Petr Jarchovský
| Petr Jarchovský | |
|---|---|
| Celé jméno | prof. MgA. Petr Jarchovský |
| Datum narození | 6. října 1966 |
| Místo narození | Praha, Československo |
| Státní příslušnost |  |
| Alma mater | FAMU |
| Povolání | scenárista, dramaturg, vysokoškolský pedagog, spisovatel |
| Aktivní od | 1991 |
Petr Jarchovský (* 6. října 1966 Praha) je přední český filmový a televizní scenárista, dramaturg, spisovatel a vysokoškolský pedagog. Patří k nejúspěšnějším a nejproduktivnějším tvůrcům české porevoluční kinematografie. Do širokého povědomí veřejnosti se zapsal především jako dvorní scenárista a dlouholetý spolupracovník filmového režiséra Jana Hřebejka, se kterým vytvořil jeden z nejstabilnějších autorských tandemů v historii tuzemského filmu.
Jeho tvorba zahrnuje kultovní generační komedie jako Pelíšky či Pupendo, ale také hluboká historická a psychologická dramata zabývající se složitými morálními dilematy v dobách totalitních režimů. Dva z filmů natočených podle jeho scénáře (Musíme si pomáhat a Želary) získaly prestižní nominaci na Cenu Akademie (Oscar) za nejlepší cizojazyčný film. Je vícenásobným držitelem ceny Český lev. Vedle své scenáristické profese působí již od roku 1992 jako kmenový pedagog na Katedře scenáristiky a dramaturgie pražské FAMU, kde formuje nové generace českých filmařů a v roce 2020 byl jmenován profesorem.
👤 Životopis a raná léta
Petr Jarchovský se narodil 6. října 1966 v Praze do rodiny s občanským, nikoliv uměleckým zázemím (jeho otec pracoval jako topenář, matka jako úřednice). V období pozdní normalizace nastoupil ke studiu na Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici v Praze. Zde se odehrálo osudové setkání, které definovalo jeho budoucí kariéru – seznámil se zde se svým spolužákem Janem Hřebejkem.
Podle vlastních vzpomínek nezačalo jejich přátelství okamžitě. Třídní kolektiv se v té době sociologicky dělil na takzvané „somráky“ a „veksláky“. Jarchovský se řadil do první skupiny, ignoroval dobové diskotéky a zajímal se spíše o alternativní kulturu. Zásadní sblížení s Hřebejkem nastalo během školního zájezdu do tehdejšího Sovětského svazu ve vlaku Družba, kde Jarchovský prožíval zklamání z první nešťastné lásky a Hřebejk mu poskytoval psychologickou oporu. Následně společně začali navštěvovat projekce ve Filmovém klubu a v pražském kině Ponrepo, kde objevovali díla světové kinematografie, jež jim poskytovala únik ze šedi tehdejší komunistické reality.
Ačkoliv Hřebejk od počátku mířil na uměleckou školu, Jarchovský si na filmovou kariéru zpočátku netroufal. Po maturitě nastoupil ke studiu na Pedagogickou fakultu v Brandýse nad Labem (obor čeština a výtvarná výchova). Toto prostředí však shledal jako „rigidní komunistickou baštu“ a po krátké době se rozhodl zariskovat a podat přihlášku na uměleckou školu. V letech 1987 až 1991 úspěšně absolvoval studium na Katedře scenáristiky a dramaturgie na pražské FAMU.
🎬 Zrození legendárního tandemu a éra Petra Šabacha
Jarchovského profesionální debut spadá do roku 1991, kdy společně s Janem Hřebejkem napsali scénář k letní generační komedii z prostředí pionýrského tábora Pějme píseň dohola. Režie se tehdy ujal jejich další spolužák z FAMU, budoucí producent Ondřej Trojan.
Klíčovým se však pro Jarchovského stal objev literárního díla spisovatele Petra Šabacha. Jarchovský dokázal Šabachovy volně navazující, anekdotické a úsměvné literární historky geniálně strukturovat do funkčních filmových scénářů s pevným dramatickým obloukem. Tímto způsobem vznikl v roce 1993 první velký divácký a kritický hit autorské trojice Šabach–Jarchovský–Hřebejk: muzikálová retrokomedie Šakalí léta. Snímek, zasazený do pražských Dejvic konce 50. let, mapoval nástup rock'n'rollu v poúnorovém Československu a získal prvního Českého lva za nejlepší film.
