní dopravní tepny a části veřejného sektoru dostaly na dobu konání akce mimořádné volno.

Před zahájením summitu i v jeho průběhu se v několika tureckých městech, včetně Ankary, Istanbulu a Izmiru, konaly protesty odborových svazů a nevládních organizací namířené proti růstu vojenských rozpočtů a rozšiřování NATO. Podle organizace Human Rights Watch a místních zástupců za lidská práva bylo v souvislosti se zásahy proti demonstrantům zadrženo více než 200 osob, mezi nimi aktivisté, právníci a novináři.

V rámci příprav na summit proběhly v okolí prezidentského komplexu a na hlavních příjezdových trasách z mezinárodního letiště Esenboğa rozsáhlé infrastrukturní a urbanistické úpravy, koordinované ministerstvem dopravy a infrastruktury a metropolitní správou Ankary. Zahrnovaly rozšíření a opravy vozovek, modernizaci křižovatek, obnovu fasád budov podél protokolárních tras a instalaci inteligentního dopravního značení.

📈 Kontext: vývoj obranných výdajů NATO

Otázka obranných výdajů se v posledních letech stala ústředním tématem téměř každého summitu Aliance. Podle údajů NATO se souhrnné výdaje evropských spojenců a Kanady na obranu mezi lety 2016 a 2026 zvýšily o přibližně 1,2 bilionu dolarů, přičemž jen mezi lety 2024 a 2025 vzrostly o zhruba 139 miliard dolarů v nominálním vyjádření, což představuje meziroční nárůst téměř o 20 %. Zatímco v roce 2014, kdy byl na summitu ve Walesu přijat cíl 2 % HDP, jej plnily pouze tři členské země, v roce 2025 podle odhadů NATO splnily tento práh všechny členské státy s výjimkou Islandu, který nemá vlastní ozbrojené síly.

Přehled posledních summitů NATO

Rok	Místo konání	Hlavní téma
2021	Brusel, Belgie	Návrat USA k multilateralismu, vztahy s Čínou
2022	Madrid, Španělsko	Reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, nová strategická koncepce
2023	Vilnius, Litva	Podpora Ukrajině, přístupový proces Švédska
2024	Washington, D.C., USA	75. výročí NATO, podpora Ukrajině
2025	Haag, Nizozemsko	Přijetí cíle 5 % HDP na obranu do roku 2035
2026	Ankara, Turecko	Plnění haagského závazku, obranný průmysl, podpora Ukrajině

Generální tajemník Rutte na závěrečné tiskové konferenci v Ankaře oznámil, že příští summit NATO se v roce 2027 uskuteční v Albánii.

💡 Pro laiky

Summit NATO je pravidelné setkání nejvyšších představitelů členských zemí Severoatlantické aliance - tedy prezidentů, premiérů a dalších hlav vlád - na kterém se domlouvají společné kroky v oblasti obrany a bezpečnosti. Lze si ho představit jako velkou poradu majitelů firem, kteří společně vlastní pojišťovnu: každý rok se sejdou, aby se domluvili, kolik peněz do "pojišťovny" každý přispěje a na co se použijí, aby v případě nebezpečí ochránila všechny členy.

Ankarský summit byl v tomto smyslu především kontrolním dnem: spojenci si před rokem slíbili, že budou na obranu dávat čím dál více peněz, a nyní si ověřovali, zda tento slib skutečně plní. Zároveň řešili, jak dál pomáhat Ukrajině, která už přes čtyři roky čelí ruské invazi, a jak vyrábět více zbraní a vojenské techniky přímo v zemích NATO, aby Aliance nebyla v krizové situaci závislá na dovozu.

✨ Význam

Ankarský summit byl prvním výročním přezkumem plnění haagského závazku z roku 2025 o zvýšení obranných výdajů na 5 % HDP a potvrdil, že Aliance jako celek postupuje směrem k tomuto cíli rychleji, než se původně předpokládalo, byť s výraznými rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi. Summit dále prohloubil přímé zapojení partnerských zemí mimo NATO, mimo jiné Jižní Koreje, do jednání o obranném průmyslu a bezpečnosti.

Z hlediska podpory Ukrajiny summit potvrdil pokračování mnohamiliardové vojenské pomoci i čtvrtým rokem od ruské invaze a přinesl konkrétní posun v otázce domácí ukrajinské výroby protiraketových systémů. Zároveň summit znovu odhalil vnitřní napětí uvnitř Aliance, zejména v souvislosti s americkými požadavky na vyšší výdaje evropských spojenců, sporem o Grónsko a rozdílným vnímáním priorit mezi jednotlivými členskými státy.

Zdroje