V roce 1999 následoval film Pelíšky (volně vycházející ze Šabachovy sbírky Hovno hoří). Tento tragikomický příběh dvou sousedících rodin (komunistické rodiny Šebkových a protikomunistické rodiny Krausových), který se odehrává v období od Vánoc roku 1967 do srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, se stal absolutním národním fenoménem. Jarchovského dialogy z tohoto filmu plně zlidověly. Spolupráce se Šabachem pokračovala i v dalším desetiletí, kdy Jarchovský adaptoval látku pro film Pupendo (2003), jenž se zaměřil na deziluzi a každodenní absurditu během normalizace v 80. letech, a pro nostalgickou komedii o partě hospodských podvodníčků U mě dobrý (2008). Zásadní byla také adaptace románu Občanský průkaz (2010), kterou pro plátno zrežíroval Ondřej Trojan a která přinesla podstatně syrovější a temnější pohled na policejní represi 70. let.
🏆 Autorská dramata a oscarové nominace
Ačkoliv si veřejnost Jarchovského zpočátku spojovala především s laskavým humorem, jeho scenáristický talent naplno vynikl v oblasti těžkých psychologických a historických dramat, která analyzovala morální ambivalenci lidského charakteru.
V roce 2000 vstoupil do kin film Musíme si pomáhat. Šlo o Jarchovského čistě autorský scénář, vycházející z rodinných vzpomínek na období Protektorátu Čechy a Morava. Příběh bezdětného a ustrašeného úředníka Josefa Čížka, který z donucení svědomí ukryje ve své spíži židovského uprchlíka, zatímco musí navenek kolaborovat s německými okupanty, fascinoval svou nejednoznačností. Jarchovský za něj obdržel Českého lva za nejlepší scénář a film se probojoval až do finální pětice nominací na amerického Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Úspěch za hranicemi zopakoval hned v roce 2003, kdy adaptoval cyklus drsných venkovských povídek spisovatelky Květy Legátové pod názvem Želary (v režii O. Trojana). Příběh o lékařce ukrývající se za války v drsné beskydské vesnici přinesl české kinematografii druhou oscarovou nominaci během pouhých tří let.
Snímkem Horem pádem (2004) Jarchovský vůbec poprvé opustil historické retro a zaměřil se na aktuální současnost. Mozaikovitý příběh zabývající se latentním rasismem, obchodem s dětmi, fotbalovým chuligánstvím a imigrací v moderním Česku mu vynesl dalšího Českého lva.
V následujících letech se Jarchovský s Hřebejkem ponořili do série filmů, které kritici označují jako "etickou trilogii". Tato díla se vyznačovala absencí komediální nadsázky a tvrdou konfrontací s minulostí i lidským selháním:
- Kráska v nesnázích (2006) – sociální drama o ženě na životní křižovatce inspirované básní Roberta Gravese.
- Kawasakiho růže (2009) – brilantní psychologické zkoumání institutu odpuštění na příběhu respektovaného disidenta a psychiatra, u nějž se zjistí, že v minulosti donášel Státní bezpečnosti (StB).
- Nevinnost (2011) – thrillerový ponor do života uznávaného lékaře, který je zničen falešným obviněním ze sexuálního zneužívání nezletilé.
Později na tyto filmy tematicky navázala koprodukční Učitelka (2016), jež detailně analyzovala mechanismus manipulace, strachu a korupce na příkladu zdánlivě laskavé komunistické učitelky na základní škole v Bratislavě na počátku 80. let. V roce 2017 pak Jarchovský realizoval svůj nejrozsáhlejší autorský počin – ambiciózní filmovou trilogii Zahradnictví (Rodinný přítel, Dezertér, Nápadník), která dějově předcházela kultovním Pelíškům a vycházela z osudů Jarchovského vlastních prarodičů.
📺 Detektivní a televizní tvorba
S celosvětovým nástupem takzvané „Quality TV“ se Jarchovský v druhé dekádě 21. století masivně přesunul k formátu televizních minisérií. Výrazně k tomu přispěla jeho dramaturgická a scenáristická práce na adaptacích detektivních románů spisovatele Michala Sýkory z cyklu Detektivové od Nejsvětější Trojice, v nichž hlavní vyšetřovací tým vede rázovitá majorka Marie Výrová.
Tento cyklus se zcela vymykal běžné české televizní produkci svou filmovou estetikou a hlubokým psychologickým profilem pachatelů i obětí. Jarchovský napsal scénáře pro minisérie Případ pro exorcistu (2015, režie J. Hřebejk), Modré stíny (2016, režie V. Tauš), Pět mrtvých psů (2016), Vodník (2019, oceněno Českým lvem) a Živé terče (2019). Své zkušenosti z akademického prostředí pak zúročil v kontroverzním seriálu Pozadí událostí (2022), který satiricky zkoumal moderní genderová témata, kampaň MeToo a takzvanou cancel culture na půdě fiktivní univerzity v Olomouci.
🎓 Pedagogická kariéra na FAMU
Vedle své umělecké činnosti je Petr Jarchovský bytostně spjat s pražskou FAMU, kde působí nepřetržitě od roku 1992 jako pedagog na Katedře scenáristiky a dramaturgie. Během své kariéry vykonával dvakrát i funkci vedoucího této katedry. Je odborným garantem navazujícího magisterského studia a rukama mu prošly desítky současných talentovaných autorů české audiovize. V červnu roku 2020 jej prezident republiky formálně jmenoval vysokoškolským profesorem pro obor filmové, televizní a fotografické umění.
Jarchovský dlouhodobě vystupuje jako obhájce scenáristického řemesla a veřejně upozorňuje na těžké ekonomické podmínky nastupujících tvůrců. V mediálních výstupech často zmiňuje, že napsání kvalitního celovečerního scénáře trvá zhruba jeden až dva roky čistého času, přičemž standardní scenáristický honorář (vyplácený po malých částech v závislosti na zisku grantů) jen stěží pokrývá existenční náklady během tvorby. Sám uvádí, že jeho extrémní produktivita u filmu byla umožněna finančním zajištěním z jeho stálého pedagogického úvazku na vysoké škole.
Obhajoba akademických hodnot a kauza z roku 2025
Jako dlouholetý akademik se Jarchovský nebojí vstupovat do vnitřních sporů ohledně směřování instituce. Již v roce 2021 v rozhovorech kritizoval proměnu atmosféry na fakultě a stěžoval si na nárůst nesvobody a ideologických tlaků na úkor samotného řemesla.
K velmi ostré veřejné konfrontaci s vedením školy došlo v říjnu 2025. V době prvního výročí masivních teroristických útoků na izraelské civilisty ze 7. října vyvěsila skupina studentů na chodbách pražské FAMU velké transparenty s hesly podporujícími obyvatele Gazy. Jarchovský v otevřených mediálních výstupech ostře zkritizoval fakt, že tyto studenty vůbec nenapadlo uctít v den smutného výročí především primární oběti masakru v Izraeli. Prohlásil, že ačkoliv je empatie s utrpením kohokoliv přirozená, toto načasování považuje za projev morálního selhání. Zároveň tvrdě zkritizoval děkana fakulty Davida Čeňka a akademický senát za nekompetentnost a alibismus, jelikož podle něj nedokázali na radikalizaci akademické půdy adekvátně zareagovat.
🗓 Současnost a nové projekty (2024–2026)
V posledních letech rozšířil Jarchovský svůj tvůrčí záběr mimo klasický hraný film. V roce 2024 měl premiéru animovaný snímek Život k sežrání (v režii Kristiny Dufkové), ke kterému Jarchovský napsal scénář. Tento loutkově-animovaný příběh se setkal s obrovským úspěchem u kritiky i diváků a na jaře 2024 získal Českého lva v kategorii Nejlepší animovaný film.
Jarchovský se také vrátil k práci pro veřejnoprávní rozhlas. Pro stanici Český rozhlas Vltava napsal v lednu 2024 třídílnou biografickou sérii Olmerka, která se věnovala složitému osudu geniální, avšak problematické jazzové zpěvačky Evy Olmerové. Jarchovský se v textu vyhnul běžnému skličujícímu popisu jejího alkoholismu a zaměřil se na ranná léta a zrození jejího výjimečného talentu. Tato hra byla následně v roce 2025 transformována do plnohodnotné knižní podoby vydané v nakladatelství Mladá fronta.
Začátkem února 2026 vydal Jarchovský svůj nejnovější knižní počin – román s názvem Rodinná rada. V rozhovorech k vydání publikace přiznal, že se po letech vrátil k literární metodě, kterou použil při psaní Zahradnictví nebo Musíme si pomáhat. V knize si vytvořil fiktivní rodinu, do jejíchž osudů promítl zcela osobní prožitky a reálné situace z vlastního života. Ihned po vydání knihy bylo oznámeno, že na základě tohoto textu vzniká scénář pro nový celovečerní film, jehož režie se ujme jeho celoživotní přítel a kolega Jan Hřebejk.
📈 Kompletní filmografie (Celovečerní filmy)
Následující tabulka představuje absolutní a nezkrácený výčet všech celovečerních (kinematografických) děl, u kterých je Petr Jarchovský oficiálně veden jako autor scénáře nebo námětu.
| Rok premiéry | Název filmu | Režisér | Podíl P. Jarchovského | Klíčová literární předloha / Zdroj |
|---|---|---|---|---|
| 1991 | Pějme píseň dohola | Ondřej Trojan | Scénář | Autorský scénář (s Janem Hřebejkem) |
| 1993 | Šakalí léta | Jan Hřebejk | Scénář, Námět | Povídky Petra Šabacha |
| 1999 | Pelíšky | Jan Hřebejk | Scénář | Kniha Hovno hoří (Petr Šabach) |
| 2000 | Musíme si pomáhat | Jan Hřebejk | Scénář | Vlastní stejnojmenná novela |
| 2003 | Pupendo | Jan Hřebejk | Scénář | Kniha Opilé banány a další texty (Petr Šabach) |
| 2003 | Želary | Ondřej Trojan | Scénář | Cyklus Jozova Hanule (Květa Legátová) |
| 2004 | Horem pádem | Jan Hřebejk | Scénář | Autorský scénář |
| 2006 | Kráska v nesnázích | Jan Hřebejk | Scénář | Autorský scénář inspirovaný R. Gravesem |
| 2007 | Medvídek | Jan Hřebejk | Scénář | Autorský scénář |
| 2008 | U mě dobrý | Jan Hřebejk | Scénář | Povídky Petra Šabacha |
| 2009 | Kawasakiho růže | Jan Hřebejk | Scénář | Autorský scénář |
| 2010 | Občanský průkaz | Ondřej Trojan | Scénář | Stejnojmenný román (Petr Šabach) |
| 2011 | Nevinnost | Jan Hřebejk | Scénář | Autorský scénář |
| 2013 | Líbánky | Jan Hřebejk | Scénář | Autorský scénář |
| 2013 | Klauni | Viktor Tauš | Scénář | Námět Borise Hybnera |
| 2016 | Učitelka | Jan Hřebejk | Scénář | Autorský scénář |
| 2016 | Zloději zelených koní | Dan Wlodarczyk | Scénář | Kniha Jiřího Hájíčka |
| 2017 | Zahradnictví: Rodinný přítel | Jan Hřebejk | Scénář, Námět | Autorský scénář (vlastní rodinná historie) |
| 2017 | Zahradnictví: Dezertér | Jan Hřebejk | Scénář, Námět | Autorský scénář (vlastní rodinná historie) |
| 2017 | Zahradnictví: Nápadník | Jan Hřebejk | Scénář, Námět | Autorský scénář (vlastní rodinná historie) |
| 2020 | Bourák | Ondřej Trojan | Scénář, Námět | Námět Petra Šabacha |
| 2021 | Známí neznámí | Zuzana Marianková | Scénář | Remake italského filmu Naprostí cizinci |
| 2024 | Život k sežrání | Kristina Dufková | Scénář | Kniha Mikaëla Olliviera (animovaný film) |
📺 Kompletní televizní tvorba
Ačkoliv těžiště jeho práce spočívá ve filmu, pro moderní českou televizi vytvořil řadu stěžejních projektů, od jednorázových epizod po komplexní kriminální minisérie. Tabulka neobsahuje žádné filtry, mapuje veškerou jeho TV tvorbu.
| Rok uvedení | Název díla | Typ formátu | Role Petra Jarchovského |
|---|---|---|---|
| 1991 | Velmi uvěřitelné příběhy (epizoda Dlaždice) | Televizní cyklus | Scénář (režie Igor Chaun) |
| 1997 | Bakaláři (epizoda Dobrá zpráva) | Televizní cyklus | Scénář |
| 1997 | Bakaláři (epizoda Okno) | Televizní cyklus | Scénář |
| 2013 | Škoda lásky | Televizní cyklus | Scénář vybraných epizod |
| 2015 | Případ pro exorcistu | Kriminální minisérie (3 díly) | Scénář (podle předlohy Michala Sýkory) |
| 2016 | Modré stíny | Kriminální minisérie (4 díly) | Scénář (podle předlohy Michala Sýkory) |
| 2016 | Pět mrtvých psů | Kriminální minisérie (3 díly) | Scénář (podle předlohy Michala Sýkory) |
| 2018 | Profesor T. | Kriminální seriál (8 dílů) | Úprava scénáře a adaptace belgického formátu |
| 2019 | Živé terče | Kriminální minisérie (3 díly) | Scénář (podle předlohy Michala Sýkory) |
| 2019 | Vodník | Kriminální minisérie (3 díly) | Scénář (podle předlohy Michala Sýkory) |
| 2022 | Pozadí událostí | Dramatická minisérie (4 díly) | Scénář (s Michalem Sýkorou) |
📚 Kompletní literární bibliografie
Mnoho ze svých původních i adaptovaných scénářů transformoval Petr Jarchovský do beletristické či knižně vydané scénářové podoby. Následující přehled eviduje veškerá knižní vydání pod jeho jménem.
| Rok vydání | Název knihy | Nakladatelství | Typ publikace |
|---|---|---|---|
| 1998 | Musíme si pomáhat | Paseka | Původní literární novela |
| 2004 | Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo: Filmové povídky | Paseka | Soubor literárně zpracovaných scénářů |
| 2006 | Horem pádem, Kráska v nesnázích, Medvídek | Paseka | Soubor literárně zpracovaných scénářů |
| 2017 | Zahradnictví | Paseka | Románové zpracování historické trilogie |
| 2025 | Olmerka | Mladá fronta | Životopisný román o Evě Olmerové |
| 2026 | Rodinná rada | Mladá fronta | Autorský román s autobiografickými prvky |
🏅 Významná ocenění a nominace
Za svou více než třicetiletou kariéru byl Petr Jarchovský mnohokrát oceněn národními filmovými akademiemi. Tabulka zachycuje všechna oficiální ocenění a nominace v kategoriích určených pro scenáristy, včetně zahraničních úspěchů jeho děl.
| Rok | Udělující orgán | Kategorie a film | Výsledek |
|---|---|---|---|
| 1999 | Český lev | Nejlepší scénář – Pelíšky | Nominace |
| 2000 | Český lev | Nejlepší scénář – Musíme si pomáhat | Výhra |
| 2001 | Cena Akademie (Oscar) | Nejlepší cizojazyčný film – Musíme si pomáhat (autor scénáře) | Nominace (Top 5) |
| 2003 | Český lev | Nejlepší scénář – Pupendo | Nominace |
| 2003 | Český lev | Nejlepší scénář – Želary | Nominace |
| 2004 | Cena Akademie (Oscar) | Nejlepší cizojazyčný film – Želary (autor scénáře) | Nominace (Top 5) |
| 2004 | Český lev | Nejlepší scénář – Horem pádem | Výhra |
| 2006 | Český lev | Nejlepší scénář – Kráska v nesnázích | Nominace |
| 2008 | Český lev | Cena Sazky za nerealizovaný scénář – Kawasakiho růže | Výhra |
| 2009 | Český lev | Nejlepší scénář – Kawasakiho růže | Nominace |
| 2010 | Český lev | Nejlepší scénář – Občanský průkaz | Nominace |
| 2011 | Český lev | Nejlepší scénář – Nevinnost | Nominace |
| 2013 | Český lev | Nejlepší scénář – Klauni | Nominace |
| 2016 | Český lev | Nejlepší scénář – Učitelka | Nominace |
| 2017 | Slnko v sieti (Slovenská filmová cena) | Nejlepší scénář – Učitelka | Výhra |
| 2019 | Český lev | Nejlepší televizní film nebo minisérie – Vodník (autor scénáře) | Výhra |